Vendula39
komentáře u knih
Mít pro co žít
Richard Roper
Úžasná kniha, která řeší na jednu stranu smrt jako takovou, ale na straně druhé taktéž umění milovat. Umění přiznat si své chyby, svou blbost, život je víceméně celý o představivosti. Někdy nám nezbývá nic jiného než jen snít o nějakém tom perfekcionismu, který nemůžeme skutečně prožít, ale z celého srdce bychom si přáli aby ten imaginární život byl tím skutečným. Andrew a jeho představivost mi v mnohém připomíná samu sebe, i když dostat se do tak prekérní situace, z níž se stal začarovaný kruh a není cesta ven je o level výše. Nejvíce sympatická postava se pro mě na plné čáře stala Peggy, ať už jejím klidným chováním, které vyzařuje sladké momenty všedního stereotypního života, tak i její smysl pro humor nebo schopnost správného rozhodování. Knihu bych shrnula jako úžasně strávený čas věnovaný sice neveselému povolání ale o tom je život a někdo se tím živit musí.
Krysař
Viktor Dyk
Již krátce předtím, než jsem se rozhodla jovelu přečíst, tak jsem již dopředu věděla o čem zhruba je. Děj se mi líbil, nejvíce mne zaujala postava Sepa Jergena, který prostě všechno jednoduše pochopil později než ostatní. Každý z nás je nějaký a to se nám Krysař celou dobu snažil říct, že není důležité jak se ve skutečnosti.jmenuje, anebo odkud přišel, ale ro jaký člověk je.
Mám tě ráda, nemám tě ráda
Jo Watson
Jednoduchý romantické příběh se spoustou trapných momentů a okamžiků. Jen si řekněme, kdo z nás by nechtěl být slavná herečka? Ale chovat se tak v denním životě, to už je až příliš. Zaznamenala jsem krásný milostný příběh, ale také nějaké to zklamání. Nejspíš se má první knížka od africké autorky, ale určitě ne poslední.
Báječná léta pod psa
Michal Viewegh
Za mně jedna z nejlepších knih k maturitě. Postavy mají každá svou výjimečnost, Nejvíce se mi líbila postava Jarušky, ale Kvido válel na plné čáře. Kdo jiný by taky zvládl číst již ve školkovém věku.
Pád do hlubin
Amber Cowie
Po dlouhé době jedna z úžasných knih. Děj byl výjimečný v autorčině podání. Líbilo se mi srovnávání minulosti s přítomností, ale co mně nejvíce dostalo byl konec. Člověk by takový zvrat opravdu nečekal, alespoň za mně mě konec překvapil.
Vězňova žena
Maggie Brookes
(SPOILER) Nesuď knihu podle obalu, ale v tomto případu si dovoluji oponovat, tak harmonicky ten příběh zase nevypadal. Příběhy o skutečných událostech mě ovlivní vždy víc než si dokážu připustit, ale to mě právě nabíjí číst je dál a dál. Tento byl opět něčím vyjímečný a ta ironie, že by v přísně střežených zajateckých táborech mohla přežívat žena je vskutku poutavé. Ovšem skutečnost, že musela několik měsíců nosit korzet i v noci mě za ni bolí ještě víc než bylo popsáno. Největší škoda je, že už není v příběhu dopsána skutečnost, jak dopadli ostatní z těch, kteří s nimi ty trýznivé podmínky museli prožívat, konkrétně to, jestli se s nimi Izzy s Billem ještě někdy viděla.
Cesty srdce
Susan Wiggs
Co dodat? I když se nám stala sebehorší tragédie, tak nakonec ve svém srdci najdeme někdy trnitou, ale někdy i rovinatou cestu, jak se s ní vypořádat. Kniha mě vzala u srdce, geniálně napsané dílo, vyjadřující jak jsou rodinné vztahy důležité a pokud se jedná o záhady, no tak to patří k mým oblíbeným tématům už nějakou dobu. Zéjména pátrání do minulosti mě většinou naplní takový zvláštím pocitem, co by se asi stalo, kdybych sama žila v té době? Každopádně letní dovolená ve Francii nezní vůbec špatně no a sídlo Bellerive bude mít u mě vždy dveře otevřené stejně jako Camilla a její nezvyklé povolání.
Růže pro Algernon
Daniel Keyes
Knihu hodnotím velmi kladně, ať už z důvodu působivého, neobvyklého děje, tak také díky následnému shlédnutí divadelního představení v Praze. Při čtení tohoto díla mi nejednou vletěla slza do očí. Objevily se však i vlny štěstí, například, když byl hlavní hrdina na špičce svého snu k chytrosti. I když nebylo v knize zmíněno zrovna nějaké přirovnání, tak ze čtení vyplynulo, že pokud je člověk méně chytrý, tak je spokojený, protože v okolí vnímá samé kamarády. Když je dotyčný průměrný začne si všímat různých druhů povahy, ale pokud je abnormálně vzdělaný, tak ztratí vše jako tomu bylo v prvním případě, protože to je on, kdo odsuzuje, ty méně vzdělané. Nejlepší části byly vylíčeny s bílou myškou, koneckonců za nic nemohla, když si ji vybrali k pokusu a nezbývá nic jiného než jí vzdát hold.
Pygmalión
George Bernard Shaw
Drama mě velmi zaujalo, zejména odlišné vnímání pánů na květinářku. Podle mě se Líza rychle naučila novému vyjadřování a ani jsem se jí nedivila, když si konečně vybila vztek na pana Higginse, za to, co jí udělal. Dílo bylo krátké, po jazykové stránce dobře čitelné, určitě si ho za pár let přečtu znovu.
