stesti.s.knihou komentáře u knih
Napořád Emily je velmi zvláštní knížka. Pokud máte rádi knihy plné děje a napětí, Emily vás neuspokojí. Pokud však chcete číst knihu plnou myšlenek a zkoumání emocí, Emily je to pravé, po čem byste měli sáhnout.
Kniha vypráví o velmi mladé mamince samoživitelce; o jejím střetu s realitou, náhlém pádu z obláčku na tvrdou zem a o okolí, které ví přece mnohem lépe než ona, jak se chovat a co v její situaci dělat.
Děj si tak nějak pomalu plyne, je to jako byste nasedli do pomalého vlaku, chvíli oknem sledovali okolní krajinu a pak zase vystoupili. Nemáte moc ponětí, odkud vlak vyjel ani kam směřuje, načerpáváte pouze emoce po dobu jízdy. A přesně tohle ve mě vyvolala i kniha Napořád Emily. Čtenář moc neví, co bylo a co bude, po krátkou chvíli pouze sleduje život hlavní hrdinky, načerpává emoce, které jsou spíše negativní než pozitivní, a záhy hrdinku zase opouští.
Jak jsem psala v úvodu, kniha byla zvláštní - zvláštně pomalá, zvláštně emotivní, zvláštně zakončená. Ohodnotila jsem ji 3/5; myslím, že rozhodně stojí za přečtení, musíte se na ni však předem připravit.
Taxikář je detektivka z pera českého autora Petra Čepka. V knize sledujeme příběh taxikáře Vojtěcha Vojáčka, který čistě náhodou začne odhalovat souvislost mezi nedávno zemřelými lidmi z jeho poměrně blízkého okolí.
Příběh je zasazen do devadesátek, což je rozhodně věc, kterou hodnotím pozitivně. Připomenutí nedávné doby na dá se říct typických situacích a událostech bylo dle mého názoru velmi povedené.
Co už se mi ale moc nelíbilo byla samotná detektivní zápletka. V knize se vyskytuje velké množství postav (ve finále se v nich dá zorientovat, v úvodu je přiložen i jejich přehled), ovšem některé z nich mi připadaly výplňkové, některé jejich chováním snad až nereálné či karikaturní.
V knize je popsáno opravdu hodně událostí a hodně mezilidských vztahů, chce to pekelné soustředění, aby čtenář vše pobral.
Nechci ale hodnotit jenom negativně - líbila se mi ta originalita příběhu, to, že se autor vymyká současným trendy detektivkám, které mají za cíl být co možná nejjednodušší a nejsurovější. Pan Čepek jde ve všech směrech proti a to se mi líbí.
Od pana autora jsem četla už knihu Odložena spravedlnost, kterou bych doporučila více.
Dítě noci je dalším fajn oddechovým thrillerem, který přečtete na jeden zátah.
Sharon, důchodkyně žijící v malém domku, se jednoho dne pozdě večer vypraví na zahradu sledovat zatmění měsíce. Během toho si u sousedů všimne něčeho divného. Oknem vidí malou dívku, která takto pozdě večer myje horu nádobí. Sharon si je vědoma toho, že sousedé mají pouze jedno dítě, a sice syna v pubertě. Nedá jí to a začne pátrat, co je malá dívka zač a proč musí po nocích vykonávat domácí práce. Když se k celé situaci přičte ještě velmi zvláštní chování sousedky, u níž se malá dívka nachází, Sharon se rozhodne vypátrat pravdu. Jelikož příslušné úřady do celé věci téměř nezasáhnou, Sharon je odkázána sama na sebe, své schopnosti a pomoc mladé ženy Niki, která se u ní z ničeho nic objeví a potřebuje pomoci
Bavilo mě to, knížku jsem přečetla na dva zátahy. Příběh by se asi přesně tak, jak je napsán, v reálném životě nemohl odehrát, ale nikterak to neubralo na jeho čtivosti.
Pokud hledáte fajn thriller, který se čte snadno a rychle, kromě thrillerové linky má i druhou, velmi lidskou a emotivní, určitě sáhněte po Dítěti noci.
Na tuhle knihu jsem viděla tolik pozitivních ohlasů, že vlastně nevím, zda jsme všichni četli ten stejný text :/
Koncept rozhovorů s terapeuty mě zaujal, téma lidské psychiky pro mě vždy bylo lákavé a proto jsem neváhala přečíst si, co řeší a s čím se setkávají špičky mezi terapeuty ve své praxi.
