TomHr komentáře u knih

Začíná to jako kriminálka a končí jako praštěný a dojemný příběh o nečekaném přátelství, zasazený do atraktivní laponské pustiny. No ona ta pustina není zas tak pustá. Kriminálník Oiva má za to, že se se svým kradeným zlatem zašil na ideální místo. Jenomže furt mu tam někdo courá! A kdo přijde, ten tam už zůstane. A tak sledujeme vývoj vztahu dosti odlišných temperamentů, lehce slizkého lupiče, majora ožralce, pobožnou sámskou stařenku, a vznik nepravděpodobného, o to silnějšího přátelství. Zápletka občas postrádá logiku, ale příběhu to kupodivu nevadí. Důležitější je vykreslení postav a jejich povah, to se autorovi daří náramně. Celá ta zdánlivě nesourodá směska je okořeněná notnou dávkou humoru.

15 26.10.2021

Bremeno minulosti jistě nepatří k vrcholným dílům série z Nášho mesta. Ani zápletkou, ani atmosférou či detektivní prací moc nevybočuje; spíše po čase splyne s některými jinými knihami Dominika Dána. Ale stejně jsem si příběh užil. Ta vraždárska banda je zkrátka sympatická, jejich eskapády a vtípky i letech pořád baví (a doktor Lengyel jim zdatně sekunduje). A tak už dneska vím, že si pořídím i další knihu ze série, až vyjde.

15 26.10.2021

Středověk, to nebyla žádná selanka. A v okamžiku, kdy se zbraní chopí náboženští fanatici, ať už muslimové, katolíci či protestanti, tečou potoky krve a nikdo si nemůže být jist životem a majetkem. To jsou ve zkratce kulisy dalšího příběhu Juraje Červenáka. Děj je tentokrát zasazen do Vídně, kniha má spád, nechybí tajemství, zvraty a napětí, jak jsme u autora zvyklí. Netřeba dodávat, že stará známá trojice vyšetřovatelů dotáhne případ do zdárného konce, i když pachuť z nesmyslného násilí přetrvá. Mrazivý podtón dodává této příjemné oddechovce další rozměr.

15 19.05.2021

Nevěděl jsem, co od knihy očekávat. Asi jsem byl jenom zvědavý na dílo, které podle anotací bylo obtížně zařaditelné. Ale tohle jsem fakt nečekal.
Na pozadí půlstoletí čínských dějin, od běsnění kulturní revoluce po vcelku uvolněnou dobu moderních technologií, rozvíjí se příběh několika čínských vědců. Různé podivné úkazy, které se tu a tam objevují, jakož i zvláštní počítačová hra zpočátku nedává moc smysl. Autor umně splétá dějové linie, používá retrospektivu a ta nejfantastičtější odhalení si nechává až na samotný závěr. Byl jsem zvědav, jak a zda vůbec se dočkáme vysvětlení všech záhad. Ale ano, příběh je skutečně konzistentní, byť technicky či fyzikálně vzdělaný čtenář/posluchač sem tam musí přimhouřit oko.
Některé pasáže byly snad zbytečně dlouhé a chvílemi obtížné orientovat se v čínských jménech. Ale to jsou jen drobné výtky na adresu jinak vynikající, nesmírně zajímavé a originální knihy. Už se těším na další díl.

15 12.08.2020

Příběh z Trutnova a okolí, z krkonošských lesů. Správně nabroušený Stein a nevyzpytatelný Jaroš si tentokrát musí poradit bez notáře Barbariče – a dostanou se do pěkné šlamastyky. Stein v úvodu trochu roztaje na svém hrádku na Stříbrné skále, ale nakonec se i jeho rodina dostává do spárů zločinců. Stein s Jarošem mají několikrát co dělat, aby si zachránili život, a dlužno říci, že sem tam pomůže nějaká ta náhodička, případně i mýtický Rýbrcoul. Propletený příběh, kořeněný napínavými a strašidelnými scénami, je nakonec zdárně rozmotán a škoda, je tu konec knihy. Nevadí, na obzoru je další dobrodrůžo, tentokrát v Plzni; třeba se tam Jaroš zbaví halucinací a bolestí hlavy?

