stesti.s.knihou komentáře u knih
Pokud máte chuť na knížku, u které se zasmějete, zároveň to ale není takový ten prvoplánový, trapný humor, ba naopak, je inteligentní a často nutí k zamyšlení - Historky z Tinderu jsou jednoznačně to, po čem byste měli sáhnout. Obrovskou výhodou je, že jednotlivé příběhy jsou krátké a uzavřené, každý má však svou vlastní hloubku.
Já se u knih běžně nesměju, tuhle jsem ale četla při cestě ve vlaku v tichém kupé a musím říct, že jsem si nemohla vybrat méně vhodné místo ke čtení :)
Opravdu opravdu doporučuji, 5/5, tohle rozhodně stojí za přečtení a moc se těším na další autorčiny knihy.
Jestli umí @nakladatelstvimetafora něco opravdu dobře, tak je to vydávat romantické příběhy o ženách, kterým se ze dne na den změní život, dostanou vyhazov v práci, rozejde se s nimi partner, zdědí záhadnou nemovitost nebo zkrátka jedou do zahraničí, kde je potká něco nečekaného. Tímhle popisem jsem v podstatě obsáhla sérii od Julie Caplin a krásně platí i pro knihu V jabloňovém sadu, kterou jsem před nedávnem dočetla.
Hlavní hrdinka Tess má úspěšnou kariéru ve velkoměstě, náhle se však dozví, že jí byl odkázán dům s obrovským sadem a krom toho má rodinu, o které doposud netušila. Tess odjede na venkov, aby dala nemovitost do pořádku a připravila ji k prodeji, postupně však začne objevovat rodinné vazby, o kterých neměla tušení a které ji donutí pohlédnout na život jinak.
Připadá mi, že podobnou recenzi jsem zde psala už několikrát, ony ty syžety romantických příběhů samozřejmě nejsou nevyčerpatelné, ovšem co mě překvapuje je fakt, že mě to bavilo :) Ač jsem věděla, jak to dopadne, ač mi to připadalo velmi podobné jako každá další romantická knížka od Metafory, u knížky jsem si odpočinula a dobře se u ní bavila, což je ostatně taky důležitá vlastnost knížek.
Tímto se vracím znovu na začátek své recenze a svého tvrzení o tom, že Metafora to s tímto typem knih opravdu umí a já se budu znovu a znovu ráda začítat do příběhů se silnou hlavní hrdinkou, které se ze dne na den změní život.
4/5
Tahle detektivní série od Lisy Regan je prostě top. Směle mohu říci, že ze všech přečtených detektivek se vždy nejvíc těším právě na nový díl s detektivkou Josie Quinn. Ač se s ní osud nepáře, je to fakt sympatická hlavní postava. Jednotlivé díly série mají tak akorát všechno, co by správná detektivka měla mít - napětí, dynamiku, sympatické hlavní hrdiny, romantickou linku, zajímavé zápletky…
Pátý díl s názvem Pohřbené kosti opět nezklamal, obsahoval vše výše zmíněné a dostal ode mě 4/5. Nejvíc u mě pořád vede díl třetí s názvem Matčin hrob, ale série rozhodně nemá klesající tendenci, jak jsme běžně zvyklí.
Pokud vás Josie Quinn doposud míjela (o čemž tedy pochybuju, ale malá pravděpodobnost tu možná je), určitě se do ní pusťte, nebudete zklamaní.
Další z mých velkých knižních restů pokořen. Na Geniální přítelkyni jsem slyšela tolik chvály, že jsem ji prostě nemohla minout. Po jejím dočtení jsem zůstala trochu v rozpacích. Krásný příběh, to ano, ale čekala jsem pořád na nějaký ten moment, který mě nadchne, šokuje, překvapí… Až s odstupem jsem si začala uvědomovat opravdové kvality knížky. Cílem příběhu není dodat čtenáři napínavý příběh plný zápletek a rozuzlení; cílem je ukázat lásku mezi dvěma kamarádkami, která ne vždy je na první pohled zřejmá. Často ji doprovází závist, zloba, snaha překonat tu druhou, být lepší v tom, v čem ta druhá vyniká - a je to tak v pořádku.
Geniální přítelkyně bravurně vykresluje pocity a emoce mezi dvěma kamarádkami, Elenou a Lilou, jejichž přátelství obsahuje vše: vášeň, radost, závist, důvěru, lásku, a to vše odehrávající se v kulisách Neapole 50. let minulého století.