Na první dobrou mě do očí udeřily četné chyby a překlepy. Pokud si z toho chcete udělat drinking game, tak je to asi fajn, pokud však očekáváte nějaké kvalitnější a vzdělávací čtivo, katastrofální korektura do něj nepatří.
Vadil mi také styl, jakým byly rozhovory vedeny. Buď mi připadalo, že by téma mohlo jít více do hloubky a místo toho se jen plácá po povrchu, nebo paní autorky zabředly až tak moc do svých soukromých záležitostí, že jsem to vlastně vůbec nechtěla číst. V podstatě jsem se cítila, jako bych sledovala probíhající terapii někoho jiného.
Dalším zklamáním byl také tematický obsah knihy - myslela jsem, že terapeutickou praxi pojme trochu obšírněji, rozhovory se však striktně zaměřovaly na vztahy, ať už partnerské či rodičovské, což mě trochu zklamalo.
Sečteno podtrženo, dávám 2,5/5 a myslím si, že s tou nedotaženou korekturou je mé hodnocení ještě velmi benevolentní…
Komiksy nikdy nebyly tím typem knih, po kterých bych lačnila a vyhledávala je. Maus byl skvělý (druhá světová válka a Hitler, avšak z myšího prostředí), žádný další komiks mě pak ale bohužel nezaujal. To se ovšem změnilo s Trávou.
Miluju, jak dokážou komiksy zpracovat vážné téma, podat ho čtenáři prostřednictvím obrázků a díky tomu tak v krátké chvilce předat silný příběh a emoci, které byste v normální knize museli vnímat a zpracovávat mnohem déle.
Konkrétně Tráva přináší příběh korejské ženy Okson, která retrospektivně vypráví o svém nelehkém mládí. Narodila se v chudé rodině a jelikož její rodiče neměli dostatek peněz na uživení všech dětí, prodali Okson pěstounům. Zde se začal psát příběh dívky, která byla nevědomky prodána cizím lidem, využívána na těžké domácí práce a nakonec skončila jako sexuální otrokyně pro japonské vojáky. Toto nepříjemně šokující téma vyprávěné obrázky s minimem textu dostává, právě díky svému zpracování, úplně jiný rozměr.
Trávu doporučuji všem, kteří mají rádi silné příběhy. Kniha je bichle, ale nebojte, přečíst ji zvládnete za jeden den (to bohužel ale nemohu tvrdit o emocích, které ve vás kniha vyvolá a budete je pravděpodobně zpracovávat mnohem déle).
5/5
Znáte ten typ knížek, jejichž marketingová kampaň vyvolá mezi čtenáři senzaci, avšak samotná kniha za nic nestojí?
Podle mě tam spadá právě kniha Znamenitá mrtvola. Anotace slibná, nápad a zápletka super, ale samotné zpracování o ničem.
Příběh popisuje svět, ve kterém bylo zvířecí maso napadeno pro lidstvo smrtelným virem. Lidé proto začali chovat lidské samce a samice na porážku. V knize je velmi podrobně popsán celý systém chovu, jak se tyto chovné druhy množí, kde se uchovávají, jak se zabíjejí a zpracovávají… Rozhodně to není nic pro slabé povahy. No, ale to je tak veškeré pozitivum. Psychologie postav veškerá žádná, nejzajímavější pasáž knihy byla úplně přeskočena a ani nemluvím o otevřeném konci, který nechal opravdu velký prostor pro představivost.
Celkově pro mě tedy kniha byla zklamáním a 2/5 dávám za již zmíněný zajímavý nápad, ale to je bohužel vše..
Na Neviditelný život Addie LaRue jsem slyšela tolik chvály, až jsem se knížky vlastně začala bát. Ne vždy mi totiž ty “vyhajpované” příběhy sednou. Musím ale říct, že ten Addiin mi padl do čtenářského vkusu, nadšení a chválu tedy budu šířit dál.
