terimila komentáře u knih

Moje první a za mě nejlepší urbanovka. (Nevím, jestli je to moje diagnóza, že jsem vždy z nově objeveného dobrého autora paf a nic dalšího už se tomu wow efektu nevyrovná... nebo jestli jsem tak dobrá, že intuitivně sahám po tom nejlepším... :) Ale tady se to opět potvrdilo. Perfektní dílo. Vtahující atmosféra studené podzimní a zimní Prahy se vším jejím mizejícím kouzlem (okolí Karlova je fakt jedno z mála míst v centru, která mám upřímně ráda a kde se dokážu toulat dlouhé hodiny), nechutně odpudivý skutky a vraždy, komický a pitoreskní figurky a postavičky... a nakonec z toho ve snově podivným šejkru vyleze neuvěřitelnej (i když, vzhledem k předcházejícímu ději vlastně i uvěřitelnej) a značně děsivej závěr. Tak nějak si vlastně představuju postapokalyptickej svět v našich končinách. Fuj. A potlesk, teda.

5 22.08.2019

Většinu knížky jsem prolítla skoro se zatajeným dechem, měla jsem takovej ten příjemnej pocit, že jdu správným směrem... a ono to tak vlastně bylo, ale ta finální tečka s tím nejpodstatnějším vrahem, ta mě zklamala. Takovej skoro deus ex machina.
Jinak ve všech ohledech dobrý: postavy jsou celkem povedený - Margaret je až na pár úletů celkem fajn, Li ujde, Michael je divnej vlezlej snaživec.
Velice mě bavilo to rozplétání dávných událostí a jejich následků. Zajímavej byl exkurz do čínské historie (i když mě to jen utvrdilo v tom, že tahle země má svou slavnou a úctyhodnou historii už za sebou a je to zatraceně dávno).
Prostředí a místa jsou perfektně vylíčena (bezva je ta autorova trošku posedlost líčením jídla, chutí atd., což ale zrovna k té Číně asi přesně patří :-).
Ani ta lovestory a trojúhelník mě nějak moc neštvaly, a to mi většinou podobné vedlejší linky kazí požitek z detektivního či thrillerového žánru (PS: což se bohužel v dalších dílech zásadně změnilo... v prvním setkání bych ještě takovýhle plevelení detektivky prominula, ale v těch dalších už to je vskutku otravný). Všechno dobrý, ale ten konec mě fakt lehce zklamal. Takže "jen" čtyři.

5 20.08.2019

Jedna z nejlepších severských detektivních sérií. Po zarážející jedničce a gradující dvojce jsem zoufale čekala, co z toho vyleze. Trojku jsem zhltala jedním dechem, místy jsem nechápala a místy snad i chápala všecky ty hrůzy a krutosti, kterých se člověk dokáže dopustit - ať už ze zvrhlosti nebo z poznamenání bolestí a utrpením. Závěr pak na poměry překvapí a je nečekaně optimistický - ale v tomhle případě mi to fakt nemůže vadit, i když jindy jsem spíš skeptik. V tomhle případě to čtenář postavě jen zoufale přeje. Celkově je to děsivý čtení, ale pohlcující a strhující. Knížka, co se čte jedním dechem. Půjčení nestačilo, prolezu antikvariáty a celá série půjde do mé domácí knihovničky. Vřele doporučuju.

5 05.04.2019

Jedna z nejlepších severských detektivních sérií. První díl perfektně rozehrál napětí... a já jsem se vrhla do dvojky se strachem, co přinese, a s nadějí pro několik málo těch sympatických. Nu... to, co se z toho začalo klubat, jsem vážně nečekala. Příběh se rozvinul geniálně a já jen zírala na všecky ty temné šílenosti, které nejenže někdo dokázal páchat, ale občas je i někdo dokázal přežít... Knížka, co se čte jedním dechem. Půjčení nestačilo, prolezu antikvariáty a půjde do mé domácí knihovničky. Vřele doporučuju.

5 05.04.2019

Přečteno za jedno dopoledne. Narazila jsem na to náhodou, zaujal mě námět a chtěla jsem zabít čas. Což zafungovalo. Ale že bych ho zabila přínosně... to ne. Bylo to celé jaksi uspěchané a dětinské. Postavy psychologie moc nepobraly, všichni byli dost předvídatelní, dramatické zvraty žádné. Všecko je jaksi ohromně prosté a účinné, dva muži táhnou zraněného kilometry tajgou a bažinama, těžce zraněný, kterému jednu chvíli noha skoro praská od otoku, se úspěšně uzdravuje bez léků... hm. Nemístnej optimismus. I když v literatuře pro starší děti to asi své místo má.
Co mě dralo víc, je taková ta vším se prolínající komunistická idea, že jedinec sám není nic, všecko jen kolektiv. A všichni pochopí, napraví se, přizpůsobí, idylka. Hm. Oceňuju, že to bylo celkem čtivé a ta ideologie tam nebyla úplně na plnou hubu, ale jinak... z dnešního pohledu nic moc.

