surfrider_ komentáře u knih
Svět totalitní společnosti, systému, který vytvořil všudypřítomnou kontrolu nad obyvateli a jejich myšlením... Na planetě zůstaly tři totalitní světy Oceánie, Eastasie a Eurasie, které jsou v permanentní válce. Důvodem nejsou ani tak územní zisky, jako záměr, aby zůstaly v chodu kola průmyslu, aniž by vzrostlo bohatství jednotlivce. Převážná část obyvatelstva světa (proléti) žije v naprosté bídě. Hlavní hrdina Winston Smith, obyvatel Londýna, hledá svědectví o svobodném životě před revolucí a možnosti, jak se vymknout kontrole zvráceného systému a připojit se k hnutí proti straně a Velkému bratrovi, přestože si uvědomuje, že dříve nebo později bude zničen, jako ostatní. Kniha v závěrečné třetině graduje a má strhující závěr.
Orwell velmi trefně vystihl charakteristky totality, mnohé znaky jeví dnešní doba (jednostranné a sugestivní informování z médií, sdílení informací o místě zařízení a aktivitě na internetu, vytváření databází při bezkontaktních platbách, COVIDové restrikce apod.)
Četl jsem 5tileté dceři a ke knížce jsme se vraceli na vyžádání opakovaně. A i přes místy složitější jazyk a četné množstí archaismů nás to oba bavilo... Knížka je pěkně ilustrovaná, celkově velmi povedená a nadčasová klasika.
Povedená knížka o partičce dětí ze švédského venkova očima malé Lisy - 6 letou dceru bavila a v průběhu čtení se rozpomínala na detaily zfilmované verze... (Nutno dodat, že dnešní děti ze švédských předměstí si hrají bohužel už poněkud jinak.)
Četl jsme opakovaně 5ti leté dceři, kniha se jí moc líbila. Máme nové vydání ilustrované paní Zmatlíkovou.
Dočetli jsme Púových dvacet příběhů (vydání nakladatelství Albatros z r. 1988). Už dlouho jsem nečetl tak bezobsažnou věc.
Vcelku tenký sešit a trochu kostrbaté čtení. Pětiletá dcerka to ale byla schopná pobrat a myslím, že se jí příběh líbil. :-)
Profesně-osobní životopis alkohologa Doc. MUDr. Jaroslava Skály, zakladatele první záchytné stanice. Kniha je strukturovaná chronologicky na čtyři části a doplněná fotkami. Obsahuje vzpomínky Skály jako alkohologa (mj. postřehy z pracovních cest a kongresů v zahraničí) ale obsahuje i četné informace o něm jako amatérském sportovci (např. poznámky o oblíbených bežeckých a turistických trasách a sportovních výkonech).
citace z knihy
"MAXIMY
Nalezl jsem zalíbení postupně v mnoha z nich. S odstupem času bych se však omezil na čtyři.
a, V letech 40.-50. to bylo kotulánovské a garribaldovské "Kdo chce, ten taky může."
b, V druhé polovině let 50.-60. to bylo záchytkovské "Nebát se a neubližovat." bylo vzorem i pro personál
c, V letech 80. a 90. se hodilo a osvědčilo především "Být uprostřed dění a nikomu při tom nepřekážet, nikoho neohrožovat." Aplikoval jsem tuto maximu se zdarem při vedení sekce a později Společnosti pro psychoterapii a rodinnou terapii.
d, Jako celoživotní jedničku bych si určitě vybral maximu
"Ber a dávej"."
perfektní rozhovor, určitě se ke knížce v budoucnu vrátím
zdařilá knížka, příběhy rozvíjející fantazii dětí. dceři se líbila
Krátké hororové povídky s pointou ve stylu Švadrlíkova černého humoru. Ideální odpočinkové čtení k vodě.
Hezká knížka. Půjčím jí dceři znovu, až se bude učit číst.
Děj není přiliš nápaditý. Prostý příběh o klukovi z města, který se přestěhuje s rodiči do Chlumu u Děčína a objevuje venkov. Na knize bylo věnování sestře od učitelek z MŠ.
Knížku jsme půjčili náhodně v knihovně. Přestože jsem autorku neznal, dceři se příběhy velmi líbily.
perfektně zpracovaná knížka s netradičním tématem, pro děti i dovzdělání dospělých
Knížku jsem půjčil náhodně v knihovně na večerní čtení dceři. Z hlediska obsahu je to jako se jménem autora - "SLABÝ". Děj příběhů je poměrně nepřehledný, každou chvíli jsme se ztráceli. O obsahu nemluvě - často jsem se přistihl při úvaze "jakej matroš autor při psaní knihy hulil" :-)
Z knihy je znát, že spisovatel byl profesně historik. Po odborné stránce je asi kniha přínosná. Bohužel témata pohádek se dost opakují a není to proto moc čtivé ani zábavné.
Deziluze po návratu do míst z dětství. Zvláštní, místy sarkastická kniha, na kterou člověk hned tak nezapomene.
Na první pohled obyčejné příběhy, ale pěkně napsané a dobře se to četlo. 90%
Zatím nejpovedenější dětská kniha od pana Špačka, na kterou jsme narazili.