stesti.s.knihou komentáře u knih

Další knížka ze série Romantické útěky opět nezklamala :) Tentokráte se ocitáme na Islandu v příjemné hygge atmosféře. Ačkoli toto slovo nemám moc ráda (ostatně když si chcete doma udělat příjemné a útulné prostředí, nemusíte to pojmenovávat slovem hygge), k téhle knížce se to ale tak nějak hodilo.
Je to klasická romanťárna, kde hned od začátku víte, kdo s kým skončí a jak to dopadne, ale to se od těchto knížek tak nějak očekává. Velmi se mi ale líbily popisy islandské přírody, a to až tak, že jsem si Island připsala na pomyslný seznam míst, která chci navštívit :)

5 04.11.2020

Jak je z anotace patrné, sledujeme zde příběh vraha, který je posedlý číslem tři - vždy 3. března zabíjí první ze tří obětí, ostatní dvě pak zabijí s třídenním odstupem. Následně se na tři roky odmlčí, aby pak pokračoval s vraždami na jiném místě. Případ přebírá FBI, která se za pomocí místních policistů snaží vraha dopadnout co nejdříve, začíná totiž třetí série jeho útoků a právě bylo nalezeno tělo první oběti. Policie má tedy 3 dny času do druhé a 6 dní do třetí vraždy. Pokud si nepospíší, je pravděpodobné, že zahyne někdo z jejich řad...
Ač se podle popisu jedná o typickou detektivku, kde čtenář krok po kroku sleduje vyšetřování a honbu policie za vrahem, přece jen zde je pár překvapivých momentů. Na příklad to, že poměrně záhy víme, kdo je vrah (dokonce dříve, než to ví policie), sledujeme tak jejich postupy s jakýmsi vědoucím pocitem a touhou jim pomoci. Víme dopředu, co chce vrah udělat a co ho k tomu vede, jsme tedy spolu s ním o krok napřed před FBI, která se snaží přijít na motiv. Celý děj je doprovázen extrémně čtenářsky sympatickým agentem FBI Mattem Costou. Ten vede Mobilní vyšetřovací jednotku FBI - uskupení agentů, kteří jezdí po různých zapadlých místech Států a pomáhají místní policii řešit složité případy. Nesledujeme tedy detektivy znalé svého okolí, nýbrž společně s FBI pronikáme mezi obyvatele malého městečka, které až doposud bylo považováno za klidné a mírumilovné místo pro život.
Jako celek to funguje velmi dobře a ač je knížka celkem bichlička, po pomalejším rozjezdu přichází super napínavý příběh.

5 12.10.2020

Hledáte zajímavý psychothriller, u kterého až do posledního momentu nebudete vědět, co se vlastně děje? Přesně tohle najdete v Útočišti. Autor si se čtenáři pěkně zahrává, když už si začínáte být jistí v kramflecích, přijde zlom, který vás donutí zase všechno přehodnotit.
V thrilleru sledujeme příběh mladé novinářky Sandrine, která se vydává na téměř opuštěný ostrov kvůli vyzvednutí pozůstalosti po zemřelé babičce. Ostrov slouží jako přírodní rezervace, kam se nesmí stěhovat žádní noví obyvatelé, pouze zde dožívají původní osadníci. Jelikož v minulosti fungoval jako nacistická centrála, je opředen nešťastnou historií. Sandrine se se svou babičkou nikdy nesetkala, při cestě na ostrov tedy netuší, co ji čeká. Poté, co se na ostrově začne seznamovat s hrstkou zbývajících obyvatel a proniká do jeho temné historie, zjišťuje, že se dostala na místo, ze kterého nepůjde jen tak snadno odejít. Den se se dnem sejde a Sandrine je nalezena celá zakrvácená na pláži blízké pevniny.
Tady svůj výklad utnu, jelikož už bych prozradila příliš (ostatně výše zmíněné se můžete dočíst i v anotaci knihy). Pro všechny, kdo mají rádi tajemnou atmosféru a nejistotu půdu pod nohama (v rámci knižních příběhů samozřejmě), bude tahle kniha to pravé. Já jsem si ji moc užila :)

