TomHr komentáře u knih

Pokračování trisolaranské ságy je o chlup slabší, než první díl.
Jestli bych začátek Problému tří těles směle přirovnal třeba k Setkání s Rámou, pak Temný les zpočátku působí jako zpráva z XVII. sjezdu KSČ. Je to podobně nezáživné, plné projevů papalášů, a ano, i nějaký ten soudruh se objeví. Zpočátku fakt zklamání. Do toho spousta čínských jmen, tuhle Čang, támhle Čchang, kdo se v tom má vyznat. Naštěstí má kniha vzestupnou tendenci a gradaci. Utopická budoucnost je zajímavě vymyšlená, stejně tak kosmická sociologie. Řešení trisolaranské krize překvapivé, i když trochu naivní. Uslintané poslední stránky si autor klidně mohl odpustit, ale celkový dojem nakonec není tak špatný, jak to zpočátku vypadalo.

13 07.10.2020

Příběh se začíná odvíjet na sklonku socialismu, autor v propletených dějových liniích uvádí na scénu veksláka, sídlištní sígry, cikána z dětského domova, přesvědčeného estébáka a jeho ochotného donašeče... Nejsou to bezbarví panáci, autor dobře popisuje vnitřní život postav, takřka na vlastní kůži tak spolu s jedním z hrdinů prožíváme perzekuci režimem a mimosoudní represe a říkáme si: takhle to fakt bylo.
Následuje ukázková studie změny dresu a přizpůsobení se novým poměrům. Kdo se měl dobře a uměl v tom chodit za komančů, ten se má ještě lépe v nových poměrech. Z jednoho je pan podnikatel, z druhého vážený člen církevního společenství. A nejhorší na tom je, že takhle to fakt bylo.
Události divokých devadesátých let jsou těžištěm románu a líčení cesty do Sarajeva asi nejsilnější jeho částí. Zábavný a současně mrazivý je popis politického vývoje a mafiánských praktik pod vedením nového slovenského premiéra. Ale takhle to všechno fakt bylo.
Kniha je napsána čtivým jazykem, který snadno vtáhne do děje, byť rozkouskování dějových linií je místy až násilné. Používání hovorových, cikánských a třeba i srbochorvatských výrazů přispívá k autenticitě románu, stejně tak jeho zasazení do reálií, které si čtenář sám pamatuje z osmdesátých a devadesátých let. Opravdovost příběhu je asi největší devízou celé knihy.

13 09.06.2020

Ano, je to slabší než Stoletý stařík.
Ano, je to možná moc angažované, je tam Trump, Merkelová a tak.
Ano, čiší z toho autorův světonázor, je potřeba se přes něj nějak přenést.
Ale stejně je to knížka (spíš teda bichle) příjemná, humorná, která baví a nenásilně vtáhne do děje. A stojí za přečtení. A (čistě subjektivně) stojí za těch pět hvězdiček - prostě je přinejmenším srovnatelná s literaturou, která se mi v poslední době dostala do ruky.

13 24.09.2019

Z Harryho už je totální lihem vyšisovaná troska, a navíc vrah. Ze startu je zřejmé, že to udělal... nebo že by ne? Nesbo to opět dokázal: mistr vypravěč si vodí čtenáře jako loutku, aby mu ukázal, že úplně jasné věci jsou vlastně úplně jinak. Proto ty jeho knížku furt čtu, nemůžu si pomoct, přestože se z civilně působícího Harryho dávno stal superman kombinovaný s alkoholikem.

12 21.11.2023

Noční brána patří k nejlepším knihám s Enzem MacLeodem, byť je poněkud netypická. Autor se tentokrát výrazněji rozběhl v čase, objeví se Mona Lisa i Adolf Hitler Peter May nadále zůstává skvělým vypravěčem, není nouze o napětí, dramatické okamžiky a dobře vykreslené charaktery postav. Také příběh a jednotlivé časové linie dobře fungují. Škoda, že je sérii konec, ale třeba se s Enzem ještě někdy setkáme.

12 21.11.2023

Opět zajímavě odvyprávěný příběh v několika dějových liniích, opět staří známí výtečníci. Tentokrát trochu jiný námět. Přestože hranice svobodného světa na řece Moravě a hned za Bratislavou se v předchozích knihách okrajově objevilo, nutno ocenit, že Dominik Dán přichází s novými nápady a nevykrádá sám sebe.

