Vendula897 komentáře u knih

Mohl geniální velikán napsat jinou hru než geniální? Nemohl. Proto 5 *****
Tento způsob humoru já prostě miluju a Cimrmana s ním...
A co už vůbec nechápu, jak se někomu může nelíbit - nebo, neřku-li tomu nerozumí. To musí být , panečku chudák, bez radosti k životu. Poslal bych ho do města, pro šafrán a trochu toho zázvoru, aby se mu rozsvítilo.

26 04.07.2023

Co napsat ke knize, k jejímuž přečtení musí čtenář dospět sám. Snaha základních škol se slovem MUSÍŠ PŘEČÍST vedo k odporu cokoli jakkoli číst, přesto, že se jednalo o kvalitní literaturu.
Pověsti od Aloise Jiráska...naše česká Bible, ve které se potkávají nalše dějiny s naší českou, trochu bojácnou,trochu hrdou a trochu vysněnou českou náturou.
Dějiny své země by měl znát každý, kdo se pyšní tím, že absolvoval základní školu. Pověsti , které tak nádherně pan Jirásek popsal nejsou dějiny jako takové. Měly by...a podle mě i dávají ...čtenáři možnost odkrýt čtivou formou to, odkud jsme, odkud přicházíme...a to je základ hrdého češství. Vědět odkud pocházíme a to zač se tady naši předci prali. A možná nám to ukazuje i cestu, kudy jít, aby se naši potomci, co budou šlapat po naší krásné , české zemi za 100, 200...500 let nemuseli stydět za historií, kterou jim zde zanecháme my, součastní nájemníci země České.

37 28.06.2023

Kniha , některými čtenáři zatracovaná, některými vyzvedávaná. Já patřím k té druhé čtenářské skupině. Kroniku mám doma a ač jsem ji četla nesčetněkrát, vždy mě okouzlují ty 1000 let staré příběhy našich dějin....mlhou již obestřené, pravdu co a jak skutečně bylo již nedohledáme, přesto je to naše, česká, historie.
Můj děda, který za nacistické okupace zažil komfort koncentračních táborů od Terezína po Mathausen mi vyprávěl, že právě naše, české dějiny, vězňům pomáhaly najít ztracenou hrdost a tak přežít.

20 28.06.2023

Kouzlu této knihy jsem propadla někdy ve třetí třídě a láska z toho byla na celý život. Nejenže provázela dětstvím mě, moji kluci u ní usínali až do věku, kdy už dávno uměli číst ,ale jakákoli nemoc u nás začínala větou..."budeš mi číst o beranovi?"...
Hodně mě mrzí, že vnučka poslední dobou knihy vyměnila za nový mobil a už po knize takřka nesáhne... virtuální svět však nabízí vše bez čekání, ale to, že okrádá o fantazii, to už je kapitola jiná...

51 28.06.2023

Knihu jsem jako malá holka četla tisíckrát a celé dětství toužila po štěněti...až... naši postaví dům a bude zahrada, až budu větší, abych se o něho mohla starat, ...až nebudu mít starosti se školou a bude na psa čas....až jsem se nakonec vdala, měla děti a dětem štěně pořídila hned, co začali kluci rozum brát, A tuto knihu četli už se štěnětem v náručí. Oba dva mají doma pejsky a vnuk už bere psa jako člena rodiny. O víkendu jsme prohlíželi knihu a už se těším, až bude moci sám polykat písmenka a s pomocí fantazie si bude číst a přemýšlet o svém prvním štěněti. Moc krásně to pan Čapek popsal, plných 5*****

55 27.06.2023

Pro mě celoživotní leporelo, které drželo v naší rodině každé dítko od batolícího věku a a předává se po generace dál a dál...až vnukovi jsem musela koupit nové. Leporelo totiž bylo již tak ohmatané, že nebylo lze rozpoznat obrázky, natož písmenka...staré jsem pečlivě uložila do krabice a čteme s vnukem nové a zase se po ránu ozývá u nás z postýlky...Hop a malý mraveneček ráno skáče z postele...

37 24.06.2023

Cimrman je prostě můj šálek kávy už od střední školy. S laskavostí nám ukazuje lidské neřesti a tak si vlastně ani neuvědomíte, jestli jste ve škole seděli v sekci "debil", nebo "blbeček". Já možna měla kliku, zřejmě jsme seděli vedle sebe blbečci dva.
Cimrmanovo dílo je prostě nesmrtelné a díky Svěrákovi a Smoljakovi jsem prosmála mládí, spoustu věcí jsem pochopila , když jsem byla starší a dospělejší a nyní, když stáří obchází kolem vrat a zatím se bojí zaklepat, ale ruku už zpoza zad vystrkuje si Cimrmana užívám a to jak v knihách, tak v audioverzi( kdy vzpomínám na první gramodesky, které jsem sháněla po všech možných prodejnách). A baví mně čím dál tím více.

