tulipi komentáře u knih

Krásné čtení o nelehkém životě obyvatel jedné odlehlé vesnice v průběhu časů. Takový Gabriel Garcia Marquez na arménský způsob. Krásně napsaná kniha, moc hezky se čte.
Těším se, až se mi dostane do ruky další titul autorky.

Ze začátku jsem se nemohla "chytnout", postupně se to zlepšilo, ale popravdě - docela jsem se v ději ztrácela. Po nadšení z prvního i druhého dílu (četla jsem hned po sobě) mne třetí díl poněkud zaskočil. Začátek mě zmátl, dlouho jsem při čtení přemýšlela, jestli to není tím, že jsem se k třetímu dílu dostala s velkým odstupem od přečtení prvních dvou a něco z konce druhého (něco důležitého) si nepamatuji...
Nakonec se ukázalo, že ne, ale děj mne víc vtáhl až ve druhé polovině knihy, pak už se mi četlo o něco lépe. Celkově mi 3. díl přišel dějově zbytečně rozvleklý a nadšení z prvních dvou značně opadlo.

Knih s podobnou tematikou jsem už četla celkem dost, ale pokud se bojíte, že zde narazíte na naturalistické líčení zvěrstev, která na Židech v rámci holocaustu byla páchána, nemusíte mít obavy. Tahle knížka, byť na citlivé, vážné téma, je psána laskavě a ohleduplně - nezaskočí vás, nebudete ji muset odkládat, abyste obsah průběžně "vydýchali". Na to jsou mnohé jiné.
Za mne jde o laskavou knihu o utrpení, kterými si autor musel projít. A o tom, jak se takovým zkušenostem dá čelit. Četlo se hezky.

3 30.01.2022

Hezké, ´přemýšlivé´ čtení o tom, že všichni jsme hodni toho, být milováni.
Zdánlivě úsporně malované obrázky, společně s textem, kterého je v knize spíše méně, než více, plně souzní s tvrzením, že: "V jednoduchosti je síla!" K vyjádření některých myšlenek zkrátka není třeba přehnaného množství slov...
Tematicky podobné Malému princi, byť ten je (alespoň za mne) nepřekonatelný.

3 29.01.2022

Knihy Narine Abgarjanové mám moc ráda. Všechny charakterizuje nádherný poetický jazyk (zde jistě patří dík i překladatelce, paní Kateřině Šimové).
V povídkách Žít dál jsem ale poprvé měla při čtení tak silný pocit "přiškrceného srdce" (výstižné spojení ze str. 116), že jsem chvílemi dokonce uvažovala, jestli knihu neodložit... Nedala jsem se, dočetla do konce, ale musím přiznat, že lehké čtení to nebylo. Člověku zůstává rozum stát, když si uvědomí, že nejde o žádnou fikci, ale o realitu, která se navíc (bohužel) stále dokola opakuje a mnohým obyčejným lidem působí četná zranění na těle i na duši.
Souhlasím s výrokem uvedeným níže (autor: gbrgbr), že jde o knihu, kterou doslova bolí číst.
I přesto za přečtení jednoznačně stojí.

Po knížce Tři jablka spadlá z nebe jsem se na tuhle vyloženě těšila. A opět skvělé čtení. Poté, co jsem se malilinko "protrápila" začátkem a začetla se, nechtělo se mi knihu odložit. Vřele doporučuji! Pro úžasný styl, poetický jazyk, mnohovrstevnatost a zajímavě komplikovanou propojenost příběhů jednotlivých postav, které i v často značně nelehkých osudech potká alespoň na čas něco pěkného, laskavého, lidského...
Těším se na další autorčina díla (aktuálně na povídky "Žít dál"; nakl. Prostor 2024).

Mně se kniha četla hezky. Spousta zajímavých myšlenek, spousta vtipných komentářů, takže v podstatě poučení a zábava v jednom.
Možná na takový styl knihy, rozhovoru, pohledu musí mít člověk náladu či správné rozpoložení...

