snimcibdim komentáře u knih
Příběh dospívajícího kluka prožívajícího první velkou lásku a historie (ne)jednoho zabití (vraždy). To spojují další postavy, které porůznu souvisí s klukem nebo mrtvolou.
Obrázek, jak různě si lze zkazit život - ale hlavně že tím vždycky ničíme životy i těch druhých.
Byť je román poskládaný z ingrediencí které mě obvykle baví, nebylo to pro mě ani trochu čtivé.
Pozitiva: zajímavý styl vyprávění, s nadsázkou, nezřídka s zajímavými, třeba poetickými nebo i vtipnými obraty. Chválím překlad! Osudy protagonistů se vcelku zajímavě dopletly k logickým ale ne úplně předvídatelným důsledkům.
Jenže!
Negativa: Tři čtvrtiny knihy tak trochu plácání od ničeho k ničemu, žádné jasné téma.
Ani v půlce knihy jsem vlastně netušila, proč mi zrovna tohle autorka vypravuje, jen jsem pendlovala mezi nezajímavými až otravnými postavami a postrádala nějaký jasný směr - a bohužel se neuvěřitelně nudila.
A krom toho: sice se pojednává o drsných aspektech života: alkohol, drogy, prostituce, násilí a pod. - ale bylo to pro mne celé trochu bezzubé.
Žánrově nijaké.
Trochu smysluplné mi to začalo připadat až v závěru knihy.
A humor slibovaný v anotaci? Ano, některé situace nebo souvislosti byly vtipně absurdní, ale že bych brečela smíchy, do toho jsem měla opravdu daleko.
Mám problém hodnotit: brak to není, ale nuda v Irsku ano.
Moje dojmy z knihy jsou trochu rozpolcené.
Páteř příběhu tvoří dějová linka majora Archera, který jede za svou snoubenkou a tak se dostane do zvláštního hotelu obydleného zvláštními obyvateli - vše podtrhují ještě zvláštnosti doby - irské nepokoje (o kterých bych vřele doporučovala si zjistit základní fakta než se do knihy pustíte).
Přiznám se, že major Archer mě v první třetině neskonale nudil, připadal mi naprosto neslaný nemastný a jeho bezradné milostné postoje mě příliš nezajímaly. Knihu jsem neodložila hlavně díky bizarnímu hotelu a díky plnokrevné postavě Edwarda.
Postupně jsem to celé začala vnímat až jako jakési podobenství - rozpadajícího se světa, jenž působí historizujícím dojmem, o kterém si jeho obyvatelé myslí, že je nesmrtelný, ale který se postupně rozpadá pod rukama a nepomohou ani drobná vylepšení a pozlátkové akce. A který dřív nebo později musí skončit.
V knize je mnoho zajímavých postav a momentů - ale místy mě opravdu poněkud nudila a měla jsem pocit, že ji dost dobře nechápu. Což mi potvrdil i výborný doslov Martina Hilského, který rozhodně doporučuji nevynechat.
Knihu nehodnotím - nevím jak.
Do čtení jsem se hlavně v první třetině musela spíš nutit - na druhou stranu nevylučuji, že se k ní někdy ještě vrátím a třeba ji pochopím mnohem lépe.
Nenáročná oddechovka odehrávající se v s létem korespondujícím prostředí Galicie.
Hodnotím jen průměrně, protože výraznější zážitek mi kniha nepřinesla. Sem tam nějaké to klišé by se dalo odpustit, ale postrádala jsem propracovanější charaktery a napětí.
Reklamní anotaci "Galicijské Twin Peaks" považuji za totálně zcestnou. Twin Peaks je kultovní záležitost, zatímco tato kniha spíš jen tak nějak neurazí-nenadchne.
První část se mi jevila jako výtvor někoho, kdo má nesporně talent a zájem napsat knihu, ale nemá zatím tak docela o čem.
Druhá část knihy mi přišla výrazně lepší a už více podobná tomu, jak FSF znám z pozdější tvorby.
Ale i tak se u mně žádné nadšení nekonalo.
Sice se tam našlo pár zajímavých myšlenek, to určitě ano, ale přišlo mi to celé poněkud neuspořádané a občas jen "jalově intelektuálské". Asi by mě to víc oslovilo ve dvaceti, dnes už jsem někde jinde a také už mi asi prošly rukama lepší knihy o dozrávání, univerzitním životě, prvních láskách nebo deziluzi.
Krom toho, potkat Amoryho v reálu, úplně sympatický by mi se svou sebestředností nebyl.
PS: četla jsem jako elektronické vydání od nakladatelství JHuslík a tak špatný komerční ebook jsem ještě neviděla. Plno překlepů. Tomuto nakladatelství se příště budu snažit vyhnout.
Sice hodně čtivé, ale v podstatě dosti schematické.
Většinu knihy tvoří popis oné smyšlené společnosti a toho, jak to tam chodí. Samotný příběh je velmi jednoduchý až banální, vztahy minimalizované (možná záměrně jako projev odcizenosti), charaktery povětšinou jen nahozené - a hlavní hrdinka na mně působí trochu jako otupělá ovce, která udělá, co jí kdo řekne, ne moc chytrá a bez osobitosti. I to je možná záměr, asi snaha aby byla pouze průměrnou a nevýjimečnou - ale ve mně osobně to mnoho sympatií nebudí.
Námět mohl vydat na další Sophiinu volbu, ale je z toho jen taková pohádka pro dospělé.
Závěr ve formě fiktivních historických poznámek mi přišel nadbytečný a dokonce poněkud cimrmanovský.
Jsem zvědavá na seriál (scénárista si musel podle mně dost máknout).
Oceňuji ale to, že se autorka vyvarovala patosu, citového vydírání a sentimentu a zůstala věcná.
Argo chválím za obálku k 2.vydání z 2017.
Začala jsem číst po shlédnutí první řady seriálu, který mě zaujal - mám slabost pro seriály s pěknou dobovou výpravou - leč kniha je kýč jak bič (a to já občas něco hraničícího s červenou knihovnou schroupu taky) - odloženo nedočteno.