Vec1980 komentáře u knih
Už všechno o knize určitě najdete níže a nebo výše. Kniha s ne příliš složitým dějem (který se ani nehodí), ne příliš mnoho postavami (které ani nikdo nečeká) a s ne příliš šťastným koncem (který ani není možný). Celou dobu jsem měl chuť na Calvados z Normandie, večeři s výhledem na Vítězný oblouk a zažít déšť na bulváru Paříže. Calvados pořeším v nejbližší době a snad se potkáme s Ravikem :-) v Paříži - určitě jich tam je pořád spousta...
Knížku jsem si nechal pořídit cíleně na základě pár vět popisu, určitě jsem tomu ale rád.
V dnešní době zaměřené na finance jsou příběhy v knize nasprosto zv jiné reality. Není podstatný konec povídky, není podstatný ani začátek ... podstatný je pocit, v mém případě asi husí kůže :-( .
"Copak mi to neseš, chlapče? To je pro beránka, tatínku. Jakého beránka? Svátečního beránka, tatínku. Postaral jsem se mu o jetel. Teď už ti zbývá jen koupit beránka. Svátek není pro nás, synku, řekl. Jsme chudí."
... podstatný je pocit, v mém případě asi husí kůže :-( .
Povedené stejně jako předchozí. Bohužel se mi zdá že struktura mi začíná téměř vadit. Do poloviny jeden děj a jeden pochatel, potom zvrat, zamotání a pokračování k pachateli na druhé straně. Určitě ale stojí za přečtení a určitě doporučení s přísliběm napětí a ne zcela čekaného konce...
Poprvé se mi stalo, že je úplně jedno jestli vidíte kreslenou verzi, posloucháte úžasně namluvenou nebo přečtete knižní verzi. Není důležité která verze, všechny dokonalé .....
http://www.databazeknih.cz/knihy/muz-ktery-sazel-stromy-3640
https://www.youtube.com/watch?v=W2oOaA2aqZQ
http://www.radioservis-as.cz/katalog/zbozi.php?detail=1554
Knihu jsem cíleně hledal poté co jsem přečetl hojně recenzované následné dílo Čistý a určitě stejně jako Čistý i tato kniha zůstane fyzicky v knihovně. Pokud hledáte nějaké srovnání tak to si nejsem jistý jestli je možné. Z mého pohledu, kdyby vyšly knihy v opačném pořadí tak by recenze oslavovala třeba zrovna tuhle. Hlavní hrdinou je James Dryer přicházející na svět v roce 1739. Obyčejné dítě v obyčejné anglické vesnici v době osvícení pokud chcete. Z prostředí se vyčleňuje pouze absolutní necitelností a to nejenom k bolesti. Význam scény, kdy spadne ze stromu a bez jakéhokoliv zájmu se dívá na svou zlomenou nohu a její nápravu vesnickým "odborníkem". Možná tohle je předobrazem, proč v průběhu příběhu je postupně každým zneužíván jako pouťová atrakce ppro danou vlastnost a to až do doby kdy se na válečné lodi přehoupne do dospělosti a bez jakéhokoliv citu se postupně stává chirurgem (jako jediný schopný operuje v průběhu bitvy a po jejím skončení se zájmem pitvá amputovnou ruku - vlastně lidské tělo je jeho jediným zájmem). Autor podle mého velmi dobře postupuje v ději, stejně tak jako z příběhu ve formě dopisu tak ve formě klasiky. Kariéra, cesta do Ruska, ....... a vůbec určitě mohu jen a jen doporučit, určitě i více než Čistého.
Velmi podnětné čtení. Málokterá kniha Vás donutí přemýšlet nad více ději najednou (5 je opravdu extrém a přídavkem ještě jeden vrcholový příběh bez konce) a snažit se co nejdříve dostat k vrcholu, aby si lidský mozek mohl konečně některý z dějů uzavřít a trošku si oddechnout.
Přiznám se, že jsem knihu nečetl jedním dechem, ale o to to bylo zajímavější to číst po dobových kouskách. Stejně tak při čtení od začátku k polovině jsem ne zcela našel pro všechny přechody to slabé vodítko spojující dané.
Mohu jedině doporučit a jestli se podívám na film? Nevím, parvděpodobně spíše kvůli ztvárnění, ale určitě ne kvůli příběhu, ten patří jinam než na plátno či obrazovku.
Ještě o kousek drsnější než Mluviti pravdu. Záležitost na čtení na pár dní, ale neskutečných. Druhá kniha ze které člověka bolí hlava a prostě si musí dát na Marana panáka ... Díky autorovi za dokonalost.
Četl jsem shodou okolností po Keplerovi (Lovec králíků) a jsem rád, že Policie zase opravila můj pozitivní názor na severskou krimi.
Policie dokázala překvapovat kapitolu za kapitolou. Dějově více než dokonalé a překvapivé, málokdy máte od poloviny co kapitolu jiného favorita na téměř dokonalého vraha.
Jediné co je vhodné vědět, že byť nic nebrání tomu číst díly náhodně, je podle mého mnohem vhodnější nepřeskakovat s sérii žádného Harryho. Zatím všichni stáli za přečtení a příběh se stále posouvá kupředu a neupadá.
Zajímavá knížka, možná až příliš. Pokud hledáte, sice útlou ale možná až moc obsáhlou knihu, o jednom finském autorovi, je to tahle. Na mne až příliš obsahů Waltariho děl, příliš mnoho konstatování jeho života, možná až se strojovým popisem.
Škoda jen, že i navzdory snaze o mnoho detailů životních i cestopisných chybí občas alespoň nějaká základní mapa, určitě by nevadila. Helsinky zase tak velké nejsou.
