TaNya_ komentáře u knih
Kdysi jsem to četla a vím, že se mi to dost líbilo. Nebyla to taková ta typická mainstreamovka. Další díly jsem pak už ale bohužel nesehnala.
Zakončení jeho děťátka. Srdcervoucí a svým způsobem i správný. Jeho ego, že se tam dosadil, je dokonalý. Po dočtení konce jsem litovala, že jsem nezastavila, kde mi řekl, ale teď už nelituju.
Trochu opomínaný klenot. Hrozně moc se mi to líbilo, obzvlášť po tom propojení s Dark tower. Když jsem se tím prokousávala, tak kolík byl nedaleko a měla jsem zmapováno, kde mám v pokoji křížek. To snad o něčem vypovídá.
Dost jiný než film, ale obojí má něco do sebe. Byla dobrá, ale mám oblíbenější.
Pamatuju si z toho teď jenom tu ústřední povídku. Mohla bych si to zase potom jednou přečíst.
Juhůůů, tady se zrodila moje opakující se myšlenka z pěších túr!
(SPOILER) Řvala jsem jak mimino, to si mohla odpustit. Krom úplnýho konce, kdy zabila nejlepšího Gabriela to bylo solidní zakončení. Musela jsem si v hlavě vytvořit alternativní přežití abych to rozdejchala. Z té koupelnové gay pasáže jsem byla odvařená. Super, konečně! Alles zusammen, to bylo opravdu zajímavý a tenhle svět mě bavil. Ono to teda bylo dost volbou menší ale zajímavější romantické linky.
(SPOILER) Týýjo, tak v první třetině mě to opravdu přestalo bavit. Jak byly ty předchozí díly celkem vtipný, tak tady to ta holčina celkem srala s tím svým "romantickým kňučením". Panebože a ještě musela nakonec dostat oba borce. Ten konec byl tak moc vycucaný aby uspokojil úplně všechny, že úplně zkazil jakýkoliv náboj. Aspoň jsem se zase po x měsících utvrdila, proč vlastně nečtu "young adult". Buď obětujeme charaktery kvůli citovýmu vydírání nebo zachráníme všechny za cenu logiky. Potom se pozná, kdo je kvalitní autor úrovně Kinga a kdo zase ne.
Bylo to takové průměrné. Četlo se mi to celkem dobře, děj odsýpal, pár maličkostí mě překvapilo ale celkově na mě příběh působil lehce předvídatelně. Jako kdyby se jednalo o béčkovější variantu nějaké detektivky, kterou jsem už četla. Jsem na výběr své četby celkem náročná, takže ač to nebyla trefa vyloženě vedle, moje laťka je nastavená vysoko. Nejspíš v sérii pokračovat nebudu.
Viděla jsem prvně film a byla jsem nadšená, takže mi nezbylo nic jiného než se pustit i do předlohy. Valmont pro mě vždy tak bude mít obličej úžasného Malkoviche a upřímně, není to vůbec na škodu. Pomalejší tempo a povrchní krutost dvou hlavních postav a jejich intriky mi tu přišly adekvátní své době a koneckonců velmi zábavné. Vždyť tolik podobných charakterů dnes potkáváme úplně běžně, jenom jim asi nevidíme přímo do hlavy.
Bylo to dobré, ale asi jsem čekala víc. Na školách nám Čapka vždycky servírovali jako literárního pána boha, no ne vždycky ohromí.
Tak jak jsem si u předchozích dílů vrněla blahem v několika paralelních liniích, tak tady mi děj převážně soustředěný na Geralta přišel jako skvěle zvolený zlomový prvek a ještě zajímavější zobrazení světa v obležení Nilfgardem. Už ve hře jsem se setkala s Regisem a Cahira znám ze seriálu, ale tady se mi obě postavy líbí mnohem víc, tak doufám, že je autor jenom tak nevypustí.
Jenda věc je, že jsem knihu celkem zhltla, ale tím by větší pozitiva končily. Nebylo to špatné, ale jsem trochu zvyklá na jiný standard. Moc mě nezaujalo členění kapitol po jednotlivých lidech. Horší bylo, že téměř každý zvrat, který přišel na rádoby napínavém místě na konci kapitoly - aby se hned přešlo na jinou osobu a čtenář tak chtěl jenom číst a číst dál - jsem odhadla už dopředu, takže se žádné překvapení nekonalo. Navíc byly příběhy překombinované a někdy těžko uvěřitelné. Nemyslím tím Match Your DNA, ale jak se postavy chovaly. Čtenář to pozná když je někde nějaký zádrhel, nemusí vycítit přesně kde, ale je poznat, když logika pokulhává. A to mi vadilo.
Nebylo to tak dobré jako předchozí dvě sbírky, ale když to budu brát jako vsuvku mezi minulý a následující díl, tak mi to nevadí. Chybělo mi tu víc Sandmana, ale povídky samy o sobě jsou dobré.
Jsem nadšená a znovu se potvrzuje že PKD je jedním z mých nejoblíbenějších autorů. Nepotřebuju knihu, která mi odpoví úplně na všechny otázky, při takové náloži stačí náznak a já si mileráda domyslím, co tím chtěl Dick vlastně říct. A že toho, hlavně tou poslední stránkou, řekl dost, co? ;)
Jak já mám to vyprávění Hastingse ráda. Mnohem lepší, než když u Poirota chybí.
Všechny čtyři povídky opět velmi kvalitní a jak se ukazuje, tak dávám přednost těm sbírkám s delšími příběhy před typickými kratšími. Asi nemůžu říct, která z nich byla nejlepší, ale Apt Pupil pro mě byl určitě morbidnější a hororovější něž The Breathing Method. Přesně moje vlna toto.
Za mě trochu zklamání. Některé pasáže zaujali, ale nesouhlasím s nelogickým koncem.
Příjemné čtení další z knih této dlouhé ságy. Obě dvě části měli něco do sebe, no já dávám spíš před Mule přednosté té druhé s Arkady. Alespoň už se konečně dozvídáme nějaké definitivnější informace.