4 23.09.2024

Příjemné počtení na jedno odpoledne. A. C. Doyle to není, takže to absolutně nemá to kouzlo jeho povídek, ale jako pocta jeho odkazu to funguje dobře. Půjde to na chatu do poličky s nenáročným čtením na deštivý odpoledne :)

4 03.09.2024

Obstojný přehled nejen ohledně záhadných stvoření, ale také dalších tajemných jevů. Pročež mi přijde, že titul trošku neodpovídá názvu. Většina jevů je probrána hodně letmo, je to sice zajímavý přehled, ale opravdu hodně stručný a opakují se informace, které člověk o záhady se zajímající už četl i jinde. Nespoléhala bych na to, že bylo čerpáno z více zdrojů, ověřováno a podobně.
Ve srovnání s reportážními knihami z výprav pana Mackerleho je to o poznání slabší, proto dávám jen průměrné hodnocení.

4 15.07.2024

Velice zajímavý počin. Pěkný přehled a vhled do specifického literárního žánru. Čtivé je to tak částečně - odbornější část se čte... nu, jako odbornější nebo populárně naučná literatura. Každopádně mě to do tématu více vtáhlo a pořídila jsem si do své zvrhlé knihovničky i tisíckráte citovaného Váchala. Kdysi jsem do něj nahlédla při psaní disertace a až se jednou budu hodně nudit a mít hodně volnýho času, pověnuju se mu víc.
Ukázky jsou hodně rozmanité - některé jsou zamotané až běda a jazykově hůře srozumitelné (což ale absolutně není na vrub autora), jiné mají spád a dají se slušně číst i na dnešní poměry. Doporučuju prokousat se až k závěru, tam to stojí zato a docela jsem i zírala nad relativní realističností a drsností některých ukázek.
Rozhodně zajímavý a přínosný počin. Prohlodávala jsem se tím sice skoro půl roku po večerech, ale nelituju.
PS: Čtenářská výzva - kniha v měkké obálce.

4 05.06.2024

Nic moc. Hodnoceno s malým odstupem a vlastně už si nepamatuju závěr a rozuzlení. I na poměry Stop hrůzy trochu nepovedené. Ale neva, jedeme dál :)

4 25.10.2023

V rámci Stop hrůzy to patří k tomu lepšímu. V porovnání s normální detektivkou či hororem by to samozřejmě spadlo minimálně o hvězdu dolů, ale tohle prostě člověk čte proto, že je to taková ta roztomilá blbost pro dvanáctiletý děti, co si chtěj připadat hrozně statečně, že už nečtou pohádky... a čte to proto, že to číst chce. A číst cíleně brak a pak mu dát jednu hvězdu s brekem, že to byl brak... to by byl čtenář tak trochu pako. :-)
Takže čtyři hvězdy. Slušná zápletka, pár zvratů (i když žádný vau-překvapení), místy i docela atmosféra. Spokojenost.

4 12.10.2023

Dost velký trápení, ale dočetla jsem. Vůbec mi to nesedlo. Kdysi jsem četla Hadrového panáka a ten byl pohodovej, ale tohle... ne. Jak už tu opakují ostatní, jako kdyby autor nevěděl, co vlastně píše. Moc tlačí na pilu s vtipností a vůbec to nefunguje.
Děj mi přišel šíleně zmatenej. Ano, uznávám, moje chyba, že jsem Loutkáře četla buď děsně dávno, nebo možná vůbec (neutkvělo mi z něj vůbec nic, ale to ani z Hadrového, a toho jsem četla prokazatelně)... ale i tak by děj měl být přehlednější. Milion postav, jejich zamotaný vazby, kdo s kým konspiruje a kdo je komu zavázán... ehm. Postavy až na výjimky (Maggie a Finlay s Christianem zamlada) jsou v lepším případě nevyzpytatelné (Wolf, Rouche), v horším na facku (Baxterová, Andrea).
Šílené nelogičnosti v ději - Wolf chodící si do vězení jen na noc, to jako kurňadrát fakt? Ach jo. Samotné rozuzlení vraždy nakonec nebylo tak zlý, ale ta omáčka kolem.... a ten závěr, ten mě znechutil totálně. Vůbec celá vztahová zápletka je laciná a trapná.
Nic, s Colem asi končím, je mi líto.