Addiiny životní osudy začínají počátkem 18. století ve Francii. Addie je mladá dívka, která se snaží všemi možnými způsoby uniknout domluvenému sňatku s mužem, kterého si ani za nic na světě nechce vzít. Dojde dokonce až tak daleko, že začne o pomoc prosit temná božstva. Ta její prosby vyslyší, avšak zahrávat si s osudem nikdy není jen tak, na což Addie posléze přichází. Vyhne povinnosti vdát se, získá nesmrtelnost, krom toho však získá také neviditelnost. Tedy ne tak docela. Lidé ji vidí, ale pamatují si ji vždy jen okamžik. Poté na Addie zapomenou a chovají se k ní, jako by ji nikdy předtím nepotkali. Addie postupně prochází dějinami bez toho, aniž by si ji někdo pamatoval. Zažívá války, hladomory, rozmanité životní osudy, všechny zážitky se jí do hlavy zapisují jako do obří kroniky, a ačkoli se Addie během let potkává s tisícovkami lidí, ji si nepamatuje nikdo.
Tedy, téměř nikdo. Jednoho dne zhruba 300 let poté, co Addie žije se svým prokletím, chce v knihkupectví ukrást knihu. Je to její denní chléb, veškeré věci získává kradením, stejně si ji nikdo nepamatuje. Až na jednoho mladíka, knihkupce z onoho knihkupectví. Addie začíná pátrat po tom, proč zrovna on, jediný člověk za celých 300 let, umí překonat její prokletí. Začíná se odvíjet příběh lásky, pro Addie zcela nový a neznámý.
Líbí se mi myšlenka celého příběhu, která nutí zamyslet se nad pomíjivostí lidských životů. Cestování dějinami, poznávání Addiina prokletí, její smířenost s osudem a šok z toho, že by někde v prokletí mohla existovat chybička, která dovolí, aby si ji jeden jediný člověk na zemi pamatoval - to jsou věci, které mě na knížce nesmírně bavily. Jeden bod dolů za to, že mi některé pasáže přišly trochu moc zdlouhavé. Ale knížku jednoznačně doporučuji, stojí za přečtení!
Matčina hra je jedním z těch dobrých, nadprůměrných psychologických thrillerů, které vás budou nutit číst dál a od první kapitoly přemýšlet, kdo je vlastně záporák.
Začne to nevinně, Emily se seznámí s Adamem, který představuje dokonalého partnera: přitažlivý, inteligentní, vydělávající, rodinný typ. Zatímco si Emily myslí, že našla Svatý grál, Adamova matka Pamela z nové partnerky tak nadšená není. Od prvního momentu dělá vše pro to, aby Emily jasně ukázala, komu Adam patří a kdo bude mít vždy poslední slovo.
Dokáže se Emily vypořádat s nepříjemnou tchyní a ustojí její vztah všechny nástrahy? Při postupném odhalování pravdy možná budete překvapení… Já tedy byla.
Matčina hra mě bavila. Ač jsem vlastně neměla ráda ani jednu z postav, celé to tak nějak hrálo dohromady. Děj měl spád, vztahy a emoce postupně gradovaly no a překvapivý závěr tomu dodal třešničku.
Od autorky jsem četla ještě Nevlastní sestru a musím říct, že Matčina hra za mě lepší :)
Poslední slib je další knihou autorky Kathryn Hughes, která je u nás známá tituly Dopis, Klíč a Tajemství. Všechny příběhy jsou vystavěny obdobně, kniha obsahuje dvě časové linky, hrdina ze současnosti obvykle obdrží/najde/získá indicii, která mu napoví, že minulost probíhala jinak, než si doposud myslel. Do toho se prolíná děj minulý, jenž popisuje, jak vše ve skutečnosti probíhalo. Příběhy obvykle končí happy endem, autorka nenechává příliš mnoho prostoru pro představivost, na druhou stranu ale čtenář dostává ucelený příběh, obvykle s lehkým přesahem, který je dynamický, romantický a zasazený vždy do odlišného prostředí.
Poslední slib vypráví o hlavní hrdince Taře, která jako mladá přišla o matku. Ta odjela se svým přítelem na dovolenou, z níž se už nikdy nevrátila. Nikdo netuší, co se doopravdy stalo, když však po letech Tara obdrží medailon, který matce darovala k 30. narozeninám, rozbíhá se sled událostí vedoucích k šokujícímu odhalení.
