Sůvazknihovny
komentáře u knih
Příběhy naděje
Heather Morris
Autorčiny knihy mám ráda, ale k této musíte přistupovat jako k návodu, jak sbírat příběhy lidí, jak je zaznamenávat, jak a kdy se na co ptát. Občas tam bylo něco zajímavého, co se do románů nevešlo, ale to bylo asi tak vše. Nicméně pro psavce, kteří se chtějí příběhy jiných inspirovat ke psaní, je to možná dobrý návod, ve kterém se bohužel opakují velice často stejné myšlenky.
Příběh vážky
Monique Gray Smith
Pěkný příběh o náročné cestě životem vedoucí k nalezení pevné půdy pod nohama.
Osvětimský orchestr
Fania Fénelon (p)
Román nejen z Osvětimi, nejen o hudbě. Další z řady knih o holocaustu, četlo se dobře.
Tango Masaj
Maxence Fermine
Těšila jsem se na "černou knihu" od Fermineho, takovou jasnou pravdu, rychlé čtení do autobusu, ale tento příběh je jiný. Nijak zvlášť dobře se mi to nečetlo a není to kniha, ke které bych se někdy vrátila.
Cesta do Agarthy
Lobsang Rampa (p)
První část - putování do Agarthy - lze číst jako skutečnost, či jako sci-fi v případech, že vám na určité záležitosti vaše mozkové závity už prostě nestačí. Druhá část knížky mě trošku zklamala, byla psaná velice "jednoduše" a často se daná doporučení opakovala a opakovala...
Povídky podivných
Ransom Riggs
Pěkné na dovolenou i pro ty, kteří nejsou skalní příznivci fantasy literatury. Některé povídky úžasné, jiné normální. Čtení baví, těšíte se na další příběh.
Santiniho jazyk
Miloš Urban
Detektivky normálně nečtu. Když je tam jedna mrtvola, budiž. Je-li jich víc, už knihu odkládám. Tohoto Urbana jsem ale přečetla celého. Bylo to tak trochu jiné a chtěla jsem vědět, jak to skončí. A to je tedy ode mne pochvala :-).
