vandalindakova komentáře u knih
Uf! Jako velkého fanouška HP mě tato kniha hluboce zklamala. Pořád přemýšlím, jak je možné, že tohle nechala Rowling vypustit do světa. Nikdo mi nevymluví, že je to jen tah, jak z nás vytáhnout další prachy.
SPOILERY! SPOILERY!
Začneme od začátku. První část byla tak neskutečně absurdní. Strašné! Albus: neskutečně pitomý a rozmazlený fracek. Ke svému otci se chová fakt příšerně, dává mu vše za vinu. Harry se snaží si k němu najít cestu, ale Albus nechce. Hádka o deku mě tak šíleně vytočila, že jsem měla chuť Albuse profackovat. Hlášky, co postupně padaly, jako např. vždyť má nos, byly tak průhledné. Nakonec udělá Albus tu největší kravinu pod sluncem. To, že se nemá zahrávat s časem ví snad každé malé dítě v kouzelnickém světě!! A on si jen tak jde a několikrát cestuje do minulosti, jenom proto, že je přesvědčen, že musí zachránit alespoň jeden nevinný život. No bravo Albusi, tak díky tobě umřelo nakonec těch lidí mnohem víc!
V druhé části už se vše napravuje, opět několikrát cesta do minulosti. Ale co mě úplně dorazilo byla dcera Voldemorta. Jako vážně? Konec byl nijaký. Během čtení jsem si připadala jako v hloupé reality show.
Takže jsi jdu vymazat vzpomínky a jdu dělat jako, že žádná kniha neexistuje.
Knihu jsem si pořídila spíše ze sběratelského hlediska. Některé kapitoly byly dost zajímavé, jiné mi přišli jako snůška keců. Jen je dost škoda, že nepočkali na všechny díly. Knihu jsem četla docela dlouho, než jsem ji přelouskala.
Naprosto dokonalé. Povídky jsou logicky seřazené, tak jak protínají hlavní příběh Selekce. Dává to smysl a skvěle to zapadá do celé série. Čtenář objeví spoustu jiných pohledů a dalších informací o postavách ze Selekce. Povídky se mi líbily všechny, dokonce i ta o Aspenovi.
Tak jak slibně začal první díl, tak se propadl ten druhý. Veliké zklamání. Začátek knihy byl extrémně zmatený. Trvalo mi půlku knihy, než jsem si to v hlavě srovnala. Celá kniha byla zmatená a chaotická. Nic extra se v knize nedělo, nic nového po přečtení člověk vlastně ani neví. Alespoň, že byla kniha čtivá a měla jsem jí celkem rychle přelouskanou.
Bože, ta kniha je tak hlučná! Úplně jsem všechen ten hluk slyšela ve své hlavě. Nápad a zápletka jsou super, baví mě tyto typy knih. Ale na čtení této série jsem musela mít čistou hlavu a dělala jsem si časté pauzy (což neberu jako nic negativního u tohoto příběhu). Dost často jsem se přistihla, že nevím co vlastně čtu a musela jsem tu část přečíst znovu. Na čtení bych řekla, že je trochu náročnější. Teď čtu třetí díl, tak jsem zvědavá, jak to dopadne.
Hned na začátek bych měla napsat, že jsem nečetla první díl, ale rovnou tento. Myslím si, že to děj nějak neomezovalo, příběh se děl po 10 letech a spoustu věcí autorka zmínila znovu.
Tuto knížku jsem našla celkem ztracenou v Levných knihách za pár kaček.. A já se ptám sakra proč? Kniha by si zasloužila mnohem větší uznání.
Autorka má dobrý rozhled v dějinách, který skvěle v knize použila. Šlo vidět, že její dílo je dobře promyšleno, a ne jako některé jiné knihy (na papíru slatané nesmysly). Hrozně mě bavili části, kde některé události, které se v historii stali, byli způsobeny anděly. Skvělá je myšlenka andělů jako démonů a lidí jako jejich lovců. . Bylo super číst o andělech také z jiné strany, než jen zamilované andělské lovestory.
Další hvězdičku dávám za složitost díla. Po dlouhé době kniha, která mě nutila po celou dobu přemýšlet. I přes malý počet stran, byla hodně obsáhlá. Nechápu, jak někdo může ubírat hodnocení za složitost díla. Pokud tomu někdo nerozumí, je to problém čtenáře a ne knihy.
Díky bohu, že tam nebyla žádná lovestory. Tím by spisovatelka knihu úplně zabila. A ten otevřený konec....no jsem zvědavá, co se bude dít dál, ale doufám, že Evangeline to přežije. :D
Za mě teda určitě pět hvězdiček a určitě dočtu první díl.
