stesti.s.knihou komentáře u knih
V komiksu sledujeme příběh dvou náctiletých dívek, které tráví prázdniny se svými rodiči na chatě mimo město. Spolu zažívají první milostné vzplanutí (avšak nic peprného, holkám je cca 12-13, je to tedy spíše taková ta první platonická zamilovanost), krom těch šťastných okamžiků jsou ovšem i svědky ne tak šťastných problémů v rodině. Vše je zde vždy velice zlehka naznačeno, doplněno poměrně přesně vystihující kresbou, ze které sálají emoce. Ostatně musím uznat, že bylo celkem zvláštní číst/prohlížet knihu, ve které jsou emoce mnohem hlouběji a přesněji vyobrazeny pomocí kresby, nikoli popisem v textu.
Kniha to je velmi lehká, pěkná, jemná, přenese vás do dětství, zároveň ale vystihuje i komplikovanost dospělosti. Přechod mezi dětským, bezproblémovým světem a náročným světem dospělých je perfektně vyobrazen na hlavní hrdince, která mezi těmito dvěma světy osciluje. Ráda si s kamarádkou kope díru v písku na pláži, zároveň se ale snaží upoutat pozornost jednoho chlapce a aby toho nebylo málo, snaží se pochopit i napjatý vztah mezi jejími rodiči.
Obsah knihy nádherně koresponduje s jejím názvem, jedná se opravdu o sondu do jednoho obyčejného léta, jeho událostí, radostí i strastí.
Komiks je pohlazením na duši, vzpomínkou na bezstarostnost dětství, doplněn o nádherné ilustrace podtrhující příběh.
Knihy z edice Sedmilásky od Metafory jsou obvykle plné romantiky a emocí. Jedná se povětšinou o jednodušší příběh a nenáročné čtení. Sama jsem přečetla již několik knih z této edice, většina se mi líbila, některé i ráda doporučuji (mohu zmínit na příklad Lásku ve světě lichých ponožek). Ovšem Román z pokoje 128, to bylo bohužel zklamáníčko.
Co na knize cením je zajímavá struktura, jelikož příběh je složen pouze z dopisní korespondence. Zároveň se mi líbí námět - žena nalezne v hotelovém pokoji opuštěný rukopis, který je natolik skvělý, že se vydá pátrat po jeho autorovi. V rukopisu je naštěstí uvedena adresa, od které se naše hlavní hrdinka může odpíchnout a spustit tak proces pátrání po tvůrci (nebo spíše tvůrcích) tohoto díla. No, zde asi končí pozitiva, která jsem v knize shledala. Bohužel, pro mě byl celý tento příběh nezáživný, ba až nudný, forma dopisování mi rovněž nevyhovovala (hlavní protagonisté byli staršího věku, dle toho byly i dopisy komponovány - spousta zdvořilostních frází, skryté emoce, málo “akce”).
Bohužel, tahle kniha pro mě byla zklamáním.
Příběh z období 2. světové války a okupované Francie. Hlavní hrdinka Charlotte pracuje v knihkupectví a společně se svou malou dcerou se potýkají s nedostatkem potravin (ostatně jako celá Francie). Když se jim nabízí pomoc z rukou německého důstojníka, Charlotte se to v prvním momentu velmi příčí, co by ale neudělala po dobro a zdraví své malé dcerky Vivienne...
Zároveň zde sledujeme i období po deseti letech od osvobození Francie, kdy Charlotte společně s Vivi žijí v Americe.
Hlavním přínosem příběhu není popis dění během války, příběhy z koncentračních táborů ani vykreslení půvabů Paříže. Hlavní je zde otázka židovství, antisemitismu a náboženství.
A teď co se mého názoru týče. Co si budem povídat, jakožto milovník všeho pařížského mne zaujala hlavně ta Paříž (2. světové války je v knihách spoustu a upřímně to pro mě asi není důvod, proč bych po nějaké knize sáhla). Příběh jako takový nebyl špatný, nicméně ve mně nevyvolal žádné hlubší emoce (což by zrovna příběh mladé opuštěné matky žijící v Paříži okupované německými vojáky podle mého názoru vyvolat měl) a celkově tak nějak klouzal po povrchu. Zajímavá byla otázka židovství deset let po válce v Americe, i to mi ale připadalo autorkou jen lehce nastíněno, nikoli propracováno do hloubky. Celkově si myslím, že paní autorka chtěla otevřít velmi důležité téma židovství v poválečné době, použila k tomu lukrativní místo a lukrativní hrdinku (Paříž, knihkupectví, mladá ovdovělá zásadová matka), už se ale nepovedlo propracovat téma do důležitých detailů.