12 27.09.2023

František Niedl uvádí na scénu dalšího neochvějně nebojácného a až za hrob poctivého hrdinu. Řízením osudu, ale také díky osobní odvaze se Ondřej z Rohatce stává majitelem nevelkého hrádku. Opouští italské tažení markraběte a budoucího krále Karla IV. a po strastiplné cestě přes Alpy se ujímá svých statků. Zvelebuje hrádek a podhradí, začíná se dařit, i přes protivenství ze strany mocného souseda, křivoklátského purkrabího. Poddaní Ondřeje ctí a vše se jeví zalité sluncem Ano, tento scénář je dost podobný námětu jiných knih z pera pana Niedla. A vůbec mi to nevadí! Ostatně v knize vystupuje Čeněk z Vřesova a na moment se objeví i jeho bratr Beneš. Přímočarý příběh svižně odsýpá a jak jsme u autora zvyklí, se smyslem pro detail zručně navodí atmosféru a načrtne prostředí. Knížka zkrátka vtáhne do děje a nepustí, na konci se člověk těší na další díl.

12 23.06.2023

„Děti patří mezi obnovitelné zdroje.“
Nulorožec se sice tváří jako detektivka, ale pro ortodoxní příznivce kriminálního žánru tahle knížka není. Spíše je potřeba naskočit na vlnu a nechat se zmítat divokým vírem Stančíkových vymyšleností. Bezbřehá fantazie autorova sahá od architektury přes historii a botaniku až po iluminátské spiknutí. S nenucenou samozřejmostí jsou uvedeny dosud neznámé druhy, rody a čeledi, nové chemické látky i historické skutečnosti, přitom hranice mezi faktem a fabulací je u Stančíka krásně nezřetelná. Samozřejmě nechybí humor, slovní hříčky, novotvary, četné erotické pokrmy a kulinářské orgie, konečně se mimo jiné dozvídáme pravý význam pojmu gastroporno. Kam autor na ty nápady chodí? Jako třeba cvičný hřbitov s kašírovanými hroby?
Tenhle zdánlivý bezuzdný cirkus ovšem drží pohromadě, knížka dává smysl, pokud tedy přistoupíme na Stančíkovu hru. Nosorožčí záhada je nakonec vyřešena a pachatel odhalen. Knížka má jen jednu vadu. Je moc krátká.

12 07.12.2022

Podrychtáře Václava si prostě nelze neoblíbit. A vůbec všechny ty pražské postavičky z přelomu 14. a 15. století, které pan Hrdlička ve své sérii představuje: Václavovu dobrou ženu Kateřinu, „magistra“ Šebka, všechny ty měšťany a měšťky, chátru a panstvo. Žebrákova pomsta je opět věrně zasazena do dobových reálií, alespoň pro poučeného laika. Detektivní příběh se tentokrát odehrává za saského obléhání Prahy, ostatně i Václav s dalšími měšťany vyfasuje službu na hradbách. Po nocích Václav hlídkuje, ve dne má plno práce s vykradenou kaplí a dalšími zločiny. Díků za svou námahu se samozřejmě nedočká, ale tak to chodí i dnes; ostatně osazenstvo radnice a paláců začátku patnáctého století se nápadně podobá současnému panstvu. Vyprávění je svižné a vtipné. Fajn, nejedná se o vysokou literaturu, ale rozhodně o skvělou zábavu.

12 04.11.2022

(SPOILER) Niedl v celé sérii relativizuje jiráskovský obraz husitů, když je popisuje spíše jako „krvelačnou pakáž“ než boží bojovníky. Nejinak je tomu i v posledním díle série. Leitmotivem knihy je pomsta – za vyvraždění Drkolné i za smrt Matyldy, po jejíž smrti Tas dlouho hledá klid kde jinde než v Roulově rokli ve vlčí společnosti. Urovnává se vztah se synem, vzniká elitní bojová jednotka bojovníků „v kůži“ a nesmrtelný Hynek Tas z Boru úspěšně čelí všem lstím a úskokům. A opět, jak je zvykem u celé série, se jedná především o dobrou zábavu, knížku, od které je těžké se odtrhnout.

