Ulala komentáře u knih
Škoda, že čtu jednotlivé knihy A.M. o Kim S. ne dle posloupnosti, ale jak se mi dostanou do rukou. Budu muset jednou to "sjet" postupně, abych si dala do souvislosti všechny detaily, které mi možná unikly. V každém případě si však nenechám ujít ani jeden díl. I tento byl skvělý.
(SPOILER) Skryté karty i přes ztrátu kolegy Kevina, byly dílem opět velmi povedeným. Oceňuji dějovou linku, která v závěru vedla až do hluboké minulosti a výstižný popis elitářství ve společnosti.
Potápěčka byla úchvatná, kouzelnice si s ní nezadá. Autor by mohl pokračovat v obou sériích, ale uvidíme. Určitě však za šest let, šest měsíců a šest dnů dá vrah andělů o sobě vědět. Doufám, že v reálu to tak dlouho trvat nebude a už se na to těším.
Příběh mi připadal v některých momentech neskutečný, ale co je u kouzelníků skutečnost?
Nečetla jsem předchozí díly, proto nemohu hodnotit, zda tento byl lepší nebo horší. Celek mi však připadal trochu překombinovaný a nemělo to jiskru a pro mně trochu zdlouhavé.
Královský jsem se bavila, škoda, že to trvalo tak krátce. I doba, ve které se děj odehrává, byla nesmírně krátká. Jen pár dnů, a řada událostí od rady starších, přes útoky medvědů, dvě mrtvoly a sadistického vraha až po padající motory letadel a zničený Katin příbytek. Autorce se tento veškerý zmatek podařilo mistrně skloubit v jeden celek a přikrýt ho stříškou "tání". S napětím budu očekávat další
Zajímavý styl, zajímavý přístup. 24 hodin (?) hotelové historie představuje autor na osobních dramatech jednotlivých zaměstnanců, ve kterých neotřele líčí jak jejich životy, tak situace vzniklé při jejich službě, včetně názoru supervizora, který jen tak mimochodem ve střípcích komentuje svůj pobyt v hotelu. Literární cenu týdeníku Reflex si autor za tuto knihu dle mého zasloužil.
Lehké, příjemné čtení se špetkou napětí. Posypané příjemným humorem a hrdostí z místa, kde má své kořeny. Prostě lukulské hody pro chvíle odpočinku.
Při hodnocení ponechávám čtyři hvězdičky, jako u všech mých přečtených knih této série. Není to proto, že bych I.J. Parkrovou chtěla srovnávat s Van Gulíkem, který ve svém oboru byl geniální, ale proto že si myslím, že by příběh mohl být ještě krapet lepší. Tento desátý případ Sugawary Akidaty se mi líbil nejvíc z těch, které jsem přečetla. Byl napínavý, měl spád a kromě toho autorka se nažila čtenáři ukázat i dobové zvyky a poměry panující v Japonsku 11. století. Co více říct, jedině, že si ráda přečtu pokračování.
Jsem vášnivou čtenářkou detektivek, které beru je jako (někdy velmi kruté) pohádky pro dospělé, s většinou dobrým koncem, kde spravedlnost vítězí. Není však od věcí se občas podívat i na fakta. Zločiny se stávají i u nás a to v nejmalebnějších koutech naší krajiny. Kniha Jiřího Macha, kterou tvoří převyprávěné skutečné příběhy, kterých se účastnil osobně plk. JUDr. Hlaváček, mně zlákala tím, že jsou to příběhy z Orlických hor, na které mám krásné vzpomínky z dětství. A byla to dobrá volba. Není to detektivka, jde o literaturu faktů, ale podanou velmi přijatelným způsobem.
Tomu, kdo má rád klasické detektivky a historií, vřele doporučuji. Vtipně popsaná spolupráce Lizzie s manželem - detektivem Rossem, dobře vykreslené prostředí a život ve viktoriánské době. Z této série je to moje první kniha a určitě si přečtu předchozí i další díly.
Začátek se vyvíjel velmi dobře, čekala jsem dobré čtení, ale stejně jako můj předchůdce v komentářích, musím konstatovat, že konec se zvrhl. Nereálné, neuvěřitelné a zbrklé. Jako by autor chtěl rychle ukončit příběh a proto prolil spoustu krve a nechal své hrdiny zmizet. Nu což, alespoň půlka knihy byla zajímavá.
Mně tyto knihy nepřipadají jako detektivky. Detektivní zápletka se tu objevuje jen tak mimochodem. Jsou to spíše toulky Francií, gastronomické zážitky a ochutnávky těch nejlepších vín. Přesto mi to nevadí, příjemní lidé, dobré jídlo, dobré pití....jako oddechovku si ráda přečtu o zajímavostech Francie.
Příjemné putování po Marseille. Krásy přírody, dobré jídlo, špetka historie a jen tak mimochodem zápletka, kterou lehce vyřeší příjemný Sam Levitt se svými přáteli. Za mně dobré. Je vidět, že autor má Francii rád.
Příjemné čtení. Krásy Francie, umění, dobré víno, dobré jídlo....co víc si člověk může přát.
Oproti ostatním mi nepřipadá tento díl jako nejslabší, prostě Vondruškovská klasika. Komplikovanost možná vyplývá z toho, že v této části je děj zasazen mezi zemany, kteří odvádějí povinnosti mana na Bezdězu, a to je o stupínek níž v hierarchii, než obvykle. O manech se autor zmiňuje, pokud se nepletu, poprvé a proto nová jména a nové sídelní "hrady" a nová místa. Mně kniha docela pobavila.
Na zdánlivě jednoduchém případu mrtvého zapáleného cyklisty amatéra autor rozvíjí postup vyšetřování specifický pro detektiva G.Crosse, který trpí Aspergerovým syndromem. Je zajímavé sledovat jeho myšlenkové pochody a způsob vyšetřování, založený čistě na faktech (i když se někdy splete). Zaujalo mně rovněž lehké přibližování osobního života hlavního hrdiny. Oproti minulému dílu se autor zmiňuje nejen o otci, ale i o matce. Docela mně bude zajímat další vývoj příběhu.
Autorka má obdivuhodný talent držet neustále čtenáře v napětí. Kniha má opět spád a téma sekt je stále aktuální, co víc říct než, že se těším na další pokračování.
Hodně dobrý příběh. Po "Faustovi" mi připadal velmi osvěžující. Sice trochu zbrklý mladý inspektor, ze kterého se snad vyklube něco "užitečného", Augustin Rothmayer - velmi vzdělaný hrobník, o kterém toho ještě moc nevíme a všechny ostatní postavy, které bojují se zločinem ve Vídni tvoří základ zajímavé série, na kterou se docela těším.
Klasické detektivky sedmdesátých let, u kterých si člověk zavzpomíná, že existovaly pouze telefonní budky a bylo samozřejmostí, že policajti brali úplatky (ti slušní pouze tolik, aby se neřeklo). Milovníkům severských "hororů" doporučuji přečíst si pár těchto klasických detektivek, ve kterých převládá komunikace, "odšlapaný chodník" a tak trochu kus nostalgie.
Smutný konec proslulých příběhů soudce Ti. Samotný soudce, jak sám říká, bude pokračovat v politické kariéře, a to je pro čtenáře škoda. Již předchozí násilnou smrtí seržanta Chunga a nyní smrtí plukovníka Tiao Taje se rozpadla sehraná trojice pomocníků. Jediné plus je Tao Kanův případný sňatek.
K případům soudce Ti nerada píšu komentář, všechno mi připadá skvělé a jsem nekritická. Myslím, že mými předchůdci již bylo řečeno vše.