4 03.10.2023

Hodnotím jen v rámci Stop hrůzy, ale tohle je prostě tak svébytnej žánr, že to nelze hodnotit jako normální horory a thrillery.
A v rámci Stop hrůzy je tohle hodně dobrý. Sice puberťácky unáhlený a přepjatý, ale to k tomu patří... a jakmile se děvčata vydají do Shadysideského lesa ke zdi, začne to být dost fajn. Slušná atmosféra, pěkný překvápko od Lucy, obstojně nechutné vraždění... a ten závěr, jo. Ten to vyšvihl o hvězdu nahoru. I když hodně zajímavá byla i myšlenka úniku jedné osobnosti dál a dál jen díky tomu, že si najde dalšího jedince na výměnu... i s tím by se dalo pracovat. Fakt dobrý.

Parádní oddychovka na půl dne. Tímhle dílem jsem se ke Stopám hrůzy vrátila snad po třech letech... a zase mě to docela navnadilo pokračovat. Takže fajn.

4 02.10.2023

Průměr, kterej absolutně nenadchl, ale ani neurážel. Když to člověk pojal jako totálně oddychovou červenou knihovnu v duchařskejch kulisách, dalo se to. Samozřejmě je blbost čekat od toho nějaké větší propracování postav, vtažení do děje, velké sympatie - všecky postavy jsou tak jaksi placaté a schematické, občas se chovají nelogicky a některé věci jim šíleně dlouho nedocházejí... ale co už. Dalo se to a u čtení jsem neměla chuť žádnou z postav nakopat, což je dobrý základ pro průměrné hodnocení. :))

Nicméně Darcy Coates se asi mou oblíbenou autorkou nestane, nenaděláme nic. Nesedí mi její schematičnost, málo prokreslené postavy, happyendy, trochu zázračná řešení; u hororových scén se ani nebojím, ani ve mně nevyvolávají hnus. Ale číst se to dá a když člověk nemá přehnaná očekávání, vlastně si u toho může docela hezky odpočinout.

4 22.09.2023

Není to špatné, ale moc mě to nevtáhlo. Taková klidná jednohubka na zimní večer pro staré jemné dámy k čaji. Závěr je hodně naslazený, což fakt nemusím. Pokaždé u toho musím přemýšlet, jestli to je jen přehánění paní Agathy, nebo se opravdu v jistých dobách lidé žádali o ruku na základě sympatií při několika setkáních a považovali to za horoucí lásku. Divný, divný, neskonale divný. Bohužel, tady z toho víc než průměr nevytluču...

4 02.12.2021

Nu... klasická knížečka citátů. Zblajzla jsem ji jen kvůli knižní výzvě a knize s květinou na obálce. Láska a manželství nejsou věci, o nichž bych kdovíjak ráda mluvila, natož ráda četla. Jsou to věci, které se žijí a prožívají, ideálně v tichu - podle mě o lásce veřejně nejvíc kecají ti, co si tím musejí něco kompenzovat. Kdo ji má a žije, ten ji sdílí s nejbližšími a nemá potřebu o ní tlachat dál.
Takže knížečka citátů na téma, které mě nijak obzvlášť neoslovuje. A tomu odpovídá hodnocení. Některé citáty jsou moudré a přimějou k zamyšlení, jiné jsou otřepané až běda, u jiných mám strašnou touhu autorovi jednu vlepit. :) Když se to zprůměruje, je z toho... průměr. Je škoda, že autorovi unikly některé maličkosti - například některé citáty se opakují, což by se fakt stávat nemělo.
Takže průměr. A bod do výzvy!

4 25.08.2020

Jsem na tom úplně stejně jako předchozí komentující. Tahle sbírečka je příjemná. Dýchá z ní zemitost, určitá mystika až magie. Náladou mi zapadá do povídkové sbírky Les kostí od Roberta Holdstocka.
Líbí se mi. Zejména to, že to není jen náhodně navršená hromádka pocitů a dojmů, ale vším se jaksi prolíná jeden tichej příběh (Hrudky?), kterej vábí jít dál a dál. Motivy něžné, místy drsné, ale všechny jaksi nesmírně přirozené. Pár veršů půjde do mé knihy výpisků. Ráda jsem se s autorkou touto cestou seznámila.

