Verunka566
komentáře u knih
Les v domě
Alena Mornštajnová
Nejdřív mi přišlo, jako by to ani paní Mornštajnová nepsala, nebylo tam nic pozitivního, žádný závan víry, že bude líp. Všichni byli toxičtí a z příběhu sálala bezmoc hlavní postavy. Tohle bylo opravdu těžké téma a je mi z toho zle, nicméně je to tak naturalistické a zároveň bravurně napsané až to budete chtít přečíst na jeden zátah.
Hana
Alena Mornštajnová
Příběh Hany je příběh ženy, jejíž nelehký život a možná i smůla je něco, co mě úplně pohltilo a odvedlo od reality. Nemohla jsem se od čtení odthrnout a napětí ve mně stále ještě vnímám i po přečtení. Kéž se nevrátí doba, kterou Hana i obyvatelé Valmezu zažili. Nelze nedoporučit.
Tiché roky
Alena Mornštajnová
Druhá kniha, kterou jsem od autorky četla. (první byla Hana). A opět úžasné čtení, se všemi postavami jsem soucítila a ke konci i slza ukápla. Oproti Haně vůbec nebyla horší, zdála se mi i lepší nebo minimálně stejně dobrá jako Hana. Paní Mornštajnová je skvělá, určitě si přečtu další knihu!
Drak spí
Michaela Klevisová
Klevisová opět nezklamala, jižní Čechy krásně vykreslené, příběh zajímavý, postavy propletené, nevím, jestli jsem měla větší radost z dopadení a přiznání pachatele nebo z rodného listu Agnes... skvělý případ!
Půlnoční knihovna
Matt Haig
Tak tohle byla parádní věc. Ta kniha si mě snad našla, protože tohle jsem si potřebovala přečíst. Příběh, který budete chtít dočíst, který není přeplněn motivačními kecy, a přece vás donutí se zamyslet. Nad všemi alternativami života. Tohle bylo lepší než deset seberozvojových knih, děkuju za to!
Prokletý kraj
Michaela Klevisová
Bylo to fajn, úplně paf z této knihy nejsem, ale k zamyšlení to je. Vadila mi hromada postav, občas jsem si musela utřídit, kdo je kdo a jaký má vztah ke komu. Ale bavilo mě to, bylo to jiné než klasická detektivka od Klevisové. Docela jsem teda doufala, že se z Žofie stane slečna Marplová, ale nakonec jsem byla překvapená.
Listopád
Alena Mornštajnová
Nic není samozřejmostí. Po přečtení téhle knihy děkuji v duchu každému, kdo v listopadu 89 vyšel do ulic a bil se za svobodu. Jak to dopadlo, víme a díky tomu žijeme tak, jak žijeme. I když jsme však již přes 30 let "svobodní", západ těžko dostihneme. V období první republiky jsme na tom ekonomicky byli výborně a patřili k nejvyspělejším zemím, pak však nastala válka a rok 48. Vykreslení, že pokud by se listopadové události ubíraly jiným směrem, pak bychom i v roce 2016 neměli internet a volali si z pevné, věřím. Ta stagnace by tu byla. Hrozně moc jsem doufala v obrat k lepšímu pro hlavní hrdinku, bohužel se ho nedočkala. Kniha skvělá, leč moc smutná. Přála bych Marii setkání jako z Pošty pro tebe...
Slepá mapa
Alena Mornštajnová
Všechny dějové linky, až na Anežčinu, byly super, ale ta Anežka byla už na mě moc. Všichni lidi toho tolik prožili a ona měla pohodový život, ale jen fňukala a pak si ho i sama zmastila. Divím se, že o ni měl Šimák zájem.
Vrány
Petra Dvořáková
Hodně emotivní kniha, která je dost odlišná od knih, které běžně čtu. Vybrala jsem si ji hlavně kvůli hodnocení tady a taky proto, abych poznala styl psaní další české autorky. Rozhodně to nebyla chyba. Kniha se četla naprosto perfektně, není dlouhá, takže se dá přelouskat dost rychle. Už dlouho mi nebylo tak moc líto hlavní hrdinky, s Barčou jsem dost soucítila, je mi líto, že jí ani Frodo nedokázal pomoct, i když se snažil asi nejvíc ze všech. Perfektně vykreslená psychologie postav, hlavně z matky se mi chtělo zvracet. Dávám všechny hvězdy a od autorky si určitě ještě ráda něco přečtu.
Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
Po dlouhé době jsem se dostala na samý konec knihy. Co k tomu říct, téma knihy mě naprosto uchvátilo, jelikož o tématice, řekněme, lidové slovesnosti jsem toho zatím moc nečetla. Co mě však trochu na knize trápilo, bylo, že se mi místy hodně táhla a přišlo mi, že některé údaje se opakují a zbytečně se prodlužuje celá délka knihy. Abych dala všechny hvězdičky, tak bych knihu zkrátila tak o jednu třetinu. Co se mi ale líbilo moc, byla korespondence a různé výňatky dokumentů, které byly v knize zahrnuty a já si pak připadala, že bádám spolu s Dorou. Doporučuji k přečtení.
Sama sebou
Jojo Moyes
Louisa Clark je konečně sama sebou a je vyspělejší a vyrovnanější, i když musela nejdříve překonat mnoho překážek. Jsem ráda, že to skončilo takto, potřebovala jsem nyní bláznivou Louisu ve svém životě, byť jen knižně. Parádní knížka, kdyby Jojo napsala ještě pokračování, tak si bych si jej určitě přečetla.
Hypotéza lásky
Ali Hazelwood
(SPOILER) To bylo tááák pěkný! Já jim fandím a úplně mě to vytrhlo z reality. Jak jen jeden člověk může toužit po druhém. A třeba i vzájemně a druhý o tom nemá ponětí. Úplně mi bylo smutno, když jsem to dočetla, že to už skončilo. Krásná romance.
Věci, na které nastal čas
Petra Soukupová
Líbilo se mi to. Uvěřitelný příběh o manželství, chyba byla u obou, od začátku ve vztahu chyběla láska. Změní to však Natálie?
Sněžný měsíc
Michaela Klevisová
Moje první knížka od Klevisové. Nejsem zvyklá číst detektivky, i když v televizi mě moc baví. Tady mě však nalákalo prostředí Beskyd, kde se kniha odehrává. Bylo to moc pěkné čtení a příroda krásně vykreslená. Jednu hvězdičku strhávám za vraha, moje verze by se mi asi líbila více, ale přesto doporučuji!
Plachetnice na vinětách
Jiří Hájíček
Marie je silná ženská, na kterou je toho moc. Ze všech stran se na ni něco valí. Milostný život? S otazníkem. Pokračovat ve slibné akademické kariéře? Těžko říct, jestli není ještě čas změnit kurz. Odpustí ji někdy sestra? Že si šla za svým a nezůstala ve vesnici do konce života? To záleží. Každopádně ta knížka je oddechová a zároveň velice realistická, i když na mě je příliš negativní. Pozitivní však je, že se Marie ke všemu postavila čelem a ke konci knihy je z ní někdo silnější, někdo, kdo si stojí za svým.
Jediný příběh
Julian Barnes
Tak tohle bylo zajímavé čtení, dost odlišné od toho, co normálně čtu. Všechno je relativní a paměť si s námi někdy pohrává. Já jsem jen tak nějak doufala v to, že konec bude růžovější, i když ten k místy až surovému autorovu vyprávění seděl. Jednu hvězdu strhávám za poslední třetinu, kde jsem se místy v těch úvahách až ztrácela. Kniha ale rozhodně stojí za přečtení.
Nejšťastnější muž na Zemi
Eddie Jaku (p)
(SPOILER) Musím říct, že mi ten příběh přišel až neskutečný, všechny ty hrůzy, kolikrát Eddie utekl hrobníkovi z lopaty. Museli u něho stát všichni svatí. Základní myšlenka mi přišla podobná jako v knize A přesto říct životu ano, pokud má člověk naději a cíl, tak se toto dá přežít, tady ještě pomohlo mít přítele, který ho podporoval a vzájemně si pomáhali.
Pan Jaku byl neskutečně silný, klobouk dolů, a k tomu měl i to štěstí. Škoda, že již umřel, skvělá kniha.
Jako hvězdy v temné noci
Jojo Moyes
(SPOILER) Po pomalém začátku, za který dávám dolů jednu hvězdu, se kniha četla sama, zvlášť proces byl pro mě opravdu zajímavý. Margery je hrdinka první třídy. Mám chuť se teď vydat do drsné a odlehlé americké přírody. Skvělá kniha. Jen přemýšlím, jestli je Bennett na chlapce...
Nikdo není sám
Petra Soukupová
Knížka napsaná čtivě, ale uvozovky byly vymyšleny z nějakého důvodu.
Hotýlek na Islandu
Julie Caplin
Je to fajn oddechovka na víkend. Strhávám jednu hvězdu, protože mi místy přišlo, že tu knihu nikdo před vydáním nečetl - byly tam překlepy, pak Gretschen na začátku je zrzka a za dalších pár stran pak tmavovláska