Kniha se četla dobře a rychle, ale z výše zmíněných důvodu nemohu hodnotit lépe.
Důvody pro nízké hodnocení jsou dva.
Za prvé - jedná se o poměrně průměrnou detektivku, která vlastně ničím nevybočuje z řady jiných příběhů, kterých každý určitě četl několik. Sledujeme zde osud FBI agenta Johna, který se kvůli infiltraci do drogového kartelu dostal do programu ochrany svědků. Z Ameriky se stěhuje zpět do rodného Švédska, dostává novou identitu a začíná pracovat jako detektiv zabývající se odloženými případy. Konkrétně vyšetřuje kauzu zmizení mladé dívky starou deset let. Z vraždy byl obviněn jeden mladík, jehož před vazbou uchránilo pouze to, že dívčino tělo nebylo nikdy nalezeno. Je v Johnově největším zájmu případ vyřešit, jelikož obviněným mužem je jeho mladší bratr. John začíná pátrat, na případ se dívá očima bývalého FBI agenta a brzy začíná přicházet na mezery v původním vyšetřování. Potud je to ještě fajn, ač tedy poněkud tuctové.
Ale! Problém nastává v korektuře textu. Musím říct, že knihu s tolika chybami jsem snad ještě nečetla. Opakování slov, chybně použité tvary sloves, špatný slovosled, pochybná interpunkce... Přiznám se, že jsem si z hledání chyb musela udělat zábavu, jinak bych knihu snad ani nedočetla.
Z toho důvodu hodnotím pouze dvěma hvězdami a doufám, že se jedná o první a zároveň poslední knihu s tolika hrubkami, která se mi dostala do rukou :)
Hlavními hrdinkami jsou dvě ženy, každá z nich je jistým způsobem nespokojená se svým současným životem. Lena žije v nešťastném manželství - manžel ji neustále ponižuje a chová se k ní jako ke služce, skutečnosti nepřidává ani rozmazlená dcera, která je dávno po škole, ale nechce si hledat práci a nechává se živit svými rodiči. Druhou ženou je Olivia, která je dva roky po rozvodu, stále však není vypořádána s tím, co se stalo, a realitě se snaží unikat pomocí práce na blogu. Obě tyto ženy se setkávají na letišti při útěku ze svého stereotypního života, shodou okolností ani jedna z nich nemá plán, co bude dělat dál. Domluví se tedy, že si na měsíc vymění své životy - jedna z nich má malebnou chatu uprostřed lesů blízko jezera, druhá moderní byt v centru přímořského letoviska.
Sami už si asi dovedete představit, že se zde začínají odehrávat dva nové příběhy odvážných žen, které se i po padesátce rozhodly kompletně změnit svůj nespokojený život a začít znovu. Probíhá zde samozřejmě milostný románek, přece jen je to Edice Sedmilásky :) Ale kniha jako celek mne bavila. Není to žádná velká literatura, nenaleznete zde žádný přesah či myšlenku, která by ve vás rezonovala, ale jako další z letních odpočinkových příběhů je to velmi příjemná četba :)
Na první dobrou musím uznat, že to má autor dost dobře vymyšlené. Co aktuálně nejvíc letí u YA čtenářů? Fantasy (všechny ty koruny a královny a hadi a kdoví co všechno) a sex (After). Spojit to dohromady? Geniální. A co třeba vyjít z těch nejvíc nejznámějších sérií? Oukej, dejme tam mladou holku, která sleduje popravu svého otce, zabijou jí matku a ona svůj život zasvětí pomstě (Arya ve Hrách o trůny). Udělejme z hlavní hrdinky studentku, která se zdokonaluje v uměních typu lektvary, magie, boj (tady cítím trošku Harryho Pottera). A aby toho nebylo málo, dejme jí do kolektivu dalších mladých vrahů, kteří postupně umírají při výcviku nebo se zabíjejí navzájem (něco málo z Hunger Games). Vzniká z toho monstrózní slátanina, která přesně vychází z potřeb náctiletých čtenářů a snaží se je zasáhnout prvky, které už zafungovaly jinde. Ale nejvíc překvapivé na tom je, že to vlastně vůbec nepůsobilo násilně.