5 18.08.2020

Musím říct, že už k těm thrillerům přistupuju celkem skepticky. Je jich prostě moc, málokterý překvapí, většinou jsou průhledné, banální, přitažené za vlasy. O to více mě překvapil thriller První řez :)
Hlavní hrdinka pracuje jako soudní lékařka, mrtvoly a pitvy jsou jejím denním chlebem. Pokud jste slabší povahy, kniha pro vás místy může být nepříjemná, už jen z toho důvodu, že sama autorka působila jako soudní lékařka a některé popisy průběhu pitvy jsou proto velmi důkladné a nenechávají prostor pro představivost :D O to více se mi to však líbilo.
Neotřelá zápletka, napínavý děj, ač jsem si hned ze začátku myslela, že jsem objevila pachatele, tak jsem ho vlastně vůbec neobjevila, no a nějaká vedlejší romantická linka taky nechybí. Velmi kvituji i to, že sama zápletka byla dosti zamotaná, zorientovat se v posledních částech knihy a pochopit, kdo za co vlastně může, byl celkem oříšek. Vůbec mi to ale nevadilo, ba naopak si myslím, že to mnohem více odpovídá realitě, než nějaké jednoduché zápletky bez nápadu.
Za mě velký dobrý a více takových příjemných thrillerů prosím :)

5 21.07.2020

Milenci svobody jsou biografií pojednávající o životech dvou významných francouzských spisovatelů Simone de Beauvoir a Jean-Paula Sartra. Přiznám se, že od autorů jsem dosud nečetla ani jedno z děl, po přečtení Milenců svobody však určitě po nějakém sáhnu.
Oba spisovatelé žili v Paříži, kniha je proto protkána pařížskými ulicemi a kavárničkami, jejichž popis vás, alespoň pomyslně, přenese na zmíněná místa.
I přesto, že po biografiích obvykle nesahám (možná je mám lehce znechucené z dob studií literatury :D), musím uznat, že konkrétně tato byla velmi čtivá. Důvodem nejspíš bylo to, že krom životních osudů obou autorů se děj zaměřoval také na milostný vztah, který mezi sebou Simone a Jean-Paul měli.
Od knihy nelze čekat žádné napětí či drama (přece jen je to biografie), dozvíte se však informace o počátku feminismu, o kulturně-politickém dění Francie 20. století a v neposlední řadě také o autorech samotných, které si zajisté oblíbíte (minimálně Simone :)).

5 10.07.2020

Na Lucku Kutrovou mě nalákala sama Lucka Kutrová :D Na loňském Světě knihy jsem totiž viděla rozhovor s autorkou, která mi byla velmi sympatická (a její pes Marvel v tom, přiznejme si, taky hrál roli), hlavně mi připadalo hrozně cool, že se Lucka sebere sama s pejskem a vyráží do světa. Krom velkých světových treků šla také Stezku Českem, což je trasa, po které už delší dobu toužím - slovo dalo slovo a já si ji koupila v knižním vydání. A bavila mě moc!!!
Lucčin humor je specifický, ale fakt mě baví, baví mě Marvelovy dovětky k jednotlivým příběhům a samozřejmě i fotky z celého putování. Pokud hledáte knížku, nad kterou nebudete muset sáhodlouze přemýšlet, hezky si u ní odpočinete, pobavíte se a pokocháte se hezkými fotkami, Lucčiny knihy jsou pro vás tím pravým ořechovým. Obzvlášť cením krátké kapitoly a papír, na kterém jsou knihy vytištěny - to je lahoda (knihomolka promluvila).
Sečteno podtrženo, 5/5 a rozhodně budu dokupovat i další knihy o Lucčiných putováních.

