stelka_knihomol
komentáře u knih
Šest vran
Leigh Bardugo
Na Šest vran už jsem viděla a četla snad milion recenzí a opakovalo se v nich jediné - jsou ještě lepší než Griša. A jelikož Griša byla úžasná, měla jsem obrovská očekávání. Teď tu sedím, po 9 dnech, kdy jsem neustále jen četla a četla, a nevím co říct. Vyloženě nemám slov. Ano, tak moc dobrá kniha je.
Od začátku do konce jsem byla vtažena do příběhu a ani na chvíli jsem se nenudila. Pořád se něco dělo, neustále jsem přemýšlela, jaké triky vytáhne Kaz z rukávu a jak se sakra hrdinové dokážou z těch předem prohraných situací dostat. Celá atmosféra zlodějů a špinavého města lží a her je snad ještě zajímavější, než jsem předpokládala. Nechápu, jak dokázala autorka vymyslet něco tak návykového
Každá postava je brilantně napsaná, charaktery jsou promyšlené a realistické. Jediná maličkost, se kterou jsem měla problém, byl charakter Wylana, který byl představen jen okrajově a tím, že jako jediný z vran nebyl hlavním vypravěčem ani jedné kapitoly, mám pocit, že jsem ho vůbec nepoznala a je mi tím pádem ze všech postav asi nejvzdálenější.
Leigh také vyniká skvělou vlastností, díky které rozumíme i "hlavním záporákům" a uvědomujeme si, že to jsou vlastně jen lidi s jiným přesvědčením, které je vede opačným směrem než hlavní hrdiny. A to je moc důležité.
Samozřejmě magický svět je skvěle vymyšlený, to už jsem ale věděla z Griši, tak jsem si ho už jen znovu a znovu užívala. I když na pár místech jsem narazila na nějaké drobné nepřesnosti, žádnou si ale nepamatuji, takže nejspíš příliš důležité nebyli.
Jsem v šoku. Takhle jsem se už dlouho po dočtení necítila. Nechápu, jak jsem se kdy mohla obávat, že jsou mé názory vlivem veřejnosti příliš vysoké. Protože tahle kniha mě dostala a nejspíš už mě nikdy nepustí.
Koruna
Kiera Cass
Už první díl této duologie ze světa známé Selekce byl trochu slabší, Koruna se mi ale nelíbila ještě o dost víc. Počtění je to pěkné, oddechové a taky vcelku rychlé, chyběla mi zde ale nějaká vážnější linka, která by, stejně jako tomu bylo v Selekci, vyrovnala romantickou zápletku. Bez ní byl příběh sice milý, ale trochu obyčejný.
První díl jsem četla na začátku roku, takže jsem si nepamatovala téměř nic. Naštěstí tedy Eadlyn hned na začátku poslala všechny domů, což mně osobně sice pomohlo trochu se zorientovat, v průběhu to však působilo uspěchaně. Také se autorka očividně vykašlala na jakýkoliv postupný vývoj charakteru hlavní hrdinky a rozhodla se ho vhodit rovnou do žádané podoby, aby se tím nemusela dále zaobírat.
Za těch 250 stránek jsem neměla šanci poznat nějakou postavu a kdybych si už z minulého dílu nepamatovala, že fandím Henrimu, nejspíš by mi na tom, koho si vybere, nezáleželo ani trošičku. Což nejspíš není to, co bychom při čtení měli cítit, že?
Poměrně rychlé ukončení soutěže mi také přišlo nelogické, po dvou měsících si přece nikdo nedokáže vybrat manžela na celý život! Navíc Eadlyn byla s každým z nich jen na pár schůzkách, jestli vůbec!
Kniha působila jako pohádka, kterou si malá holka načmárá do deníčku, a celý princip Selekce ztratil jiskru, kterou původní série měla. Téměř vše dobré bylo vyškrtnuto a zůstali jen nudné řádky o princezně, která se snaží vybrat si manžela. Bez jakékoli hloubky.
Jsem zlomená
Tahereh Mafi
*čteno v angličtině
Než jsem se do knihy pustila, bála jsem se, že už nebude tak dobrá, jako první díl. Opak byl ale pravdou! Už od první stránky jsem byla napjatá a nemohla přestat číst.
