Sorys90 komentáře u knih
Jedna z prvních sci-fi, kterou jsem četl (asi kolem 14 let) a byl jsem z toho naprosto unešen. Wyndham bezesporu patří k té malé skupince výtečných autorů, která mi ukázala, jaké divy dokáže na papír přenést lidská fantazie = byl jsem polapen SF žánrem a dodnes mě to nepustilo :)
Od autorky jsem četl jen Kroky vraha. To byla její prvotina a moc mě nezaujala obsahem ani formou. Prokletý kraj je povedenější, i když to není detektivka. Autorka se za ta léta hodně vypsala, má pěkný, příjemně čtivý styl. Prostředí je tady velké plus, stejně jako historie kraje a celková nálada. Občas se děj zakucká a plyne líněji, než by se slušelo, ale celkově tempo příliš neztrácí a čte se dobře. Dějem to žádná pecka není (ono se tam toho objektivně moc nestane), ale postavy působí živě a mají zajímavě propletené osudy. Lehce nadprůměrný kousek, který mi v hlavě kromě popisů krajiny asi nezůstane. Přesto fajn počteníčko.
Já fakt nevím, co Farmě zvířat vytknout. Tohle je z mého pohledu naprosto geniálně ztvářněná satira i hluboké zamyšlení nad společností, politikou i charakterem člověka. Navíc nápaditě a "hravě" pojatá. Mnoho myšlenek, symboliky. Vypravěčský um autora je vynikající a jako výpověď nejen o historii, ale především lidství také hodně (až mrazivě) pravdivé. Farmu zvířat a 1984 by měl od Orwella přečíst každý! "Čtyři nohy dobré, dvě špatné." Ovce byly nejlepší :D
Těžko hodnotit. Není to ani moc detektivka jako spíš vztahové drama lidí s těžkými osudy. Ale pokud na to člověk přistoupí, dostane hodně atmoférický příběh. Skála je ponurá, psychologická, depresivní a bezútěšná. Je tu hodně vaty a P. May má tendenci hrozně moc rozvíjet popisy. Ale píše je parádně. To znamená nepříliš atraktivní tempo a téměř žádná akce. Jenže o tom Skála není. Je o pohlcující atmosféře, nostalgii, skrytých pravdách a nitrech reálně napsaných charakterů, jejichž osudy jsou místy teda fakt drsné... A v tomhle hledu nemám co vytýkat. P. May je kvalitní vypravěč, jen nepatří mezi autory, kteří by vás chtěli za žadou cenu bavit, nebo napínat dějovými zvraty. Skála není dramaticky povrchní na efekt, nicméně to neznamená špatné čtení. V určitých ohledech je to spíš naopak :) Za mě spokojenost, ačkoli jsem čekal něco jiného.
Pro mě obrovské překvapení. Ano, slyšel jsem, že je to dobré a stojí to za přečtení, ale že to bude až takhle dobré, jsem rozhodně nečekal! Kvalitě nahrává zvolený styl, při kterém vám oči prostě bez námahy sami kloužou po řádcích. Žádné sentimentální okecávání ani filosofování nad nekonečností universa a malostí člověka. Tohle je "materiální" survival tak trochu ve stylu Apolla 13 s příjemnou dávkou science fiction blízké budoucnosti. Marťan má navíc jedno velké plus - výborně napsaného sympaťáka v ústřední roli. Právě díky němu jsem si tu strastiplnou cestu po rudé planetě náramně užil. A to říkám navzdory tomu, že je kniha přeplněná hromadou povídání o fyzice, chemii a informatice, které mě obyčejně vůbec netáhne. Díky "deníkovým záznamům" Marka, při kterých se naplno projevuje jeho zručnost, inteligence a humor, mi to ale vůbec nevadilo a kolikrát jsem se hlasitě nasmál (ano, i v MHD, kde na mě lidi čuměli jako na debila :D). Jistě, je to vlastně příběh "o chlápkovi co se snaží přežít v kritických podmínkách", ale tak perfektně podaný, že se podivuji nad tím, jak moc mě to chytlo. Doporučuji nejen scifistům, ale zkrátka všem milovníkům dobrých příběhů! Bylo by tak na 90% = tady plná pálka hvězdiček :) PS: Těším se na filmovou verzi.
