Sova15 komentáře u knih
Jsem jiného názoru, než ti, co psali přede mnou. Zkuste v množství detektivních knih, které každoročně vycházejí vymyslet něco nového. A tady to máme - zhruba od poloviny příběhu známe pachatele. To ale neubírá knize na atraktivně a napínavosti.
Poslouchala jsem audioknihu a líbilo se mi to. Napínavé, tajemné. Postavy dobře vykreslené. A konec mě překvapil, jak už to tak bývá.
Děkuji za krásné počtení. Klobouk dolů před tím, jak Aleš všechno zvládl. Vždycky, když už to vypadalo, že bude pohoda, něco se stalo. Stejně jako v životě.
Krásné čtení. Oddychové, ale i napínavé, jako všechny knihy od Moyesové, co jsem četla. Líbilo se mi, jak autorka vykreslila smétánku 60. let. Jak společnost přijímala ženy, kterým nezbývalo nic jiného, než být závislými na mužích. Hlavní hrdina i obě ženy, které jsou v románu popsané mi byli sympatičtí a fandila jsem jim.
111 míst, které musíte vidět a máte-li rádi hezká a pravděpodobně zapadlá místa, musíte mít tuto knihu.
Stručné, jasné, popsané kde, kdy je otevřeno. Snad kavárny přežijí koronáč a těším se, až tam budu sedět s kávou v ruce a přemýšlet, kam se ještě vydám.
Letošní první knížka z výzvy - děkuji, že díky čtenářské výzvě a databázi knih se mi otevírá obzor.
Velké maličkosti jsem přečtla velmi rychle, autorka píše tak, že chcete vědět, co bude na dalších stránkách. Příběh vystavěný z pohledu tří aktérů příběhu byl zajímavý. Netušila jsem, že otázka rasismu je stále takhle palčivá. Ale asi ano a asi u v naší zemi. A sebekriticky si musím přiznat, že mám také určité předsudky. Zkusím se na některé situace dívat i z druhé strany.
A těším se na další knihy paní Picoultové.
Poslouchala jsem jako audio. Neměla jsem potuchy, co vše pan Miloň Čepelka dělá a umí. Přijde mi hrozně skromný a hodný. Znala jsem ho jen z Cimrmanů. Krásné povídání, které se do dnešních dnů jakoby nehodí (covid 19), mě ale hlas pana Čepelky uklidňoval cestou do a z práce ve špitále. Děkuji.
Autorka mnoha jmen prostě umí psát. Zase další setkání s Robin a Strikem, které se četlo moc dobře a v druhé půli mi bylo líto, když jsem musela přestat číst a jít spát, do práce...
Kniha je objemná, ale s krásně vykreslenými postavami, a na detektivku o 700 stranách jen s jednou vraždou, ale občas jsem se trochu bála. A závěr - jak to s hlavním postavami dopadne, že by už? to bude až v dalším pokračování?
Knížku jsem poznala na Listování - báječný. Hned jsem si jí koupila, ale dlouho ležela na polici. Je psaná zajímavě, jakoby žádný děj neměla, ale přitom je tam schováno tolik příběhů, popsáno tolik charakterů. Jak už tu někdo psal, v sauně si nikdo na nic nehraje. Také ráda chodím do sauny, ale ženský tam takovou komunitu nevytvoří - spíš pár partiček a pravda, chichotáme se.
Přečteno - tedy přeposloucháno s krásným přednesem Báry Hrzánové. Měla jsem půjčenou i knihu, ale hlas paní Hrzánové mi k Helence krásně seděl už od Oněgina. Helenka vyrostla, má dvě děti a Dardu. Pěkného darebu. Ale život si s ní zahrál ještě více. Je to silná žena a zvládá to. Ne vždy bezchybně, to není důležité, ale zvládá. Klobouk dolů před hrdinkou, Irenou Douskovou a Bárou Hrzánovou.
Dávám 5 hvězdiček. Výborný nápad, jak komiksem
přiblížit dětem dobu totality. Třeba mým dětem bylo těžké vysvětlit, co byly přehrávky a někteří umělci nemohli vystupovat. Povedlo se (a nejen toto) a chápou co je svoboda a co je totalita.
Tuto knihu by měli mít děti jako školní četbu. Ale není jen pro děti, i mne bavila.
Moje druhá knížka od Bryndzy a opět dobrá. Ze začátku jsem si říkala, co z toho vyleze? Ale propojení minulosti a současnosti bylo zvadnuté dobře. Kniha se čte se moc hezky a závěr je překvapivý.
Klasika, několikrát přečtená. A stále objevuji něco nového. Byla jsem na divadelní hře i francouzkém filmu. Určitě se k ní ještě několikrát vrátím.
Kniha o událostech, o kterých by se mělo mluvit, protože jsou stále v nás a aniž bychom si to uvědomovali, stále nás ovlivňují. I po tolika letech. Žiju v místě, kde byly Sudety a složení obyvatel, vztah k městu, k dění je stále ovlivněn, tím, že se sem lidé přistěhovali (jiní byli odsunuti) a nemají tu dlouhodobé kořeny.
Na knihu jsem narazila při návštěvě Listování a Lukáš Hejlík byl naprosto výborný. Hned jsem tam dvě zakoupila, protože mám dva syny, už dospělé. Tak doufám, že budou naladěni na stejnou vlnu humoru. Neodolala jsem a knihu přečetla. Velmi zajímavá musí být i audiokniha.
Moje další kniha od Zibury. Sáhla jsem po ní, protože dcera pouť šla. Nedivím, že byla tak nadšená z atmosféry, i když přijela unavená. Je to moc zajímavá cesta a tradice. Bohužel, já to už nezvládnu. Ale jako bych na cestě byla.
Pohlazení na duši. Kniha je klasikou, proto jsem si jí vybrala na prázdninové čtení vnoučatům na dovolené. Krásný příběh. Děti seděly s poslouchaly! A moc se nám líbily i ilustrace Jiřího Trnky. Knížku jsme bohužel na dovolené nedočetli, půjčila jsem jí vnoučatům domů, ale potom jsem si jí dočetla i já.
P.S. Bezvadné je i její představení uváděné na Listování.
Zaplať Bůh, že už je jiná doba a nehrozí takovéto tresty. Z básní a pohádek je cítit láska autora k dcerám, o jejichž společný čas ho komunisti připravili.
Dlouho jsem nečetla klasickou detektivku a tahle mě naprosto pohltila a já konečně zažila ten pocit, že nechcete dělat nic jiného, než vědět, co bude dál. Střídala jsem čtení s poslechem CD.
A Poirota miluju, je to naše klasika, když se s dcerou sejdeme a koukáme na TV - "Dáme Poirota, tento díl jsme ještě neviděly."
Vrátila jsem se k mé oblíbené autorce a nezklamala jsem se. Retrospektivní děj vypadá zpočátku divně, ale zvykla jsem si na to a umožnilo to autorce barvitější a jiné vykreslení postav, než v běžném ději. Konec byl nějak moc rychlý.
A k námětu - stále aktuální téma v USA, líbí se mi, že se autorka nepřiklání ani na jednu stranu. Ale nemají to tam ženy jednoduché. A to si říkají - svobodná země.