Příběh je velice čtivý a už od začátku je napsán velice lyricky a emotivně, a čtenář má díky tomu pocit, jako by Juliette popisovala přesně to, co se děje v jeho hlavě (nebo alespoň já to tak mám). Nejenom díky krátkým kapitolám máte chuť číst dál a dál, a přestože je kniha poměrně dlouhá, vlastně není nijak hodně obsáhlá, a při převyprávění příběhu se vám zdá poměrně krátký. To ale neznamená, že by byl nudný, naopak neustále se něco děje a Juliettiny myšlenku všemu navíc dodávají jakousi poetičnost.
Jakožto někdo, koho romantika v knížkách většinou dost otravuje, musím říct, že zde je opravdu na místě. Juliette jako někdo, kdo dospíval v různých nemocnicích, si nikdy neprošla prvními laskami a hloupými posedlosmi, proto teď, když je konečně trochu volná, není divu, že má ve svých citech takový zmatek. Já osobně jsem asi spíš team Aaron, ale upřímně mi přijde, jako by si Adam i Aaron Juliette tak trochu nárokovali, jako by byla jejich majetek, a ona, jelikož je nezkušená, se mezi nimi jen tak motá a má pocit, že jim oběma něco dluží. Chudák holka.
Příběh je skvělý, prostředí "tajné organizace" mě moc bavilo, ale líbilo by se mi víc se zaměřit na ostatní lidi obdařené nějakou schopností a zjistit o nich víc.
Moc doporučuji a nemusíte se bát, angličtina je poměrně lehká a příběh vás vtáhne a už nepustí.:)
Syn podsvětí
Vladimíra Šebová
Hodnotím 3/5, to ale neznamená, že by se mi kniha nelíbila. Příběh je moc pěkný, oddechový a čtivý, ale ne nudný. Autorčin styl psaní mi poměrně sedl, až na konec, kde se objevilo pár klišé hlášek, a také jsem si díky ní více zamilovala slovanskou mytologii. Postavy byly sympatické (můj oblíbený je Finn), příběh jsem si s nimi moc užila. Číst knížku na podzim byl rozhodně moc dobrý nápad!
Při porovnání s prvním dílem (kterému jsem dala hodnocení 4/5) zde ale chybělo něco, díky čemu by mi příběh přirostl k srdci a vyvolal ve mě nějaké emoce. Dcera zimy skvěle zpracovala vztah dvou sester, což je mě blízké téma, navíc byl děj mnohem zajímavější. V Synovi nekonečna byl sice hezký, ale hlavní zápletka, přestože mě to bavila a těšila jsem se, co se postavám přihodí, mi přišla nahodilá a nepřijde mi, že by postavy v realitě uvažovaly stejným způsobem.
Co se týče Matthewa, od začátku bylo jasné, jakým směrem se jeho charakter vyvine, ale je rozhodně dobře, že se tak stalo. Trochu klišé, ale ty se neomrzí.:)
Kniha je příjemně oddechová a nenudíte se u ní, není to však velkolepá fantasy, kde do poslední stránky čtete jako na trní. Ideální na deštivé podzimní dny.
Jsem roztříštěná
Tahereh Mafi
*čteno v angličtině*
Když jsem knížku začínala, bála jsem se, že je to "jen" nějaká romantická knížka, která se tváří jako dystopie, aby se neřeklo. To jsem ale neměla ani tušení, do čeho se pouštím.
Hlavně bych chtěla vyzdvihnout styl, kterým je kniha napsaná. Tak trochu lyrické vyprávění dalo totiž příběhu mnohem větší hloubku a všechno mělo mnohem větší hloubku. Navíc se to rychle a krásně četlo.
Moc se mi líbila Juliette a celý vývoj její postavy. Naopak vůbec nechápu, proč se většina dospívajících dívek rozplývá nad Warnerem, který je toxický a očividně nechce pro Juliette nic dobrého.
Příběh byl čtivý, krásný a já opravdu nemám co knížce vytknout. Doporučuji a určitě si přečtu i další díly!
Letní noci
Nofreeusernames (p)
Knihu jsem si přečetla spíš už jen proto, že jsem sérii rozečetla, a já nerada nechávám věci nedokončené. Nic velkého jsem tedy nečekala a nic velkého to také nebylo, přesto jsem v tomto textu viděla mnohem větší potenciál než v předchozích dvou. Kdyby se autorka více soustředila na úzkosti a trauma hlavní hrdinky, místo aby se snažila i přes pár vážných témat vytvořit "feel good" příběh, mohla mít kniha opravdový potenciál a význam pro spoustu lidí.