14 15.11.2023

Od začátku správně temné, tak jak to Červenák umí. Příběh je spletitý, uprostřed možná až zdlouhavý, ale na konci nabere zase správné otáčky. Nechybí samozřejmě Steinovo brblání ani Barbaričovy milostné pletky, také Jarošovy speciální vlohy přijdou vhod. Někteří z pachatelů jsou známí hned na začátku, stále však není jasné, kdo další je zapleten do obchodu s mladými dívkami. A tak vyšetřovatelé sledují stopy od osob snížených přes měšťanstvo a úřednictvo až po šlechtu a zločinci jsou v dramatickém a překvapivém finále vypátráni.

14 02.06.2023

Výborně vystavěný příběh z vinařského kraje a z vinařského prostředí. Zápletka je správně šťavnatá, zamotaná, nechybí napětí, protože na několika místech jde Enzovi o život někdy doopravdy, někdy jen kvalitní víno poněkud rozostří vnímání. Peter May opět potvrzuje své vypravěčské vlohy, dokáže čtenáře vtáhnout do děje a do kraje, ve kterém se příběh odehrává.

14 18.05.2023

Různí spisovatelé a psavci, autoři historických románů, si zakládají na dokonalé znalosti dobových reálií a jazyka. Pavel Hrdlička je hravě strčí do kapsy. Nejen že se to v jeho knize hemží měšťany osedlými a halasem pokrčemným, ale dozvíme se třeba, jaké bývaly na konci čtrnáctého století trestní sazby za různé prohřešky, jak se složitě přepočítávaly všechny ty měďáky, denáry a groše, jak se měřilo plátno nebo jak se lobovalo a platilo za některé lukrativní úřady. To vše nám autor servíruje s humorem a jakoby mimochodem, když sledujeme vyšetřování mordu osoby urozené. Podrychtář Václav, hlavní hrdina knihy, má se co otáčet, aby vyšetřování dovedl do zdárného konce, když navíc řeší další prohřešky a zločiny ctihodných staroměstských občanů. Ale že má pod čepicí, podaří se nakonec všechny pachatele usvědčit. A jak to bývá, valného uznání se na radnici nedočká...
Plnokrevná knížka nepostrádá napětí, humor a solidní nepřekombinovanou zápletku. Jistě je jednou z nejpříjemnějších oddechovek, kterou jsem za poslední roky poslechl či přečetl.

14 19.05.2021

Brutální nemilosrdný vrah s podivnou motivací versus nejistý policajt. Z toho kouká zajímavá zápletka. Když se navíc okoření záhadnými číselnými vzkazy na krátkých vlnách a islandskými mrazivými reáliemi, je z toho napínavá detektivka jak má být. Autorka řemeslo zvládá velmi dobře, čtenáře uchopí, vtáhne a nepustí. Nakonec vlastně nevím, jaká drobnost schází knize do pěti hvězd. Byla to možná některá hluchá pasáž či určitá překombinovanost celého případu, nicméně kniha zanechala pocit, že jí přece jen něco chybí.

14 16.03.2020

Tuhle knihu jen tak nedostanete z hlavy. Přehršel námětů na přemýšlení a současně náměty na asi tak pět silných knih. Kombinace ženského románu, zprávy adoptivního rodiče krajně problémových dětí, popis tvůrčí krize současné autorky, hodnocení vztahu s matkou a se slavným otcem... Každopádně velice otevřená zpověď, kdy autorka pojmenovává věci pravými jmény, nic nezastírá a tak nějak se nestaví do lepšího světla (dokázal bych sám o sobě takhle psát?). Výsledek je depresívní, tísnivý. Ale na druhou stranu: jestli nám naše problémy někdy připadají jako neřešitelné, vzpomeňme si na Terezu Boučkovou!

14 16.07.2018

Se zatajeným dechem se člověk pustí už do sedmatřicáté Dánovky – a zase to funguje, zase naši milí hláškující detektivové, zase zajímavý zločin (i když ze startu není jasné, jestli se o zločin vůbec jedná), zase fungující dobře zamotaný a následně rozmotaný příběh, zase autentické policejní postupy, zase dobrá zábava… a zase se můžu těšit na další, tentokrát už osmatřicátou knížku ze série.

