tereza8 komentáře u knih
,,Může to znít jako paradox, ale čím víc se snažíme ignorovat to, co je v našem životě bolestivé, tím víc to nad námi přebírá moc.”
Excelentní dílo. Zkrátka Joona Linna. Lars Kepler patří dle mého názoru ke špičce v tomto žánru. Vždy se těším na další knihu, která vyjde.
Další příběh s Erikou Fosterovou, který mě zatím bavil asi nejvíce. Svižný děj, super zápletka a výborné rozuzlení na konci. Přečteno za pár dní a četla bych dál.
Přečteno jedním dechem. Četla jsem zatím všechny knihy od pana Hermana. Mám je ráda a ještě raději se k nim vracím. Líbí se mi jeho názory a hodnoty, které vyznává. Donutí mě zamyslet se. Nad námi. Nad dětmi. Nad výchovou. Nad životem. Nad dnešní dobou. Více takových knih…
A mě to bavilo. Líbí se mi od začátku Radky ironický nadhled a humor. Také mě příběh donutil zamyslet se. Nad námi lidmi, nad životem, nad otázkami, které si v sobě každý neseme. Ale málokdy už je vyslovíme nahlas. Četla jsem od autorky všechny knihy. A podle mě je každá její knížka lepší a kvalitnější. Tato byla asi její nejvíc osobní, pustila čtenáře hodně blízko. Je těžké nezklamat čtenáře, protože lidé mají přirozeně s každou nově vydanou knížkou větší očekávání. Radka to podle mě zvládla. Dávám 5*.
Pro mě osobně taková malá “osobní bible a povinná četba”. Moc ráda se k ní vracím, krásná knížka.
,,Protože někdy musíte začít na začátku, abyste pochopili konec.” Silný příběh. Ožehavé a poněkud těžké, smutné téma a tím je ztráta dítěte, únos. Nedokážu si představit být v kůži matky, která si tímto projde.
Skvělá kniha, milé překvapení. Vůbec nic jsem od ní nečekala a vyrazila mi příjemně dech. Děj plynul, by záživný, člověk se neztrácel ve jménech, žádné zbytečně nudné pasáže... skvělé, dobře se mi četla a bavila mě, za mě není co vytknout. Těším se na další knihu od této spisovatelky!
Kniha, která ve mě bude doznívat ještě hodně dlouho. Jeden z nejvíc silných a emotivních příběhů, které jsem zatím četla.
Další skvělý případ s Erikou Fosterovou. Svižné, čtivé, dobrodružné. Už se těším na další díl.
Pro mě osobně velice zásadní a pozitivně ovlivňují kniha, která se mi kdy vůbec dostala do ruky. Pan MUDr. Vojáček zde řekl vše důležité. Víc asi netřeba dodávat. Nechť si každý udělá názor sám.
Musím říct, že ze začátku jsem příběhu nedávala moc šanci, přišlo mi to takové “táhlé”. To se ale v polovině zlomilo a knížka se četla sama a já byla zvědavá co bude. I samotný konec mě trochu překvapil. Všechno nemusí být takové, jak se nám na první pohled jeví...
Na Playground jsem se strašně těšila. Všechny předchozí knížky od Keplera jsem doslova zhtla jedním dechem a i na tuhle jsem se pochopitelně třásla nedočkavostí. Ale… Tady mi prostě chyběl Joona Lina, chyběla mi ta klasická detektivka, kterou od Larse Keplera mám tak ráda. Knížka mě vyloženě nezklamala, ale ani jsem si z ní "nesedla na zadek" jako třeba z bezvadného Stalkera nebo jiných knížek od této úžasné dvojice. Podle mého, detektivky jim jdou přeci jen lépe. Oceňuji, že se dvojice nebála zkusit něco nového, jiný žánr, než na co jsme zvyklí a vrhla se tak do mysteriózního příběhu s prvky fantasy (i když já osobně tento žánr tolik nemusím). Myšlenka - ,,co se děje, když se zastaví srdce?" - jako taková se mi líbila a zajímala mne, příběh byl velice poutavý… ale souboje a boje - to už tolik ne.
,,Prostě se chceme mít dobře, akorát jsme to trochu přeťápli.”
Další krásná knížka od pana Hermana. Miluju jeho pohled na život, výchovu a dnešní svět. Děkuji za ni.
Zkrátka Shari Lapena. Perfektní příběh. Co vše mohou způsobit peníze. Nepřekombinované, zábavné, napínavé a svižné do poslední chvíle.
Tak to mě bavilo! Příjemná, vtipná a sebeironická oddechovka ze života, která se četla sama. Nečekala jsem tolik mouder a věcí k zamyšlení, které jsem v knížce našla.
Bohužel trochu zklamání. Čekala jsem asi víc. Příběh spíše táhlý, někdy až moc komplikovaný. Někdy jsem se až ztrácela. Předchozí knihy autorky znatelně lepší.
Přemýšlím, co napsat. A asi, ať napíši cokoliv, nic nedokáže vyjádřit sílu tohoto díla. Vím, že tohle není jen kniha. Je to mnohem víc. Není to o tom “jednou přečtu a zavřu”. Velkolepé, silné, zásadní… o neskutečné síle, která je ukryta v každém z nás.
Pamatuji si, jak jeden čas všude byla “Dívka v ledu”. Skoro každý ji četl a když o ni někdo zrovna nemluvil, tak jsem aspoň viděla plakáty a reklamy na každém rohu. Knížka mě zajímala, tento žánr je můj šálek kávy, ale odrazovalo mě právě to velké “haló” okolo. Tak jsem si počkala... Když jsem začala příběh číst, říkala jsem si: ,,No, co všichni na té knížce mají?”. Zprvu mi přišla taková “nic moc”, lepší průměr. To se ale po prvních kapitolách změnilo, začetla jsem se a byla během pár dní na konci a chtěla číst dál. Divila jsem se, jak rychle příběh běžel, jak dobře se četl. Už rozumím šílenství okolo autora a jeho knih. Samozřejmě, že mám v plánu postupně přečíst i další díly, už se na ně těším. ;-)
Knihy od Samuela Bjørka mám moc ráda a ani Clona mě, naštěstí, nezklamala. Nedokážu říct, jestli byla lepší, nebo horší, než další dvě knížky od spisovatele. Ale na tom vlastně ani tak nezáleží. Líbí se mi severské detektivky a kdo to má stejně, věřím, že bude mít radost i tentokrát.