tabaluga komentáře u knih
Výborná detektivka, do poslední chvíle jsem netušila, kdo je vrah. Popis přírody krásnou češtinou a propojené jednotlivé příběhy do uceleného celku.
Tak u této knihy jsem se opravdu zasmála:-) divila jsem se, co všechno za svého života Alan stihnul a pořád jsem si říkala, je to vůbec možné, aby jeden člověk měl vždycky takovou kliku...nicméně jeho minulý i současný život pobavil:-)
Velmi silný a dojemný příběh. Moc jsem hlavní hrdince přála, aby se na ni konečně usmalo štěstí, ale kromě pár let strávených s přítelem z války neměla vlastně pro co žít. Dala bych to jako povinnou četbu...pani spisovatelka si vybrala těžké téma, ale zpracování zvládla na jedničku.. doporučuji
Silný příběh dvou sester, které se na první pohled zdají ve svých povahách tak rozdílné, ale ve skutečnosti si obě sáhly na dno svých sil v době německé okupace. Postavy propracované.. Laska, dobrodružství, strach, smrt. Z této knihy na mne i z větší části dolehala židovská otázka, představa, co se mohlo stát již i malým dětem... Z toho mne mrazí a jenom když vidím své děti, tak musíme být vděční, za to co máme a naučit děti skromnosti..
Osudy těchto lidí jsou prostě smutné.. tentokrát vyprávění z pohledu fotografa, který nebyl sice židovského původu, ale pro režim byl v nižším postavení, jelikož se hlásil k polské národnosti. Z knihy vyplývá, že nacisti své vězně dokázali dostatečně využít pro své účely, proto byl Brasse v relativním bezpečí..jen díky tomu také projevil takovou odvahu v záchraně fotografií vězňů Osvetimi a díky němu byly zdokumentovany i zrudnosti, která byly v Osvetimi prováděny a já můžu jenom říct, že jsem opravdu rada, že jsem v té době nezila...příběh je psán zase trochu jiným způsobem, ale stejně stojí za přečtení...
Měla jsem problém s knihou, ji vůbec přečíst, jelikož takové bezpráví, kterého se na Barče dopouštěli její rodiče, mi přišlo až moc. Alespoň mne to vede k zamyšlení, jaké signály vlastně vysíláme k dětem, když na ně třeba jenom zvýšíme hlas. Sourozenecký vztah také na bodu mrazu díky přístupu rodičů. Jen jsem doufala v lepší konec. Tento přidal na dramatičnosti. Nedělejme rozdíly mezi dětmi potažmo lidmi, každý jsme na světě z jiného důvodu, každý máme jiný úkol ve společnosti.
Popis 15 let lásky k dětem a příležitostným partnerkám.. Takže plně chápu ten pomalu ubíhající děj, jelikož 15 let se prostě do dvou set stran vejít nemůže. Pro mne oddychovka, ke které se vracet nepotřebuji, ale na druhou stranu Alešovi jsem fandila:-) málokterý chlap by to nejspíš zvládl s takovou bravurou a díky Bohu za přátele:-)
Příběh o životě žen v Afghánistánu, co víc k tomu dodat, když vše už bylo řečeno? Snad jen, že síla Marjam mne naprosto odzbrojila. Bohužel se za své utrpení lepšího zacházení nedožila, což bych ji opravdu přála. Ale věřím tomu, že takto to opravdu v muslimských zemích fungovalo, že ženy pro ně byly podřadné, ale jak by tedy se muži ocitli na světě, kdyby je ty podřadné osoby neporodily? Z některých úseku mi běhal mráz po zádech a já děkuji autorovi, že dokázal podat takové svědectví bez ohledu na to, že se jedná o součást jeho světa, ze kterého pochází.
Historické romány mám opravdu ráda a i když ne vždy měla Ambra mé sympatie, moc jsem ji přála, aby konečně našla své štěstí..Ambra je opravdu věčná..
Krásný lehce plynoucí příběh 17 leté slečny, která měla smůlu v tom, že její matka byla taková mrcha. Na druhou stranu měla naopak zastání v ostatních lidech ve svém životě i když byly z prostředí jako je New Orleans v 50. letech. Takové odpočinkové čtení, žádné velké drama..moc jsem Josie přála,aby se jí splnil sen. Paní spisovatelka píše moc hezky.
