toni-az
komentáře u knih
Pustiny
Stephen King
(SPOILER) Po rozpačitých prvních dvou dílech Pustiny se neskutečně rozjely. Stalo se tam toho tolik... Nalezení Okraje, hrátky s medvědem, Jakova anabáze a vyzvednutí, a pak hlavně Lud a jeho megadistopický život a smrt. A samozřejmě Blaine Mono. Jeden z nejoriginálnějších záporáků ever.
Naše kaa tet se zkompletovala a celé putování začíná dostávat trochu smysluplnější dimenze. Postavy začaly být sympatické, zvláště Ochu a Jake, ale dokonce i Rolad je zde člověkem. Ale asi nejvíc mě baví, jak je všechno neskutečně promyšlené a všechno souvisí se vším a přitom to dává dokonalý smysl. Nic mě v knize nerušilo jako v předchozích a vyloženě jsem se těšil až budu moct poslouchat další kus.
Načtení luxusní od Libora Terše, i když těch špatně přečtených slov je na můj vkus až trochu příliš mnoho.
Každopádně teď už se těším na další díly.
Říše
Roman Bureš
Druhá kniha autora a opět musím přiznat, že psát tedy umí. Trochu mi v průběhu četby druhé části vadilo, že tak nějak tuším jak to dopadne, ale nakonec to nějak zaklaplo. I když i tak si myslím, že bych si to víc užil kdyby to bylo naopak. Ani mi vlastně nevadí ta časová souslednost, ale přijde mi, že jak druhá část nemá moc děj, tak po první dějově nabité je ten spíše popis režimu trochu degradace. Ale jak se píše níže, člověka mnohem víc nutí se zamyslet, takže taky vůbec není špatná.
Výjimeční lidé
Peter May
Za mě nejslabší co jsem od Maye četl, a to jsem toho četl celkem dost. Jako hra zajímavá, ale měl jsem fakt problém skousnout nesmyslnost celého případu. A ani překvapení na konci se nekonalo. Ale řemeslně dobře napsané, takže nějakou tu průměrnou hvězdičku si to zaslouží a asi zkusím i nějaké to pokračování.
Královská hraničářka
John Flanagan
(SPOILER) Musím uznat, že tento díl mě bavil asi nejvíc, mám rád ty začátky a zde jeden byl celkem povedený. Dobrodružství kolem mi přišlo lepší než když se učil Will, navíc tam trochu bylo vidět posun charakteru jak Willa, tak Madie.
Jen jsem nějak nepochopil proč ten plán na únosce vymyslel tak komplikovaně, když stačilo je rovnou postřílet a nemuseli řešit co s dětma, dělit se a riskovat život.
Zdislava a ztracená relikvie
Vlastimil Vondruška
Žádný zázrak, ale jako oddechovka čitelné. Na můj vkus příliš roztříštěné různými případy současně a místy dost neuvěřitelné a historicky hodně nepřesné. Ale docela napínavé s několika zajímavými prvky, takže za mě průměrné hodnocení.
Císař Nihon-džinu
John Flanagan
To je asi první díl, který je uzavřený a myslím, že mu to pomohlo. Akce je celkem svižná, trapných vtípků je nějak míň a děj napínavý. Ač mi vadilo, jak diletantsky autor pojal Japonsko (no dobře, není to Japonsko, protože to je fantasy a ne historický román), jak se všichni se všemi domluví a hlavně kajak? really?, stejně mi tento díl přišel lepší než několik předchozích. Jinak se ztotožňuji se Senza Jenkou - že použijí informace z Toskánska bylo jasné ještě než z něj odjeli, holky tam pustili bez ochrany proč, když jeden dva sendžijové už by velký rozdíl neudělali, a vydat se na příšeru jen samy dvě? No to fakt bylo nesmyslný, ale i tak napínavě napsaný. Naopak se mi líbila poslední bitva, hlavě její ukončení.
Sedm let v Tibetu
Heinrich Harrer
Ač mě nikdy nelákalo audiobook znovu pouštět, když jsem to udělal, nakonec jsem si poslech užíval. Člověk se dozvěděl spoustu nového o tom, jak to v Tibetu kdysi fungovalo, nicméně nemůžu se ubránit pocitu, že přítomnost "Němců" byla dobrá záminka pro Čínu k obsazení Tibetu. Trochu mi vadila ta německá nadřazenost, kterou zejména v začátku knihy projevovali. Spoustu rozhodnutí jsem opravdu nepochopil. Ale počtení zajímavé a navíc se knížka hodí asi tak do poloviny letošních výzev.
