SSTknihy
komentáře u knih
Poplach v Kovářské uličce
Václav Řezáč (p)
Vtipné, zábavné a hlavně napínavé. Klasika, stejně jako třeba Bylo nás pět. Zajímavé, že tady ten sociální podtón a mravní ponaučení vůbec nevadí a nepůsobí nijak agitačně. Bratrstvo kočičí pracky prostě umí!
Timur a jeho parta
Arkadij Gajdar (p)
Kdyby se hlavní hrdina jmenoval třeba Tomáš a v příběhu nevystupovali rudoarmějci, možná by to byla dodnes oblíbená dětská kniha. Mne bavila. Dodnes si vybavuju tu nostalgickou atmosféru, kterou příběh vyvolával, jako bych při čtení poslouchala jednu z těch smutných ruských harmonikových písní.
Na kopci
Jiří Březina
Detektivka z českého prostředí, která staví svou zápletku na podivných okolnostech jednoho andělského zjevení. První polovina je poněkud zdlouhavá a zbytečně ukecaná. Přestože čtenář už od prvních stránek tuší, co že se to na jihočeském venkově vlastně odehrálo a bohužel také velmi rychle pochopí, kdo je pachatelem, autor mu to velké odhalení naservíruje téměř po 300 stranách, aby ho pak dalších sto udržoval v neexistujícím napětí. Takové lehké čtení na letní odpoledne.
Vzpoura goliardů
Vlastimil Vondruška
Oldřich z Chlumu se tentokrát sám stane společně s dalšími českými pány podezřelým z vraždy a jeho pomocník Ota ze Zástřizlí má co dělat, aby zachránil čest svého pána a pomohl odhalit zákeřné pachatele. V přestrojení za potulného studenta vyšetřuje ve městě Cáchy a i tentokrát mu v jeho pátrání vydatně pomáhají místní krasavice i urozené dámy. Prostě další zábavný příběh, po kterém člověk sáhne s jistotou, že ho nezklame a se výborně se u jeho čtení pobaví.
Vánoční stromek
Michel Bataille
Už dlouho se mi nestalo, že bych konec knihy nemohla přes slzy dočíst. Vánoční stromek je lidská tragédie ztvárněná dokonale a bez stopy sentimentu. Příběh několika posledních měsíců života syna, umírajícího na nemoc z ozáření a jeho otce je obžalobou všech válek a nepřetržitého zbrojení, jehož neustálá děsivá přítomnost si vybrala za svůj krutý cíl nevinného desetiletého chlapce. Tváří v tvář bezmocnosti osudu má člověk chuť výt jako ti vlci, které malého Pascala doprovodili na druhý břeh. Kniha, která dlouho zůstane pod kůží.
Milý Johne
Nicholas Sparks
Láska jako trám, která sice nedokáže překonat překážky, ale přetrvá na věky věků. Kdyby nebyl děj časově ukotven kolem roku 2001, myslela bych si, že jde o viktoriánský příběh z doby, kdy jen pouhý pohled do očí způsoboval mdloby a vrcholem slasti byla poodhalená kůže na zápěstí. Nicholas Sparks je samozřejmě mistrem ve vyprávění a kniha se čte lehce a rychle. Bohužel k mým oblíbeným milostným románům se nezařadí.
Vánoce po francouzsku
Fiona Valpy
Starostem, smutku a všeobecnému předvánočnímu bláznění unikne Envie tím, že odjede na vypůjčený statek svých známých, usazený uprostřed francouzského venkova. Tady si, v tichu samoty, hodlá protřídit nejen myšlenky, ale celý svůj dosavadní život. Naštěstí se ukáže, že ta samota nebude až tak úplná, že soused není vůbec nudný a starý, a že oslava Vánoc v kruhu přátel může být vlastně docela příjemná záležitost. Pohodové, nenáročné čtení, které vám může zpříjemnit třeba hektické předvánoční dny. A pokud už jste četli od stejné autorky knihu Láska po francouzsku, bude pro vás milé setkání s některými starými známými z předchozího děje.
Soudce a jeho kat / Podezření / Slib
Friedrich Dürrenmatt
Detektivní příběhy, které v sobě skrývají mnohem víc než jen cíl dopadnout pachatele. Pro vyšetřovatele je důležitější lidská povaha, motivy, které vedly k činům, touha po spravedlnosti, kterou je mnohdy potřeba vzít do vlastních rukou. Komisař Bärlach z prvních dvou příběhů je klidný, pomalý a nemocný. Ale zdání klame. Ve skutečnosti je to „starý zlý kocour, který rád žere myši“. Za svou pravdou jde s buldočí zatvrzelostí, i kdyby ho to mělo stát život. Napínavé do poslední řádky.
Ztracená pyramida
Mohammed Zakaria Goném
Cesta za objevem neznámé pyramidy. Spolu s autorem čtenář pěkně krok za krokem proniká do tajemství dávných věků a stává se spoluúčastníkem při odhalování archeologického nálezu. Zajímavý pohled na to, jak probíhají přípravné práce, samotný vstup do podzemních prostor i následné zpracování dokumentace a materiálů.
Hořké zrání Adriana Molea
Sue Townsend
Problémy patnáctiletého puberťáka, který se potýká s problémy doma i ve škole, s neuspokojivým citovým životem a údělem nepochopeného a vysmívaného intelektuála, servírované formou osobní zpovědi plné sarkastického humoru. Svého času kultovní kniha a dobrá zábava.
