Sylwina komentáře u knih

Za mě skvělá sada učebnic. Myslím si, že je přehledně členěná. Za mínus bych označila určitou rozvleklost a upovídanost rovněž i absenci barevných ukázek obrazů. Což vzhledem k ceně lze pochopit.

27.05.2018

Série je čtivá. A děj nás vlídně provází dobrodružstvími hraničáře Halta jeho učedníka Willa a jeho přátel.
Příběhy bych hodnotila jako prosté, přímočaré. Ne však zcela primitivní nebo vždy s očividným směřováním. Staví na přátelství, odvaze a věrnosti. Čtenář se dočká i překvapení, napětí, bojí se o postavy. Charaktery nejsou statické, ale zásadně se nemění.
Charaktery jsou definované, postavy mají sadu vlastností a dovedností, kterých se drží, ale hluboce propracované nejsou. Ani nejsou řekla bych jedinečné.
Will je drobný, ale lstivý a vynalézavý. Naopak Horác je mohutný a silný ovšem ne vynalézavý, uvažuje přímočaře. Což je osvědčené klišé. Ale v knížkách funguje dobře.

Za sebe bych vytkla dávku ideálů, naivitu, občas jednoduchost a často ostrou hranu dobra/zla. Určitou nepravděpodobnost vývoje některých situací a jednání postav. Což je daný z části asi tím, že nejsem dětský čtenář. Série mě, ale přes to bavila.

Ale nejsem cílová věková skupina, knížky jsou určené pro děti. V tomto ohledu bych jí označila za vynikající chytlavou sérii. Která i přes přímočarý děj nedělá z dětských čtenářů hlupce. A z okruhu mého mladšího příbuzenstva se shledala s nadšeným přijetím.

10.05.2018

Oproti Hobitovi a Pánovi prstenů je příběh pesimistický, tragický až depresivní. Je až bolestivý sledovat, jak s každým svým rozhodnutím jde hrdina naproti dalšímu neštěstí a postupně naplňuje kletbu. Kvalitou mi připadá srovnatelný s Pánem prstenů. Ačkoliv způsob jakým je psaný je vznešenější, chladnější a přirovnala bych ho k vysokému stylu, jakém byly psané tragédie.
Myslím, že v příběhu jsou reference na epos Píseň o Nibelunzích a tragikou mi připomíná tragédii Oidipus.

2 10.05.2018

Na knížku jsem se těšila, ale zklamala mě tím, že se nebyla schopná oprostit od série Harry Potter. Defakto mi připadá, že z recyklovala předchozí zápletky a uvrhuje nás zpět místo, aby budovala příběh dál.
Přitom si myslím, že šlo vytvořit originální příběh postavený na situacích po Voldemortovi. Respektive na důsledcích, které to zanechalo na společnosti atp. A myslím, že se příběh mohl hnout kupředu a přinést nové problémy a ty řešit. Ať by byly nějakého celospolečenského řádu a zase by šlo o nějakou celospolečenskou hrozbu. Nebo by se jednalo o řešení problémů na úrovni školního kolektivu, rodiny. Klidně mohla vzniknout nová série a podat ten svět z jiného pohledu.

Namísto toho si nemůžu pomoc a cítím z toho jen účel, nejsem schopná moc věřit, že autorům šlo o obohacení čtenáře o další příběh, ale spíš se rozhodli vytěžit ještě nějaké peníze a pozornost ze série Harry Potter a je to v tom dost vidět/cítit. Z postav čpí účelnost.

Cestování časem je klišé nepřijde mi, že by tohle bylo na knížce něco pozitivního, rozhodně nepřichází s něčím novým a již zaběhnutá klišé nejsou prezentovaná nijak výjimečně spíš průměrně. A myslím, že vzbuzuje celou řadu otázek a svým způsobem nabourává charakter již vybudovaného světa. Cestování časem tam nemá nastavené mantinely, neni propracované. A mě to třeba nabourává získaný obraz z Vězně z Azkabanu, že to je něco nebezpečného, nedostupného, kde jde o přesnost.

Obraceč času na ministerstvu je střežený, ukrytý? Za uplynulé knížky mam pocit, že se na ministerstvo chodí, jak do sámošky...

Řekla bych, že měla potenciál být dobrou knihou a obohatit svět Harryho Pottera. Ale nevyužila ho.

Ale z pozitivního soudku mě potěšila postava Albuse a Scorpiuse, jednak tím že jsou neoblíbení, ve zmijozelu, že mají problémy v rodině, také mě potěšila Voldemortova dcera, kterou jsem si oblíbila.

Super mi přišla i ta část ve vlaku, jak z něj utíkají. To byl super nápad a jedna z mála chvílí, která mě bavila. Taky mě těší nový náhled na dospělé hrdiny předchozí série.
Knížku jsem jedním dechem nečetla, byli tam chvíle, kdy jsem měla nutkání jí odložit. Vyloženě znechucená jsem nebyla, ale podruhé jí číst chuť nemam.

Kdybych knížku četla v tak deseti, dvanácti letech tak bych byla asi poměrně spokojený čtenář. Protože mě zastihla podstatně starší a mám s čím srovnávat, tak bych jí hodnotila jako průměrnou až podprůměrnou.