4 02.09.2024

Se zatajeným dechem vždy sleduji debutová díla českých autorů. Já vám mám totiž k těm našim českým knihám blíž - lépe rozumím postavám, prostředí, ze kterého vycházejí, i různým skrytým narážkám, které se v dílech vyskytují.
Když se mi do rukou dostal Druhý dech, debutový hororový román českého autora Daniela Krásného, napjatě jsem očekávala, co dostanu (protože počet mnou přečtených českých hororů bych spočítala na prstech jedné ruky). A mně to tak strašně sedlo!
Půjdu postupně:
- myslím si, že to není horor v pravém slova smyslu, každopádně děsivá, mysteriózní atmosféra by se v knize dala krájet
- bavily mě postavy, obzvlášť Julie (s tou bych si fakt ráda pokecala o knížkách) a Švejk, který zprvu vypadal nenápadně, postupně však převzal velení a ostatní postavy strčil do kapsy
- užívala jsem si zasazení děje do podivného hotelu uprostřed lesů na jihu Čech
- bavilo mě prostředí marketingu, protože v něm sama částečně působím a nikdy jsem ještě nečetla knihu, kde by celý děj byl postaven okolo marketingové kampaně
- MOC jsem si užívala autorův styl, to, jaký jazyk používá a jak si s ním hraje, dále pak skryté narážky a hlášky, které - ač jsem v nějaké recenzi četla, prý byly zbytečné a nepochopitelné - mně sedly jak p*del na hrnec
- a ten závěr? No wow!
Já fakt měla obavy, když jsem se do knihy pouštěla, jelikož anotace slibující tajemný příběh odehrávající se na pozadí výběrového řízení reklamní agentury uprostřed českých lesů? Bála jsem se, že to bude překombinované. Autor si s tím však moc hezky pohrál, mně to sedlo ve všech směrech, vůbec jsem necítila, že by má pozornost či zvědavost v průběhu čtení ochabovala, ba naopak, má touha dozvědět se, co za tím vším sakra je, postupně gradovala. A dostala jsem přesně to, co jsem chtěla.
4,5/5 - půl hvězdičky si uschovám pro další autorovu knihu, kterou snad brzy budeme mít možnost číst

4 27.06.2024

(SPOILER) Jsem milovníkem nenápadných knížek, které jsou však něčím natolik zvláštní, že ve vás zůstanou ještě dlouho po dočtení.
Přesně tohle se mi stalo u knihy Tropické noci. Jedná se o nenápadný útlý psychologický thriller českého autora, ale ten obsah!
Hlavní hrdina Eduard je samotář, trochu podivín, žijící na malé moravské vesnici. Jednoho dne najde při večerní obhlídce své zahrady dívčí tělo v bezvědomí. A v ten moment to všechno začíná.
Edovy myšlenkové pochody, snaha vypořádat se s objevem těla, zachovat se co nejlépe a zároveň tak, aby na něj nepadlo podezření sousedů (to je samozřejmě na malé vesnici horší než nález těla jako takový). To vše zabaleno do tropických letních dní, kdy se horký vzduch vlní nad sklizeným polem, kdy je celý svět kvůli vedrům tak nějak nehybný a ospalý.
Ten kontrast ospalé vesnice a vnitřního boje Eduarda kvituju. Stejně tak popisy dusivé atmosféry, které byly velmi důsledné, zároveň však nikterak nebrzdily děj. A postupné odhalování nečekané minulosti jako třešnička na dortu.
Líbilo se mi to moc, 4/5, chyběla tomu pro mě těžko popsatelná jiskra, aby to bylo dokonalé, každopádně tahle kniha ve mně, na rozdíl od jiných thrillerů, zůstala.