Zajímavé, ale málokdy se stane, kdy mám pocit, že je film lepší než knižní předloha. Film totiž považuji za jedno z nejlepších SF po roce 2000. Napadá mě ještě jeden příklad kvalitnější adaptace: Vykoupení z věznice Shawshank. Novela Kinga je ok, ale film mě prostě zasáhl výrazně více. Nápad Potomků lidí je skvělej, zajímavej, napaditej, dalo by se s ním pracovat a děj směřovat různými směry (drama, thriller, atd.). Autorka se vydala cestou úvah, kritikou společnosti, hodně myšlenek a myšlenek a myšlenek..., které: 1.) mě vůbec nabavily 2.) byly tu na úkor děje, takže má člověk dojem, že se tam skoro nic neděje 3.) nebyly dobře prezentovány čtenáři, takže nemají dopad. Vše, co jsem od knihy chtěl, tam nebylo a co nechtěl, tam bylo :D Co mě mě nakonec zaujalo nejvíc: jak špatně tu jsou vyobrazeny vnitřní pochody hl. hrdiny - muže. Ani na okamžik jsem autorce nevěřil, že ten chlap je chlap :D Jeho přístup k myšlení a cítění mi natolik přípomínal ženu, že se to prostě nedalo. Docela fajn příklad, že na zkušenostech autora/spisovatele sakra záleží. Správně vyobrazit nitro někoho, kým nejsem, není jednoduché. Tady se to hodně nepodařilo.
Když příběh začíná tím, že elf přefikne skřetí otrokyni, aby s ní splodil magického lidského dvojníka, člověk pochopí, že to asi nebude další Tolkien. Poul Anderson napsal poutavě svižnou a patřičně epicku fantasy, plnou ras, mytologie a bitev. Jeho fantasy je říznutá reáliemi našeho světa. Staří bohové severu se tu uctívají stejně jako Ježíš Kristus, kosti se lámou, skřetí hlavy lítají do stran a osud dvou archetypálních protagonistů vede k jedinému možnému cíli - střetu na život a na smrt. A je to zabávné. Barvitý jazyk, dobrá atmosféra, trochu plošší charaktery, ale v rámci temné fantasy a zvoleného stylu je to fajn čtení. Vytknout lze jen fakt, že je to taková ta klasika dobro vs zlo téměř ve formě napsané báje a nepřináší dějově nic originálního. Přesto doporučuji.
Knížku jsem dostal darem a jsem tomu opravdu rád. Vladimír Kafka je velmi zajímavý člověk a svou nelehkou pouť životem vám přiblíží velmi lidským způsobem. Už teď vím, že k této knížce se v budoucnu určitě budu vracet. Je zde nastíněno mnoho univerzálních pravd, které jsem četl už jinde, a se kterými jsem se v průběhu svého života ztotožnil, ale autor je umí přednést přirozenou, jemnou cestou až přímo do "středu" člověka :) Knížka je plná optimismu, má jedinečný dar léčit lidskou duši a ukázat směr - obzvlášť pokud se občas cítíte ztraceni.
Teorii "Zákona přitažlivosti" znám už z filmu Tajemství aneb když myslíte pozitivně, dějí se vám pozitivní věci, když jste furt nasraní, dějí se vám blbé věci :D Koho toto téma zajímá, určitě si přečtěte, protože narozdíl od zmíněného filmu kniha probírá dané téma mnohem detailněji v rámci rozmluvy Jerryho s "bytostí" Abraham a vlastně to má hlavu a patu, spoustu zajímavých myšlenek i vět k zapamatování či zapsání a celkově může kniha některým lidem přispět k nějakému "nastarotvání" pozitivnějším směrem. Zvlášť, když si už neví rady, nemají sílu nebo chtějí jen pohladit písmenky. Tudíž, co autorům připisuji k dobru je celková pozitivita, která z knihy číší. Mně osobně se myšlenka, že svůj život tvoříme sami a neexistuje osud či nějaké předurčení hodně zamlouvá, takže jsem se spoustou věcí obsahově ztotožnil. Ostatně mám načteného i Oshu, Hovory s Bohem a jinou literaturu, která se zabývá postatou toho, proč jsme zde, co je vesmír, božství a jak zlepšit svůj život. Je však nutné mít duchovnější přístup k životu, jinak vám to asi bude připadat jako snůška bláblů.
Možná moje chyba, že jsem s Nesbem začal uprostřed (Sněhulák). Ale zatímco ten bych označil za až děsivě mrazivou (nejen prostředím) severskou detektivku, kde to napětím vře, Netopýr je stejně ospalý jako australská vedra a tu a tam nekonečně rozvleklý jako tamní pouště. Nelze říct, že je to špatná kniha. To ani omylem, ale očekával jsem víc a to zejména z hlediska tempa příběhu, se kterým se tu nepracuje moc dobře. Vlastně mě nejvíc uspala detektivní zápletka, protože se tu hodně mluví, poznává prostředí a do poloviny knihy se skoro nic neděje. Naopak velmi dobře autor pracuje s hl. postavou detektiva Harryho a jeho osobních démonů. Co mě rovněž potěšilo je pozadí a mytologie původních obyvatel Austrálie. Jak říkám. Po Sněhulákovi zklamání, přesto nakonec lehký nadprůměr.