Pokud ale hledáte náhled do Waltariho života, raději doporučím přímo Čtyři západy slunce (Román o románu) 1976, M. Waltari.
Pro děti a mládež. Tohle je podle mého první díl, který to potvrzuje. Jako relax fajn, zakončení důstojné. Tedy myslím to první zakončení. Natáhnutí o pár stránek se zakončením číslo 2 právě odsouvá celou sérii přímo do světa dětí a dokonalých konců ....
Určitě má kniha potenciál, bohužel mám dojem že ten je právě v osobním podání na prknech právě přímo Tydýtem :-).
Každý má nějakou svou vlastnost, jenom v téhle knize je to trošku jiná úroveň. Pro někoho pohádka, pro někoho kratochvílné čtení a pro někoho fantazie v čisté formě. Proč se nepřenést do světa podivných dětí a utéct od šedé reality. Časová smyčka, zázračné děti, zlo a dobro, vládci času .....
Osobitý styl jak jsem doufal. Nejde zařadit ani jako román a ani jako cestopis. Bohužel o co lépe napsané o to více smutnější jako celek. Formánek má bohužel v dnešní uspěchané technické době tu smůlu, že během pár let stihl kulturu Siberutu jak objevit tak i úplně ztratit. :-( .. bohužel doba A.V.Friče, kdy ten mohl jižní Ameriku poznávat v průběhu života a nezažít úplný zánik kultur je dávno pryč.
Těžko popsat knihu tohoto obsahu. Nejjednodušší bude asi charakteristika "Příběh 5 postav" - Hamilkar, Narr Havas, Salambo na jedné straně a Matho, Spendius na straně druhé.
Historicky si netroufám posuzovat, takže pouze jako zaujatý čtenář. Flaubert se možná pustil do krajin jemu lehce vzdálených, ale celkový obraz zápasu Kartága a žoldnéřů zprvu domáhajících se svého žoldu dovedl k dokonalosti. Mnohdy jsem se musel vracet a číst některé z pasáží ještě jednou a pomaleji. Popis pokladů, národů, vojáků, zbraní, božstev a obřadů je neskutečně detailní a mnohdy je problém si dané alespoň z malé části přenést do obrazu byť jen ve fantazii.
S označením Romantický příběh jako nosného tématu osobně nesouhlasím. Každý si najde svou linii, pro mne osobně to byl děj bojů, příprav, obětí a intrik s téměř zanedbatelnou milostnou platonickou záletkou.
Mimochodem při srovnání filmu Trója a možnosti jak by mohl být natočen tento román Salambo by Trója zůstala hodně pozadu. Naštěstí pro nás všechny je poslední pokus z roku 1960 (http://www.csfd.cz/film/93219-salambo/) a snad další nebude a zůstane pouze fantazie ...
Citát:
Žoldnéři chtěli vědět, zda neřekl ještě něco jiného, a Libyjec připojil: "Protože jsem zůstal před ním stát, ptal se mě, na co čekám. Odpověděl jsem: Že budu zabit! Tu odvětil: Ne odejdi! Až zítra s ostatními!.
Tato velkomyslnost barbary udivila, některé však poděsila a Matho litoval, že vyslanec nebyl zabit.
Zajímavá kniha. Psané docela čtivě. Jako čtenáře mne překvapilo více vrcholů děje, které se nedají příliš předpokládat. Autor velmi dobře ví jak si pohrát s čtenářem a finální řešení děje je popsáno úplně stejně ve smyslu stoupajících schodů. Naštěstí na ně navazují další v následné knize.
Šílené prostřední je zjevně každé, které se točí kolem politiků a politiky .. možná umocněno východo-evropskou demokracií. Navíc moc peněz, které vládnou všem jako bájný prsten.
Pokud hledáte poučení, napadá mne po přečtení knihy jedno ... nevolíme PRO někoho, ale už napříště PROTI někomu. Není čistá volba.... vlastně není podstatné jak moc knize uvěříte nebo ne.
Přestože je knížka už lehce staršího data a Big data se mění více než rychle. Určitě zajímavý náhled do logiky dat, analýz a použití výsledků.
Velmi zvláštní ... nevím jak jinak knihu hodnotit.
... více než osobní, k zamyšlení.
Zajímavé čtení v nemilé době roku 2020. Příliš mnoha paralel. Uzavřené Japonsko v důsledku rozhodnutí mocných, obyvatelé bojící se porušení pravidel, která vlastně nechápou a která jsou jiná každých pár dní. Než riskovat zatčení a trest, tak raději nakonec raději nedělají témeř nic. Stará generace je vlastně ta která pracuje a každá mladší a mladší je více a více zasažena degradací těla i prostředí v důsledku minulého znečištění životního prostředí.
Už tak specifické prostředí Japonska je úplně izolováno pro podporu všeho domácího, včetně vyloučení jakéhokoliv cizího slova z aktivního jazyka.
Prakticky jediné dvě postavy je pradědeček Joširó a jeho vnuk Mumei. Mumei je prakticky nový evoluční druh člověka. Bylo by více než zajímavé jak by knihu převedl do svého světa Hayao Miyazaki...
Milá knížka na pomezí reality a fantazie. Přechody mezi tím nejsou až tak podstatné pokud přijmete autora takového jaký je. Byť chvílemi uvažujete jestli přebral, jestli mluví o tom o čem si myslíte že mluví a nebo že je z podivem, že vůbec experiment přežil ....
Pokud Váš výtisk obsahuje Nezbytné poznámky tak prosím považujte je za zcela a úplně zbytné :-)