4 27.06.2024

Tahle knížka představuje dost děsivý střet s realitou. Autorka na analýzách a datech ukazuje, jak je svět okolo nás nastaven tak, aby co nejvíce vyhovoval mužům. Ti jsou bráni jako norma, ženy pak jako odchylka. Jasně, takhle to může znít jako jednostranný a neobjektivní pohled, když se ale do knížky ponoříte, naprosto každé tvrzení je zde podloženo daty a zdroji.
Tak na příklad se v knize dozvíte:
- v lékařských datech a výzkumech je muž brán jako norma, většina účinků léků vychází z dat a předpokladů naměřených na mužích
- bezpečnost aut je testována primárně na figurínách o velikosti a váze průměrného muže, bez povinnosti testovat na ženských (těhotných) figurínách
- standardní velikost klaviatury nebo obrazovky telefonu (konkrétně iPhonu, který žena nemá šanci ovládat jednou rukou, případně dát do kapsy kalhot) je vyhovující mužské ruce, nikoli ženské
- nemluvě o počtech ženských záchodů, které jsou téměř vždy neuzpůsobené situaci a my ženy tak VŽDY stojíme v nekonečných frontách (krom fotbalového stadionu, to je snad jediné místo, kde je na dámské záchody menší fronta než na ty pánské).

Takových témat a spoustu dalších je v knize pojmenováno spoustu, u každého z nich je pak prostřednictvím dat naznačeno, jak moc ovlivňují ženský život.
Za mě jediná výtka ke knize, a sice rok vydání originálu (2019) versus rok vydání českého překladu (2024). Pevně věřím a doufám, že za těch pět let se už některé věci změnily k lepšímu. Výzkumy staré několik let mi bohužel ne vždy přišly aktuální.
Jinak ale skvělá kniha a rozhodně doporučuji všem, bez ohledu na pohlaví!

4 14.05.2024

První pětihvězdičková kniha tohoto roku! Pozoruhodně bystrá stvoření jsou tak krásným a milým příběhem, že jsem si vyloženě užívala každou stránku.
Příběh je postaven na poměrně neobyčejném přátelství - kamarády se totiž stanou důchodkyně Tova a chobotnice Marcellus. Zní to dosti neuvěřitelně, ale v knize to všechno tak nějak hraje dohromady. Chobotnice sice nemluví, ale s lidmi, kteří ji vnímají, se umí dost dobře dorozumět. Důkazem jsou i kapitoly psané právě z pohledu chobotnice.
Kniha je přirovnávána k Muži jménem Ove; zde bych si trochu dovolila nesouhlasit, jedinou podobnost vidím v tom, že hlavní postava je senior, ale to je tak vše. Ove je více melancholický, bolavý, nutící k zamyšlení, kdežto tato kniha pro mě byla vyloženě feel-good příběh.
Pokud tedy máte náladu na milý, odpočinkový příběh s přesahem, tak Podivuhodně bystrá stvoření jsou to pravé :)
5/5

4 09.02.2024

Třetí díl ze série Návod na vraždu pro hodné holky opět nezklamal. Nebudu se moc vyjadřovat k ději, jelikož kniha navazuje na díly předchozí. A když říkám navazuje, myslím tím, že pokud jste třeba v mezičase pozapomněli postavy v prvním a druhém díle, budete mít problém (stejně jako já :D). Třetí díl opravdu odkazuje na to, co se v předchozích dílech odehrálo, a nikterak se nesnaží ani náznaky připomenout, o co šlo. Trochu mi proto trvalo, než jsem se zorientovala, ale nakonec jsem si jej užila a už teď jsem zvědavá, jak dopadne pokračování třetího dílu (ten je totiž rozdělen do dvou knih).
Hodně mě baví proměna hlavní hrdinky - v prvním díle smělá a neohrožená Pipa, v posledním díle zlomená dívka silně poznamenaná tím, co všechno zažila a viděla (ale detaily už si přečtěte sami).
Jedná se sice o YA sérii, ale myslím si, že si ji plnohodnotně užijí i dospělí čtenáři.