Pokud jste někdy zažili takové přátelství, jednoznačně se v knize najdete.
Příběh se mi moc líbil a jednoznačně se pustím i do dalších dílů :)
Dávám nakonec 4/5 kvůli těm prvotním rozpakům - uvidíme, zda už na další díly budu naladěna lépe :)
Poslední měsíční dívku vám mohu vřele doporučit!
V knize najdete příběh Lizzy Moonové, která se vrací po letech na rodinnou farmu vypořádat dědictví po zesnulé babičce. Město i farma mají bohatou historii, která však neskončila růžově - poblíž farmy byla nalezena dvě mrtvá dívčí těla a hlavní podezřelou byla právě Lizzina babička. Lizzy se na farmu s temnou historií vrací, nejprve pouze s úmyslem vyklidit dům a zařídit jeho prodej; když však postupně poznává rodinnou historii a prochází babiččinu pozůstalost, rozhodne se, že očistí její jméno a najde pachatele zodpovědného za smrt dívek.
Ač kniha působí podle obálky na první pohled jako romantický příběh, hlavním motivem je zločin a pátrání po pachateli. Sotva Lizzy začne odhalovat minulost, někdo se pokusí udělat vše pro to, aby ji zastavil. To vše se odehrává v magickém prostředí farmy, kde se po léta pěstovalo přírodní léčitelství protkané nadpřirozenými jevy. A i ta romantická linka tam je :)
Myslím, že u této knížky si každý přijde na své.
Podivuhodný život osamělého pošťáka je zvláštní knížka. Je malá, tenká, ale obsahově dosti bohatá. Ač pochází z pera kanadského autora, má silně japonské vyznění - ať už proto, že hlavní hrdina píše haiku (formu japonské poezie), nebo i ilustracemi či jmény postav, které se v knize objevují. Kdo mě sleduje delší dobu, ví, že mám v oblibě japonskou kulturu, literaturu či díla, která se Japonska více či méně dotýkají. I z toho důvodu se mi příběh pošťáka líbil.
Pošťák Bilodo se dlouhé roky baví tím, že otevírá a čte korespondenci vytipovaných lidí. Zejména ho zajímají dopisy mladé dívky a postaršího muže; ty totiž obsahují vždy jednu báseň haiku, která odpovídá na tu předchozí. Bilodo se nemůže dočkat pokračování, avšak jednoho dne vidí, jak adresáta těchto haiku srazí auto. Bilodo se rozhodne zkusit psaní japonské poezie na vlastní pěst a nadále tak udržovat vztah s mladou Ségolene. Zda se mu podaří plnohodnotně nahradit nebožtíka tak, aby Ségolene z dopisů nic nepoznala, to už si přečtěte sami. Já jen doplním, že v závěru knížky vás bude čekat překvapení :)
Milé, krátké, poetické, zároveň ale s myšlenkou.
Kniha Přitažlivost planety Krypton je totiž o Veronice a Martinovi, kteří se seznámí na xchatu. Jejich “vztah” je specifický díky domluvě, kterou spolu hned z kraje udělají - domluví se totiž, že se nikdy nepotkají. Možná i díky tomu jeden druhému sdílí ty nejniternější myšlenky, přání a pocity, o kterých nikdo jiný z jejich okolí neví. Ač má každý z nich život rozběhnutý jiným směrem, večer se s pravidelností setkávají ve své chatovací místnosti nazvané Planeta Krypton a navazují na předchozí konverzace, jako by nic jiného neexistovalo.
Při čtení knihy napjatě očekáváte, jakým směrem se vztah Veroniky a Martina posune, zda se i přes prvotní slib potkají a převedou psaní do reality, či zda jejich blízké přátelství zůstane na Planetě Krypton spolu s jejich opravdovými přáními a touhami.
A mně se to líbilo. A celkem dost. Ač mě z počátku zarazily lechtivé scény (vůbec jsem je nečekala), druhá část knihy už byla více citově a myšlenkově zaměřená. A ono to vlastně krásně dává smysl, jelikož děj knihy roste a dospívá spolu s jejími protagonisty.
Nestává se mi často, že bych si poznamenávala myšlenky z knih, ale u Planety Krypton se to, pro mě vlastně i překvapivě, stalo. Bylo to hezké, něžné, city a pocity nabité a klidně bych si knížku přečetla znovu.
Dávám 4,5/5 (půl hvězdičky dolů za pro mě možná lehce uspěchaný konec) a určitě se budu těšit i na další Jiřího knížky.