Když jsem knihu četla, nevěděla jsem, co si o příběhu mám myslet. Pořád jsem cítila, že mi to nějak nesedlo. Až postupně ke konci jsem se do děje dostala pořádně. Rozhodně je kniha dost rozdílná od ostatních podobného žánru. Ale myslím si, že je to dobře, že se liší. O tématu víl se tolik nepíše, je to asi druhá kniha, kterou jsem na toto téma četla. Takže velké plus za originalitu, ta je v dnešní době dost důležitá. Čím dál víc potkávám knihy okopírované z jiných příběhů a jsem ráda, že tato mezi ně nepatří. V první polovině mi kniha připomínala styl psaní Jacqueline Wilsonové, kterou jsem v dětství milovala. Možný SPOILER: Juli se najednou ocitla mimo svůj zvyklý život, ničemu nerozuměla a nikdo jí nechtěl nic vysvětlit. Svět Normality byl dost příšerný, utlačování jakýchkoliv osobností. Její otec byl korunovaný sobecký idiot. Asi to zdědil po mámě. Na druhou stranu jsem hrozně měla ráda Ksy, alespoň se něčím vybočovala a nebyla jako ostatní v davu. Jsem zvědavá, jak se bude vyvíjet další díl.
Už začínám být alergická na knihy okopírované z jiných knih, kort když se jedná o provařená díla typu Stmívání, Upíří deníky atd. Ale vážně, to jsou spisovatelky tak zoufalé, že musí kopírovat z tak profláklých příběhů? Velké minus dolů za toto. V půlce knihy už jsem byla vytočená jen a jen kvůli tomu, že jsem na každé straně viděla Stmívání nebo Upíří deníky. MOŽNÉ SPOILERY: Holka, která potká nového studenta, ze kterého jsou všichni paf (ano potlesk, tady to aspoň otočila). Eden je absolutně bez sebevědomí a pořád kecá o tom, jak je hnusná a nezajímavá. Ryan má však oči jen pro ní, jako ve všech slaďárnách. Kamarádi úplně stejní jako kamarádi Belly Swanové. Dojde jí, že Ryan není normální člověk. Blížící se ples. Celá parta jede nakupovat (šaty) do jiného města, ale EDEN nakupování nebaví a jde raději do knihkupectví. (Jako fakt vážně??) Skok z útesu a nemocnice. = tohle celé a mnohem mnohem víc je prostě celý Stmívání. A jelikož nám chybí nějaké to klišé, tak přidáme cestování časem, které mělo být nejspíš hlavní zápletkou, ale díky přeslazenému románku mezi EDEN a Ryanem, to úplně zazdila, a spíše to vypadá jako kulisa obrovské lovestory. A konec? Děsný, zbytečně moc protáhlý. Měla to skončit o 3 kapitoly dřív a udělala by lépe.
Než jsem vzala knihu do ruky, tak jsem si přečetla několik recenzí. Celkem jsem se bála, že mě kniha zklame. Na druhou stranu jsem si říkala, že od ní nemohu čekat to samé, co od Selekce, protože příběh už je o někom jiném než o Americe a Maxonovi.
Na začátku knihy jsem pochopila, proč se dost píše, že kniha čtenáře zklame. Eadlyn se opravdu chovala jak rozmazlenej a vybíravej fracek. Chvíli jsem si říkala, jestli to náhodou není dítě Celesty a ne Americy. Děj žádný, akce už vůbec ne. V této části knihy jsem měla ráda části, kde jsem se dozvídala nové věci o postavách ze Selekce. Selekce z pohledu Eadlyn mi přišla strašně uspěchaná, všechny by nejraději vyhodila rovnou a s nikým se skoro ani nebavila.
Poté se v jedné části něco změnilo. Eadlyn si začala spoustu věcí pomalu, ale jistě, uvědomovat. Začala trávit více času s klukama. Už mi to připomínalo tu Selekci. Najednou se to četlo mnohem lépe. Dost jsem fandila lidem, kteří jí dokázali říct, že je nafoukaná. Myslím, že na dobro jí změnil její bratr Ahren tím, co na konci udělal. A tak jsem velmi zvědavá, jak se to bude vyvíjet dál. Dost mě zajímá, jak dopadne Erik, Henri a Kile.
Nakonec mi kniha přišla stejně super jako Selekce. A taková poznámka nakonec: Strašně jsem se musela smát, když řekla, že se její kůň jmenuje Karamelka. Celá kniha plná zajímavých a exotických jmen a ona má koně Karamelku :D
Tak přečteno podruhé. Je neskutečné, že i když jsem jí nečetla poprvé, tak se mou kniha opět pořádně zahýbala. Neskutečně plná emocí. Posledních 50-100 stran jsem se zase musela nutit nebrečet. Kniha vás prostě do sebe vtáhne a vy si emocionálně prožijete celou selekci jako by jste byli její součástí. Opět jsem jí zhltla během jednoho dne. A teď hurá na Dceru :D
Čím víckrát sérii přečtu, tím je to lepší a lepší. Pokaždé tam najdu něco nového a můžu to číst třeba milionkrát. Prostě srdcovka, na kterou nedám dopustit, a tím mám na mysli všech 7 knih.
Tento díl se liší tím, že už se neodehrává v Bradavicích (kromě poslední bitvy). Kniha je tak skvěle napsána, že i když se v některých částech nic neděje, tak to není zdlouhavé. Bavilo mě postupné odhalování Brumbálových tajemství, ale i Snapeových.