Knížka se mi líbila, ihned po dočtení jsem ji ohodnotila 4 hvězdičkami, avšak při psaní dnešní recenze si říkám, zda mi tato knížka vůbec přinesla něco nového... Autorka píše bezpochyby skvěle a drží se schématu, které funguje, avšak při čtení se asi neubráníte jistému stereotypu, kterým jsou její knihy opředeny. Mně osobně se nejvíce líbil Klíč, hlavně kvůli prostředí psychiatrické léčebny, ve kterém se děj odehrával. Poslední slib nebyl špatný, ale nic, z čeho bych byla významně nadšená. Proto jsem nakonec hodnocení snížila na 3,5/5.
Je dobré sdílet životy dětí na sociálních sítích bez toho, aniž by si samy mohly říct, zda to opravdu chtějí? Jaké následky může mít to, když se malé dítě stane on-line celebritou? Je v pořádku využívat dítě jako prostředek pro výdělek peněz?Nejen nad těmito otázkami budete přemýšlet při čtení knihy Děti nade vše.
Kniha sleduje život jedné rodiny, která si žije v luxusu a blahobytu. A to vše díky tomu, že její děti jsou hvězdami YouTube kanálu, který spravuje jejich matka. Děti jsou pod celodenním dohledem kamer a foťáků, jejich matka sdílí každý okamžik života se svými fanoušky a dokonce i nechává sledující rozhodovat o různých věcech týkajících se života dětí. Jednoho dne toto pozlátko skončí; malá dcerka je unesena a nikdo neví, co se s ní stalo. Rozbíhá se vyšetřování únosu a pátrání po malé celebritě. Policie prověřuje velké množství lidí, kteří mohli mít motiv k unesení dívky, během vyšetřování analyzuje veškerá videa a obsah zveřejňovaný matkou dětí a my jako čtenáři se nestačíme divit, co všechno byla matka dětí schopna sdílet s fanoušky.
Kniha je skvělá. Ač obsahuje trhillerovou zápletku, linka únosu a vyšetřování zde není úplně hlavní. V popředí stojí zejména on-line svět sociálních médií a myšlenka toho, kam daleko jsme schopni zajít, abychom byli úspěšní.
Myslím si, že úplně každý z nás si vzpomene na minimálně jednoho influencera, který hojně sdílí fotky a videa svých dětí a nezdráhá se použít je k propagaci různých výrobků a značek. Otázka zní: je tohle v pořádku?
Pokud vás toto velmi aktuální téma a dopady sociálních sítí zajímají, rozhodně po knížce sáhněte. Za mě velké doporučení!
Lemony je malá holčička, která žije v milující rodině v chaloupce uprostřed zasněžené krajiny. Na první pohled šťastný život má jeden zásadní problém: Lemony přišla o maminku a jakožto malá zvídavá dívka se snaží pochopit, co se s maminkou stalo a kam vlastně odešla. Kniha krásnou a citlivou formou popisuje pocity malé dívky, které chybí maminka, zároveň i ostatních rodinných příslušníků, kteří se snaží svou láskou vyplnit prázdno, které zůstalo po maminčině odchodu, ačkoli se sami musí vypořádat se svým zármutkem.
Příběh je doplněn o nádherné ilustrace a díky své hloubce a velmi citlivému pojetí tématu smrti je vhodný nejen pro malé čtenáře.
Opravdu nádherná éterická kniha, kterou mohu vřele doporučit všem
Pokud jste četli psychothriller Útočiště (který mimochodem vřele doporučuji), jistě jste se, stejně jako já, nemohli dočkat nové knihy autora.
Na první dobrou mě překvapilo, jak je kniha tenká. Útočiště bylo přece jen pořádnou knihou, proto mě Obr z mlhy s jeho 250 stranami celkem zarazil. Musím ale říct, že obecně mám raději tenčí knihy, ve kterých autor dokáže vystavět plnohodnotný příběh a nepotřebuje čtenáře zatěžovat zbytečnou omáčkou. A přesně to se zde povedlo.
Pokud bych měla říct něco krátce k ději: v Detroitu se vyšetřují záhadná zmizení malých dětí. Vyšetřování se ujmou dva detektivové Stan a Sarah, kteří mají, každý z jiného důvodu, svůj zájem na tom, aby byl neznámý únosce dopaden co nejdříve. Více prozrazovat nebudu, zacházela bych do zbytečných podrobností.