Dům na Riviéře doporučuji všem milovníkům Skříně plné Diora!
Autorce se opět povedlo vykreslit nezapomenutelný příběh zasazený částečně do období druhé světové války. Schémata obou knih jsou dosti podobná - prolínání dvou časových linek, silné ženské hrdinky, milostný příběh odehrávající se v kulisách války, pátrání po tom, co se stalo v minulosti, vintage značkové módní kousky… Tenhle příběh si určitě zamilujete.
Mě na něm bavilo hlavně to, že jsem dostala do rukou knížku velmi podobnou Skříni plné Diora, ale zároveň odlišnou a neméně strhující.
Zda by mě bavila ještě i další knížka s podobným námětem, to netuším, ale jelikož jsem od autorky četla pouze tyto dvě knihy, navíc s poměrně velkým časovým rozestupem, moc jsem si to užila.
Knihu hodnotím 4,5/5 - půl hvězdy strhávám za to, že autorka nepřišla s ničím vyloženě novým, avšak na druhou stranu - držela se toho, co jí jde, a přinesla opět skvělý příběh!
Tohle je knížka, o které se tady poměrně málo mluví, ale přitom je tak skvělá!
Třetí polovička je příběhem, jehož hlavní naplní je vztah jednoho muže a dvou žen. Mladá Skye se zamiluje do pohledného, staršího Burka. Ten jako jeden z mála miluje Skye takovou, jaká je, se všemi jejími plusy a mínusy (mezi něž patří Skyina obsedantně kompulzivní porucha). Skye věří, že ji potkalo štěstí, ve které už si zakázala doufat. Vše se ale náhle změní po svatbě, od které byla Skye většinou lidí odrazována. Na povrch vyjdou nepříjemné skutečnosti, které Skye zasáhnou v těch nejcitlivějších místech: Burke už jednu ženu má, má s ní tři děti a lásku ke Skye předstíral jen kvůli získání jejího majetku. Byla Burkova láska a pochopení k její nemoci jen nástrojem k penězům? Opravdu Skye nedokáže rozlišit, co je pravda a co lež? Byla do celého plánu zahrnuta i Burkova žena Heather?
Skvělý příběh, hltala jsem jednu stranu za druhou! Kniha měla spád, nechyběla romantika, napětí, dějové zvraty, propojení minulosti a současnosti… Skvělý!
Moje první Šlapena - Manželé odvedle v audioverzi.
Krátce k ději: mladým rodičům je v noci uneseno miminko z postýlky, mezitím co oni tráví čas u svých sousedů. S sebou sice mají chůvičku a dítě chodí co půl hodiny kontrolovat, i přesto však po návratu z návštěvy najdou prázdnou postýlku. Rozbíhá se rozsáhlé vyšetřování: je viníkem matka, která trpí poporodními depresemi? Nebo snad sousedé, kteří sami dítě nemají? Nebo je ve hře někdo další, kdo chce získat za návrat dítěte tučné výkupné?
Děj je sledován z pohledu několika postav - detektiva, který případ vyšetřuje, a jednotlivých účastníků onoho nechvalného večírku, během něhož dítě zmizelo.
Načtení audioknihy bylo skvělé - ženské postavy četla Bridget Jones (rozuměj Martina Hudečková), a pokud Bridget milujete tak jako já, pravděpodobně si zamilujete i načtení této knížky :)
Samotný příběh mě bavil, ne že ne… Jen mi přišlo, že jsem podobné náměty už rozhodně četla v jiných knihách (např. Zmizení Samanthy Shipleyové od Joy Fieldingové). A závěrečné drama mi přišlo už až moc přehnané :D Jakoby na to, že se pro mnohé čtenáře jedná o nejlepší thriller ever nebo nejlepší knihu autorky, já z toho tak vyndaná nejsem...
Knize dávám 4/5. Za čtenou verzi by hodnocení bylo 3,5/5, půl hvězdičku si ale vysloužila Bridget :D
Na Tajemství jsem byla hodně zvědavá. Zejména proto, že autorčina kniha Klíč byla skvělá, perfektně napsaná, se super zápletkou včetně nádherné vizuální podoby. Troufám si tvrdit, že Tajemství co do vzhledu také nepokulhává, avšak samotný “vnitřek” knihy, tedy obsah, mi bohužel přišel trochu slabší než u Klíče.
