Titi komentáře u knih
Jedinečná, výjimečná, nádherná, dojemná, lidská....SKVOST v mé knihovně. Díky paní Mornštajnová.
Po Svědkyni ohně a Písečném muži toto byl strmý pád dolů. Začátek byl dobrý, jenže jak přečtených stránek přibývalo, vůbec jsem nechápala, o co Keplerům jde. Víc mrtvol, víc krve, z lidí se postupně stávají roboti, raněná slepá žena zabíjí, mrtvola ožívá, postižený Linna podává výkon, který by mu mohl závidět lecjaký zdravý mladík atd. atp...
Kniha u mě má dvě prvenství: je to jediný thriller u kterého jsem se smála a je to nejhorší kniha, kterou jsem četla v tomto roce a asi ji jen tak něco nepřekoná.
Tak krásně se to četlo! Opět jsem děj naplno prožívala a nevnímala, co se děje kolem mě. Většinou nemám moc důvěru v pokračování úspěšných románů, ale i druhý díl byl stejně dokonalý jako první a možná i lepší. Taky jste se tak dojímali, když Hynek zachránil Šedou? Při jejich druhém setkání jsem měla slzy v očích...Příběh má i plno dramatických zápletek, i velmi smutných a já se nemůžu dočkat vydání dotisku 3. dílu, kniha je totiž beznadějně vyprodaná.
Zamilovala jsem se do Harryho Hole, i když je občas opilej jak Dán. Vlastně Nor :))
První díl jsem si kupovala v Levných knihách za pár korun. Další díly tam určitě neskončí, protože Chris Carter píše výborně a já jen žasnu nad jeho fantazií co se mordů týče. Konec je kapku přitažený za vlasy, ale nemůžu si pomoct, pět hvězd si rozhodně zaslouží.
Za týden jsou vánoce, nemám napečeno ani vygruntováno. Na vině je Harry Hole :) Naprosto strhující!!!
Kdo se chce patlat v tom, jestli je něco překombinováno nebo dokonce nudného, tak ať se patle. Pro mne kniha splnila a vlastně předčila očekávání. Co víc si přát....
Autorčina prvotina? Pak tedy klobouk dolů.
Kniha mě naprosto uchvátila. Je psána velice čtivě, snadno jsem se vcítila do situace Rachel, bolestně jsem s ní prožívala nejenom únos syna, ale i lidskou krutost. Závěr byl strhující a silně pochybuju, že by někdo uhodl únosce v průběhu čtení.
Tak jako u prvního dílu jsem zvolila raději audioknihu. Nebýt výborné, vlastně vynikající Petry Špalkové, asi bych hodnotila přísněji.
Sova je o něco slabší, než V lese visí anděl, ale zas ne o moc. Oceňuji, že už tak moc nečteme "pojď Mio, pojď", to mi strašně lezlo na nervy. S mnohými z vás se shodnu na tom, že tolik léků a alkoholu rozhodně nesvědčí o tom správném a snad jediném mozku, který je schopný vyřešit zapeklitý případ. Ve skutečnosti by taková osoba neměla na oddělení vražd co dělat pro neschopnost. No ale Mia řeší případ, i když je pod parou....
Knize dávám 3* a Petře Špalkové jednu přidávám.
Už je to snad 40 nebo víc let,co u nás tato encyklopedie vyšla poprvé a stále je žádaná. Já ji považuju za jednu z nejlepších encyklopedií pro menší děti.
Báječná kniha! František Niedl napsal naprosto uvěřitelný příběh z doby Václava IV., i když je Hynek Tas z Boru postava vymyšlená. Už dlouho jsem neprožívala děj tak silně, jako tady. Hlavně krále jsem měla chuť několikrát pořádně proplesknout :)
Co nejdřív si musím pořídit další díly. Vřele doporučuji.
Skvělá a hodně napínavá severská detektivka. Ještě 50 stránek před koncem jsem netušila, jak to všechno dopadne. Případ - násilí na ženách - je reálný, takové věci se bohužel dějí. Těším se na další knihy autorky.