Aréna smrti
Suzanne Collins
Čekal jsem nějakou holčičárnu a dostal jsem ji. Pobyt v aréně jakž takž, předtím a potom tragédie (jako řešit které chlupy jakým způsobem ji trhají a jak přesně vypadají jaké šaty mě fakt nebere). Nicméně nelze upřít poutavost vyprávění i přes ten ohavný přítomný čas.
Každopádně za mě tak o 1,5 hvězdy horší než film, který zdůraznil to dobré z knihy av podstatě úplně odstranil to, co se mi na knížce nelíbilo.
Čaroděj na severu
John Flanagan
Tento díl mi zase připadal o něco zajímavější, zase jeden nový začátek, zase jedna nová zvířecí kamarádka. Ale pořád se našlo pár věcí, které mě prudily - špatný překlad, to že Will je pořád nejistý a musí mu v jeho specializaci pořád někdo radit (Alyss, sousedka,...), zjevné nesmysly a nelogičnosti apod. Např. v žádném z předchozích dílů na nic nehrál a ani neměl čas se to učit a teď najednou hraje na loutnu... Mno tak na mandolu, to je jedno.
Výkupné za Eraka
John Flanagan
(SPOILER) U první půlky jsem si ani nebyl jist jestli to vůbec dočítat, jak to bylo hrozné. Pořád dokola omílané stejné věci, které už jsme slyšeli 100x, postavy snad ještě černobílejší než doposud, jen se chovají naprosto jinak než v předchozích dílech a spousta věcí prostě nedává smysl (kde je Duncanova oddanost království před rodinou?, jak se mohl Erak nechat nachytat? co Erak, jak se mohli nechat nachytat dva nejlepší hraničáři?, atd. atd.), předvídatelnost je takřka naprostá, v podstatě od začátku knihy bylo jasné, jak to bude pokračovat. Naprosto otravná podobnost s naším světem, ale tak trochu jinak... Tedy v tomto to byl nejhorší díl a naprostá ukázka toho, že tato literatura kvalitní není, přestože to v některých komentářích zaznívá.
Nicméně na druhou stranu musím uznat, že Flanagan je mistr gradace a napětí. Poté, co Willa zachránili, se akce rozjela a člověk se nemohl od audioknihy odtrhnout. Závody, bitva s tuaregy nebo jaký "originální" výraz jim byl vymyšlen, zachraňování vězňů. To byla zase ta kladná stránka. A i když si trvám na tom, že to není nijak zvlášť kvalitní literatura, pouštím se do dalšího dílu, protože v tom je prostě něco, co tě nenechá po jednom dílu skončit. Jako vánoční oddechovka ideální.
Nositelé dubového listu
John Flanagan
(SPOILER) Tento díl mi proti předchozím dvěma přišel takový nemastný neslaný, nějak více věcí a rozhodnutí tam nedávalo smysl, ale díky poslední bitvě se pořád dal číst. Překvapení žádné, snad leda to, že na konci není žádný háček, který by člověka nutil číst další díl. Takže po čtyřdílovém maratonu si dám pár týdnů pauzu než se pustím do pokračování.
P.S. U tohoto dílu jsem si teprve uvědomil, že to vlastně vůbec není fantasy, spíš takový historický román. I ten zeměpis docela sedí s latinskými názvy - Galie, Teutonie, Albion, Skandinávie. Ale to by děti nečetly, takže se na to nalepí nálepka fantasy a už to vesele hltají (stejně jako já, ale já bych hltal i jako historický román)
Ledová země
John Flanagan
(SPOILER) Kvalita v podstatě setrvalá, příběh v podstatě nový s drobnou návazností od minulých dílů. Očekávám, kdy začne kvalita upadat, v tomto počtu dílů to musí jednou přijít, ale zatím se tak nestalo.
Musím přiznat, že v tomto díle mě víc bavilo sledovat Halta s Horácem než Willa, ale to nevadí, hlavně že je nějaká postava, s kterou se člověk může ztotožnit.
Diabol v zrkadle
Juraj Červenák
Sympatické postavy, porce humoru, atmosféra. Ale nevím jestli to bylo tak nějak slabší protože to nebylo známé prostředí nebo protože se autor začíná trochu opakovat. Každopádně na zadek jsem z toho nepadnul na rozdíl třeba od prvního dílu.