Co mi ale VELMI VELMI vadilo byly chyby - na každé straně minimálně jeden překlep, což mě nutilo pochybovat nad profesionalitou korektora.
Pusinka je pro mě dalším z thrillerů ve škatulce "přečtu a po týdnu nevím, o čem to bylo". Minimálně ve mně určitě nezanechá žádné stopy.
Nápad poměrně zajímavý - novopečená matka jednoho dne po příchodu domů zjistí, že její malé miminko vlastně není jejím malým miminkem, v postýlce leží úplně jiné dítě. Ač manžel i okolí protestují, ostatně pohlaví miminka, stáří, váha, velikost, všechno sedí, matka je přesvědčena o tom, že dítě není její. Dotud je to dobrý.
Když to ale spojíme s poměrně pomalým rozjezdem, nudnýma pasážema a ve finále dosti nelogickým a zbytečným rozuzlením, předpokládám, že to není kniha, ke které by se kdokoliv vracel (zejména v záplavě dobrých thrillerů, kterými je zavalen knižní trh).
Příjemná oddechovka na uspěchané období :)
Celý příběh se točí okolo vztahu mladé advokátky Marii a zápasníka MMA Colina :) Uznávám, tento krátký popis nezní nikterak lákavě, ale realita je příjemnější. Colin a Maria jsou dva lidé, kteří pochází z jiných sociálních poměrů. Maria je původem mexičanka, která pochází z katolicky založené rodiny. Její klidná povaha koresponduje s prací advokátky. Ráda tráví svůj volný čas o samotě, v souladu s přírodou. Colin je naopak muž, který má za sebou poměrně divokou minulost, těžko dokáže ovládat svůj vztek a pro ránu nejde daleko.
I přes tyto povahové odlišnosti si k sobě Colin a Maria najdou cestu; problém však přichází ve chvíli, kdy Maria čelí stalkingu a výhružkám, které souvisí s jedním z případů, které v minulosti řešila. Pro Colinovu bouřlivou povahu tak nastává velmi obtížné období a romantický příběh se hodně rychle mění v napínavý thriller.
Nejedná se o žádnou vysokou literaturu s koncem, který by vám sebral dech a nutil vás přemýšlet nad vyzněním celé knihy. Nad příběhem nemusíte sáhodlouze přemýšlet, zároveň to ale není vyloženě brak, který by se nedal číst.
(SPOILER) Příběh pojednává o muži jménem Adam, který se potýká s nelehkým osudem. Zemřela mu dlouholetá partnerka a on zůstává sám, spolu s pětiletým synem. Snaží se najít důvod, proč v životě vůbec pokračovat, a skrze bujaré večírky ho nachází v někom, o kom by ho ani v těch nejdivočejších snech nenapadlo přemýšlet. Anotace skvělá, mám ráda tyhlety knižní “depky a postupnou cestu z nich ven. Ale tady se to nepovedlo.
V první řadě, jde velmi vidět, že se jedná o prvotinu - to je ale rozhodně něco, co se s dalšími knihami bude zlepšovat.
Vadila mi celková neuvěřitelnost příběhu, situace, které se tam děly, na sebe ledabyle navazovaly, těžké momenty měly až moc snadná a náhlá východiska a naopak ve věcech, co snad ani problematické nejsou, se hrdinové nimrali hrozně dlouho. Uvěřitelné nebylo ani chování postav, třeba vyzrálost pětiletého syna.
Postavy celkově byly hrozně plytké, největší hloubku jsem cítila z Adamovy sestry, tu jsem si oblíbila, zbytek byl prostě divný a neuchopený.
A v neposlední řadě, postavení žen. Adam s nimi jednal hrozně, chováním rádoby drsňák. Pokud v nás autorka chtěla vyvolat pocit znechucení, ok, překvapilo mě ale, že některé opravdu neuctivé pasáže napsala žena.
Dávám 2/5, za námět, který je podle mě moc fajn, a taky originalitu příběhu.
