twigxi
komentáře u knih
Myši Natálie Mooshabrové
Ladislav Fuks
Úžasná kniha!!! Fuksovy horory mě svojí ponurostí a vykreslením postav, které si zamilujete, nebo nenávidíte, ale nic mezi tím, dokážou vtáhout a nepustit. Osoby v příběhu se zdají až zvláštně povědomé. Děj se pomalu odkrývá, opakující fráze a příběhy působí až hypnoticky a atmosféra houstne, aby vyústila v naprosto šokující závěr.
Miluju knihy, kde několikrát odhaduji konec, abych pak zjistila, že jsem byla pokaždé úplně vedle. A Pan Fuks mě dokáže zmást dokonale. :)
Ke dnu
Anna Bolavá (p)
Velke zklamani. "Do tmy" me naprosto uhranulo. Tady jsem nedokazala udrzet pozornost a bylo to pro me doslova utrpeni. Autorka si sama na sebe upletla bic prehnanym mnozstvim postav, ktere jeste ke vsemu nazvala podobnymi jmeny, takze se pak ctenari pletou (Mira, Marek, Marie, Miluska, Milada).
U predchoziho dilu se mi to, ze spousta veci zustalo nevysvetleno a zahaleno tajemstvim, libilo. Tady mam pocit, ze snad ani sama autorka nevedela, co si s pribehem pocit a tak si rekla, ze to necha byt a ctenar uz si tam neco najde a bude to povazovat za zamer. Ne, tohle se mi nelibilo.
Zlodějka příběhů
Michaela Klevisová
Miluju detektivky pani Klevisove! Bavi me hadat, kdo je vrah a autorka prave takovy prostor k hadani ve svych knihach ctenari dava. Podezrelych je vzdy hned nekolik a v pribehu nachazime ruzna voditka. K tomu je pribeh postaveny na pevnych zakladech a vsechno dava smysl. Nakonec do sebe vsechno zapadne a to bez nejakych nesmyslnych honicek na vraha, ktere jsou ve vetsine ostatnich detektivek a ktere ja osobne nemam moc rada. Zkratka logicka detektivka u ktere muzete premyslet, ponorit se do nadherneho popisu prostredi a zapomenout na okolni svet.
Prala bych si vice takovych autoru!
Úsměvy smutných mužů
Josef Formánek
Ocenuju, ze autor sel s kuzi na trh. Velice zajimava zpoved z pritialkoholni lecebny. Poznavame jak autora, tak sverazne charaktery jeho spolu-pacientu. Kniha byla v roce 2018 zfilmovana. Oboji (jak kniha, tak film) je velice zdarile.
Dvojitý kříž
Chris Carter
Skvela detektivka, nemohla jsem se odtrhnout. Uz se tesim na dalsi dily!
Dívka v ledu
Robert Bryndza
Klasicka detektivka. Sice trochu predvidatelna a dejovou linkou vpodstate prumerna, ale prece jen tam bylo neco, co me nutilo porad cist dal. Na pokracovani s Erikou se tesim.
Polednice
Jiří Březina
Konecne dobra detektivka! Velice sympaticka dvojka vysetrovatelu. Pribeh ma hlavu a patu. A ten konec me navnadil na dalsi dil. Skvele!
Hájovna: Příběh o ztrátě svobody a mateřské lásce
Karla Kubíková
Tak silny a velky pribeh na tak malem rozsahu! Tady nebylo vubec nic navic. Naopak jsem si prala, aby kniha mela vice stranek. Krasny, dojemny - ale vubec ne kycovity pribeh. Tak verohodne vypraveny, ze se zda jako by byl opravdu ze zivota. Doporucuji!
Kroky vraha
Michaela Klevisová
Libila se mi jak kniha, tak audiokniha.
Pribeh je uveritelny, postavy uzasne propracovane a dej tak krasne zamotany, ze vam neda spat, dokud knihu nedoctete do konce. Tesim se na dalsi!
Vrány
Petra Dvořáková
Napsano je to ctive, precetla jsem za jediny den a je fakt, ze jsem se od ni nemohla odtrhnout. Moc me zaujaly i ilustrace, ty me ke knize vlastne pritahly. Ale tim asi muj vycet pozitiv konci.
Nelibilo se mi cernobile vykresleni postav. Dej se mi zdal plochy a moc nevim, co si jako ctenar z knihy mam odnest, krome horkeho pocitu. Zaver me nedojal, protoze jsem si k zadne postave nevytvorila vztah a prisel mi tam dost na silu. Vadi mi, ze jsme se nedozvedeli co stalo za chovanim postav. Pripadalo mi, ze si autorka psala asi jen tak bez nejake koncepce. Pasaze s vranami jsem asi nepochopila, pripadaly mi, ze se tam vubec nehodi.