13 02.06.2024

Jiří Březina opět dokazuje, že ne nadarmo je laureátem detektivkářských cen. V Nalezení jakoby mimoděk rozehrává detektivní příběh, svižný a logický děj, kdy leitmotivem jsou ztracené děti. Dobře pracuje s časovými liniemi a přesně dávkuje napětí. Současně autor umně vykreslí atmosféru horkých letních dnů v městečku a jako bonus poznáváme hlavní postavu, Tomáše Volfa, coby puberťáka. Zkrátka knížka prostě chytne a nepustí a baví – až do dramatického závěru.

13 15.11.2023

Skotský autor v sérii se skotským vyšetřovatelem postupně představuje čtenáři typické atributy francouzského života. Enzo Macleod už dříve zavítal do vinařství, Zpětný ráz je zase díl gastronomický. Odehrává se v luxusní restauraci venkovské auberge, kam se Enzo vypravil za další záhadnou vraždou. Obětí je michelinský šéfkuchař a majitel restaurace v jedné osobě, přičemž tento případ skýtá snad nejméně vodítek ze všech popsaných v Raffinově knize. Záhy se ukazuje hned několik možných motivů a směrů vyšetřování. Kromě inteligentní detektivní zápletky je nutno ocenit, jak dokáže autor zprostředkovat kulinářské zážitky. A především navodit atmosféru místa knihy Petera Maye mě často donutí najít si popisované místo na mapě a zaznamenat si ho do kolonky chci navštívit.

13 11.05.2023

Larsové Kaplerové v dalším pokračování dobrodružství statečného Joony Linny vystavěli prvoplánově efektní příběh, který ale postrádá emoce a je málo uvěřitelný. Je to jako moderní architektura: barák na první pohled ohromí, ale člověk se ve sterilních místnostech necítí dobře a některé stropy už teď praskají vlastní vahou. Bydlet byste tam nechtěli. Stejně tak s přibývajícími písmenky má člověk pocit, že čte čím dál tím větší kravinu, ale zároveň je vtažen do precizně vyprojektovaného děje, ze kterého se nedá jen tak vystoupit. Malým oživením jsou osobní příběhy Joony a Sagy, i když u prvně jmenovaného je to furt dokola. Když pak ve finále Joona volá šéfovi KGB a on i Saga hravě najdou to, co před nimi přehlédly rojnice policajtů, celá pracně budovaná stavba se řítí a pod troskami zmírají poslední zbytky logiky a naděje na skutečně dobrou detektivku.

13 15.03.2023

Jaká úleva po všech těch rádobytemných skandinávských thrillerech! Takové "normální" zločiny s vcelku normálními motivy, které vyšetřují lidé bez superschopností, lidé z masa a kostí. Jeden je na ženské, druhý na jídlo, třetí se rozhodl stát se šachovým velmistrem. Sympatičtí detektivové, kteří jdou za svým cílem a darebákům nic nedarují, přitom postupují logicky a uvěřitelně. Autentický popis vyšetřovacích metod a ohledání místa činu byl vždy silnou stránkou knih Dominika Dána, ale hlavně všechny ty vtípky a hlášky dělají Dánovky tak zábavnými. A nakonec ani nevadí, že detektivům občas pomůže náhoda, štěstí totiž přeje připraveným.

13 16.02.2023

Jako fanda Dominika Dána a jeho příběhů z Nášho mesta hodnotím plným počtem. Nicméně tuhle knihu si snad užije i člověk, který o Krausovi, Burgerovi a ostatních z party nikdy neslyšel, stačí, je-li příznivcem klasických detektivek. Autor opět svým atraktivním stylem rozehrává dva případy: mrtvá prostitutka v trávě za městem a zdánlivá sebevražda známého hudebního skladatele. Zpočátku vše zahaleno závojem, ale postupně se vynořují kontury, díky takové té klasické detektivní práci. V tomto příběhu je Burger ještě ve formě a využívá svých zvláštně férových kontaktů s podsvětím. Celé je to rámováno humorem a tradičními hláškami detektivů.