Michael Cunningham je znám převážně svým románem Hodiny, za nějž získal Pulitzerovu cenu a děj knihy byl později zfilmován s Meryl Streep v hlavní roli. Já tuto knihu nečetla, vím však, že mi ji spoustu lidí doporučovalo. Když jsem viděla, že autorovi vychází novinka s názvem Den, řekla jsem si, že ji rovnou vyzkouším a uvidím, jak mi autorova tvorba sedí. Knihu jsem dostala v rámci spolupráce s @knihkupectvi_luxor za účelem recenze. #spoluprace
Jedná se v podstatě o takové momentky ze života jedné rodiny. Dan a Isabel, manželé, kteří procházejí krizí; Isabelin bratr Robbie, který po rozchodu s přítelem nachází své štěstí ve falešném instagramovém profilu; děti Nathan a Violet, obě snažící se najít své postavení - jak v rodině, tak mezi spolužáky. První vhled do života této rozmanité skupinky se odehrává v roce 2019, kdy sledujeme drobné praskliny na jinak dokonalém obrázku brooklynské rodiny. V roce 2020, v těžkém lockdownu, se vztahy v domácnosti napnou na maximum, zatímco Robbie zůstane uvězněn na Islandu a komunikuje s rodinou skrze falešný profil. V roce 2021 se rodina vyrovnává s těžkou ztrátou, kterou zažila během pandemie, zároveň se snaží znovu najít rovnováhu v jejich, teď už silně narušených životech.
Když o tom píšu, zní to jako fajn příběh :D Bohužel, samotný proces čtení jsem si moc neužila. Potenciál kniha má, ale zpracování pro mě bylo velmi zkratkovité. Chtěla jsem víc - detailů, myšlenek, vysvětlení toho, proč jsou jednotlivé postavy zrovna tam, kde psychicky byly, toho se mi ale nedostávalo. Knize se však nedá upřít jedinečná atmosféra smutku a nostalgie, která vás bude provázet od první kapitoly. Tak jen pozor na to, kdy ji budete číst.
Amerikánka. Knížka útlá, avšak s velmi důležitou tematikou.
Byla mi poskytnuta v rámci spolupráce s @knihkupectvi_luxor za účelem recenze #spoluprace
Amerikánka je příběh o mladé dívce, která se kvůli matce, jež zanedbávala péči, dostala do dětského domova. Prošla si vším: doslovným probojováním si svého postavení v hierarchii domova, pěstounskou péčí, pasťákem… Její víra však zůstala neoblomná. Víra v to, že se jednoho dne přestěhuje do Ameriky za svým otcem.
Povede se Emě vymotat se ze spárů ústavní péče, najít si dobře placenou práci a splnit si svůj dětský sen - cestu do Ameriky? To vám samozřejmě neprozradím, ale pokud vás to zajímá, můžete si o tom přečíst v knížce, zajít si na divadelní představení na Jatka78 nebo si v září zajít do kina na připravovaný film.
Knihu hodnotím 4/5, líbila se mi moc, ale tím, že vychází z divadelního scénáře, je dosti útlá a strohá. Zasloužila by klidně dvojnásobný rozsah, více niterných pocitů hlavní hrdinky, větší rozbor jednotlivých situací. Každopádně jsem namotivovaná zajít si jak do divadla, tak do kina :)
Knížka Kolem dokola toho v sobě skrývá mnoho. Děkuji @knihkupectvi_luxor za zaslání knihy za účelem recenze. #spoluprace
Kniha je rozdělena do dvou částí - v první z nich se Zoja snaží vyrovnat s nedávnou nehodou, při které srazila cyklistu, jenž na následky nehody zemřel. V druhé části sledujeme život Marka, který při té stejné nehodě ztratil otce. Každá část je zajímavá sama o sobě, autorka dokázala skvěle vykreslit rozbouřené emoce obou postav. To nejzajímavější však přichází v momentě, kdy jakožto čtenář vidíte do hlavy oběma postavám - jedné, která se svými výčitkami téměř nedokáže fungovat, a druhé, která přemýšlí, kdo nehodu zavinil a zda je mu to vůbec líto.
Víc asi popisovat nebudu, čím méně znalí a informovaní do knihy půjdete, tím lépe. Předem vás pouze upozorním, že je to celkem depka - uzpůsobte tomu čas, kdy se do knihy pustíte! Každopádně ale stojí za přečtení.