V průběhu děje se opět prolínají dvě časové linky - v té současné sledujeme mladou rodinu s malým synem, kterému nefungují ledviny. Jelikož se ani jeden z rodičů nemůže stát dárcem, snaží se získat pomoc od dalších členů rodiny. U obou je ale rodinná historie trochu komplikovaná, proto se snaží pátrat po dalších příbuzných, kteří by jim mohli s vážnou zdravotní situací jejich dítěte pomoci. Spolu s tím se prolíná minulá dějová linka, která nám odkrývá jednu závažnou nehodu, jež způsobila ony rodinné trable v přítomnosti. Postupně odhalujeme tajemství, které bylo několik let skryto, avšak závažný stav malého chlapce donutí všechny zasvěcené objasnit minulost v novém, pravdivém světle.
Příběh mě bavil, hodně bavil, zápletka byla opět velice zajímavá, avšak ve chvíli, kdy už bylo jasné kdo s kým a proč, začalo mě to trochu nudit. Kdyby byl trochu pozdržen ten finální moment odhalení, dala bych knize 5 hvězd, takto bohužel jen 4/5 (což je samozřejmě stále vysoké hodnocení, ale čekala jsem od toho tu pětku).
Miluju kočky a miluju Japonsko. Když jsem na instagramu začala vídat tuhle knížku, hned jsem věděla, že si ji taky budu muset přečíst. A pokud jste ji nečetli, rozhodně to napravte, jelikož tohle bylo skvělé.
Knihu jsem poslouchala v audioverzi, která byla perfektní!
Jedná se o sérii několika příběhů, které jsou více či méně propletené postavami, jež se v nich objevují. Hlavním pojítkem je však záhadná kočka, která se vždy objeví na okraji příběhu a zasáhne do něj.
Každý z příběhů je žánrově trochu jiný, některý je laděn spíše romanticky, jiný třeba thrillerově, sci-fi či realisticky. Vše je lehce a citlivě protkáno japonskou kulturou, každý z příběhů ve vás zaseje semínko přemýšlení a celkový dojem z knihy je pak více než uspokojivý.
Jo, tohle mě hodně bavilo a více takových knížek prosím :)
Pokud máte rádi příběhy, v nichž se prolíná současnost s minulostí, kniha Když jsme ještě věřily na mořské víly by se vám mohla líbit. Já osobně miluju knihy, ve kterých se postupně odkrývá minulost a tím se vysvětluje, co vedlo k současnému dění. A přesně tohle, a samozřejmě ještě mnohem více, najdete v tomto příběhu.
Hlavní hrdinkou je Kit, mladá lékařka, která se vydává do Austrálie najít svou sestru. Háček je v tom, že si všichni myslí, že její sestra zemřela před lety při teroristickém útoku. V průběhu knihy postupně odkrýváme dětství a mládí obou sester s zjišťujeme, co je ukryto za současnou situací.
Kniha je nabitá emocemi, obsahuje zajímavou zápletku a sympatické hrdiny, romantika samozřejmě součástí :)
Kniha pojednává o Rossu Ulbrichtovi, tvůrci prvního a nejslavnějšího tržiště Silk Road. Jedná se o beletrizovaný životopis, jistě vás tedy mile potěší, že se nejedná pouze o holá a nudná fakta. Při čtení se dozvíte vše o mladíkovi z Austinu, od vzniku první myšlenky týkající se neomezeného a necenzurovaného tržiště až po Rossovo zatčení. Kniha se částečně věnuje také policejnímu vyšetřování, místy tak máte pocit, že čtete zajímavý thriller - akorát že se jedná o realitu.
Pokud vás toto téma zajímá stejně jako mě, určitě se do knihy pusťte (je dostupná i v podobě audioknihy).
Pokud jste ještě nečetli tenhle YA detektivní thriller, honem to napravte! První díl s názvem Návod na vraždu pro hodné holky mě mile překvapil, jenže volné pokračování s názvem Hodná holka, zlá krev naprosto předčilo mé očekávání a za mne bylo ještě mnohem lepší než první díl!!
Hlavní hrdinkou je náctiletá Pipa, která, stejně jako v prvním díle, na vlastní pěst vyšetřuje případ. Tentokráte se jedná o zmizení jejího kamaráda. Jelikož je již dospělý a v minulosti několikrát na pár dní zmizel bez ohlášení, policie si z aktuální situace nedělá starosti a odmítá po něm pátrat. Pipa ovšem tuší, že zmizení pravděpodobně není dobrovolné a začne postupně odhalovat, proč k němu došlo.
