Tyna_Pav komentáře u knih
Dokonalé. Zpočátku mi trvalo dlouho, než jsem se dokázala nějak sžít se stylem psaní ala pětiletý kluk, na to jsem opravdu nebyla zvyklá. Poté mě to ale nádherně vtáhlo a zanechalo ve mně vlnu emocí. Mohu všem jen doporučit, byla jsem smutná, že kniha končí...
Strašně zvláštní knížka. Rozhodně si mě získala, po pár stránkách mě strhla a už jsem nemohla přestat číst. Ani bych neřekla že je smutná, spíš plná nějakého tajemna. Upřímně jsem až do konce doufala, že to bude nějaký vtípek a slečna jim to všem jen chtěla natřít, ale bohužel. Krásně popisuje postupné zhroucení, ztrátu sama sebe a hlavně toho když si člověk přestane vážit sám sebe. Na jednu stranu trochu přitažená za vlasy ve smyslu toho, že je tam příliš mnoho náhod do sebe zapadajících a ovlivňujících celý děj, na druhou stranu přesně díky těmto náhodám si člověk uvědomí jak velký mohou mít jeho činy dopad. Hlavní "hrdinka" v některých aspektech hrozně silná osobnost, na druhou stranu ale kdyby byla tak silná... No, vždyť víte co chci říct. Kniha rozhodně není žádné oddechové čtení, ale určitě si své zastánce najde. Co se seriálu týče, pochybuju že by mi dokázal předat takové emoce jako knížka, takže ten nejspíš ani zkoušet nebudu.
Upřímně si nadávám, že jsem se do čtení této knihy vůbec pouštěla. Kniha, která tě především při dočítání posledních 50 stránek totálně psychicky rozloží, ale nic víc ti nedá. Chápu, že jsou podobné knihy poslední dobou velmi oblíbené, Hvězdy nám nepřály to započalo a tohle je další pokračování, ale nechápu proč. Je to jako se sama dobrovolně rozhodnout pro psychické zhroucení. Takže ano - brečela jsem jako želva, ale nic zajímavého mi to nedalo. Že si mám vážit svého života vím a měli bychom to vědět všichni, ale pokud je tohle citové utrpení nejdostupnějším prostředkem uvědomění, tak jsme opravdu smutná generace.
Hlavní hrdinka mě už od začátku vytáčela svojí jednoduchostí a pokud autorce připadá normální, aby žena ve 26 letech neměla ani nic vystudováno, procestováno, propracováno či prožito a byla ve skutečnosti úplně k ničemu, tak teda nevím, kde žila. O jejím šestiletém vztahu který už od začátku vypadal jako krok vedle ani nemluvím. A její odpověď na všechno: "To není fér." tomu jen odpovídá.
Takže za mě dvě hvězdy s velmi odřenýma ušima a příslibem, že do ničeho podobného už znovu nejdu.
Psa nemám ani jsem nikdy neměla. Knihu jsem si půjčila od taťky, že ji půjčím své nejlepší kamarádce, která má se svým psem trochu problémy. Ani nevím proč jsem ji ale začala číst a nakonec se rozhodla ji dočíst až do konce. Možná protože mě velmi zajímá psychologie, a tohle je přeci taky psychologie, jen ta psí, která je svým způsobem i o dost čistější a upřímnější než ta lidská. Moc krásná knížka.
Ten typ knihy, kterou chce číst každá žena. Za mě ale jeden velký nereálný mainstream. Tři nerozlučné a ve všech ohledech dokonalé nejlepší kamarádky, se souhrou divných náhod setkají a zamilují do tří božských a nereálně dokonalých chlapů, se kterými si sednou takovým způsobem, že to je nemožné. Samozřejme, že je hlavní hrdinka neskonale bezchybná a uloví největšího samce, i přes to že předtím mrdal první ligu. Jak jinak, než že je chudáček zničený svou minulostí, ale zamiluje se do ní. O více přátelském než pracovním vztahu s nadřízenou hlavní hrdinky ani nemluvím. Možná do toho vkládám příliš osobního zaujetí, ale mám ráda když jsou knihy a) opravdové scifi, nebo b) opravdu reálné. Tyhle typy knížek, co se snaží působit reálně, avšak každému logicky myslímu člověku dojde, že by se za žádných okolností stát nemohly, mě prostě vytáčí.
Jako člověku fascinovanému drogami mi kniha přišla zajímavá. Některé pasáže jeho života se sice hodně opakovaly a občas jsem se ztrácela v čase, kdy se zrovna děj odehrává, jinak ale super. Snad jediná výtka - podle mého se kniha v některých pasážích nedá moc brát vážně. Burroughs na začátku knihy popisuje, že 'mýty' o lehkém spadnutí do drogové závislosti jsou nereálné, přitom sám není schopný se z ní doopravdy vymanit a vždycky se k droze zase vrátí. Chvílemi mi přišlo, jako by drogy obhajoval a občas dost zlehčoval jejich vliv na člověka, aby působily líp.
Knihu jsem četla v angličtině a i teď, když začal nový rok, ji čtu znova. Je to skvělá knížka, díky které je start do nového dne vždy o něco snazší. Úryvky z ní předčítám i svým rodičům a všem nám občas dodává sílu. Pět hvězdiček, Demi je zkrátka úžasná!