12 20.06.2022

Místo jedné mohla Lenka Elbe napsat rovnou třeba pět knih. Hořkosladký román o snoubence, která se propadla do země, a hrdina od té doby nemůže pozřít (ba ani vyslovit!) chléb. Humornou novelku z lázeňského prostředí, v hlavní roli švihlí profesoři, co se lámou smíchy z nukleonových čísel izotopů uranu. Knížku pro děti, ve které má každý člověk na obloze svůj obláček nebo mrak. Netradičního průvodce jáchymovským nadzemím a podzemím. Horor plný nemrtvých a živoslizu a mrtvoslizu. Z toho je vidět, že autorka pere do čtenáře nápady ze všech hlavní. Ale míří přesně! Ačkoli se to zprvu nezdá, každý nový motiv zapadne přesně do propracované fantastické skládačky.
Do vylidněného Jáchymova plného kontrastů směřují postavy někdy panoptikální, jindy hrozivé, každopádně dokonale, s humorem a s nadhledem vykreslené. Vyprávění není chronologické, linie se proplétají a záhadné a fantastické motivy jen zvolna odhalují svá tajemství. Děj je svižný, a i když po úvodní třetině trochu ztratí spád, v závěru opět nabere dech. Humorné scény střídá až hororové mrazení, kniha je neskutečně zábavná a závěrečný motiv nezničitelného zla ponechá čtenáři spoustu prostoru k přemýšlení.

12 17.02.2022

Sauna je svébytný prostor, ve kterém sice rezonují děje zvenčí, ale sem, do horkého svatostánku nemůžou. Tady se scházíme my, co se spolu Sauna je svébytný prostor, ve kterém sice rezonují děje zvenčí, ale sem, do horkého svatostánku nemůžou. Tady se scházíme my, co se spolu saunujeme. Jsou tady různí týpci, nemají sice jména, ale všichni víme, že ten je hasič, tenhle taxikář a tohle je ten, co se chystá do důchodu. A hlavně hovada, ty zůstávají venku! My tady jsme někdy taky hovada, ale jenom trochu. A tak se potíme, kecáme, je to vlastně furt dokola, žrádlo, ženský, pívo, ženský, pívo, žrádlo... A tak je to knížka krásně o ničem, ale zároveň o všem, o mládí, o stáří a o smrti. O tom, jak je těžké vybruslit z některých životních situací. A je to úsměvné, s nádechem tajemna, ono v takové sauně je fakt možné všecko.
Možná jsou ti charakteři trochu prvoplánoví. Možná jsou ty hlášky někdy banální. Ale hlavně: pravděpodobně se jedná z velké části o přepis reálných hovorů, odposlechnutých v sauně, v hospodě nebo třeba na kurtu. Protože některé věci fakt nevymyslíš!

12 07.01.2022

Burger je v nejlepších letech, Krauz zatím mlaďoch, ale už zocelený několika případy i šméčkem, které provedl státní bezpečnosti. Ostatně estébákům leží Krauz v žaludku stále, pořád se ho snaží dostat, nicméně jejich čas se nachyluje. Kulisy vyšetřování vražd mladých žen i případu bytových vloupaček tvoří totiž sametová revoluce. Jakoby zevnitř máme možnost sledovat přerod kriminálky, někde nesmyslně překotný, jinde kosmetický. A to dodává knize - jinak solidní detektivce - další rozměr.

12 24.11.2020

Když někdo napíše nějakých pětadvacet knížek se stejnými hrdiny, ze stejného prostředí a pro milovníky téhož žánru, pak je asi zřejmé, co lze očekávat od dalšího autorova díla. Řečené platí i o knize Pochovaní zaživa. Dva příběhy, propletené dějové linie, dějové zkratky a spád, čtivý jazyk, trocha toho slovního humoru, sympatičtí hrdinové, kteří v čase přece jen procházejí určitými proměnami a osobními krizemi. Takže takový autorův standard. Ale standardní výkon Dominika Dána znamená slušnou porci napětí a především velmi dobrou zábavu, a o to tady jde především!
A o čem kniha vlastně je? O obchodě se smrtí důchodců. O tom, jak se José jako westernový hrdina vydává do hor, aby pomstil postřelení své partnerky a kolegyně. Ostatně přečtěte si sami!

12 26.10.2020

(SPOILER) Závěrečný díl Karikovy mafiánské trilogie je psán v ich-formě a pravděpodobně vykazuje nemálo autobiografických motivů. Kardišovskou garnituru nahradila nová, která už nemusí skrytě tolerovat mafiánské praktiky. Současný stát totiž s mafií dokonale splynul. Různí Vokošové samozřejmě posilují svou moc za jakékoli vlády a řízení ružomberské radnice je řetěz stále neuvěřitelnějších absurdit. Některé by byly k smíchu, kdyby úsměv nemrznul na rtech - ono to totiž přesně takhle chodilo a dodnes chodí na všech úrovních státní správy.
Vypravěčem je mladý Milan Ostrý, chráněnec Petera Štarcha, syn Štarchova nejlepšího přítele. Boss Peter už není tím neomezeným a všemocným vládcem, ale stále je velmi radno s ním spolupracovat, i když svědomí třeba velí jinak. Vedle zaměstnance městského úřadu se z Milana Ostrého stává úspěšný mladý autor, jeho prvotina, román ze Slovenska devadesátých let, je velmi populární a prodeje vůbec nejsou špatné. Nutně přichází konflikt s literární kritikou, se závistí bratislavských uměleckých kruhů; že by autobiografické prvky? Leitmotivem románu však zůstává ambivalentní vztah s Peterem Štarchem.
Kvalitu knihy podtrhuje řada faktografických, historických a literárních vsuvek, které mě hodně bavily. Koniec mafie mafie je stále vynikající kniha, přestože nedosahuje naléhavosti a dramatičnosti předchozích dílů.