Kniha je napínavá od začátku do konce, stejně jako v prvním díle ji prolínají úryvky konverzací, mailů a Pipiných zápisků; krom toho je v tomto druhém díle všudypřítomné tajemno, které vás bude nutit neodkládat knihu. Já ji přečetla na dva zátahy, moc se mi líbila a hlavně - tenhle thriller s osmnáctiletou hrdinkou je mnohem lepší než spousta jiných “dospělých” thrillerů, které vychází.
Jelikož mám ráda příběhy silných ženských hrdinek, bez váhání jsem sáhla po knize Život v utajení, který obsahuje paměti agentky CIA. Kniha má dobré recenze na Goodreads, navíc obsahuje i spoustu kladných hodnocení na přebalu knihy slibujících napínavý příběh. Což ale bohužel není tak úplně pravda.
Kniha obsahuje zápisky autorky, ve kterých se postupně dozvídáme o jejím dětství, dospívání, výcviku v CIA, úspěšné kariéře, ne tak úspěšném manželství a založení rodiny. Bohužel mě to ale nebavilo. Knize chybělo zmiňované napětí, u některých pasáží jsem se vyloženě nudila, do knihy jsem se často musela nutit. Chápu, že spoustu věcí, které autorka během svého působení v CIA zažila, muselo projít cenzurou, i tak si ale myslím, že takováto knížka byla pro paní Amaryllis Fox příliš velkým soustem.
Kniha Ticho mezi námi je dalším kouskem z edice Sedmilásky, která, jak už název napovídá, zaštiťuje příběhy o různých formách mezilidské lásky. V příběhu sledujeme vztah dvou lidí - Maggie a Franka. Stáváme se svědkem momentu, kdy Frankovo chování vyvolá v Maggie zoufalství natolik silné, že se pokusí sáhnout si na život. Důvodem je to, že Frank už půl roku v kuse mlčí; odolává veškerým snahám jeho ženy o rozmluvení, naprosto se uzavře do sebe a odmítá s kýmkoli prohodit byť jen pozdrav.
Poté, co Maggie skončí po svém pokusu o sebevraždu v nemocnici, Frank si uvědomí, o co všechno může přijít, a snaží se své ženě, která je v kómatu, vyprávět příběh. Příběh jejich lásky od momentu, kdy se setkali, až po moment, který jej dovedl k půlročnímu mlčení. Pomůže tento poslední pokus o vysvětlení Frankova chování k tomu, aby se Maggie probudila z kómatu?
A teď už k mému názoru. Příběh to byl rozhodně zajímavý a silný, velmi mě zaujal motiv zoufalého muže, který se na poslední chvíli snaží vše zachránit a vyslovit spoustu nevyřčených emocí. Jedná se o velice smutný, možná až deprimující příběh - alespoň na mě tak působil. Autorčin styl psaní je velice lehký a svižný, i přesto ve vás dokáže vyvolat pocit prázdnoty a zmaru. Bohužel ale nemohu hodnotit vyšším počtem hvězdiček než 3/5. Na mě to bylo příliš ponuré, místy zdlouhavé. Nicméně příběh je krásným příkladem toho, kam až se mohou mezilidské vztahy vyvinout bez správné komunikace.
Volání hvězd je nádherným příběhem z Irska první poloviny 20. století. Země se pomalu vzpamatovává z první světové války, záhy ji ale zasahuje pandemie španělské chřipky. Hlavní hrdinkou příběhu je zdravotní sestra a porodní asistentka Julie, která má v těchto nelehkých časech na starosti oddělení těhotných žen trpících chřipkou. Ty samozřejmě musí být izolovány od ostatních rodiček, Julie tak v poměrně polních podmínkách přivádí na svět děti nemocných matek. Z důvodu řádící pandemie se nemocnice potýká s nedostatkem zdravotnického personálu, Julie se tak stává hlavní osobou zodpovědnou za toto izolované porodní oddělení a je odkázána pouze na své znalosti zdravotní sestry a ženskou intuici.
