tisha8409 komentáře u knih
Zpočátku mě hodně zarážel překlad...
Sice mě Hra o trůny nebo prostředí králů, služek, špinavých hostinců a rytířských bojů nebere, ale i přesto se mi to čte dobře.
Dočíst to do konce mě ale stojí hodně sil - miliardy jmen, provázanost vztahů, pořád kecy o ušlechtilosti a pouhé náznaky špíny.,.. a o tom, že mě ta hláška DUNK, co vypil trunk, HLOUPÝ JAKO LENOCHŮV MEČ.... pěkně štve ani nemluvím.
Nicméně pro atmo si to ty 4 hvězdy zaslouží.
Já jakožto dobrovolně bezdětná jsem tuto knihu četla za jediným účelem - ujistit se, že po rodině a nudných starostech a dnech skutečně netoužím.
Od prvních stran mi byla hlavní aktérka a žebratelka o dítě meganesympatická - nesnáším tento druh nátlaku ve vztahu a proto jsem mu tu vasektomii odsouhlasila.
Alespoň jí otevřel oči ohledně toho, že co chce jeden neznamená, že to automaticky bude mít i přes odpor druhého.
Je to kniha pro rodinné typy, někdo nezávislý ( jako Greg) by umřel při představě, že by musel mít svou rodinu pořád všude za zadkem.
Blbce jako vyžírky znám taky a dala bych jim stopku ihned.
Pasáže místy dlouhé, přeskakovala jsem ... v podstatě to je o dlooouhééé snaze mít dítě, která se nekoná a o lidech okolo.
Nevděčná ufňukaná zbohatlice.
Příliš mateřsky klasické - ne každá matka dělá ve svým životě takový chyby, propána.
Ve zkratce: dlouhé a zbytečné rozepisování se o prodeji na Ebayi, pubertální kydy děcek, otec chovající se jako mladíček a nakonec přehnaný divoký sex starých rodičů ve vnukově posteli, kterou divočením zbourali. A to i přes bábinu nevěru ( viz výňatek zde a na konci knihy).
Nevím, takové... zaplácané zbytečnostmi, nudně běžné všední a prostě ... leda pro matky, které žijí stejně.
Nezaujala... spíš odradila.
Hodnocení citlivých žen vám řeknou, že ta kniha je plná citu a lásky k rodinným poutům.... ale z toho, co jsem zatím četla já, cítím pouze řevnivost, nespokojenost se svými životy, příliš velký věkový rozestup.
Hlavní roli má jedna nespokojená bába ( ano, je to ta nejstarší, které se v podstatě nic moc nedělo, přesto má pocit, že utrpěla největší ztráty) a proplítá se to s urputnou snahou sester ji násilně celý život přimět, aby taková nebyla.
Neustálé přechody mezi minulostí a vzpomínkách ve sto letech na "párty" mi maže vnímání, kde že se to vlastně v tom ději nacházím.
Životní osudy jsou hm jaksi.... typické, plné běžných problémů a popravdě mne kniha o umírajících ženách velmi ... znervozňuje. Normálně jsem měla na chvíli pocit, že mi je taky sto let a nic už na světě nemá cenu...což by kniha asi ve čtenáři vyvolávat neměla.
Nechápu ty mega reklamy a popravdě už budu asi vždy vysoce recenzované knihy obcházet obloukem.
Nějak tak vše přehnaně doporučované je pak o ničem.
Přečteno za ale dvě hodiny. Mnoho postav, prokládáno tunou tenisových akcí a výrazů, které nezaujatého nezaujme a spíš obtěžuje. Neustálé chyby ve hře, samé promiňte a snaž se! nebo do blba zírající nijaká ta Cinderela či jak se jmenovala ( asi pro autora není lichotkou když zapomenete jméno jeho hrdinky do pár hodin, že?) a intrikující tlusťoch střídající se s přípravou dětí na hru...mi nepřišlo čtenářsky atraktivní a už vůbec ne letně uvolněné.
Byl to popis reálných vývojů situací a možností, jaké člověk může mít "přátele", ale finanční potíže a nevěru s někým, koho muž pár hodin předtím pomlouval, bych do přátelského setkání netahala.
Spíš jsem od názvu čekala oddechové dovádění s přáteli, kde je každý zcela jiný, kde jinak blbnou ženy jinak muži, užijí si to i bez nevěr nebo přetřásání peněz...
No jak mi prostě nesedla sekce Shopaholika, tak ani toto.
Pokud jsou fantasmagorie spojené s potlačenou "sexualitou" u děcka modernou hodnou oslavování, jsem asi divná.
Tahle kniha nevypovídá o ničem.
Nijak mě nepřekvapila asi proto, že mám takhle prásklý sny taky. Na rozdíl od Adama ale dokážu rozpoznat sen od skutečnosti a nic potlačeného nemám.
A kámoše ve formalu taky ne.
Jsem v půlce a vůbec mě to nebere....Tuším, že blbovi z Libka naletěla a dle mě se dá dohromady s tím nevlastním bráchou...ale zda tomu tak bude se nechám překvapit.. ty knihy se totiž dají lehce předvídat.
Jaksi nezaujala.
Přijde mi to jako kniha o ztrátě času u někoho, kdo už nikdy nebude normální.
Kdysi dávno knížka z mých nácti let... vypovídá o reálné hrozbě, ač téměř opět idealizuje ( to je vlastnost této autorky - její hrdinky jsou vždycky nej nej nej ). Během půlroku zhubla kolem 20ti kil, což je optimální počet kil za tu dobu shozených, jenže díky její výšce ji to ohrožovalo.