12 12.08.2020

Samozřejmě se čtenář dočká vtípků a štengrování kolegů, harašení na pracovišti a trablí se Sylvií, ale i solidarity napříč policejním sborem, dvou propletených dějových linií a slušně vystavěného příběhu. Opět je na scéně banda vraždárska, kterou nějaký ten kalíšek nepoloží. Knížka má všechny atributy správné "dánovky". Ale asi nejsem sám, kdo tuhle detektivku nezařadí mezi top ten D. D.
Hned v úvodu se podle mě Richard Krauz dopustí profesního pochybení v pozici sloužícího detektiva, když on sám nebo alespoň nějaká uniforma blíže neprověří podivné skutečnosti, krev na náhrobku a tak. Navíc k dopadení pachatele tentokrát dopomohlo příliš mnoho náhod. On se to autor pak snaží trochu omluvit, že by na to jako stejně přišli, ale ten náhodný prvek v detektivkách prostě nemám rád.
Působivě napsaná je paralelní dějová linie se silvestrovskou oslavou, která se teenagerům trochu (či spíše více) nevydaří. Když si představím, jak se tohle děje u nás doma...
Celkově: dobré, ale tenkrát jen na 4 hvězdy.

12 07.07.2020

"Každý by měl aspoň jednou za život umřít."
Ne že bych to sobě nebo někomu jinému přál, ale přece jen neuškodí zastavit se a zamyslet - co je v životě skutečně důležité? Co bychom si přáli, aby tady po nás zůstalo? To je asi to zásadní, co se skrývá mezi řádky knížky, ve které se vypravěč musí vyrovnat s realitou vlastní smrti ve velmi dohledné době.
Než natáhnu brka představuje svižné vyprávění s přímočaře se odvíjejícím příběhem. Poměrně často si autor vypomůže těžko uvěřitelnou náhodou. Ostatně samotné pozadí příběhu je poněkud kostrbatě vystavěné a motivy některých postav obtížně vysvětlitelné. Přesto kniha baví, jazykem, situačním humorem, sebeironií vypravěče. Vysloveně jsem se těšil na nová překvapení, která se objeví za dalším rohem, a najednou byl konec!

12 09.04.2020

Pan autor má spisovatelské řemeslo v malíčku. Dobře ví, jak čtenáře vtáhnout do příběhu, jak střídat rytmus a pracovat se spádem děje. Jazykem píše čtivým, nepříliš vyumělkovaným. Nicméně správná detektivka by měla mít ještě něco navíc. Detektivní práce je v knize tak trochu odsunuta na druhou kolej a omezuje se prakticky jen na zkoumání kamerových záznamů. O to větší prostor se spotřebuje na politikaření v policejním sboru a na permanentní Eričinu přednasranost, která, dlužno říci, tady přece jen trochu polevuje. Ano, kniha čtenáře jistě chytne, příběh a závěr si každý užije, ale je to takové nějaké... průměrné.

12 25.03.2020

Rudá agitka :-)
Ne, povedená sci-fi, taková, jaké vznikaly v dané době. "Reportážní" styl ke knize pasuje, i ta záhadologie dänikenovského typu. A ano, najdeme zde řadu drobností poplatných politickému nastavení autora, to ale nemění nic na faktu, že je knížka dobře napsaná.

12 15.01.2020

Ojedinělá osobnost pana Hymana Kaplana se s dychtivostí dítěte vydává do neprobádaných a zrádných zákoutí (českého, v originále anglického) jazyka. Jeho nálezy a vynálezy jistě pobaví každého, kdo má rád jazykozpyt se všemi pravidly i nelogičnostmi. Kupodivu si cestu k téhle knížce našly i moje děti, které mají nějaký pravopis... na párku.

12 04.04.2018