P.S. z Paříže
Marc Levy
Tak tahle romance mě úplně nechytla. Nějak jsem nedokázala uvěřit celé té zápletce s ukrýváním, náhodným setkáním a záměnami identit na všech stranách. Ona neví, co chce, on to možná ví, ale pro změnu zase neví, jak toho dosáhnout. Všichni se chovají, jako by podvody, lži a předstírání byly běžnou součástí jejich životů a na závěr si láskyplně padnou do náručí, div že při tom nebojují za světový mír. Hodně nenáročné čtení na deštivé nedělní odpoledne.
Manaraga
Vladimir Georgijevič Sorokin
Číst Sorokina je jako naskočit za jízdy do rozjetého Šinkansenu. Neobtěžuje se s vysvětlováním děje, prostředí nebo postav. Jen občas vám naznačí, jen tak mimochodem poodkryje nějakou informaci, zmíní se sotva půl slovem. Tušíte, že jste někde v budoucnosti, že došlo k celosvětovému válečnému konfliktu, svět se zmítá v chaosu a technologie ovládají lidské životy. Detaily si domyslete sami a nechte svou fantazii pracovat na plné obrátky. Příběh šílené grilovací zábavy je o to děsivější, že nastiňuje vizi, která by nemusela být tak vzdálená. Ale možná není třeba se děsit. Stačí, když nám v budoucnosti implantují do mozku chytrou blechu a hned se bude i nám zdát vše krásné, bezproblémové a zalité sluncem.
Muži, kteří nemají ženy
Haruki Murakami
I muži mají své dny... Zajímavý pohled do světa, který bych vlastně nečekala, protože muži přece nepláčou. Murakami mi ukázal, že nejen pláčou, ale také že trpí, jsou zmatení, nejistí, neví si rady, tápou, dokážou se pobláznit, trpět pro lásku i pro ni zemřít. Nečetlo se to zrovna lehce, ale zajímavé to určitě bylo.
Pověz mi, jak žijete
Agatha Christie Mallowan (p)
Tak si tak říkám, že kdyby paní Agatha žila v dnešní době, možná by měla úspěšný blog o cestování. Její vyprávění o době, kterou strávila se svým druhým manželem mezi archeology na vykopávkách v Sýrii, jsou plné výborných postřehů, nepostrádají cit pro atmosféru, vykreslují skvěle místní prostředí, myšlení místních obyvatel i způsob života. Navíc jsou to historky zábavné a vtipné.
Žena v černém
Susan Hill
Hororový příběh skvěle napsaný ve stylu dobových duchařských románů. Výborně vykreslená atmosféra, skvělé popisy, dobře budované napětí. Na dnešní dobu ale už přeci jenom poněkud rozvláčné, příběh je bohužel nedotažený, tajemství zůstává skryto a pointa je až příliš předvídatelná. Vlastně bych si přála, aby tahle útlá knížka byla jen úvodem k mnohem tlustšímu, temnějšímu a propracovanějšímu románu.
Brutalita
Josef Klíma
Brutalita jako násilí páchané bez jakýchkoliv výčitek svědomí a bez vědomí viny. V případech, inspirovaných skutečností, autor sleduje osudy jednotlivých protagonistů a zkoumá, co vede mladistvé k tomu, aby se v tak útlém věku vydali na cestu zločinu. Nejde ani tak o to, zdůraznit brutalitu a hrůznost popisovaných příběhů, jako dostat se k samotné příčině a podstatě oné brutality.
Malostranské povídky
Jan Neruda
Povinná četba, ke které jsem si musela hledat cestu až časem. Literární kvalita je nesporná, ale dnes už beru jednotlivé příběhy a postavy spíš jako svědectví doby a představení jednotlivých typových charakterů. Nicméně na základní škole bych tuhle knihu asi nedoporučovala.
Besídka zvláštní školy
Miloslav Šimek
Pro mne jednoznačně klasika, protože už v dětství jsme na deskách poslouchali Návštěvní dny Šimka a Grossmanna a váleli se u nich smíchy. Když jsme se později dostali ke knížce, bavili jsme se zas. Některé hlášky u nás v rodině natolik zlidověly, že se používají dodnes. Za všechny uvádím nesmrtelnou větu otce Pazderky, „který si ve spíži při rumu uvědomil, že ve dvou se to lépe táhne“.
Mne soudila noc
Valja Stýblová
Novela útlá svým rozsahem, ale široká svým obsahem. Emotivní příběh tří mladých lidí, které osudová chyba smetla z mírně šikmé plochy na dno pekla. Skvěle vykreslené charaktery, překvapivý závěr, napětí, vypjaté emoce, otázka viny, svědomí – téma, které je stále aktuální i po těch téměř padesáti letech.
Přítelkyně
Michelle Frances
Kdyby byla Laura o trochu víc majetnická, Daniel trochu víc mamánek a Cherry zase o fous méně psychopatická, mohlo to být o hvězdičku lepší hodnocení. Nebylo to špatné, četlo se to dobře a rychle, jen to ve finále připomínalo Hollywoodské psychothrillery, kde hlavní hrdinové v rámci dramatičnosti páchají taková zvěrstva, že tím bohužel ztrácejí na věrohodnosti. A přitom věřím, že takových podobných případů se děje dnes a denně spousta. Právě ta tichá bezmoc, že s vámi někdo manipuluje, nikdo z okolí tomu nevěří a policie jen bezradně krčí rameny, je neuvěřitelně děsivá. Fakt není třeba k tomu ještě vyvražďovat půl zverimexu.