Tuhle knížku jste už na Instagramu pravděpodobně zahlédli. A pokud ne, tak koukejte teď! Protože Hledání Phoebe je příběh, který vás pobaví, pohladí na duši a poučí, a to vše ve velmi laskavé a milé formě.
Phoebe je autistka, která miluje řád. Ráda chodí do přírody se svým psem, obklopuje se hrstkou svých “spřízněných lidí, chce se stát spisovatelkou. Jakákoli situace, která představuje odchylku od tohoto řádu, Phoebe stresuje. Její nejlepší kamarádka Bethany je Pheobenou stoprocentní oporou až do momentu, kdy si najde kluka. V ten moment se vše obrátí naruby a Pheobe, která nikdy neporušuje pravidla, musí začít zapírat - musí se postavit nejen kamarádčiným silně věřícím rodičům, ale také svému otci, kterému jednoduše nemůže říct příliš šokující pravdu. Poprvé v životě zažívá momenty, kdy se snaží být dobrou a podporující kamarádkou, zároveň ale také poslušnou dcerou a dívkou, která neporušuje pravidla. Ne vždy je ale tato kombinace možná…
Z příběhu jsem byla jednoduše unešená. Phoebe jsem si hned od první stránky zamilovala - její komplikovanou, a přesto tak strašně roztomilou povahu, její spořádanost, organizovanost, momenty, kdy Phoebe prostě jen byla Phoebe, okolí tím vytáčela a já jakožto čtenář jsem se nahlas smála. Moc se mi líbila cesta, kterou Phoebe během pár stránek ušla, její pohled na život, laskavost, která z celé knihy doslova sálala.
Celý příběh je navíc zabalen do moc hezkého obalu, doslova, jelikož modrý inkoust, číslování stran, obálka a celkové zpracování knihy mě velmi bavilo.
Od Kateřiny Surmanové mám zatím načteno vše. První kniha, Šepot z lesa, mě bavila velmi - hlavně strašidelná atmosféra a napětí, které celou knihu provázelo. Druhá kniha, Zvedá se vítr, pro mě byla zklamáním (hlavně v porovnání s knihou první). Námět byl skvělý, zpracování mě ale moc nebavilo. Od novinky Tři sekery jsem proto měla velká očekávání - bude spíše inklinovat k hororovému Šepotu nebo nadpřirozenému Větru? A bylo to tak nějak od obého něco.
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s @knihkupectvi_luxor za účelem recenze :) #spoluprace
Hlavní hrdina je Youtuber, který se živí natáčením nadpřirozených jevů a duchařin. Jednoho dne se k němu dostane případ kněze, který byl odsouzen za brutální vraždu. Když se influencer Michal dozví, že má s knězem užší vztah, než si myslel, začne pátrat po tom, co se doopravdy stalo.
Děsivých scén v knize bylo pomálu, spíše se opět dost točila okolo nadpřirozena. Kombinace kněze, duchů, influencera a těžkého dětství mi ale moc nesedla, celé to na mě působilo, jako by se autorka snažila z knihy vytřískat co nejvíc, dohromady to ale prostě nehrálo. Kapitoly mi občas připadaly zdlouhavé, pořád jsem čekala, co z toho bude, až byl najednou konec a já byla zklamaná.
Škoda. Po dočtení jsem knize dala 3 hvězdy, při psaní příspěvku ale bohužel snižuji na dvě, jelikož při zpětném pohledu ve mně kniha bohužel nic moc nezanechala..
Mám teď sto chutí přečíst si znovu Zvedá se vítr - zajímá mě, jestli je kniha opravdu o tolik lepší, než ty další dvě, nebo jestli se prostě jen mění můj čtenářský vkus a jsem mnohem větší kritik :D
Ahoj krásko je tak hezká knížka! Garantuji vám, že vás chytí hned od první strany a nepustí až do té poslední. Může za to extrémně čtivý a příjemný styl psaní, hlavně ale děj, který se točí okolo čtyř sester Padavanových, jejich unikátních osobností a osudů, které v průběhu let zažívají.
Děj se odehrává v Chicagu za posledních cca padesát let. Pokud máte rádi rodinné ságy, tohle vás bude na dvě stě procent bavit!