P.S. Musím pochválit nakladatelství Galatea i za obálku, která dokonale doplňuje atmosféru příběhu.
Byla jsem napnutá jak kšandy a díky Asadovi a Rose jsem se i parádně pobavila. Super kniha!
Tentokrát jsem zvolila audioknihu. Petra Špalková ji načetla tak sugestivně, že jsem chvílemi ani nedýchala a poslouchala až do pozdní noci. Knihu hodnotím 4* a Petře jednu * musím přidat.
Je mi naprosto jedno, jestli je kniha podobná Gumpovi, Švejkovi, Cimrmanovi nebo Aloisovi z Kotěhůlek. Parádně jsem se bavila a hltala jsem stránky, jakou další blbinu si stařík vymyslí. Vlastně Jonas Jonasson :)
Naprostá kravina napsaná jen a jen pro prachy. Nemůžu se zbavit dojmu, že autorka si z žen dělá srandu. Bohužel její knihy čtou i nezletilé holky. Moc by mně zajímal názor dětského psychologa.
Byla to prokletá láska. Goebbels kvůli Baarové byl ochoten odejít z politického života, žádal Hitlera, aby ho jmenoval třeba vyslancem v Japonsku, Baarové se nechtěl vzdát. Jeden čas žili na hromádce i s jeho ženou Magdou, které to nejprve vůbec nevadilo - měla milence, ráda a často pila. Když Goebbels podal žádost o rozvod, jeho žena si stěžovala u Hitlera. Ten musel zasáhnout tvrdě. Goebbels dostal příkazem vztah ukončit, Baarová nesměla točit filmy, zúčastňovat ase společenských akcí, nesměla opustit Německo a byla sledována gestapem. Zatímco jen vyhrožovala sebevraždou, Goebbels se o ni v říjnu 1938 pokusil. Spolykal velké množství prášků. Do svého deníku si poznamenal, že to bylo nejhorší období jeho života.
Baarové po válce hrozil trest smrti. Její matka při jednom z výslechů zemřela. Její sestra spáchala sebevraždu, otec přišel o nohu...to vše se stalo kvůli této lásce....
Stanislav Motl byl přítel Lídy Baarové, několikrát se s ní setkal, pravidelně mu telefonovala. Kniha je velice čtivá a pro mne, milovnici starých filmů, herců a hereček velice zajímavá.
WEIL - doteď se nepřišlo na to, jak to bylo s poslední vůlí Lídy Baarové. Její majetek měla dostat její nevlastní matka. Motl předpokládá, že ji ten muž, o kterém píšete, zneužil už jako velice nemocnou a starou. Jinak souhlasím, že byla opakem Adiny Mandlové, která - jak i Otakar Vávra mnohokrát řekl - byla vychytralá potvora. :)
Neználka milovali moji rodiče, milovala jsem ho já a teď ho nadšeně čte i můj syn. Pevně doufám, že jeho děti ho budou milovat taky :)
Musím říct, že se mi 2x u čtení neudělalo dobře, dokonce jsem uvažovala, že knihu odložím. Jenže to by nesměl být Chris Carter, aby vás jen tak pustil. Opět musím dát maximum hvězdiček a těším se na další díl.
Tento díl byl z celé trojice nejlepší. Příběh, který se do určité míry stát mohl, dokonce jsem se chvilkami i bála. Jenže závěrečná část všechno pokazila, já už mám s Minierem takový problém...I když dávám poměrně vysoké hodnocení, tak od autora raděj už nic nechci číst. :)
Kim jsem si oblíbila snad hned, i s jejíma často obrácenýma očima do nebe, i s její prostořekostí. Na oddělení vražd přece nemůže pracovat žádná něžná květinka. Kolem strany 200 jsem si byla téměř jistá, že vraha znám. No a stejně jsem byla vedle jako jedle. Autorka si se mnou trošku zahrála :) Snad jen naprostý konec je trošičku přitažený za vlasy, ale jinak jsem spokojená a těším se na další díl.