4 24.07.2020

Tahle knížečka mi dala zabrat. Četla jsem ji dlouho a až teď jsem ji dotlačila k závěru, protože se mi hodila do letošní výzvy. Jednotlivé příběhy jsou povětšinou úsměvné a zajímavé, lidsky milé a postřehy nesmírně originální. Nicméně způsob vyprávění je občas poněkud rozvláčný (a font je hodně nahuštěný), takže je to ideální k pomalému, občasnému čtení po kouscích. Za normálních okolností by to byla spíš tříhvězdička, ale když člověk zná autora osobně a přečte si příběhy, o kterých už slyšel při potlachu v práci, nelze jinak, než ještě trošku přidat. :)

4 06.07.2020

Přečteno kdysi začátkem mládí. Updike mi byl nějak povědomý, tak jsem po knížce sáhla, když jsem ji objevila v knihovně u rodičů. Ale asi to na mě tehdy bylo moc dospělé, nebo se to odehrávalo v takovém tom vážném nudném seriózním světě nezajímavých dospělých, kteréžto knihy mě vlastně těžce nebaví dodnes? Nevím. Dočetla jsem, ale nelíbilo se mi to.

4 06.07.2020

Zatím moje nejslabší urbanovka. No... dočetla jsem to, ale spíš z povinnosti, protože rozečtené knížky se neodkládají, pokud to není fakt extra zlý. Zlý to nebylo, ale bylo to tak moc jiný, že mi to nic nedalo. Od Urbana čekám něco jinýho, drsnějšího, překvapivějšího, víc šokujícího.

Tohle byl vlastně takovej pohádkovej čajíček o paralelních světech. Čajíček řídkej, bez výraznější chuti a zápachu. Hlavní postava jako obvykle spíše protivná, ale na to už jsem si u Urbana zvykla; a do toho jakési podivné klouzání po povrchu všeho, nic moc se neděje a ani se nestane, tajemství mě pořádně nezlákalo... krom jednoho. Ale ani to odhalení, které mě teda zajímalo, nebylo nijak dechberoucí... Myšlenka sbližování a prolínání světů v knihovnách na základě nárůstu vzdělanosti, tolerantnosti a otevřenosti jejich obyvatel... ach, jak vznešené, dojemné... a laciné, nemůžu si pomoct. Do toho až moc snadno a povrchně plynoucí lovestory na několik způsobů... ne.

Prostě ne, tohle mi fakt nesedlo. Navíc mě štvaly ty narážky na paralelnost "hlavního" světa; ty zkomoleniny některých autorů mě vytáčely (přesně, jak píše Sharik, buď všecko, anebo nic). Nelíbí se mi ani myšlenka slotového města, působilo na mě stále jako něco příšerně umělého, nepřirozeného, křečovitého, okázalého. Jen jsem se pousmála v místě, kde hlavní hrdina poukazuje na to, že jménem "Urbo Kune" si architekt Kůn celé město podepsal. Podělit se o autorství města/románu s hrdinou knihy je neotřelý nápad.

4 23.05.2020

Závěr čínské série snad předčil moje očekávání. Je více než důstojnej. Detektivní linie je výborná... a ta osobní se dá. Margaret je o něco málo snesitelnější, mateřství ji aspoň malinko zklidnilo. S Lim jsou teda pořád oba jako pár napřespusu, ale to se možná vyřeší/lo samo... přiznám se, že by mě to vůbec nemrzelo, k nim mi nějakej happyend doopravdy neseděl. Takže vztahová linie vadla a knížce to bylo spíš ku prospěchu.
Detektivní linie je super. Případ Jacka Rozparovače mě značně fascinuje, takže jsem jeho čínskou paralelu přivítala s očekáváním, a to nezklamalo. Vraždy jsou prostě rozparovačovské, líčení patřičně živé, na někoho to bude možná moc, ale mně to sem fakt sedělo. Moc mě zaujala linie s americko-čínskou vědkyní a její metodou detekce pravdy/lži, zajímalo by mě, zda se něco takového zkouší v reále, nebo si to May fakt vymyslel. Pokud vymyslel, tak všechna čest, působí to skvěle smysluplně. A to rozuzlení s odhalením podle těch podezřelých výsledků... to je dokonalý. Zase jednou jsem zažila ten super pocit, že tuším, co za tím bude, zapadá to do sebe, jdu po stopách... a nakonec je to jen o fous jinak. Což je asi nejvíc uspokojující pocit, co z detektivek můžu mít. :-)
Takže s klidem pěkný čtyři hvězdy a mám radost, že po nepovedené Běžkyni se povedlo sérii zakončit důstojně. Kdyby to mělo sympatické hlavní postavy, dala bych bez okolků pět hvězd (třeba takovej Enzo, ten by tomu slušel...) Ale další osudy těch dvou už raději fakt ne, prosím. Když už, tak ve stavu rozejítém.

4 22.01.2020