Ačkoli autorka píše poměrně dobře, další, co mi vadí, jsou dialogy, které působí nerealisticky a postavy argumentují až příliš pohotově na to, abychom jim věřili a soucítili s nimi.
Hlavní hrdinka Charlee vůbec nepůsobí tak, jak by si autorka přála, stejně tak Noah, který mě upřímně nebaví. Což vlastně celý vztah těch dvou. Upřímně jsem tak trochu doufala, že Charlee skončí s tím klukem z pizzerky. :) Postava, která mi naopak byla sympatická, je Harper, proto očekávám, že poslední díl mě bude bavit víc.
Chválím NÁDHERNOU obálku a celkově úpravu textu, v tomhle jsou Češi (a Slováci) mistři.
Kniha je poměrně jednoduchá a přestože jiní takové příběhy nejspíš čtou rádi, aby si oddechli u příjemného a milého (a já nepopírám, že taková ta kniha je!!!) průběhu, já zkrátka u knih vyhledávám určité emoce a prvky, které jsem v této bohužel nenašla.
Červený drak
Thomas Harris
Tohle opravdu není jen tak obyčejný horor. Mnohem víc se zaměřuje na psychiku postav, ale přesto mám pocit, že se autorovi až tak nepovedlo vyjádřit, co se děje v hlavě Willa Grahama. Ten mohl být mnohem zajímavější postavou. To byl poměrně ztracený potenciál.
Stejně tak mě mrzelo, že nebyl věnován věští prostor Dr. Lecterovi, ale ten myslím později dostal 2 knihy, kde byl hlavním pachatelem, takže tam si jeho charakteru asi užijeme víc. Přesto mi připadalo, že by trochu víc Hanibala příběhu prospělo.
Co naopak cením, je bravurní zpracování Francise "Draka". Jeho stav mysli byl pozoruhodný a smutný, zde si dal autor rozhodně záležet a jeho charakter vyzdvihl do výšin.
Co se příběhu týče, byl dobrý, to ano, ale pořád mám pocit, jako by mu něco scházelo. Něco, vy by mě zanechalo s otevřenou pusou, pocit, při kterém nemám tušení, proč, ale hrozně mě to baví. To něco, co doufám bude mít druhý díl, který si teda rozhodně přečtu.
Gemina
Amie Kaufman
Skvěle!!!! Na začátku zase chvíli trvalo, než jsem se chytla, ale opravdu se mi to líbilo. Už samotný styl, kterým je kniha napsaná, je zajímavý a překvapivě dobře čtivý. Jsem ráda, že se zde na chvíli objevil i SPIRO, jakožto moje oblíbená postava.:)
Doporučuji.
Hodná holka, zlá krev
Holly Jackson
Opět skvělý thriller. Oproti prvnímu dílu rapidně stoupla kvalita textu, už to neznělo jak napsáno od 15 leté holky. Opravdu skvělé. Těším se na další díly.
Návod na vraždu pro hodné holky
Holly Jackson
Poměrně dlouho jsem se této sérii vyhýbala, až nový seriál (který byl tedy docela zklamáním) mě vyhecoval si knížku přečíst. A bylo to teda něco.
Je vidět, že autorka má skvělé nápady a příběh se mi opravdu líbil. Kvalita psaní tedy nebyla nějak vysoká, ale to z malé části připisuji překladu, který mi na některých místech moc neseděl.
Chápu, že je kniha spíše pro mladší čtenáře, ale dost mi vadilo, že se 17 léta Pipa někdy chová jako dvanáctiletá.
Příběh byl ovšem skvělý, vážně jsem netušila, kdo je vrah. Doporučuji.
Dvůr stříbrných plamenů
Sarah J. Maas
Jak bych to řekla... Nesta je dospělá žena chovající se jako malé vzteklé dítě, zatímco Cassian by měl být poměrně rozumný, přesto je většinou jen arogantní a nadržený. Oba dva vědí, že toho druhého chtějí, ale jen kolem sebe tancují. A náhodou jsou to víly.
Na ostatních dílech mi taky příliš nesedli barvité erotické scény, zde se však romance dostává do hlavní dějové linky, což mi přijde škoda, jelikož fantastická stránka knihy je stále poměrně povedená.
Mimoto mám pocit, že si autorka udělala z Rhysanda hajzla, jen aby se jí to hodilo k celkové Nestině filozofii. To mě opravdu zklamalo.