4 01.01.2024

Gejša je velmi fajn knížka, kterou rozhodně doporučuji každému - i pokud jste už viděli film. Jak už to tak bývá, v knize toho bylo mnohem více než ve filmu, naopak hodně věcí bylo ve filmu zbytečně zdramatizovaných, řekla bych.
Pro ty, kteří netuší, o čem je řec (ačkoli si nemyslím, že by tu bylo tolik lidí), kniha Gejša zahrnuje vzpomínky japonské gejši Sajuri - od momentu, kdy byla prodána jako malá dívka z velmi chudé rybářské rodiny, přes její učení se všem způsobům, tanci a hudbě, nepříjemnosti způsobené jinými znepřátelenými gejšami, prodej jejího panenství až po zážitky s jednotlivými muži, celoživotní lásku k Předsedovi a konec jejího života v New Yorku.
Je to krásný příběh - plný pokory, lásky, víry. 5/5 a knihu řadím mezi letošní nejlepší výběr!

4 05.12.2023

Návrat domů - kniha s tak krásnou obálkou, že si ji podle mě musíte chtít přečíst už jen kvůli ní (stejně jako já :D). A víte co? Obsah za obálkou rozhodně nezaostává!
V knize sledujeme dvě časové linky: rok 1959 a záhadnou smrt rodiny Turnerů žijící v krásném velkém domě v Austrálii, a současnost, v níž je hlavní hrdinka Jess povolána z Londýna zpět do Austrálie kvůli babičce, která upadla a je ve špatném stavu v nemocnici.
Jess při svém pobytu v babiččině domě nachází knihu popisující tragickou událost, která nebyla nikdy vysvětlena, a sice úmrtí matky a jejích dětí během pikniku na Štědrý den. Rodina byla nalezena venku na dece bez zjevných známek poranění, scenérie na první pohled působila, jako by si během pikniku zdřímli. Jess během čtení zjišťuje, že je tento příběh velmi úzce spjat s její babičkou, která leží v bezvědomí v nemocnici, a Jess tak musí na vlastní pěst vypátrat, co se vlastně v minulosti stalo a jakou souvislost to má s babiččiným náhlým pádem. Tyto dvě dějové linky se prolínají a já vám garantuji, že vás nenechají spát!
Kniha je skvělá: sympatické hlavní postavy, napínavá zápletka, do posledního momentu dle mého názoru nemůžete tušit, co se v minulosti odehrálo, vaše podezření se bude postupně přesouvat z jedné postavy na druhou. Zažijete několik šokujících zlomových momentů; co kvituji nejvíc je absence romantické linky, která v obdobných příbězích obvykle bývá. Tady ne, tady je pozornost upřena pouze a jenom na tragickou událost v historii a její dozvuky v současnosti.
Skvělé to bylo, dávám 4,5/5 (do 5 tomu pro mě chyběl trochu rychlejší rozjezd) a rozhodně doporučuji!

4 05.12.2023

Na novinku Kateřiny Surmanové jsem se moc těšila. Její prvotina s názvem Šepot z lesa byla skvělá, připodobňovala jsem ji ke Karikovi.
Když jsem se dozvěděla, že se nový příběh bude odehrávat na Jižní Moravě a zahrnovat dvě nešťastné přírodní katastrofy odehrávající se během posledních 30 let, a sice povodně a tornádo, říkala jsem si, že by to mohlo být zase skvělý.
Ale tahle knížka mě bohužel vůbec nechytla :( Ba naopak, dostala mě do čtecí krize a nedokázala jsem se přes ni snadno dostat.
Hlavními hrdiny jsou parta malých dětí, přičemž jedno z nich má silně spirituální cítění a umí komunikovat s mrtvými. Tyto děti během povodní v devadesátkách objeví mrtvolu mladé dívky, jejíž smrt se snaží objasnit. Během následné katastrofy v podobě tornáda sledujeme stejnou partičku, avšak nyní skládající se s dospělých, jejichž přátelství během let postupně uvadlo. Další přírodní katastrofa a nové informace ohledně vraždy dívky je ale opět spojí dohromady a přátelé se po letech snaží znovu navodit klidnou atmosféru v jejich rodném Hodoníně.
Dle mého názoru to bylo až moc překombinované. Stačilo by mi, kdyby se autorka zaměřila na jednu z věcí - nadpřirozeno v rámci přírodních katastrof, vražda a komunikace s mrtvými nebo osudy lidi na Hodonínsku. Ale všechno dohromady mi to nějak nedávalo smysl. Knížka pro mě vůbec nebyla strašidelná ani napínavá, opravdu mě moc nebavila a nudila jsem se u ní.
2/5 dávám za vyobrazení reálných medailonků lidí během katastrof - myslím, že pokud znáte obě situace jen z médií, budete překvapeni nad surovostí a opravdovostí některých věcí.

