Svilka komentáře u knih
Humor pana Ebena je takové pohlazení po duši. Více takových knih do této doby. Velmi jsem se pobavila. Doporučuji!
Pro začínající učitelku v mš se v knize najde spousta cenných rad a postřehů z praxe. Nicméně aplikovat některé zmíněné dramatické metody na děti v předškolním věku mi přijde v celku nereálné. Hledání různých řešení, psychologické rozebírání postav, následné filozofické diskuze u dětí v mš, kde tak zhruba polovina z nich neumí ani pořádně mluvit. Tohle si dokážu představit až u větších dětí na 1. stupni ZŠ v nějakém dramatickém kroužku.
Tak tohle je podle mě nejhorší kniha pohádek, co jsem kdy četla. Věty jsou krkolomně napsané, kolikrát nedávají smysl. Četla jsem malým dětem 2 a 4 roky. Kolikrát jsem si musela vymýšlet věty navíc nebo divná slovní spojení nahradit svými slovy. Naše děti si knížku alespoň rády prohlíží a to díky krásným ilustracím. Za to dávám jednu hvězdičku navíc.
Překavpivě krásně napsaný román od neznámé autorky. Velmi čtivý. V příběhu jsem našla spoustu zajímavých podnětů k zamyšlení. Rozhodně doporučuji!
Tato autorka mě opět nezklamala. Výborná kniha, velmi dobře a rychle se mi četla, jen by mohla být o něco delší :-).
Na této brožurce oceňuji její přehledné popsání všech svátostí a jednotlivých přikázání a to formou humoru s různým přirovnáním. Tato knížka rozhodně stojí za přečtení.
Některé myšlenky byly velmi zajímavé a inspirující, ale s některými jako správný křesťan nesouhlasím - především s těmi, které se týkaly reinkarnace a karmy. Kniha je spíše určena pro ty, co hledají jiné duchovní alternativy než je klasické křesťanství (nebo jiná náboženství).
Román se mi velmi dobře a rychle četl. Líbil se mi autorčin zajímavý styl psaní a to, že příběh je líčen, jak ze strany oběti holocaustu, tak i ze strany bývalého příslušníka SS. Nejdojemnější část knihy pro mě bylo vyprávění babičky Minky, tady jsem doslova hltala každou větu. Stále jsem ale doufala v setkání v tváří tvář babičky Minky a Josefa, to se nakonec neuskutečnilo (to by mohlo být hodně zajímavé), nicméně konec byl pro mě i tak velmi překvapivý.
Začátek knihy mě příliš nenadchl, působil na mě zmateně místy až nudně. Druhá část mě začala konečně více bavit. Nicméně hlavní hrdinka na mě působila dost nesympaticky, to že znala nemoc svého vnuka a nechtěla, aby dál trpěl léčbou, ji neomlouvá. Měla nést vinu za svoje činy.
Pokračování bestselleru "Než jsem tě poznala" mě bohužel příliš nenadchlo. Knihu jsem četla poměrně dlouho, příběh byl plytký a místy až nudný. Ani závěrečná "akčnější zápletka" mě nedonutila závěr knihy dočíst na jeden zátah.
Babička je vskutku knížka, která umí pohladit po duši. Neznám jinou knihu, kde by lidé měli tak blízko k přírodě, k Bohu a k sobě navzájem. Pro mě je Babička srdeční záležitostí ♥ (jak filmy, tak i kniha). K Babičce se ráda budu vracet, myslím si, že mě nikdy neomrzí.
Moje druhá kniha od Radky Třeštíkové. A opět zklamání. Další knihu od autorky si nejspíš už ani nepřečtu. Hlavní hrdinka (33) se chová jak náctileté děcko. Samá nevěra, alkohol jsou tady na denním pořádku, pak se diví, že je její život neustále v troskách. Nenáročného čtenáře kniha možná nadchne, ale já potřebuji od knihy něco navíc.
Díky čtenářské výzvě jsem se konečně k Máji dostala. Přestože je to klasika české literatury, tak mě nijak zvlášť neoslovila.
Velmi dobře napsaná oddechovka s napínavým dějem a překvapivým koncem.
Začátek knihy byl docela napínavý a bavil mě, pak se to nějak zvrtlo. Všechny postavy mi byly nesympatické, jejich chování bylo nepřirozené (někdy až úchylné). Taky od vyšetřovatelů jsem očekávala větší úsilí a profesionálnější přístup k případu. Nejvíce mě ale iritovaly vulgární výrazy, myslím, že jich tam bylo víc než dost. Jinak kniha se mi četla velmi snadno a rychle. Je to taková nenáročná oddechovka.
Na téhle knize mi trochu vadilo, že hodně informací bylo vztaženo na prostředí německého lesa, což se na druhou stranu dalo očekávat, když autor je německé národnosti. Nicméně čekala jsem něco více obecnějšího. Celkově styl autorova psaní mi moc nesedl, knihou jsem se musela doslova prokousat. Na knize oceňuji pouze to, že jsem se dozvěděla několik informací, které stály za povšimnutí.
Velmi citlivě napsáný příběh, kde lásku k vlastním dětem nic nepředčí. A v případě postiženého dítěte je to pouto ještě silnější.
Autorův styl psaní mi příliš neseděl a některé myšlenky se opakovaly neustále dokola. Nic extra poučného jsem se taky nedozvěděla. Za mě to bylo průměrné čtení, které neurazí a ani příliš nenadchne.
Nádherná povídka, která stručně a výstižně shrnuje, co je hlavní podstatou života. Musela jsem si ji přečíst dokonce dvakrát za sebou, to se mi snad ještě nikdy u žádné jiné povídky/knihy nestalo. Rozhodně doporučuji!
Přestože detektivky nejsou šálkem mé kávy, tak tahle se mi vážně líbila. Asi nebyl moc dobrý nápad “Sněhuláka” číst na dobrou noc, protože na můj vkus některé scény byly hodně drastické. Také vrah byl lehce předvídatelný už od začátku, ale i tak děj neztrácel na napětí. Nicméně jednu hvězdičku odebírám za překombinovanou až přehnanou závěrečnou scénu.