32 16.06.2023

Knihu jsem dostala v 16 letech, v roce 1981 a byla děsně naštvaná, proč mi naši takhle zkazili Vánoce. Neměla jsem v nejmenším úmyslu se vdát a natož někomu vařit. A v roce 1985, kdy jsem se vdala jsem tuto knihu vzala na milost a stala se z ní moje největší pomocnice, de facto i kamarádka, protože co ta si chudák vyslechla ...hanba mluvit.
Za to, že troufnu si tvrdit celkem slušně vařím a kynuté buchty, knedlíky s gulášem a ve finále i svatební menu jsem zvládla , vděčím této knize a je neustále součástí mé kuchyně. Sáhnu po ní i dnes, vysvětlení, proč a jak se to či ono vaří, peče, nakládá je prostě dokonalý návod , jak začít vařit...a ta detektivka, jak to dopadne ...za mě nejlepší kuchařská kniha, co jsem kdy držela v ruce.

26 16.06.2023

(SPOILER) Mysteriózní, skoro až hororově, s ponaučením...Kdo chce víc, nemá nic . Hamižnost , ruku v ruce s potemnělym mozkem jdou světem a senilní postavička hraběnka jim otvírá dveře do pekla. Dílo pomalu 200 let staré, přitom tak moc aktuální. Smekám pŕed Puškinem, jako již mnohokrát a vřele doporučuji. Ruská literatura zastoupena Puškinem, Gogolem a Tolstym ukazuje vysokou úroveň tehdejší ruské kultury a bylo by škoda ji nečíst jen proto, že ji ruští mužíci století 20 a 21 totálně zprofanovali...

34 10.06.2023

Tato kniha se mi nedostala do rukou prvně...věděla jsem, že mě čeká ponurý až skličující pocit...přesto jsem po knize sáhla. Porovnáním života tehdy a nyní.... byrokracie žije a vzrůstá, ke slovu se nadále dostávají primitivové, co upřednostňují jen své JÁ ...a jdou přes své svědomí...a dav bojících se skloní hlavu...jen aby přežil...Skličující, depresivní a co nejhorší...pravdivé...vítejte v roce 2023, vždyť je to o nás ..o nás všech.

Knihu jsem četla před lety a neurazila a ani nenadchla.
Po letech jsem se začetla do dob 50 a po poslední stránce mám zcela odlišný názor. Trochu jsem se, přičteno ovšem mé netrpělivosti ne autorovou chybou, ztrácela v postavách a občas něco musela přečíst znovu, aby mi neutekla ta správná osnova, ale jinak...opravdu moc hezké , řekla bych až občas i milé čtení. Trochu si člověk uvědomí, že hlavní nádstavbou života lidí na zemi je mozek, který nám připomína i to, že odpouštět je lidské a bez odpuštění není v životě štěstí.

32 09.06.2023

Dokonalá kniha na cestování od autorky, která ví co a jak ...Bavila jsem se náramně a byla ráda za zpoždění expresu. Popis rozvodu je tady úžasně popsán bez patosu a já člověk rozvodem taktéž " projdutý" jsem opět zažívala ty pocity zmaru a následně té úlevy, když se o ten "balvan", který jsem od svatby táhla začal starat někdo jiný. Smála jsem se u knihy nejen neustále se opakujícím situacím, které v rozvodovém řízení prožívají všichni, smála jsem se sama sobě a ve finále jsem se smála i bývalému manželovi, který šel za svým štěstím...a nechtěně připravil pokojný život i mně.
Kniha naprosto ideální studie všech rozvádějících se žen....co čekají, až jim zas to sluníčko vyjde...a ono vyjde, v této knize to máte černé na bílém...

19 09.06.2023

Jemnost pohádek pana Erbena střídá trochu hororový děj pohádek paní Němcové. Možna můj názor nebude souznít s ostatními, ale Erbenovo podání je podle mě , dětské dušičce bližší. Říha má jedinečný talent děti pobavit a veselou formou jim ukázat kudy vede v životě ta správnější cesta.
Sáhla jsem po této knize, když jsem ráno balila "babičkovskou tašku s koláči a jahodami" a samozřejmě sáhla i po knihách, které jsem četla svým dětem...nyní nastal čas, abych naučila milovat knihy i vnuka , který prozatím propadl jen kouzlu obrázků. Ale věřím, že s Erbenem a Říhou to bude mít ten správný konec ...

22 09.06.2023

Princezna, vnučka anglické vládkyně Viktorie, vzdělaná, kultivovaná, ...a pak najednou ruská carevna , vládkyně , která neuměla vedle svého stejně kultivovaného a slabošského manžela vládnout, kterou zavraždil nevzdělaný ruský mužik, co mu najednou patřila spravedlnost na celé zeměkouli.
A dějiny se opakují.... jako mlýnské kolo se čas pravidelně otáčí
Romanovci udrželi po staletí Rusko v úměrném klidu, ano- byl hlad, ale co to bylo proti hladomoru, ktrý nastal v v 30 letech.... ale to v roce 1918 ruští proletáři nevěděli- vím.

