Thomaskladivoun komentáře u knih
V prologu Thomas racionálním způsobem vysvětluje podstatu a důležitost konspiračních teoretiků. Tématy jako Spiknutí střelného prachu či Potopení parníku Lusitania pak možná obohatí čtenářovo znalosti a nažhaví ho na hlavní taháky, ty jsou ovšem naprostým zklamáním.
Počínaje atentátem na JFK je většina kapitol příliš obecná a zkratkovitá (což dokonce sám opodstatňuje frází, že "na těchto stránkách není místo zabíhat do detailů"), jeho 'argumentace' v kapitole o možném zavraždění princezny Diany potom regulérně zavání idiotštinou - skvosty typu "Většina lidí si myslí..." nebo "Říká se, že..." bych čekal spíše od středoškoláka s mozkovou obrnou.
Po kapitole o 11. září přechází do fáze mentální retardace, kdy naprosto ztrácí odstup a objektivitu a na čtěnáře chrlí konspirační teorie o mimozemšťanech skrytých mezi lidmi, Novém světovém řádu a chemtrailech, přičemž očividně těmto pakárnám sám věří, a podkopává tak svou vlastní myšlenku, tedy že blázniví konspirační teoretici kazí jméno hledačům pravdy, kteří nachází zřejmé nesrovnalosti v oficiálních prohlášeních a fakticky se je snaží vyvrátit a nalézt pravdu.
Jakožto "odborník na nevysvětlitelné záhady". jak je na první straně popsán, by měl do budoucna zůstat u kruhů v obilí. Co se týče seriózních témat - atentátu na JFK nebo konspirace z 11. září, tak jen ledabylým způsobem recykloval známé skutečnosti a nepřinesl nic nového.