5/5, netřeba dalšího popisu, tohle si dejte!
Kniha Pusťte světlo do tmavého večera mě velmi zaujala svou anotací: čtyři lidé, jedna chata, jeden víkend, nečekané propojení osudů. Každý do děje vstupuje se svými vlastními problémy: Valérie trpí úzkostmi a bere antidepresiva, její sestra Veronika je nevěrná svému muži, Petr se po dlouholetém manželství rozvádí a Jaromír hledá sám sebe.
Bohužel, obsah knihy jako takový pro mě byl průměrný. Děj je vykreslen skrze pocity postav, což mám obecně ráda, tady mi to ale přišlo tak nějak ploché. První polovinu knihy jsem si užívala, pak mi ale postavy začaly postupně vadit. Co mi vadilo nejvíc bylo vykreslení žen: ty byly v knize zobrazeny velmi negativně (závislost na lécích, závislost na sexu) versus vykreslení mužů, kteří byli naopak velmi vyzdvihováni (zejména Petr). Z počátku jsem to moc nevnímala, doufala jsem, že postavy budou mít nějaký vývoj a jejich osobnost nebude tak jednotvárná - to se bohužel nestalo.
Knihu jsem dočetla před třemi týdny a zcela upřímně musím říct, že už si toho z ní moc nepamatuji, což vypovídá o tom, že ve mně neutkvěla. Po dočtení jsem ji hodnotila 3/5, při zpětném pohledu bych ale hodnocení klidně ještě o jeden stupeň snížila.
Co musím ale vyzdvihnout je obálka - ta se povedla moc!
Pacanka je jednou z těch knížek, které mi nastavily zrcadlo a já nemohla přestat srovnávat hlavní hrdinku sama se sebou.
Dle recenzí kniha evidentně nesedne úplně každému, já ji ale přečetla jedním dechem a bavila mě moc.
Hlavní hrdince je třicet, tak nějak proplouvá životem a hledá se. Součástí tohoto hledání je množství alkoholu, večírků a sexu. A zároveň snaha naučit se postavit sama za sebe, zbavit se syndromu hodné holčičky, která chce vyhovět všem a hlavně nikoho nezklamat (právě v těchto částech knihy jsem se nemohla zbavit srovnávání sama se sebou). Večírky a erotika sice dodávají knize šťávu a dost možná mohou čtenáře šokovat, hlavním smyslem knihy je však dle mého názoru přerod hlavní hrdinky z dívky, která poslušně přebírá názory a touhy jiných lidí, v ženu, která se umí postavit sama za sebe. Tahle linka je však mezi všemi těmi večírky a alkoholem poměrně skryta a ne každý ji najde.
Za mě to bylo skvělý, 5/5, myslím si ale, že je kniha cílena na dost úzkou skupinu lidí, kteří “to pochopí. Ostatní se jen diví tomu, co má hlavní postava za problém a proč pořád chlastá - aspoň to jsem navnímala z recenzí.
Za mě ale jednoznačné doporučení a určitě si ji přečtu znovu!
Po knihách Bez šance a Sucho byly Pravidla hry třetí knihou autora, kterou jsem četla.
Ve zkratce jde o tohle: Ash je hráčem amerického fotbalu; jak asi víte, u takového sportu se pro úraz nejde daleko. Jednoho dne Ash utrpí silný naráz do hlavy, ze kterého zůstane lehce otřesený, nejde ale o nic, co by do té doby nezažil. Tedy až do chvíle, než si uvědomí, že je něco jinak. Svět, jak ho Ash zná, je sice pořád stejný, jisté drobnosti jsou však pozměněny a všichni lidé okolo je berou jako samozřejmost. Ash se ocitá v paralelní realitě, která ho nutí přemýšlet nad tím, co je vlastně správné. Od té doby Ash podobných nárazů zažije ještě několik a pokaždé se ocitne ve světě, který je pozměněný víc a víc. Důvodem změn jsou odlišná rozhodnutí v historii lidstva, která však mají dalekosáhlé dopady. Nezbývá, než se ptát: jsou tyto světy s jejich odlišnými realitami správně, nebo žijeme v té nejlepší možné variantě?
