Suzanne
komentáře u knih
Strasti vánočních svátků
Lenka Hnátová
I knižní blogerka se občas nechá zinfluencovat svými kolegyněmi a kamarádkami (díky, Wendy!), takže jsem si na Nový rok koupila Strasti vánočních svátků.
Ach, já tuhle knížku miluju. Strasti vánočních svátků jsou roztomilá a vtipná jednohubka, u které jsem se královsky bavila, smála se na celé kolo a fandila hlavním hrdinům.
Lenka Hnátová dle mého věrohodně vystihla slovník i myšlenkové pochody zmateného dospívajícího kluka, který je zmítaný hormony, nešťastně zamilovaný a navíc nikomu (až na nejlepší kamarádku) nepřiznal, že je gay. Aby toho nebylo málo, tak se pokouší vyrovnat s tragickou ztrátou otce, a žena, kterou bral jako matku, se po otcově smrti radikálně změnila, takže najednou přišel o celou rodinu a veškeré jistoty.
Lenka Hnátová do příběhu zakomponovala hned několik témat, která nejsou příliš obvyklá: vztah s velkým věkovým rozdílem, pansexualita, vztah muže s transgender ženou a vlastě i crossdressing. Takhle to možná zní trochu divoce, ale všechno do sebe zapadá, dává smysl a navíc to umožňuje, aby vztah Berta a Maxe mohl vzniknout a fungovat.
Třešničkou na povedeném a chutném dortu je pak krásná obálka.
Nechybí ani nálož emocí, ale upřímně záležitost s penězi a dohazováním jeho kamarádky mi přišla trochu přitažená za vlasy a bez toho dramatu bych se obešla. Kniha je totiž poměrně krátká, takže bych byla raději, kdyby autorka věnovala víc prostoru rozvíjení a prohlubování vztahu Maxe a Berta.
A stejně jako další čtenářky doufám v pokračování. Nebo třeba aspoň v bonusovou kapitolu, která by fungovala jako takový epilog. Nějak se nemůžu s Maxem a Bertem rozloučit a ráda bych si jich a jejich vztahu užila víc. Mnohem víc :)
Liška ryšavá
Lisa Henry
Liška ryšavá je zábavná, vtipná a sexy. Hlavní hrdinové jsou sympatičtí a jiskří to mezi nimi, i když Loth je dost natvrdlý. Humor je hrubšího zrna založený na sexuálních narážkách, takže určitě nesedne každému, já se ale královsky bavila. Musím pochválit i český překlad, protože překladatelka si s těmi narážkami a slovíčkařením hezky vyhrála. A třešničkou na dortu je roztomilý mini dráček jako domácí mazlíček.
Liška ryšavá působí trochu jako parodie na klasickou fantasy, kde máte multikulturní skupinu, která musí zachránit prince. Nebo prostě jednoho zrzavého týpka z vězení. A když jsou tam nedopatřením dva, tak zachrání oba, ať už je z nich princ, který chce. Příběh nemá propracovanou zápletku ani velké zvraty, přesto mě neuvěřitelně bavil.
Ale ocenila bych více sira Greylorda a trpaslice Ady :)
Liška ryšavá má uzavřený konec a funguje samostatně, ale autorky napsaly dvě volná pokračování. V druhém díle se setkáme s (nadrženými) elfy a ve třetím s dvoumetrovým zeleným orkem Davem, který by se chtěl stát bardem.
Každopádně láska
R. J. Scott
Nemohla jsem si na líný první den nového roku vybrat lepší knihu než Každopádně láska. Jedná se o roztomilou a vtipnou romantickou jednohubku, kterou jsem naráz slupla. Nechybí v ní ale ani vážnější témata a dávka emocí. Zamilovala jsem si oba hlavní hrdiny a líbilo se mi, že ani jeden není žádný macho. Derek se tak sice občas snažil tvářit, ale ve skutečnosti tím zakrýval nervozitu a nejistotu. Jeho vztah s Lukem se vyvinul dost rychle, ale tentokrát mi to nevadilo a sedlo mi to.
Škoda jen, že kniha není delší, protože takhle klouže po povrchu a já bych se ráda dočetla víc o Derekově práci v reklamní agentuře, Lukově povolání hasiče i jeho zranění a jak se s ním vyrovnával. Ale pokud chcete něco roztomilého a zábavného, co naráz zhltnete a skvěle si u toho odpočinete, tak rozhodně doporučuju.
Hodina hromu
Lenka Poláčková
Hodina hromu je opravdu nádherná kniha, ať už obálkou a ořízkou, které jsou skvostné a upoutají pozornost čtenářů, tak i příběhem a hlavně stylem psaní. Lenka Poláčková má skutečný dar, opravdový talent, ale z knihy je také znát velká píle a erudice. Ať už Lenka Poláčková píše o životě na vesnici nebo v Olomouci na konci 19. století, o adventních přistkách, ženské otázce nebo motorismu, tak je očividné, že má všechno pečlivě nastudované a dokáže to naprosto věrohodně popsat. Stejně uvěřitelně působí i hlavní hrdinové a ostatní postavy. Jsou nenápadně neobyčejní, hrdinové, kteří o tom, že jsou hrdiny vlastně netuší.
Lenka Poláčková píše nádherným, poetickým stylem, který nechá naplno vyznít hlavně při podpisech přírody, kdy se obyčejná procházka podél řeky mění v něco kouzelného. Její styl dokonale ladí s historickým obdobím konce 19. století. Kdybych nevěděla, že je kniha od současné autorky, asi bych zaváhala, kdy byla napsána. Hodina hromu vás na pár dní (záleží na tom, jak dlouho ji budete číst) přenese do historické Olomouce a budete si moct užít dobrodružství s hlavními hrdiny. Já jsem ji přečetla za dva dny, a i když jsem s touhle knihou chtěla pobýt déle a užívat si každé vybroušené slovo, každý poetický obrat a každou drobnou krásu, kterou Lenka Poláčková dokáže zachytit a úžasně popsat, tak ji nešlo odložit a zvítězila zvědavost, co bude dále a jak to dopadne.
Hodinu hromu vřele doporučuju všem čtenářům, které chtějí historický román napsaný úžasným poetickým stylem, s trochou romantiky, ženské otázky, motorismu, silného poselství i lehkého nadpřirozena. Co se týče oné „fantasy linky“, tak ta má podobu klasických venkovských pověstí a na konci se každý čtenář může rozhodnout, zda za tou kletbou skutečně stálo cosi nadpřirozeného nebo se jednalo o pouhou vesnickou pověrčivost.
Já si jdu objednat třetí díl z této volně navazující série Olomoucké století s názvem Okamžik oběti, který vypráví o juristovi Leopoldu Pfeifferovi. A rovnou do košíku přihodím i první díl s názvem Věk přízraků, který jako jediný z celé série nese označení young adult. Potřebuju si tohle historické olomoucké dobrodružství užít celé od začátku až do konce, přestože na sebe jednotlivé díly navazují pouze volně a dají se bez problémů číst samostatně.