No a teď co se mého hodnocení týče. Jedná se spíše o detektivní thriller - spolu s policií sledujeme postup celého vyšetřování, seznamujeme se jak s minulostí případu, tak se soukromými životy hlavních detektivů. Autor je prolínáním časových rovin známý již z Útočiště a i v nové knize se tento postup opakuje. Z počátku mi jednotlivé dějové linky přišly trochu zmatené, nicméně postupem času jsem si vše srovnala a pochopila. Postavy hlavních vyšetřovatelů jsou sympatické, ale asi nic vyloženě originálního, stejně tak jako příběh mizejících dětí, který je použit ve spoustě jiných detektivek. Stejně tak mě trochu zklamalo, že na konci nepřišlo žádné wow, kterým mě naprosto nadchlo Útočiště a tak trochu jsem to očekávala i v této knize.
Celkově hodnotím 4/5. Není to top originální thriller, který jste ještě nikdy nečetli, nicméně v záplavě thrillerů jako takových tento rozhodně vyčnívá.
Má první zkušenost s B. A. Paris. A bohužel formou audioknihy, protože načtení celého příběhu paní Simonou Pekovou mi absolutně zkazilo celý dojem z knihy :/
Krátce k ději: hlavní hrdinka Grace žije ve zdánlivě spokojeném manželství s úspěšným právníkem Jackem. Žijí ve velkém domě, pravidelně jezdí na luxusní dovolené do Thajska, mezi přáteli jsou bráni za ideální a ukázkový manželský pár. Avšak realita za zavřenými dveřmi je naprosto odlišná.
V knize se prolínají dvě časové linky, minulost a přítomnost, které se postupně přibližují, až se v závěru protnou. Minulost líčí Gracino seznámení s Jackem, počátky a vývoj vztahu; současnost ukazuje, kam se jejich manželství po poměrně krátké době dostalo. A právě prolínání časových linek byl prvek, který se mi na celé knize líbil zřejmě nejvíce.
Celá zápletka mi přišla velice těžko uvěřitelná, nějak jsem nedokázala pochopit Jackovo chování, lhostejnost ostatních lidí či překvapivou inteligenci Graciny sestry. A korunu tomu nasadilo načtení celé knihy. Příběh je vyprávěn první osobou, tedy třicetiletou Grace, avšak knihu načetla šedesátiletá herečka, na jejímž hlase jde věk bohužel hodně poznat. Z její výslovnosti “Tááájska” jsem rostla a celková intonace byla velice nešťastná.
Mé první setkání s autorkou, rovněž ale také první setkání s naprosto katastrofálně načtenou audioknihou. Pokud máte tu možnost, kupte si knihu v normální papírové verzi, případně jako e-knihu, a věřím, že vaše hodnocení bude o dvě hvězdičky vyšší. Já bohužel hodnotím 2/5 a podotýkám, že to ani tak není chyba příběhu, jako spíš jeho interpretace.
Tato kniha by vás neměla minout! Krásný příběh, zajímavá zápletka, napínavé kapitoly od začátku až do konce... Konečně kniha, která mě vytrhla ze čtecí krize.
Hlavní hrdinka Sarah pracuje na své první knize. Ta by měla být situována do prostředí psychiatrické léčebny a důvod je prostý - otec Sarah strávil v daném zařízení několik let. Sarah by ráda vycházela z jeho vzpomínek, avšak otec zarputile odmítá mluvit o minulosti. Sarah i přesto podniká výpravy do léčebny, která je nyní už polorozpadlá, a snaží se najít jakékoli vodítko, které by jí alespoň trochu přiblížilo fungování léčebny v minulých letech. Jednoho dne Sarah najde na půdě léčebny hromadu kufrů. Tyto kufry patřily bývalým pacientům a Sarah tak má konečně možnost získat zajímavé informace. Když v jednom kufru nalezne zvláštní vzkaz, vydává se pátrat po jeho autorce... Do děje v současnosti se prolíná příběh z minulosti, který nás seznamuje s pacienty, lékaři, mezilidskými vztahy v léčebně a podivnými lékařskými praktikami, ke kterým v léčebně docházelo.
Jak anotace napovídá, Sařino pátrání odhalí dávno zapomenutou minulost a dopomůže napravit zpřetrhané vztahy.
Příběh byl nádherný, přečetla jsem ho za dva dny, jelikož jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Čtenářsky lukrativní prostředí léčebny, prolínání časových linek, sympatické postavy, přesah, tajemství a nešťastná láska, to všechno jsou důvody, proč jsem si knihu zamilovala.