Celou dobu jsem si čtení užívala a určitě znáte ten pocit, kdy chcete knihu dočíst a zároveň nechcete, aby byl konec. Až zase nebudu vědět, co číst, tak vím po čem sáhnout.
Když jsem Labyrint rozečetla, nutilo mě to se ke knize pořád vracet,dokud jsem jí nedočetla. Skvělý námět, kniha se četla moc dobře a divila jsem se, že už jsem na konci. Hned otevírám další díl, protože bych to nevydržela.
Trilogii jsem přečetla dá se říct jedním dechem. Když jsem začala, musela jsem číst, dokud nebyl konec. Ale zjistila jsem, že o ní nějak nemám co říct. Nápad super, nejsem schopná říct, která z knih je nejlepší. Nechalo to ve mně velký dojem, ale nejsem nějak překvapená ani rozhozená z toho, jak to dopadlo. Tato série mi dokazuje, že nemusí být nějak extra strhující konec, aby byla kniha dobrá! Jejich hlášky byly děsně nakažlivé.
Rezistenci bych rozdělila na dvě části. První část knihy- jako vážně? Oproti Divergenci opravdu zklamání. Čtyřka s Tris byli najednou úplně jinými osobnostmi, hádali se jako malý děcka na to, že spolu byli chvilinku. Doopravdy jsem byla překvapená, že Tris vůbec přežila. Za její sebevražedné sklony bych jí nejradši nafackovala. Kde je Tris z Divergence? Já tu viděla jenom ufňukanou holku, která si myslela, že když se pokaždé vydá na smrt, tak všechno zachrání a nedocházelo jí, že existují lidé, kterým na ní záleží.
Druhá část knihy- díkybohu, že se spisovatelka vzpamatovala a dala knize aspoň nějaký ten děj. Tris konečně aspoň něco došlo a už se nechovala jako idiot. Na konci jsem dokonce i trnula hrůzou, jestli jí Čtyřka zavrhl nebo ne.
A na závěr: Kniha mi přišla trochu zmatená a děsně utahaná, než jsem se některými nudnými částmi prokousala. Divergence je z těchto dvou knih o 1000% lepší.
A proč CALEBE? proč?
Co na to říct? První díl ušel, druhý díl byl lepší a třetí? Asi nejslabší kniha ze série. Nuda, nuda a nuda. Třičtvrtě knihy byl o ničem a na konci najednou se toho dělo tolik. Knihu to ale nezachránilo, protože když je 400 stránek o ničem, tak 20 stránek akce z toho fakt neudělá dobrou knihu. V půlce už jsem se opravdu těšila, až budu mít dočteno. Už od druhého dílu jsem měla chuť vraždit za vyjadřovací schopnosti a slovní zásobu. Opravdu nemuselo být na každé stránce: moje vnitřní bohyně, Ach můj ty stíne (za tohle jsem opravdu měla chuť autorce omlatit knihu o hlavu). Totálně to rozsekala, nevím jestli svojí nevědomostí nebo naschvál dělala z postav blbce, např. větou, která nejde zapomenout: na ruce má kolíček, k čemu to asi slouží? Jako vážně???! Jako zdravotníka jsem u toho trpěla. Dál mě rozčilovalo chování Any (chovala se jako umanutej fracek). Ani nevím, proč dávám 2 hvězdičky, asi ze zásady, že žádná kniha pro mě není odpad.
O Divergenci jsem hodně slyšela, ale příliš mě nelákala. Nakonec jsem jí (díky nudě) vzala do ruky a jsem ráda, že jsem to udělala! Další kniha, která přibude na můj seznam super knih. Kniha má super zápletku, 5 frakcí a každý se musí řídit pravidly své frakce, která je důležitější jak rodina. SPOILERY! S Beatrice (poté už jen Tris) jsem prožívala celé její začlenění. Celou dobu jsem čekala, kde se to zvrtne. Později už mi Tris občas přišla moc necitlivá a drsná. Na konci mě mrzelo, že umřelo tolik postav, její rodiče Will atd...Až do konce jsem se modlila, aby se nic nestalo aspoň Čtyřce (oblíbila jsem si ho). Jsem zvědavá jak to bude pokračovat.
Fakt super na odreagování, zpracování se mi hrozně líbí. :)
Skvělá kniha pro každého fanouška :) Bajky jsou skvělé, doplňují je komentáře profesora Brumbála, kde se člověk dozví zajímavé věci, které předtím třeba i nevěděl.
Nanu jsem si přečetla, protože jsem na střední četla Zabijáka a docela mě zaujal. Hlavní postavu Nanu jsem nejprve vůbec nebrala jako ,,svini" (jak tady někteří píší), brala jsem to jako popis té doby, prostě fakt jak to dříve vypadalo. Později, když už Zola popisoval, jak každýho chlapa vysála, tak už se mi začala hnusit. Bylo tam na mě moc postav a jmen, kolikrát jsem nevěděla, o koho se vlastně jedná. Zabiják byl pro mě zajímavější, přesto jsem ráda, že jsem si tuto knihu přečetla.