Vaceda komentáře u knih
Není možné, aby člověku veselé a zábavné příběhy dědečka Pagáče nepřirostly k srdci. Z příběhů na Vás dýchne krásný duch Moravy a líbeznost dob již minulých.
Ze začátku na mě příběh působil poněkud pomalejší, poté co opustil práh školy se příběh pomalu rozjíždí. Dlouho jsem přemýšlel o čem tato vlastně má vyprávět a proč je tak adorovaná. Jedná se zpověď rozzlobeného mladého muže, který je každým coulem svého těla negativní a nedokáže svou negativitu, která pramení ze zmatenosti a ztracenosti, překonat. Je to člověk, který je ztracen, hledá sám sebe a snaží se svou ztracenost naleznout ve svých představách, kam i často utíká. Jeho dobrá společenská situovanost a široká škála možností přispívají k jeho ztracenosti ve společenském řádu meziválečné USA.
Velký Gatsby, tajemný muž obětující vše pro přízeň a lásku jedné rozmarné ženy, znuděné konzumním životem bez pocitu naplnění. Hnací motor v podobě jediného cíle dokáže dělat divy. Naplnění cíle Gatsbyho bylo tak blízko a přesto tak daleko. Závěrečný odkaz na samotu, ve které se následně ocitl mi opět připomněl známe rčení přítel všech přítel nikoho.
(SPOILER) Musím říci, že dříve než jsem četl tuto knížku, tak jsem viděl její filmovou adaptaci od Spielberga v hlavní roli s Tomem Cruisem, takže jsem měl již jistá očekávání. Knížka dopadla skvěle, skutečně výborné dílo a dodali potřebné následné informace o dění, které následovalo po vymření Marťanů. Poslední kapitola je naprosto esenciální a je škoda, že nebyla promítnuta do výše uvedeného filmu.
Naprosto fenomenální a okouzlující dílo. Občas až teatrální a absurdní znuděnost Lorda Henryho. Kapitola 11 byla pro mě kapitolou mající za účel retardaci děje, neboť autor zde exhibuje svou erudovanost ve vztahu na řecká a renesanční dramata. Kapitola 12 nabrala obrovský spád a byla velkolepá a samotný konec příběhu je ve skrze geniální.
Fenomenální dílo Karla Čapka, které stejně jako R.U.R. varuje, před přejímáním člověka role boha.
Naprosto zcela fenomenální stavební kámen českého dramatu. Nádherné vykreslení veškerých okolností, i okolí samotného. Maryša jakožto zlomená bytost, byť do posledního konce, navzdory všemu, hrdá.
O myších a lidech, nebo spíš o o prostém životě nejnižšší vrstvy napříč amerikou, která tak připomíná nádenické práce v Dharmových tulácích. Střet morálky, bezmoci, a naděje, která, jak to už tak bývá, umírá jako poslední.
O myších a lidech, nebo spíš o o prostém životě nejnižšší vrstvy napříč amerikou, která tak připomíná nádenické práce v Dharmových tulácích. Střet morálky, bezmoci, a naděje, která umírá jako poslední.
Nádherné, nádherné, nádherné dílo. Já jsem velkým fanouškem Aloise Jiráska, byť některé věci je nutné brát s rezervou, zejména pokud glorifikuje Rusko. Nicméně toto dílo je krásný příběh o pronásledování nepohodlných Husitů v Českém Království.
Je neuvěřitelné, jak Jirásek dokáže propojovat jednotlivé postavy a události příběhu, nikdy by Vás některé spojitosti ani nenapadly. Líbí se mi, že Jezuitský řád není vysloveně haněn, je zde i ukázána jeho dobrá stránka zejména v Páteru bratranci paní Lerchové.
Závěr celého milostného příběhu mi rval srdce.
Fenomenální, skutečně fenomenální kousek, neuvěřitelné krásné kresby, navíc přední strana od autora Hellboye Mike Mignoly, božské. Příběh je velmi důstojným nástupcem knižních povídek. Má propracovanou zápletku a k tomu dokonalou ilustraci. Doufám ve vícero těchto děl.
Je to velmi příjemná a čtivá knížka, která je nesmírně důležitá pro uchopení přístupu, který je třeba zaujmout pro podstoupení 21 denní výzvy. Už mám náramek 2 měsíce a přehazuji si ho jako zběsilý, ale aspoň si tu svou negaci více uvědomuji. V okamžiku, kdy však hovořím o současné americké kinematografii, tak v rámci úspory energie náramek sundávám.
Je to skvělá kuchařka skvělého kuchaře, jehož působení v Ano, šéfe! jsem miloval a jeho hlášky budu používat do chvíle, než si mě andělé zavolají k sobě. Avšak musím říct, že bych od jednoho druhu mas dal vícero receptů a taky vícero sladkých receptů.
Tento díl trochu strádá, je to pravda, na druhou stranu si myslím, že je to nadále důstojné dílo a pokračování povídek v komiksové podobě. Na předchozí povídku Dům ze skla skutečně nemá, nicméně je velmi těžké udržet si standard. Kresby jsou však opět krásné a já osobně doceňuji snahu držet značku Zaklínač živou.
Zajímavé, minimálně zajímavé. Je tam mnoho proměnných, ale myslím, že by to mohlo fungovat, koneckonců tento muž sjednotil Čínu.
Opět velmi osvěžující komplexní čtení, ačkoliv musím říct že to míšení jednotlivých mytologií je místy trochu rušivé.
Obvykle komiksy nečtu, ale Hellboy, po hereckých výkonech Rona Perlmana mi sedl natolik, že jsem tomu podlehl a nelituji ani na vteřinu.
Jeden den, jeden dlouhý, nekonečný, bezútěšný den. Jeden další zmařený život, díky rozhodnutí jednoho člověka. Jeden velký pocit marnosti, jeden velký pocit Zmaru. A jen jeden cíl - přežít.
Podle mě krásně uzavřené vyvrcholení trilogie, oproti druhému dílu bravůrně zvládnuté společenské socio-psychologické problémy. Trochu mě v obecné rovině mrzí, že se autor rozhodl zlikvidovat prvek nebezpečí, který se skrýval na povrchu v podobě monster, které barvitě popisoval v prvním díle. Je trochu podezřelé, že dokázaly vymizet během jednoho roku, na druhou stranu chápu, že potřeboval otevřít bránu k vyššímu vývoji konceptu celého uzavření ságy. Konec je moc pěkný, dává čtenáři prostor k vlastní fantaziji.