13 19.10.2022

Baví mě Hrdličkův jazyk protkaný dobovými výrazy, právnické vsuvky i to, jak se posunul význam některých slov do dnešních dnů („strana protivná“). Baví vtípky, naschvály a postavičky, kterými autor zalidnil středověkou Prahu; podobnost s dnešními šibaly i s hlavami pomazanými je opravdu, ale opravdu čistě náhodná. Baví mě velký sympaťák podrychtář Václav, vyplísněn na radnici si jde domů pro nášup od své dobré ženy Kateřiny. Tahle knížka, vlastně celá série, to je především výborná zábava.

13 20.06.2022

Skvělá knížka, popisující několik dnů svazáckých oslav ve Vimperku nabitých událostmi, alkoholem, potentáty a "závadovou mládeží". Od začátku je zřejmé, že setkání svazáků je tikající bomba, takže policajti a estébáci mají pohotovost. Stačí pár náhodných setkání, do toho ozvěny dvacet let starých událostí a už se odvíjí několik dějových linií na pozadí Šumavy a Vimperka, té výspy na samé hranici komunistického bloku.
Knížka je čtivá a zábavná, zpočátku snad schematická: na jedné straně jsou ti hodní, na druhé straně "oni", komunisti a jejich přisluhovači. Možná to byl záměr, schéma se totiž postupně drolí a ukazuje se, že první pohled může klamat.

13 26.01.2022

Knihy Petra Stančíka jsou balzámem na duši. Mám rád, jak používá jazyk, jak si jej přizpůsobuje, jak používá neobvyklá slova a slovní spojení, jak vymýšlí skvělá jména svým postavám, ale i novotvary a slovní hříčky s nečekaným vyzněním. Andělí vejce ale není sbírkou samoúčelných jazykových eskapád.
Jedním z motivů knihy je konec starých časů a příchod nového věku, se stroji, továrnami a odosobněnou masou novodobých otroků. Končí doba, kdy se chodilo pěšky a do města se jelo maximálně courákem, neboť rychlejší pohyb člověku zpřetrhá vlákna spojujícího ho s jeho astrální duší. Končí doba romantických básníků, začíná doba pragmatických myslitelů Masarykova střihu. Končí doba krásných dragounů se šavlemi na koních, vládu přebírá kulomet Maxim. Co zůstává, to je odhodlání velitelů na všech stranách vrhnout zástupy pěšáků na jistou smrt před kanóny nepřítele, pro větší slávu cara, císařepána či libovolného jiného papaláše. Andělí vejce není první knihou, kde Stančík ukazuje nesmyslnost válečného běsnění. Zde jen čeští legionáři projdou se ctí.
Mimoděk se v knize objeví mnoho technických detailů, historických osobností a událostí i zeměpisných pojmů. Reálie jsou střídány fantasmagoriemi, obchodně-technické pasáže se prolínají s hermetickými objevy, nechybí gastronomické požitky a další tělesné rozkoše. A celý ten gejzír nápadů a fantazie překvapivě dobře funguje, baví a rozesmívá.
Nakonec je tady životní láska a rodina, pro kterou by jeden dokázal zabít. Rodný statek, rodná hrouda v doslovném i přeneseném smyslu. Poctivý chleba vlastnoručně upečený z živého kvásku. A to jsou ty důležité věci v životě Augustina Hnáta, toho co má místo hlavy andělí vejce.

13 09.03.2021

Spokojený maloměstský život, idylická rodinka, klidné a šťastné dny, kdy největší starostí je, zda bude syn nominován do áčka místního lakrosového týmu. Stačí jen pár slov, několik málo vět, které neznámý muž pronese u baru. Celá ta krásně vystavěná idylka se začíná hroutit, nejdřív sotva znatelně, pak po stále větších kusech, až se dům z karet sesype docela. Kniha je o tom, k jakým koncům může vést zdánlivě nevinná lež. O tom, co je člověk schopen udělat, aby zachoval fasádu úspěchu bez jediného kazu.
Příběh se rozvíjí nejdříve zvolna, pomalu nabírá obrátky, ale neurčité napětí je znát od první kapitoly. Autor postupně rozkrývá jednotlivé záhady a umně splétá více dějových linií, z nichž jen některé jsou spojeny postavou Cizince.
Coben porušuje některá thrillerová klišé, hlavní hrdina je vyšetřovatelem proti své vůli a hlavní padouch možná není záporák. Plasticky vykreslené postavy jsou silnou devízou knihy.

13 03.12.2020