Kniha je o porodech. A to fakt hodně. Detailní popisy porodních procedur, a to v době, kdy nebyly k dispozici ultrazvuky ani žádné další zdravotnické pomůcky, bez kterých si dnešní život ani nedovedeme představit. Navíc v polních podmínkách, na provizorním oddělení, na skládacích lůžkách, bez potřebného lékařského dohledu. Nástřihy, kleště, řezání, umírání miminek i matek - ano, o tom všem čtete v jednotlivých kapitolách. Těmito krvavými popisy se však jemně vine milostná linka, které si zpočátku možná ani nevšimnete. Součástí příběhu je také vykreslení tehdejších společenských poměrů, odsuzování svobodných matek, lehce je naznačena politická situace soudobého Irska.
Jako celek to funguje skvěle, při čtení se určitě neubráníte srovnání tehdejší pandemické vlny a naší současné situace, které si jsou až děsivě podobné (a podotýkám, že autorka na knize pracovala několik let, její vydání v tomto období proto není nikterak marketingově plánováno).
“Můj” třetí Bryndza. Po Temných hlubinách a Kanibalovi z Nine Elms se mi Mlha líbila asi nejvíc.
Jedná se o druhý díl detektivní série s hlavní hrdinkou Kate Marshall. Ta po své neúspěšné dráze detektivky nyní přednáší na univerzitě a snaží se žít co možná poklidným životem. Její touha po řešení zločinů však neustále prosakuje na povrch a tak se stejně jako v prvním díle stává soukromou vyšetřovatelkou jistého zločinu. V nádrži Shadow sands je totiž nalezeno tělo mladého chlapce, jehož utopení je, s ohledem na to, že byl závodním plavcem, dosti podezřelé. Policie však případ smete ze stolu s tím, že se jednalo o utonutí. Kate se celá situace nepozdává a proto využije svých kontaktů, aby si promluvila o nedbale provedené pitvě se svým bývalým kolegou. Na základě nových zjištění se případ znovu otevře, za vraždu je však odsouzen zjevně nevinný člověk. Kate přebírá otěže do svých rukou; když pak navíc zjišťuje, že se nejedná o první utonutí v nádrži a krom toho navíc odhaluje dlouholeté přátelství mezi majiteli nádrže a místní policií, zařekne se, že celé věci přijde na kloub.
Čtení to bylo napínavé, o tom žádná, ale já vám nějak nemůžu poslední dobou přijít na chuť detektivkám. Připadá mi, že je vše psáno na jedno brdo, ostatně co taky neustále vymýšlet nového - stane se zločin, hlavní hrdina krok po kroku pátrá, často se sám dostane do ohrožení a zázračně pak případ vyřeší (teď nemluvím konkrétně o Mlze, nýbrž všeobecně o detektivkách). Nějak mě tento žánr už delší dobu nebyl schopen ničím překvapit, je to takové to “nenadchne, nezarmoutí”, i proto dávám průměrné hodnocení.
(SPOILER) Kniha je rozdělena do dvou částí. V první sledujeme soudní proces, ve kterém je za únos a vraždu sedmnáctileté dívky odsouzen narkoman Josef Sklenář. To samozřejmě není nic neobvyklého, zajímavým prvkem je zde však to, že období jednoho dne sledujeme pohledem několika lidí spojených s tímto soudním procesem - pohled samotného Sklenáře, jeho advokátky, soudce, svědkyně a státní obhájkyně. Díky tomu je samozřejmě první část knihy poněkud pomalejší, jelikož se neustále vracíme k těm stejným událostem pohledem několika lidí. Sklenářův soud je nakonec odložen pro nedostatek důkazů, brzy po něm však podezřelý Sklenář umírá ve vazbě na zástavu srdce.
V druhé části už přichází více dynamičnosti a děj se začne odvíjet jakožto standardní thriller. I zde je však několik motivů, které vás svou originalitou jistě překvapí. Mimo jiné i to, že na konci první části jste zcela přesvědčeni o tom, kdo je vrah, ale ono to ve finále není až tak zřejmé :) Z důvodu únosu další dívky velmi podobnému případu, za který byl souzen Sklenář, se znovu začíná odkrývat několik let stará záležitost a na povrch vyplouvají zajímavá zjištění.
Musím říct, že mě tahle knížka z právnického prostředí velmi bavila, ostatně šla jsem do ní bez větších očekávání. Přece jen - český thriller - neznám moc novodobých signifikantních děl z tohoto odvětví. Ale tohle bylo opravdu super, zamotané, napínavé, a pokud máte chuť na detektivní thriller odehrávající se na konci devadesátek a na počátku 21. století v Praze, určitě sáhněte po Odložené spravedlnosti.
Myslím si, že by z toho mohl být výborný český film (úplně tam vidím Vetchého :)).