iLuciferie komentáře u knih
Posloucháno jako audiokniha a musím říct, že ač mám M. Táborského ráda, jeho přednes se mi nelíbil. Knížka sama o sobě má za mě jediné plus, a to díky informacím o A. Turingovi, jinak mi svou formou moc nevyhovovala a příběh L. Corella mi zde přišel spíš na škodu.
Velice Kingovské, ale méně ukecané (což je pro mě plus). Knížka se mi hodně líbila, i když pointa mohla být vymyšlena trochu lépe..
Mrzí mě, že je knížka tak zbytečně "ukecaná". Musím říct, že mě ze začátku ani tolik nebavila, ale naštěstí tak zhruba od třetiny už odsýpala pěkně a ve finále jsem ráda, že jsem si ji přečetla.
Nesympatická vyšetřovatelka, nezajímavý příběh, nepřekvapivá pointa..
Za mě byla knížka zklamáním - obsahuje dlouhé spíše “filosofické” úvahy na úkor děje, který ani jako takový není nijak extra zajímavý, poutavý či překvapivý. Pasáže pojednávající o šachových tazích mi jako nešachistovi přišly špatně představitelné a rovněž nezajímavé.. (Nejsem si jistá, zda by víc bavily někoho, kdo má ke hře kladný vztah..?)
Na této knížce mě fascinovalo, že tu má dlouhodobě tak vysoké hodnocení, tak jsem si chtěla ze zvědavosti přečíst pár prvních stránek.. Musím potvrdit, že se čte opravdu dobře a příběh, kde je vlastně konec jasný, mě zajímal od začátku do konce. Pro mě opravdu velké, příjemné překvapení.
Za mě zas jedna z knížek, u nichž nechápu tak vysoké hodnocení. Nepřišla mi ničím výjimečná, ani zajímavá, jen zbytečně brutální.
Styl psaní příběhu odzadu dopředu jistě nebyl nezajímavý nápad. Umím si představit, že to byla pro autora lákavá výzva, zmiňovaný film Memento mě právě touto netradičností bavil. U knížky (alespoň této) mi to ale přišlo jednoznačně na škodu - věřím, že kdyby byl tento samý příběh vyprávěný od třetí do poslední kapitoly chronologicky a za nimi by pak navazovaly kapiloly dva a jedna, příběh by se lépe četl i by velmi pravděpodobně lépe fungoval a o “ohromující” závěr by také nepřišel..
Ze začátku mě kniha hodně bavila, styl psaní - každý autor za jednu postavu, střídající se kapitoly z Joannina a Erikova pohledu - mi přišel naprosto supr, příběh jako takový už bohužel nikoliv.
Po mém zklamání z prvního dílu, jsem se rozhodla dát sérii ještě druhou šanci v originále (v rámci mé nenadálé touhy přečíst si po dlouhé době něco anglicky) a musím říct, že to byla rozhodně dobrá volba!
Ničím výjimečný příběh, nijak pěkně napsaný, s dalším z řady narušených vyšetřovatelů - nechápu tady tak vysoké hodnocení.
Kdybych nevěděla, od koho knížka je (a obsahovala by víc sprostých slov), nepochybovala bych o tom, že je to King :-)
Největší plus této knížky byl za mě v připomenutí a rozšíření znalostí ohledně genetiky a Mendela. Jinak se mi jak formou tak obsahově moc nelíbila.
Za mě takový spíše slabší průměr. Myšlenka sice zajímavá, nicméně bohužel až trestuhodně nevyužitá..
Knížka o budoucnosti, která je již naší minulostí, umožňuje dnešnímu čtenáři docela zajímavé a zábavné srovnání autorových představ s tím, jak to pak vypadalo ve skutečnosti. Příběh, leč najivní, se četl lehce a já osobně jsem ráda, že jsem si ke knize, díky čtenářské výzvě, našla cestu.
Právo nálezce se mi líbilo víc než Pan Mercedes. Osobně bych tam ani nepotřebovala “staré známé” z předchozího dílu - naopak mi přišli spíš lehce navíc.
Sympatická knížka, která milým (a řekla bych i poměrně věrohodným) způsobem přibližuje autistické chápání světa.
Burtona mám ráda, ale tato knížka je pěkná jen ilustracemi - předpokládám, že "básním" nespíše hodně uškodil překlad, ale výše se za mě prostě hodnotit nedá..
Moje druhé setkání s autorem a musím říct, že mi přijde prostě přespříliš zvláštní.. Přečteno v rámci čtenářské výzvy a po jeho další knize už určitě nešáhnu..