To bylo tedy rozuzlení, už jsem si myslela, že vím a zase nic:-D kniha byla napínavá, po dlouhé době něco, co mne chytlo a od poloviny knihy jsem se nemohla odtrhnout. Pan Minier mne zase dostal:-) i když o panu Servazovi to v tomto díle moc nebylo.
Dlouho jsem otalela tento příběh číst a konečně na něj taky došlo. Putování psa Gumpa, jeho myšlenky, zážitky,pohled na svět lidí... Bavilo mne to. Tuto knihu bych doporučila přečíst v podstatě všem, kdo má v plánu si nějaké zvíře pořídit, aby to pak nedopadlo tak, že někdo vyveze zvíře co nejdál od baráku a tam ho vypustí a ponechá svému osudu:-(bohužel i takové věci se stávají a jednoho takového tuláka máme doma a ten je opravdu vděčný za pohlazení..děkuji autorovi, sice Gump a jeho první páníček k tomu přišli úplně nevinně..
(SPOILER) Přátelství 3 postav, kdy každý z nich pochází z jiného prostředí. Většinou tyto trojúhelníky moc dobře nedopadnou a stejně tak to bylo i v této knize. Překvapilo mne až do jaké fáze se Hanuš dostal, a co všechno dokázal. Zuzana musela být silná osobnost, protože život se s ní opravdu nemazlil a konec mne ani moc nepřekvapil. Hanuš ji opravdu miloval zvláštním způsobem jen škoda, že s Janem se už nepotkala..
Docela si dokážu představit, že nějak takto to v nemocnici funguje. Člověk bohužel není robot a psychika je prostě mrcha. Doma to moc nefungovalo, upřímně při takových vztazích se není čemu divit. Ale i tak měl v některých věcech doktor jasno. Takže život není černobílý.
Bernarda Miniera musím zařadit mezi oblíbené autory. Kniha byla celkem svižně napsána, jen se mi nelíbil ten konec. Zdálo se mi to takové uspěchané. Ale vlastní požitek z knihy to nepokazilo.
Osudy knihovnic na pozadí amerického venkova. Ženy to v té době vůbec neměly jednoduché, ale tyto čtyři ženy byly velmi odhodlané. Kdybych měla říct, který z osudů mi byl blíže, je těžké rozhodnout. Alici jsem fandila, aby našla tu správnou druhou polovičku a Margery byla silná osobnost. A tu přírodu, tu bych chtěla vidět:-)
Silný emotivní příběh žen, které žily v nesprávný čas na nesprávném místě. Období druhé světové války je pro mne nepochopitelne, jaká zruda mohla toto mučení nejen muzu ale i žen a dětí vymyslet...dala bych to jako povinnou četbu. Velmi těžké čtení v období Vánoc.
Vztah rodiče s dítětem z pohledu více generací. Pocit méněcennosti pro své rodiče, pocit nepochopení... myslím, že v této knize se dokáže najít každý z nás. Velice pozitivní na tom bylo, jak se Viktor osamostatnil a možná i lecos pochopil..Trochu mi vadila ta forma psaní, postrádala jsem více přímé řeči a vše bylo psáno pouze o myšlenkách...alespoň, že na konci jsme se dozvěděli něco z daleké budoucnosti.
Velmi silný příběh a mne napadá otázka, jak je možné, že ne všechny děti mají krásne dětství...Není úkolem rodiče chránit ty malé dusicky před vším zlým bez ohledu na to, zda je člověk chudý či bohatý. Chtít pro ně to nejlepší..pro mne jako matku tato kniha byla nepředstavitelna a je mi těžko u srdce, že se takové věci dějí..Torey je úžasná učitelka a Sheila jen díky ní dělala obrovské pokroky.Mam v planu číst i druhý díl. Jsem zvědavá, jak Sheila svou integraci do spolecnosti zvladla.
(SPOILER) Emocionální příběh. Nelehké rozhodování, co je vlastně morální a etické. Milovali rodiče své děti všechny stejně nebo se ta láska ztratila na cestě za uzdravením Kate? Aničce jsem fandila, měla i svá práva. Jen škoda, že si svého vítězství neměla čas užít....