22 23.05.2023

O Rasputinovi jsem toho přečetla " HAFO", o carevně vlastně nic. Sama pro sebe jsem žila v tom,že carevna byla "třtina ve větru se klátící"....a zřejmě jsem nebyla daleko od pravdy.
Samozřejmě šlechtična, vychovávající se tak nějak sama uprostřed německého dvora, je velice smutná vstupenka pro život na jakémkoli dvoře. A byl to právě západní svět , který císařské Rusko nerado přivítalo na svém dvoře.
To, že měla co jíst, kde spát a nežít v nuzotě ji jistě mnozí z carských mužiků záviděli, ale pravděpodobně nebylo o co stát. To, že se svou křehkou náturou podlehla zrovna monstru a deviantovi Rasputinovi, to se asi nelze pak ničemu divit.
Milovala svého muže a žila pro své děti...konec všichni známe. Trošku mi toto zpracování neladí až tak do detailu s historií jako takovou- a již danou- s tím již opravdu ani sebelepší zpracování knihy nic nezmění - přesto jsem knihu přečetla za pár hodin. Hodně jsem život této německé šlechtičny porovnávala s životem jejich vrstevnic na anglickém trůně, - jistě, podmínky naprosto odlišné, přesto střední Evropa již na počátku minulého století nebyla přece až ž tak pozadu. Přesto mě život a konec této šlechtičny dojímá. Nesnáším ji za její oddaný a nesoudný vztah k Rasputinovi, přesto to byla aristokratka, která měla šmrnc, který mezi ruskou smetánkou, rádoby inteligencí byl považován ve své době za přezíravost.... a je mi líto celé rodiny.... vymření Romanovců, kteří to Rusko přeci jen jakž-takž drželi pohromadě. Nebyli hloupí, byli nerozhodní, neuměli prodat co v nich bylo.
Škoda

Jiráskova ranná tvorba, plná melancholie a smutku. Radost že života téměř žádná, přesto , nebo právě proto, že je zde spoustu vzpomínek na matku a rodný kraj, město Hronov , které je i v mých vzpomínkách milé a kraj okolo trochu znám, dávám plný počet. ..aneb , jak je v knize uvedeno...

"Kde nalézám věc lidskosti,
tam stojím na její straně.
Alois Jirásek

17 19.05.2023

Knihu jsem jako malá milovala a jako dospělejší četla a učila své děti. Ilustrace k rýmům nádherně ladí a krom poučení, čeká děti líbezný konec..." a tak mámu zakrátko, našlo malé kuřátko"
Knihu jsem po letech vytáhla z ukrývanych pokladů a moc se těším, až ji budu číst vnoučkovi na dobrou noc.
Kniha je ještě starší než já, přesto lety neztrácí na hodnotě, naopak. Milovala jsem ji já, protože jsem věděla, že konec bude dobrý, milovali ji i moji kluci , kteří hlavně obdivovali statečnost kuřátka a třetí generace ji začína milovat zatím jen díky překrásným ilustracím...
Rozhodně pro začínající čtenáře doporučuji. S tímto leporelem se rozhodně může začít hledat u dětí vztah k literatuře a potažmo láska ke knihám.

36 19.05.2023

Kniha, ke které jsem se po letech vrátila a opět mě fascinovala.Svým vypravěčskym umem zpestřil pan Petiška dětství již nejedné generaci. I já patřím k těm, kteří knihu opatrují od dětství, náskedoval mě můj syn, který dodnes opatruje knihu, jako oko v hlavě. Skvostně převyprávěné řecké pověsti, které mě naučili mnohé. Když nic jiného, tak milovat literaturu a potažmo historii. I jako dospělé se mi kniha čte moc mile, přestože příběhy znám, neustále obdivuji moudrost Dia , odvahu a věrnost Odysea, krásu Hery ...
Rozhodně doporučuji knihu pro mladší žáky, to co je v této knize za moudrosti světa v mobilech rozhodně nenajdou.

42 18.05.2023

Literatura faktu zpracovaná s velkou precizností- za to opravdu maximální hodnocení. Životice v dějepise základní ani střední školy nebyly- a je to veliká škoda. Lidské tragédie by se neměly zapomínat, měly by být mementem, které varuje člověka před jakoukoli válkou.
Karin Lednická touto knihou snad určila směr, kterým se literatura faktu má ubírat. Tleskám . Děkuji. Doporučuji.

48 15.05.2023

Kniha mého dětství, jak já se těšila, kdy ji tatínek vezme do rukou a začneme si prohlížet "život". Později, když jsem překročila školní práh jsem již mohla v knize listovat sama a mnohokrát mi pomohla s domácími úkoly z vlastivědy. Kniha rostla s mými kluky a dnes jsem ji vytáhla z knihovny a už se těším, jak si příští týden začnem s vnoučkem prohlížet "život".Ano něco z knihy je možná poplatno době...ale...pro mě kniha cenu má, velkou, možná tím, že se s ní vracím do pokojného dětství.

16 13.05.2023