4 20.11.2023

Moje první Han Kang - a líbila se!
Vegetariánka je útlá, ale obsahem velmi silná knížka o ženě, která (překvapivě) přestane jíst maso. Příběh není ani tak zaměřen na akt samotný, ale spíše na společnost. Na to, jak se rodina a známí staví k tomu, když korejská žena vystoupí ze stereotypních představ a zajetých kolejí. Když se z role poslušné manželky dostane do role vyvrhele, a to jen kvůli banálnímu rozhodnutí se.
Kniha je zajímavá a děsivá zároveň - zajímavá z pohledu ženiny psychiky, toho, co jí k rozhodnutí vedlo; děsivá z hlediska patriarchální společnosti a reakce mužů na to, když si žena dovolí jít proti proudu.
Syrové popisy některých pasáží krásně korespondují s představou syrového masa, které tak nějak prostupuje celou knihu.
Skvělý to bylo, 5/5 a s Han Kang rozhodně nekončím!

4 22.10.2023

Po Ohníčcích všude kolem druhá kniha autorky, kterou jsem četla. A nebyla jsem zklamaná ani tentokrát.
Hlavním hrdinou je malý chlapec Noah, přezdívaný Ptáček, který se vyrovnává s odchodem maminky neznámo kam, životem s otcem a podivnými náladami ve společnosti. Ta je totiž silně protičínsky založena - na Čínu se svaluje nedávná ekonomická krize Spojených států, následné občanské nepokoje a nedostatky všeho, na co byli lidé do té doby zvyklí. Maminka Ptáčka, Margaret, žena čínského původu, od rodiny odešla před třemi lety. Ptáček nechápe, proč je maminka opustila, začíná si však postupně všímat divných věcí: odebírání dětí čínským rodinám, informační embargo na cokoli týkající se Číny a zároveň zvláštní vzkazy, které se náhodně objevují na ulicích a připomínají Ptáčkovi jeho maminku. Ptáček se vydává pátrat po jeho zmizelé mamince ve snaze přijít celé věci na kloub, spolu s tím ale odhaluje také mnohem více děsivých věcí, které společnost dopustila v souvislosti s protičínskými náladami.
Dystopický román, který se však může velmi jednoduše stát realitou (vzpomeňme si na protičínské nálady v době Covidu). Autorka skvěle vykreslila reálnou hrozbu pohledem dítěte, které je vytrženo z nevinného světa her a kamarádů a musí náhle čelit absurdnímu stavu ve společnosti. Věřím, že vyvrcholení příběhu plné kontrastů ve vás, stejně jako ve mně, vyvolá silné emoce a po dočtení knihy zůstanete sedět s takovým tím pocitem co se to právě sakra stalo.
Moc doporučuju, bylo to skvělé, zasloužených 5/5!

4 05.09.2023

Tohle mě moc bavilo! Román o manipulaci, o zpochybňování sebe sama, o stírání hranic mezi realitou a tím, o čem vás přesvědčují vaši milovaní.
V knize sledujeme příběh Daniely - dětství v toxické rodině, počátek úzkostí, toxický vztah, který měl být konečně vymaněním se ze spárů manipulativních lidí Ale moc se to nepovedlo.
Víc prozrazovat nebudu, posuďte sami. Není to lehké čtení - spíše depka, není to moc o ději - spíše o pocitech a myšlenkách. Doporučuji všem, kteří si nějakou formu manipulace prožili a ideálně se z ní dostali - najdete tam spoustu věcí, se kterými se pravděpodobně ztotožníte...