Za dveřmi tma je thriller, který vás bude držet v napětí až do posledního momentu. Hlavní zápletkou je zmizení sedmnáctileté Abigail; nikdo z jejich blízkých netuší, co se s ní stalo. Odešla dobrovolně? Byla zabita? Někdo ji unesl?
Postupně je nám odhalován příběh malého městečka. Vztahy mezi obyvateli jsou velmi propletené, vše navíc zastírá jejich temná historie. Ve městě to nemá jednoduché nikdo, kdo se jakýmkoli způsobem vymyká standardům - ať už přistěhovalci či lidé, kteří chtějí žít jinak, než je požadováno.
Při čtení knihy postupně objevujeme tmu za zavřenými dveřmi, tedy momenty, které si každá z rodin drží pod pokličkou a neventiluje je mezi ostatní. Postupně se dozvídáme, kdo z obyvatel měl důvod Abigail ublížit, zároveň ale poznáváme i toxicitu jednotlivých rodin a jejich vztahů.
Příběh skvěle graduje, na konci už jen hltáte stránky a čekáte, co bude.
Pokud jste milovníky thrillerů, tahle kniha by vás rozhodně neměla minout.
Tajemná zahrada je krásným pohlazením na duši, které potěší děti i dospělé.
Hlavní hrdinka, osmiletá Mary, žije v bohaté rodině v Indii. Od malička je zvyklá dostat všechno co chce a z toho důvodu je i pěkně rozmazlená. Její okolí ji nemá rádo a Mary to vlastně ani nevadí - sama nemá ráda lidi; a nejen to, nemá ráda vlastně vůbec nic. Nerada chodí ven, nerada si hraje, všechno ji rozčiluje a ve svém krátkém životě zatím nepoznala moc radosti.
Vše se začne měnit ve chvíli, kdy Indii zachvátí epidemie, která způsobí smrt Maryiných rodičů. Dívenka je proto nucena odstěhovat se do Anglie ke svému jedinému žijícímu příbuznému, panu Cravenovi. Zde se ale začne všechno postupně měnit. Pan Craven žije v obrovském sídle mezi rozlehlými vřesovišti, jeho dům navíc obklopuje obrovská zahrada. A tato zahrada má i jedno velké tajemství, které se Mary rozhodne vypátrat. V sepětí s měnící se přírodou se postupně mění i Maryina nevypočitatelná povaha. A kouzlo přírody nezapůsobí pouze na tuto malou dívku...
Příběh je krásnou oslavou nevinného dětství, přírody a jejích kouzel, přátelství a naděje. Vězte, že vám tato kniha několikrát vykouzlí úsměv na tváři a vsadím se, že stejně jako já budete mít nejednou chuť přenést se do Tajemné zahrady a spolu s Mary vdechovat vůni rozkvetlých růží.
Krásný skvost, který by neměl chybět v žádné knihovně.
Tenhle thriller byla naprostá paráda!
Hlavní hrdinka Faye žije na první pohled dokonalý život. Její manžel je majitelem úspěšné firmy, oba patří mezi stockholmskou smetánku, bydlí v nádherném bytě v centru města a mají krásnou dceru. Faye je ženou v domácnosti, jejími povinnostmi jsou akorát péče o dceru a dýchánky s ostatními bohatými manželkami. Tato idylka je však záhy narušena. Faye si začne všímat, že se jejímu muži Jackovi líbí mladé krásné dívky. Faye si je moc dobře vědoma toho, že po třicítce a dítěti už nesplňuje Jackovy představy, stále však žije v domnění, že jí manžel miluje a nenechal by jí na holičkách. Asi nikoho z vás nepřekvapí, že si Jack nakonec najde mladší milenku a Faye opustí. Kvůli předmanželské smlouvě Faye nedostane ani korunu a z veškerého přepychu padá na dno. A právě v tuto chvíli se Faye rozhodne, že to tak nenechá. Začne plánovat pomstu, jejímž cílem je Jacka zničit. Nejen v osobním, ale i v pracovním životě. A zda se to Faye podaří, to už si přečtěte sami :)
Já jsem knihu přečetla jedním dechem, hlavní hrdinka byla extrémně sympatická, navíc si myslím, že příběhů, kdy žena povstane z popela silnější a sebevědomější než dříve, není nikdy dost. Kniha zabíhá také do minulosti - současnost totiž dává tušit, že Faye má za sebou nelehké dětství a mladí, které se postupně odhaluje.