Celkove knize proste neco chybelo. Jako by byla napsana narychlo. Nechapu ten povyk kolem knihy a prehnane jasajici recenze. Ale sto lidi, sto chuti...
Zahrada
Petra Dvořáková
Silna kniha, napechovana tezkymi tematy, pritom ale napsana bez prilisne depresivni tize. Pani Dvorakova pise o zavaznych tematech tak nejak prirozene a s jistou empatii, ktera ctenari zprostredkovava novy uhel pohledu a snad i jiste pochopeni. Doporucuji.
Platforma
Michel Houellebecq
Vubec nechapu v cem je kniha sokujici. Tedy, abyste mi rozumeli, ja to chapu, ale nerozumim tomu, ze to v dnesni dobe jeste muze nekoho sokovat. Tak zpet, tomu taky rozumim, protoze ziju v pruderni a super-korektni Americe. A mozna prave proto pro me byla kniha spis osvezujici.
Ano, autor otevira temata, ktera jsou provokativni. Ale clovek prece necte tento druh beletrie, aby se dokonale ztotoznil s autorem nebo hlavnim hrdinou. Jde o to, aby ctenar dostal podnety k zamysleni a mozna i trochu jiny uhel pohledu. Ja mam takove knihy proste rada.
Broučci
Jan Karafiát
Precteno do Ctenarske Vyzvy a byla jsem prekvapena, jak je misty drsna (uhorela kotatka z maminciny pohadky, smrt rodicu, kmotricka atd.). Pamatuju si, ze uz jako male mi ta knizka docela nahanela hruzu a uz asi vim proc. Broucka mi bylo casto hodne lito. Tolik vycitek. V dnesni dobe uz se takova "vychova" nenosi.
Moc se mi libil zastaraly jazyk a popisy prirody z pohledu broucku.
Do tmy
Anna Bolavá (p)
Temne, hluboke, uhrancive. Mam chut si ji precist nebo poslechnout znova! Trochu mi to pripominalo Houbarku. Ctenarum, kteri miluji prirodu, bylinky a neboji se pribehu, ktere jdou az na dren, muzu vrele doporucit.
Kopretiny pro zámeckou paní
Stanislav Rudolf
V posledni dobe me tento typ knizek proste bavi. Prostredi zamku/hradu mam moc rada a tady je popsano kouzelne. Vtipna oddechovka u ktere clovek nemusi na nic myslet. Jen me nekdy vytaci chovani hlavnich hrdinek. Jenze ted z odstupu to prece jen vidim trochu jinak, nez jak bych to videla v puberte. Asi jsem nebyla o moc jina. Nechapu, jak to pan autor mohl tak verohodne napsat!
Rybí krev
Jiří Hájíček
Po Selskem baroku, ktere me vubec nenadchlo, je Rybi krev velice prijemne prekvapeni. Tady tu Magnesii Literu chapu.
Mistrovsky napsano a zarazuji mezi knihy, ktere si rada prectu znova.
Stvůra
Kristýna Trpková
Hodne spatny pokus o detektivku. Sablonoviti vysetrovatele vedou nudne diaogy, krom toho se hodne opakuji. Ani nevim kolikrat vysetrovatelka rekla "takhle mi to staci". Ta je mimochodem porad vychvalovana do nebe, pritom ctenar s prumernym IQ na ten jeji velky objev, ktery ona ma porad "skoro na dosah ruky" prijde temer okamzite. Ale bohuzel je nucen se prokousavat asi sto strankami omacky a jejich pomalych dedukci, vygradovanych radoby dramatickym cliffhangerem (napr.: "A do prdele!" konec kapitoly).
V knize se celkem nic nedeje, je tam hromada nesmyslu a nelogicnosti. A hodny a zly polda pusobi opravdu smesne. Pokud jste uz nekdy nejakou detektivku cetli a mate radi, kdyz detektivka dava smysl, nemuzu tuto knizku doporucit.
Uzivatele marlowe a eDex mi mluvi z duse, lip bych to nenapsala.
Chirurg
Petra Dvořáková
Zatim nejlepsi kniha, jakou jsem od autorky cetla. Byla jsem skepticka, protoze kniham z nemocnicniho prostredi se vetsinou radeji vyhybam. Mam strach, ze budou prilis smutne. Kniha me ale mile prekvapila. Je sice realisticka, ale vylozene depresivni mi neprisla. Asi k tomu prispel i fakt, ze nemocnicni prostredi se tady strida i s osobnim zivotem hlavniho hrdiny mimo nemocnici. Dejove me upoutala a hrozne jsem Hynkovi fandila.
