Sova15 komentáře u knih
Jiný autor, ale styl velmi podobný. Kniha byla velmi napínavá a bavila mě.
Ještě že jsem nedala na recenze. Pravda, některé knihy Jojo Moyes jsou asi lepší, ale proč pořád srovnávat. Mě se knížka líbila, byla to taková milá oddychovka v této těžké době.
I jako už někdo psal přede mnou, bála jsem se knížku číst. Prožívám zrovna těžší období života. A téma knížky není veselé, ale spisovatelka píše velmi dobře, čtivě. Mě nejvíce zasáhla povídka: Vrátíš se? Určitě se k autorce ještě vrátím, už se jejích témat nebojím a jsem ráda, že o temných oblastech života píše.
Velmi zajímavá kniha, kterou jsem si letos zařadila do čtenářské výzvy. Asi od poloviny jsem se opravdu začetla. Měla jsem ji i na CD, tak jsem poslouchala cestou do a z práce. takovýto konec bych nečekala.
I pro mne to byla nejmilejší kniha mého dětství. Proto jsem ji koupila vnoučátkům.
Děkuji své dceři, že mi knížku nechala na nočním stolku a řekla mi: "To si musíš přečíst!"
Ač mi kniha nezapadala do žádného téma z výzvy, začala jsem číst. A dostalo mě to. Asi od půlky už jsem stránky hltala, ale konec jsem si šetřila na nedělní chvilku po obědě.
Příběhy se mi moc líbily, nejdříve jsem si říkala, co to někteří v recenzích mají proti Lence, je trochu divná, ale pak se fakt vybarvila.
Autorce se povedlo nenásilně popsat nejen rodinou katastrofu - tajnost, ale popsat krásně člověka s úzkostí, jak vše prožívá a do toho ještě zařadit příběh Marie z 50tých let. To byla síla. Nevím , jestli mladí uvěří, co všechno bylo možné....
Moc se mi ta kombinace líbila a zkuste si začátek 2.kapitoly přečíst znovu, kniha dostane jiný rozměr.
A já si jdu objednat Lososa, toho v kaluži.
Karel Kryl byl opravdu mistrem slova. Některé básně jsem si také v duchu prozpěvovala, některé jsem ale naznala. Z mnohých na mne působila hrůza, co se odehrála v roce 1968.
Opět klasika, kdo by Tři mušketýry neznal. Knížky jsou objemné, ale dobře se čtou.
Kdysi jsem četla, nedávno poslouchala jako audio. Výborné, bohužel v některých věcech i teď aktuální.
Krásná odpočinková četba i povedený film. "Znám tu každou krávu, ale tebe neznám. "
Mě se také kniha líbila. Příběhy postav se krásně prolínaly a já jsem se vždy těšila, jak to bude dál. Uvědomila jsem si, že (i ve skutečném životě) je každý jiný a že každému může vyhovovat něco jiného. Důležitý je postoj ke svému životu a když se pro něco rozhodnu, jít za tím. Zde, ti co lžou a ubližují druhým, dostali lekci. Kdyby to tak bylo i ve skutečnosti....
Další kniha od Kmenty. A další nářez. že Babiš není neviňátko, ale (jak to napsat slušně?), jsem věděla. Přesto mě dost věcí překvapilo. Oceňuji, že pan Kmenta "neplácá", vše má podloženo, většinou z více zdrojů.
Jen stále nechápu, proč Babiše někdo volí. To jsme slepí a hluší i v době, kdy se k informacím dá dostat. Docela se bojím, co bude dál. A těším- i netěším se na Rudého Zemana.
Zase jedna z knih, od které jsem se nemohla odtrhnout. Moc se mi to líbilo a určitě se časem vrhnu na další díly. Cestou do a z práce jsem poslouchala audioknihu krásně namluvenou Martinem Stránským a doma knihou vyplňovala každou volnou chvilku. Jsem zvědavá i na i film.
Pan Mawer opět nezklamal. Obdivuhodné je, co vše o naší historii ví (Milada Horáková, Palach, Kafka...). Příběh je velmi čtivý, autentický a tak může mladé nenásilně poučit. Jen malá připomínka. Když popisuje mladé lidi v Čechách, duchem jsou zajisté podobní těm západním, ale v té době neměli všichni džíny (daly se koupit je v tuzexu). To ale neubírá na mém kladném hodnocení knihy. Vřele doporučuji.
Knihu jsem si našla díky výzvě - kniha vydaná v roce, kdy ses narodil. Ač hra je z roku 1933, první vydání knihy je z roku 1965. Některé hry Voskovce a Wericha znám, ale Osla a stín jsem četla poprvé. Báječné, aktuální v době vydání, ale i bohužel i dnes. V některých pasážích jsem slyšela hlasy těchto velikánů naší literatury a divadla. Škoda, že není z té doby nahrávka. (Nebo neumím hledat? )
Velmi zajímavé jsou kritiky hry, které jsou součástí knihy a samozřejmě i rozhovory s Voskovcem a Werichem.
Určitě opráším i jiné hry Osvobozeného divadla. A tuto jsem předala dceři, která se shodou náhod o ní učí ve škole.
Budu mít komentář opačného rázu. Kniha se mi moc líbila, možná víc, jak Stařík. Nad neobvyklými situacemi se asi nesmí moc bádat. Já jsem se skvěle pobavila a těším se na Zabijáka.
Krásné počteníčko. Napínavé. Několikrát jsem změnila svůj tip na to, kdo Anomie. Jen mě trápilo, jak je kniha velká, četla jsem jí jen doma, nosit ven se mi jí nechtělo. To je jediná připomínka, jinak se těším na další. A doufám, že už se hlavní hrdinové dají dohromady.
Taky jsem začala s posloucháním audio verze. Líbilo se mi to, ale jen do chvíle, než jsem zjistila, že je to hodně zkrácená verze. Tak jsem začala s knihou zase od začátku. A nelituju. Bylo to skvělé, napínavé čtení. Posledních 150 stran jsem musela už ten večer a noc prostě dočíst.