Perfektní, napínavý příběh, garantuji vám, že se nebudete nudit ani chvilku. Kniha má ještě druhý díl s názvem Stříbrná křídla, který je dle všech informací minimálně stejně dobrý jako Zlatá klec. Já se na druhý díl stopro chystám.
Opozdilec je malá útlá knížečka, kterou zřejmě zhltnete za jeden den. To ale neznamená, že požitek z knihy bude o to menší.
Příběh pojednává o třiasedmdesátiletém muži, který je natolik znaven životem a svou manželkou, že se rozhodne předstírat stařeckou demenci. Pečlivě si prostuduje veškeré příznaky nemoci a postupně je začne implementovat do svého každodenního života. A daří se mu to natolik dobře, že je doktory opravdu shledán nemocným a následně přestěhován do domova důchodců.
Je zajímavé, a vlastně i poměrně vtipné, sledovat chování ostatních seniorů očima naprosto bdělého a zdravého muže, který se snaží pozorovat okolí za účelem zdokonalení příznaků své vlastní nemoci. Co už však tak zábavné není je změna chování jeho nejbližších rodinných příslušníků - ku příkladu jeho dcera se dokáže otci otevřít a svěřit až ve chvíli, kdy si myslí, že jí tatínek nepoznává. Jeho syn vzdá vztah se svým otcem úplně, no a manželka, na tu si asi raději utvořte názor sami :)
Na to, jak je kniha útlá, dokáže čtenáři navodit spoustu emocí - od smíchu až po melancholické úvahy nad pomíjivostí lidského života.
Hvězdy na cestě je kniha z prostředí mediálně známých osobností - hlavními hrdiny jsou postarší český herec a jeho dcera, která se živí jako spisovatelka, moderátorka a influencerka. Je jasné, že autorka se v tomto prostředí velmi dobře orientuje a na vykreslení chování postav je to dobře znát. Otec s dcerou mají komplikovaný vztah - Igor od rodiny odešel, když byla jeho dcera malá, bývalá manželka v sobě nedokázala pocit křivdy potlačit a dceru celé její dětství a mládí “očkovala” proti prostopášnému tatínkovi. Po letech se dcera s otcem setkávají na Krétě, kde je potřeba vyřešit pozůstalost po Igorově zemřelé mamince. Oba si na Krétu vezou své komplexy, nikdy nevyřčené emoce a křivdy. Podaří se jim napravit jejich toxický vztah, nebo už navždy zůstanou ovlivněni událostmi minulými?
Přiznám se, že jsem od knihy neměla moc velká očekávání. O to větším překvapením pro mě samozřejmě byla. Krásná, citlivá, zároveň ale všední, člověk si při čtení nemůže neuvědomit pomíjivost lidských životů oproti nepomíjivosti lidských emocí. Dějová linka z pohledu pejska mě naprosto dostala a v závěru rozplakala. Ač byly v knize některé momenty předvídatelné, na celku to vůbec nic neubralo. Krásné, lehké, čtivé, ale zároveň hluboké, zasáhlo přesně na těch místech, na kterých mělo.
Hlavní hrdinkou je třicetiletá Elle Fieldingová, která se živí jako spisovatelka. Je mladá, úspěšná, její první román se ihned stal světovým bestsellerem. Elle žije v nádherném velkém domě na útesu, který jí nejedna čtenářka závidí. Zdánlivě jedinou vadou na kráse v Ellině životě jsou podivné události, které se v domě, ve kterém žije sama, dějí. Elle během jedné své služební cesty pronajala dům přes AirBnb a od té doby v něm nalézá podivné vzkazy, které jí jasně dávají najevo, že do jejího domu někdo chodí. Retrospektivně sledujeme také jistou událost z Ellina dospívání, která velmi poznamenala její následující život. Je všechno, co se okolo Elle děje, realita, nebo se pouze unavená spisovatelka nechává příliš unést svou fantazií při psaní thrilleru?
Zajímavá zápletka, velmi mrazivá atmosféra, která vás nutně vtáhne a pohltí, a rozuzlení, které zřejmě nebudete očekávat. Za mě jednoznačně stojí za přečtení!