Co se mi však na knize líbilo byl mnohem větší důraz na feminismus, jehož zastoupení dost zvedlo počet hvězdiček. Byl zde opravdu krásně zapracován a celý ten nápad s valkýrami mi přišel na místě.
Dvůr křídel a zmaru
Sarah J. Maas
Každým dílem je tato série lepší a lepší! Opravdu mě to bavilo, líbil se mi příběh a jsem poměrně spokojená. Jediné, co mi úplně nebylo po chuti, byli erotické scény, které mi přišli zbytečné a v příběhu nebyli vůbec zapotřebí. Jinak skvělá práce.
My děti ze stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow
Skvěle zpracovaná biografie o nelehkém životě drogově závislých. Jsem ráda, že jsem si ji přečetla, mám pocit, že vím o tomto světě tvrdých drog něco víc. Rozhodně je to jedna z knih, které by si mělo přečíst co nejvíc z nás.
Tajná historie
Donna Tartt
Už od začátku jsem věděla, že si knihu zamiluju. Zprvu se zdálo, že se bude příběh nést ve stylu Společnosti mrtvých básníků, pak se ale začli dít věci a já pomalu nic nechrápala.
Vlastně úplně nevím, co na to říct, jak moc se mi to líbilo. Ten pocit, který ve mě kniha vyvolala, asi nejde popsat. Pro mě naprostý masterpeace.
Rodina především
Karen M. McManus
Nebylo to nic extra, ale ani nic, co nestálo za přečtení. YA thrillery mám vlastně docela ráda, jen zrovna tohle mi přišlo takové prázdné. Jako by se celou knihu skoro nic nedělo a všechno se událo až ke konci.
Nejspíš bych dala jen 3 hvězdičky, ale musím říct, že konec se opravdu povedl. Já většinou přesně vím, jak takovéto knížky skončí, ale tady jsem byla vážně překvapená.
Maryša
Vilém Mrštík
Knížka má určitě důležitou historickou váhu, ovšem mě osobně nějak zvlášť nezaujala. Příběh musel být sice dříve průlomový, dnes by však šlo jen o další průhledné klišé.
Co opravdu oceňuji, je nářečí, které zde opravdu pomáhá a dodává skvělou atmosféru. Také se mi líbil konec. Celkově jsem se ale do příběhu nějak extra nevzila, jsem ale ráda, že jsem si ji přečetla.
Sestřička
Katie Alender
Nebylo to tak špatné, jak jsem čekala. Takový klasický horor, jen přizpůsobený YA. Trochu mi to připomelo Carrie. :)
Každopádně, už mě fakt unavují ty hlavní hrdinky typu „jsem rebel, no a co", prostě mě nebaví. Naštěstí hlavní hrdinka taková byla spíš jen ze začátku.
A taky fakt nesnáším, když do takovýchto příběhu zařadí lacinou romantickou linku. Je mi líto, fakt se to tam nehodí.
Jinak ale nemám moc co vytknout.
1984
George Orwell (p)
Jedna z knih, které nikdy nepřestanou být mistrovskými díly. Od začátku co konce jsem cítila všechny Winstonovy pocity, jako bych byla jím samotným. Orwell nejenom že vymyslel geniální, leč smutný politický systém, dokonce to dokázal napsat způsobem, kdy se člověk nenudí a jen neustále čeká jako na trní, co se bude dít.
Smekám a vřele doporučuji.
Odbočka v lesích
Kateřina Karolová
Upřímně, docela se divím vysokým hodnocením, která knížka dostává. Mně osobně příběh nijak nebavil, nepopírám, že konec byl vážně dobrý, ale knihy nehodnotím jen podle konce. Všechny postavy byli otravné, nerealistické a stejně tak jejich přátelství. Celou knížku se tam nic nedělo, ten hlavní děj přišel až v posledních 50 stránkách.
Dvůr mlhy a hněvu
Sarah J. Maas
(SPOILER) První díl mě docela zklamal, tohle bylo ale mnohem mnohem lepší. Jediné, co mi docela vadilo, bylo, jak Feyre najednou přeskočila z miluju Tamlina na nenávidím ho. Přišlo mi to trochu přehnané. A Lucien... Vždyť ten jí nic neudělal a ještě se jí snažil pomoct! Jinak ale skvělý příběh, napětí až do samého konce.