Krátký příběh, který má čtenáře pobídnout k zamyšlení se nad vlastní existencí a způsobem či spíš smyslem jeho života.
Útlá knížka, která se dá se přečíst relativně rychle, ale za sebe musím říci, že jsem na toto téma či hodně podobné již měla v ruce lépe zpracované knihy...

Útlá knížka (sympatický "kabelkový" formát), která se moc hezky čte a vybízí příjemnou formou - prostřednictvím 4 otázek - k zamyšlení se nad životem...

Poslechnuto jako audiokniha.
Silný příběh inspirovaný skutečným životem léčitele Jana Mikoláška, který podle scénáře Marka Epsteina převedl do knižní předlohy Josef Klíma.
Ten také v závěru knihy rozebírá, porovnává a komentuje události v knize popsané s fakty, které se podařilo dohledat, ověřit, doložit, zjistit...

Poslechnuto na ČRo jako audiokniha.
Náročné čtení, nejsem si vůbec jistá, jestli bych v tištěné podobě dočetla do konce. Jinak ale doporučuji, rozhodně zajímavá kniha...

Poslechnuto jako audiokniha na ČRo, velmi hezky čtená Miroslavem Táborským.
Příběhy z prostředí rodinného cirkusu provozovaného romskou rodinou Brewerových, která si najímá i další spolupracovníky. Ti u cirkusu v době krize najdou obživu, ale také dobré zacházení a "...návod, jak zůstat člověkem i v té nejtěžší době. Protože solidarita, obětavost, úcta k lidem i zvířatům a humor jsou zásadní nejen pro přežití kočovné společnosti...".
(citace vypůjčena z webu nocliteratury.cz).
Přesto, že ne vše, o čem se zde vypráví, je jen pozitivní, vyznívá kniha laskavě, moudře, optimisticky.
Za mne moc příjemné čtení / poslouchání. Že by takový trochu Cirkus Humberto na americký způsob?

Četla jsem dlouho, nemohla se začíst, zkoušela znovu a znovu. Dostala jsem se asi do půlky a dál mi to prostě nešlo. Po ještě několika pokusech jsem odložila (nerada) nedočtené. Možná někdy časem...

Kniha nemá žádnou extrémně dramatickou zápletku (byť osud Anežky v mnohém drama připomíná), přesto děj plynul příjemně, kniha se mi četla dobře a vtáhla mne tak, že jsem se k ní vracela v každé volné chvilce.
Za mne velmi povedená kniha, která ty, jimž stylem "sedne", opravdu potěší.
Určitě si ani další knihu autorky nenechám ujít.

Hezké, oddechové čtení - takový "Ove" po česku.

Do knihy jsem se zpočátku nějak nemohla začíst, ale podařilo se a byť se mi některé části zdály poněkud rozvleklé, četlo se dobře.
Příběh rozhodně nepostrádá napětí, jasnou dějovou linku, ani překvapivé zvraty.

Nenáročné čtení na dovolenou, nebo pokud si chcete trochu oddechnout třeba v rámci předvánočního shonu. Nic, k čemu by se člověk potřeboval / chtěl nutně vracet, ale když to správně sedne do nálady, čte se dobře.
Chvílemi jsem při čtení dostávala chuť na kafe a skořicové šneky...

Smutný začátek, se kterým se hlavní hrdinka snaží vypořádat útěkem do samoty, do přírody, kde zvolna nachází vnitřní sílu a odhodlání znovu se "vrátit do života".
Četlo se hezky, příjemně, některé věci byly předvídatelné, žádné extrémní zvraty, kniha svým klidným dějem zvolna a příjemně spěje k předpokládanému konci. V některých pasážích člověk opravdu téměř vidí starý domek, okolní zahradu i les...

2 16.05.2022

Jak krásná umí čeština být!
Verše, jejichž poetiku nádherně umocňují obrázky Pavla Čecha, nelze, než vřele doporučit.

Další z knížek Patrika Hartla, do které jsem se pustila. Bavilo mne ozvláštnění příběhu dvojím pojetím (pohledem), jinak sázka na jistotu. Pokud knížky pana Hartla čtete, v podstatě víte, co čekat. Já si je tradičně schovávám na dovolenou :o)

2 29.01.2022