A teď už můj ambivalentní názor. Jednoznačně kvituju témata v knize zobrazena, která mohou mládež, což je cílovka knihy, přimět o věcech přemýšlet trochu jinak. Témata však mohla být dle mého názoru více rozvedena - autor zde pouze zmínil učebnicový příklad problému bez větší inovace. Zároveň mi trochu vadilo ono vysvětlení paralelních světů v rámci knihy, upřímně jsem tomu moc nerozuměla. No a naprosté zklamání přišlo v závěru knihy - už zhruba v polovině příběhu mě napadlo, co by za všemi těmi paralelními světy mohlo být, ale doufala jsem, že takhle prvoplánové to nebude… Ale ono bylo.
Hodnotím 3,5/5, kniha má rozhodně svá pozitiva a pokud přiměje číst mladší generaci, splnila přesně svůj účel; dle mého názoru však tento slibný nápad nebyl uchopen úplně dobře.
Anna O., thriller, který docela zarezonoval na instagramu (alespoň v mé skromné bublině). A nedivím se! Anotace je totiž velmi poutavá: Anna O. spí už čtyři roky. Někteří z nás, pociťujíce právě teď únavu, si určitě říkáme: jů, spát čtyři roky, boží. Ono to ale tak boží není. Anna je v jakémsi komatózním stavu zvaném syndrom rezignace, do kterého upadla těsně poté, co byla nalezena celá od krve, s nožem v ruce, u dvou mrtvých, pobodaných těl. Jelikož pochází z poměrně významné rodiny, ihned se stala terčem novinářů - je Anna vražedkyně, nebo pouhá oběť, na kterou byla vražda narafičena? Po čtyřech letech marných pokusů o Annino probuzení přichází na scénu psycholog Benedict Prince, odborník na poruchy spánku. Jeho úkolem je Annu probudit a pomoci tak k usvědčení ze zločinu. A jak už to tak bývá, pan psycholog je nakonec do celého případu zatažen mnohem více, než se očekávalo..
Anotace v topu, 2/3 knihy také, krátké kapitoly, děj utíkal zběsilou rychlostí, originální námět, bavilo mě střídání postav i vysvětlování vědečtějších prvků (uvěřitelnost :D), bohužel mě ale zklamal konec, který byl dle mého vkusu příliš překombinovaný. V momentě, kdy se začal lámat chleba, jsem se začala v ději ztrácet. Doufala jsem, že bude rozuzlení postupně lépe vysvětleno, přišlo mi však, že se zauzlovalo víc a víc :D Každopádně čtu na knihu zatím samé pozitivní recenze, je tedy možné, že mi zkrátka nesedla. Z výše zmíněných důvodů však dávám 3,5/5.
Další audioknihou, která by vás neměla minout, je Má sestřenka Rachel. Myslím si, že audioknižní zpracování “starších románů (tenhle konkrétně vyšel v roce 1959) je vždycky dobrá volba. Kniha je díky tomu více dostupná a snazší k porozumění (ačkoli od Daphne jsem četla i klasickou tištěnou knihu Obětní beránek a i ta byla skvělá). Matouš Ruml, který knihu načetl, podal slušný výkon, jeho interpretace mě bavila!
A teď už něco k ději. Ten se odehrává v první polovině 20. století v Anglii, hlavními hrdiny jsou mladík Filip a, jak už název napovídá, jeho sestřenka Rachel. V psychologickém románu se rozehrává nevyrovnaná láska dvou lidí, navíc opředená tajemnou minulostí, která je po střípcích odhalována, avšak nevysvětlena. Moc mě bavilo, kolik teorií jsem si během poslechu vytvořila a následně je zase změnila, autorka si se mnou krásně hrála a na závěr mi sebrala vítr z plachet úplně :D
Postavy jsem nenáviděla snad úplně všechny (tedy ty hlavní), i tak mám ale z knihy velmi pozitivní dojem. Za mě bravurní práce s atmosférou, navíc miluju knihy, které mi nenaservírují vše na stříbrném podnose, což v tomto případě bylo splněno na 100%.
4,5/5, půl hvězdy si šetřím pro knihy, které mě opravdu zasáhnou, každopádně Má sestřenka Rachel stojí za poslech (přečtení). Díky @zanicenyknihkupec, že se díky skupince #zaniceniposluchaci dostávám k takovým skvostům!