Nemohu upřít, že se mi líbíl vývoj hlavní postavy a celkový náčrt fantasy světa s démony, ale celkově mě kniha dost zklamala. Až na ústředního hrdinu mi přišli ostatní postavy nudné a zákonitosti světa i přes dobrý nápad nevyužité. Za mě slušnější průměr.
Dostal jsem darem. Hrozně mě to nebavilo. Styl ani obsah, ale to není nic proti autorovi. Prostě to není můj šálek kávy. Odložil jsem po 30 stránkách. Mladší ročníky by to mohlo bavit.
Asi nejlepší Kepler co jsem četl. Ale já jich zas tak moc nečetl, takže nemohu soudit :D Hypnotizér nebyl špatný ale už si z něj nic po těch letech nepamatuju (což o něčem vypovídá), a třeba Svědkyně ohně mě tak nudila už od začátku, že jsem jsem se k závěru knihy ani nedostal. Tohle jsem dočetl (juchů, úspěch! :) Každopádně zajímavé postavy, dobrá atmosféra, mrazivé momenty. Celkově svižně napsané, bavící, akční, napínavé - což je vlastně cíl knih Keplera, takže palec nahoru. Podařilo se. Ale je tam taky dost klišé, naprosto retardovanej nápad s věznicí (léčebnou), který mi nedává smysl a finále... inu, bez spoilerů, nenadchlo. Zápletka je prostě standard žánru. Celkově bavilo :)
Tolle je frajer :D Když jsem před lety viděl jeho video z jakési přednášky, opravdu jsem si řekl: Jo tomuhle týpkovi je běžný fungování v realitě fakticky buřt :D Buď je úplně mimo, nebo je prostě osvícenej :) (což je mi sice sympatický ale asi to nikdy nepochopím). Zajímavé myšlenky, které stojí za zhodnocení a třeba i vyzkoušení v praxi, pokud má člověk bordel v hlavě (i svém okolí) a nějak si neví rady co s tím. Určitě doporučuji.
Knížku jsem nedočetl. Autorka má zajímavý styl, píše pěkně, ale já u detektivky očekávám především atmosféru, napětí a zvraty. Nic z toho se mi v první třetině nedostalo. Styl byl příliš větvený, roztahaný a nepůsobil, že někam vede. Za klad považuji vykreslení charakterů a barvitost vyjadřování. Chování některých postav mi ale připadalo divné, přehnané, naivní... zkrátka neuvěřitelné.
Jeden z mála případů, kdy mohu doporučit spíš film než knihu. Námět je totiž skvělý a stejně tak myšlenky za ním, jenže autorka není zas tak super zkušená, aby zvládla popsat nitro muže, který by na mě působil uvěřitelně. Je to kvalitní kniha a přece mám pocit, že jí něco chybí. Film je oproti tomu dokonalost!
Stylem stejné jako předchozí díl. Dějově takový lepší průměr. Sova se velmi dobře čte, což je největší klad. Postavy jsou sympatické, ačkoli se pohybují ve stejných motivech jako v první knižce a to je škoda. Rozhodně jsem spokojen, kvalitní detektivka, která se však utápí ve velmi standartní formě zápletky - ačkoli pár uchýlností se tu najde :)
Pro mě osobně je první kniha tím nejlepším, co jsem od Martina četl. Svět a jeho postavy mě naprosto pohltily a líbila se mi skrovnější rovina fantasy, díky které všechna ta kouzla, draci, nemrtví a jiné věci, vyniknou na kráse a zajímavosti. Styl je velmi příjemný na čtení a narozdíl od dalších knih se tu jen tak neremcá, ale věci se skutečně hýbou zajímavými cestami. Doporučuji všemi deseti.
Podle hodnocení ostatních jsem očekával od této sbírky hodně a vlastně jsem také hodně dostal. Nejsou tu veskrze žádné horší povídky. Všechny jsou průměrné, nadprůměrné a některé dokonce skvělé (Flétnová dívka, Popkomando). Bacigalupi má poměrně neotřelý styl stejně jako používání neokoukných prostředí i postav. Popravdě, čekal jsem akčněji podané příběhy, ale ve výsledku mi způsob vyprávění vyhovoval. Osudy hrdinů jsou věsmes dost drsné a depresivní stejně jako světy, v nichž se příběhy odehrávájí. Obálka se mi hodně líbí, ačkoli si nejsem jist proč byla vybrána za název zrovna povídka Čerpadlo 6. Pokud máte rádi science fiction a postapo, pak je to jasná volba. Doporučuji!
Zpočátku zaujalo, ale nedočetl jsem. Děj pro mě nebyl dostatečně atraktivní. Škoda...