Královna ohně
Anthony Ryan
Poslední díl mi přišel tak nějak povrchní a naivní, přestože rozuzlení bylo naopak dost překombinované. Nicméně styl psaní tohoto skotského autora mi natolik sedí, že jsem se stejně nemohl od audioknihy odtrhnout. Ostatně zpracování celé série jako audioknihy bylo dokonalé, jedny z nejlepších audioknih, které jsem potkal.
Pláň Tortilla
John Steinbeck
Jak mě Steinbeck nadchnul Plechárnou a Myšima, tak musím přiznat, že Tortilla mě dost zklamala. Děj se plácá od ničeho k ničemu po vzoru hrdinů knihy. Pořád stejná situace se opakuje pořád dokola, je úplně jasné, jak co dopadne. Navíc hrozné načtení z 60. let se stěží dá poslouchat. Intonace naprosto neodpovídá situaci, celý projev je tak nějak střídavě plačtivý a ukřičený. Nechápu, že je z něj někdo nadšen.
Muži ve zbrani
Terry Pratchett
Rozhodně jedna z nejlepších Zeměploch, co jsem četl. I když vlastně spíš poslouchal. Zpočátku mi vadil hlas, který mám asociován s jiným audiobookem, ale časem jsem si zvykl a musím uznat, že to bylo hodně dobře načtené. Každá postava měla charakteristický způsob mluvení, což v tom množství určitě nebyla sranda udržet. Jinak souhlasím se vším, co napsal slawa.cap, mluví mi z duše. Jen na můj vkus nějak moc mrtvých.
Dominika na cestě Jižní Amerikou
Dominika Gawliczková
Na facebooku mi to tak nepřipadalo, ale když to člověk čte ve zhuštěné podobě, je to taková jedna velká depka. Všechno co se mohlo (i nemohlo) pokazit, se pokazilo. Pořád rozbitá motorka, pořád rozbitá Dominika. Já nevím, jestli je to dobrý materiál na cestovatelku...
Každopádně napsáno čtivě, pěkná grafika a ještě hezčí fotky.
Hudba ticha
Patrick Rothfuss
Za mě nejakčnější část byl doslov. Zbytek nuda až přímo otrava. Krátká povídka roztažená na 70 stránek. Už jsem si všiml u jeho románů, že je ten člověk grafoman. Chtělo by to někoho, kdo by mu všechno proškrtal na rozumnou míru.
Každopádně v doslovu měl pravdu, není to "kniha" pro každého. Musíte mít aspoň OCD, ideálně být autista. Pak to půjde.
Ikona
Frederick Forsyth
Táhne se to jak sopel po zábradlí. Každý kolemjdoucí musí být popsán, co se mu stalo od narození až doposud, ačkoli je v podstatě okamžitě zapomenut. I z odboček se najdou nějaké odbočky. Čili pokud chcete děj, trochu ho tam je, ale musíte hodně hledat mezi popisy těžkého údělu agentů a kolemjdoucích, na několika časových liniích. Pokud chcete popis sovětské, ruské, britské a kdovíjaké historie a společnosti, dejte této knížce šanci. I když pokud můžu soudit podle narážek na Československo, skutečnosti to moc odpovídat nebude.
Jedna hvězda za konečně akčních cca 50 stran na konci. Jinak dost nuda, ačkoli řemeslně napsaná výborně.
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
Jonas Jonasson
V podstatě dvě knihy nastřídačku, obě vtipné a příjemně čtivé, nicméně téměř nepropojené. Naštěstí s Forrest Gumpem nemá ani jedna moc společného, jak spousta lidí píše, i když jistou společnou státo- tedy spíše světo-tvornost jedné z nich upřít nelze.
Bavil mě nenápadný, ale příjemný humor, bavil mě Alanův vztah alkoholu, ale hlavně k životu obecně. Ovšem nejvíc mě bavil konec příběhu ze současnosti, především "grilování státního zástupce Ranelida" a zajišťování povolení k přistání. A co hodně oceňuji, byla opravdová promyšlenost celkové koncepce knížky, propojení událostí, vzájemné souvislosti. Jen v tom příběhu ze současnosti mohlo být více příběhotvorných souvislostí s příběhem z minulosti. Ale to je jen drobnost, která mé hodnocení neovlivní. Stejně jako to, že jsem to poslouchal jako audiobook, čtený Martinem Stránským, jehož projev mi ze začátku moc nesedl, ale když jsem si zvykl tak se to dalo.