Je to psáno v dobách, kdy se hubnutí u holek zamítalo a již 10 kg přivádělo lékaře i rodiče a učitele k šílenství ... i když ty holky hubly zdravě a nebyly zrovna anorektičky.
No otazný je ten příliš ideální a náhlý konec ... kterému moc "nevěřím".
Námět naivní stejně jako ten jeho manželky - 50. OŠ.
17 letý děcko má bojovat s podsvětím? Tak určitě....
Začátek nezáživný, takový nijaký, nemastný neslaný, stejně jako hlavní hrdina.
bezútěšné a spíš takové... jak se říká.. "sockové".
Tak toto mne vůbec nezaujalo. Nechápala jsem dost dobře už ten námět no a samotné čtení, prolínající se kapitoly, kdy je v jedné děj a ve druhé se ihned skočí do minulosti a toho, co ji učil otec - zdlouhavé popisování magie - mne nudilo.
Téhle knížce nějak neumím dát šanci.
Popsané pocity nebo chování snad každého z nás a zasazené do prostředí "pohádek".
Nenáročné, na to, že to mělo získat, jak autorka tvrdí, tak hroznou oblibu, takové normální, nicméně za první příběh, který se mi líbil nejvíc, dávám za 4 hvězdy.
připomínalo mi to mě, když jsem v jejím věku taky měla staršího kluka....takový to Dickovo "ty jsi ještě malá tak mlč" velmi dobře znám :)
No popravdě mne to nenadchlo. Osobně mi přijde hloupé, aby muž- otec udělal to přiblížení se svému děcku tak pozdě a ještě se tím chlubil formou knihy.
Knih o zneužívaných dětech jsem četla hodně. Buď je píší samy oběti, nebo někdo za ně. Jsou téměř stejné - okolí to ví, přesto nic nedělá, děcko tím trpí ale na druhou stranu si myslí, že to je normální a až to skoro "chce". Viník nikdy není jen jeden, ale nějak tak celá rodina a i okolí. Je nízká hranice mezi lhaním těch dětí a mezi pravdou, protože ta děcka to obvykle na potkání nikomu neříkají a to ani těm pracovnicím, které se jako kamarádky tváří.
V tomto případě bych si s holkou nevěděla rady, ale vím jedno - že bych se nesnažila lámat to přes koleno a ohrožovat tím svou rodinu.
Selhání sociálky mne nepřekvapuje asi proto, že se to tu také děje.
Jedna hvězda za obálku. Jinak jde o typický novodobý fenomén - z ukňučené občasné válendy v podobě mladé milenky je jednoho dne manželka a matka a ač má vše, co chtěla - tedy toho samce a hlavně jeho prachy, musí se též starat o ty děti, neboť by ji samec odstřihl od peněz, což by madam nevonělo. Pronuděný text plný nespokojenosti a nevděku vůči tomu, že měla, co chtěla. Na prahu 40tky jeden grupáč a ochotné podvolení se rezavému manuálně pracujícímu týpkovi, který neměl ve stádečku jen ji, což ji rozlítilo.
Konec? Násilnější tělesno se stárnoucím manžou a převálcovaná, vteřinu vděčná slepice, která zase chce zobat zrní jinde, protože má pocit, že jinde chutná lépe.
Nic nového, zajímavého, přínosného, pouhá běžná realita dnešní doby.
Že se toto dělo, se dozvídám až díky této knížce. Spousta jmen mi nevadila - nejsou tam pro zapamatování. Co mne překvapilo je fakt, že v koncentráku šlo mít svého kochaneho.
Od knihy, která dokazuje hrůzné činy, nelze očekávat čtivost jako u Harry Pottera.
"Suchopárnost" dat a údajů plných jmen a míst mi nevadila.
Akorát bych řekla, že mnohé útržkovité informace místo pravdivého vyprávění jen tak naťukly cosi neurčitého ohledně tématu knihy - nechtěly-li se ženy vyjadřovat, asi bych tam toto svědectví nezanášela.
Mám sice tento druhý díl, ale protože nesnáším různé sladké romantyše příběhy, boj o přízeň toho, který to hraje na všechny strany, všem lže a naivky mu na to skočí, se mi víc než příčí.
Nic romantického v tom nespatřuji a ani forma psaní alá " Boj o prince, ale moderněji" mne nezaujala.
Hlavní hrdinka je taková ... nerozhodná, nezralá slepice a princové jsou ... kohouti.
Je to jako nesplněný sen nevyrostlé holky.
Jedna hvězda za obálky.
Kniha rozvláčně se táhnoucí, popisující hlouposti okolo, je nesmyslně dělena do několika linií - rodinné vztahy a atmosféra - to tam být vůbec nemuselo, party o tlusťochovi také ne, jelikož s tím nesouvisí nic, popisy funkcí počítače či toho, se právě děje na webu, chat s členy byl jaksi .. psán přehnaným jazykem a o ničem dlouho nevypovídal a momenty ve škole nebo rozhovory o ničem se mohly vynechat.
Ve finále se na dvou stranách dozvíme, že to udělal ten, o kom se v celé knize autorka zmínila tak 5x.
Protože mne rozhovory nudily, přeskakovala jsem závěrečný chat a tak nevím, proč to udělal ten, kdo to udělal.
Nenesu si z této knihy tak nějak nic.