4 10.07.2023

Skutečná cesta ven je autobiografická kniha českého novináře Patrika Bangy. Možná jste ji v nedávné době zaznamenali v médiích, kniha totiž vyhrála cenu Magnesii Litera za debut roku. A já vám knihu rozhodně doporučuji.
Autor zde retrospektivně popisuje život pražských Romů v devadesátkách. Toto období bylo velmi divoké - lidé se učili žít v novém režimu, nastavovala se pravidla a spousta věcí si žila tak nějak bezprizorně. Nejinak tomu bylo u Romů, kteří v té době obývali pražský Žižkov a čelili brutální antipatii ze strany české společnosti. Kniha bez příkras ukazuje, jak společnost svým chováním a nastavením opakovaně vyřazovala ze hry romského mladíka, který se pouze a jenom snažil najít cestu ven.
Čtení je to šokující, mnohdy jsem si říkala, že to snad ani nemůže být pravda - přece se tohle všechno nemohlo stát jednomu člověku Autor zažil věci, které většině z nás ani nepřijdou na mysl (díkybohu), nicméně četba knihy je dost odstrašující střet s realitou (což byl pravděpodobně autorův záměr).
Knihu doplňují dobové fotografie, které jsou však podivně graficky zpracovány a moc toho na nich nejde vidět. Každopádně máte aspoň částečnou představu o lidech a místech, která jsou v knize uvedena. Děj místy dost skáče z jedné situace na druhou, avšak celek jako takový má vyznění jasné.
4/5 a běžte do ní i vy :)

4 11.06.2023

Vůně medu je druhým dílem rodinné ságy Kroniky Bella Visty. Zatímco první díl je zaměřen na Tess, která zdědí obrovský jablečný sad a najde rodinu, o které neměla tušení, druhému dílu vládne Isabel, se kterou se seznamujeme již v díle prvním.
Jedná se o romanťárnu jak vyšitou, po pár stránkách víte, jak to dopadne, a je to vlastně fajn - taková ta typická oddechovka, nad kterou nemusíte moc přemýšlet. Co je zde ale navíc oproti klasickým romantickým příběhům je retrospektivní linka sledující osud Isabelina dědečka během druhé světové války. Ten se stal součástí severského odboje a měl na svědomí spoustu hrdinských činů proti režimu. Zároveň se postupně rozplétá složitá rodinná historie, která byla po několik let tajemstvím.
V knížce jsou také fajn recepty, jejichž hlavní přísadou je med - ty uvozují každou kapitolu (známe už z prvního dílu V jabloňovém sadu, kde hlavní roli hrála jablka).
Tento druhý díl ságy se mi překvapivě líbil více než první (Proč překvapivě? Protože má na Databázi horší hodnocení). Možná mi jen knížka lépe sedla do aktuálního rozpoložení. Každopádně Vůni medu mohu doporučit všem, kteří si chtějí u knihy odpočinout a užít si příjemnou atmosféru rodinné farmy. Není nutné číst oba díly, knihy na sebe navazují jen volně, bez obav můžete sáhnout rovnou po druhém dílu.

4 21.02.2023

Stehy. Útlá knížka, kterou budete mít přečtenou za jeden/dva večery. Zároveň ale knížka, která obsahuje zajímavý příběh, bude vás nutit přemýšlet a ponechá ve vás obrovský prostor pro představivost, přesně tak, jak to mám ráda.
Hlavní hrdinky jsou v knize dvě: Lucie - manželka a Anna - milenka. Ženy se jednoho dne setkají v butiku, obě moc dobře ví, s kým mají tu čest, zároveň však ani jedna z nich netuší, že jí ta druhá poznává. V kapitolách se prolínají pohledy obou žen, jak na současnou situaci střetu, tak i na historii jejich vztahu s tím stejným mužem.
Je to skvělé! Autorka bravurně dokázala vybalancovat obě postavy, rozumíte tak pocitům oběma žen, chápete jejich činy a chování.
Jak to celé dopadne už si přečtěte sami, předpokládám, že budete překvapeni :)
Za mě jednoznačné doporučení a 5/5.

4 20.01.2023