O myších a lidech
John Steinbeck
Novela se mi krásně četla, bylo to zapříčiněno i její krátkou formou. Nejvíce mě zaujalo přátelství ústředních postav a ukazuje nám to, že nesmíme zanevřít na lidi s nějakým hendikepem, ať už nám způsobují jakékoli problémy. Každý z nás má nějakou úchylku a vzít si do kapsy myš a hladit si ji je pro dnešní svět nepřijatelné, ale najdou se i takoví, kterým by to přišlo normální. Dílo celkově hodnotím velmi dobře, líbil se mi jak děj tak i popis prostředí, konkrétně krajiny.
Revizor
Nikolaj Vasiljevič Gogol
Dílo se mě velmi zaujalo. Byly tam krásně vykresleny okamžiky, které se snaží lidé co nejlépe ututlat, když má přijet nějaká kontrola. Myslím si, že v dnešní době by to také mnozí zkoušeli. Řekla bych že jde i o nadčasové dílo, které když si někdo přečte, tak neudělá chybu.
Obraz Doriana Graye
Oscar Wilde
Podle mého názoru, jedna z nejlépe napsaných knih vůbec. Dílo se mi krásně četlo, bylo psáno srozumitelnou češtinou. Ústřední postavou byla mladá postava, se kterou jsem se mohla ztotožnit. Zaujala mě taktéž předmluva, v které byly řečeny různé citáty pana Wilda, s něčím takovým jsem se ještě u knihy nesetkala. Řekla bych, že to platí na jakékoli dílo (např. Cílem umění je odhalit umění a skrýt umělce). I přes větší počet stran, dílo hodnotím velice kladně a v budoucnu se k němu určitě s radostí vrátím.
Tyrolské elegie
Karel Havlíček Borovský
Elegie se mi velmi líbily, protože mám ráda humorné básně. Nejvíce mě zaujalo zobrazení černého buldoga, měsíčku nebo verš o borovském kostelíčku. Určitě si na tyrolské elegie ještě někdy vzpomenu a znovu si je ráda přečtu.
Můj (téměř) dokonalý život
Sophie Kinsella (p)
Každý z nás sní o "onom" dokonalém životě, ale málokdo ho ve skutečnosti opravdu žije. V dnešní době na sociálních sítí může vše vypadat jako realita, ale mnohdy to tak vskutku není (jedná se i o Katiin případ). I když Deméter nebyla nijak přátelská, tak musím přznat že kolektiv uměla vést velice dobře a následná spolupráce s Kate oběma jenom prospěla. Nejlépe byly popsány chvíle odplaty, neštěstí ale i radosti. Pokud nemáte zrovna co číst, tak neuděláte určitě chybu, když se dotknete téhle knihy. A Alex se jevil jako milý chlápek, a tu projížďku na kole bych si s ním klidně v zimě dala.
Žít navěky
Dara Horn
Zpočátku se četla těžce, chvíli trvalo, než jsem se do ní začetla. Ve výsledku nejsem zklamaná z přečtení, kniha byla pojatá takovým vlastním osobitým způsobem, který se jen tak nevidí. Nevím jestli bych po takovém čtení chtěla "žít navěky", ale jedno vím jistě, že by to nebyla špatná zkušenost , žít třeba do sta let, člověk by si aspoň utřídil myšlenky a zjistil by jak se svět postupně změnil.
Zloba
Chris Carter
Přečteno jedním dechem. Děj byl pojat zajímavým originálním způsobem. Nejvíce mě zaujalo, že se vrah svěřoval se svou taktikou. To se jen tak nevidí, většinou na všechno policie přijde sama, tady hrála však klíčovou roli nápověda ze strany vězněného. Pěkně podána byla i minulost onoho Roberta Huntera, mnoho se tím v jeho kariéře vysvětluje. Nejvíce zarážející ovšem zůstává mimika a chování obžalovaného, ten klam, na kterém má život postaven.
Anna Kareninová I
Lev Nikolajevič Tolstoj
I když má dílo hodně stran, tak se mi docela dobře četlo. Některé pasáže se však hrozně vlekly. Přečetla jsem to víceméně povinně, ale i tak se mi dílo docela líbilo a rozhodně má něco do sebe.
Hledá se Romeo
Alexandra Potter
Takový oddechový román. Od začátku bylo jasné jestli zůstane s Willem nebo Sykesem, i když se jejich role střídaly na Juliině první příčče. Líbily se mi některé pasáže, nejvíce například ten výlet do Verony.
Dívka v ledu
Robert Bryndza
Kniha se mi líbila. Překvapila mě v hlavní roli detektiva žena Erika. Oceňuji různé zápletky, překvapením pro mě byl i výsledný vrah, co zabíjel pokaždé se stejným motivem. Kniha se mi četla jedním dechem a vřele ji doporučuji dalším čtenářům k přečtení.
Kulička
Guy de Maupassant
Ze začátku docela nudná kniha popisující válku a nepokoje s ní spojené. Nicméně po příjezdu dostavníku se kniha začíná rozvíjet a je čím dál lepší. Je zde humoristicky popsána situace tehdejších francouzských vrstev společnosti, ale ve skutečnosti je lepší být možná chudým člověkem, kterým pohrdá společnost než bohatým šlechticem, který se staví nad ostatní a myslí si že je lepší.
