Vidlička komentáře u knih

Taky vám připadá, že než se příběh rozjede, hrdina nemá žádné kamarády? Ale nepřestane mě okouzlovat, jak pár opravdových přátel díky událostem vždycky nasbírá. Opět další okouzlující francisovka, jen tu Američanku si mohl odpustit, ale naštěstí to nebyla žádná slepice, takže to Dickouškovi odpouštím.

10 15.10.2020

Chystám se dělat koláže, takže pro inspiraci byla tahle knížka povinnost. Úžasně vtipné a sebeshazující páně Horníčkovy komentáře ke každé koláži mě dostávaly, stejně jako páně Kalouskovy dopisy, které knížku oživují textem a další mírou vtipu a inteligence. Jednohubka, ale moc povedená (až na ty tiskový chybajzny...).

10 09.10.2020

V kapitole o malování jsem se smála tak, až jsem si z toho prdla... Nepil má neskutečný hlody a ve spojení s jeho hlasem to je prostě dokonalost.

10 31.07.2020

Tohle je jedna z "výkladních" knih své doby. Přelomová, důležitá, a dnes už klasická. Ale. Mě prostě romantismus nesedí, a ačkoliv kniha obsahuje několik myšlenek, se kterými nelze než souhlasit, a ačkoliv mám pro Werthera veliký pochopení (každej víme, jak to kurevsky bolí, když...), tak ve mě po celou dobu čtení převládala touha jednu mu fláknout a poslat ho dělat něco pořádnýho, aby teda přišel na jiný myšlenky a nenimral se jen ve svý bolesti.

10 02.07.2020

SPOILER
U mě si autor jednoznačně získal body, když se zbavil lidí, aby nemohli dál škodit. To, že pejsky a jiná žvížátka pak vyštípali brablenci, už si mě tak nezískalo, ale víme, že šli jen "ke skřítkům". Jenkins jednoznačnej borec. Jen jsem neukojená, co fšechno jen ti mutanti uměli...

10 04.12.2019

Bombastickej nápad o tom, jak to chodí v pekle, z pohledu takových obyčejných démonů. Jen mi trochu pila krev Lilith (jak dlouho už jsem nečetla něco, kde ženská postava není nesympatická pipinka - jestli vůbec někdy... To jsme opravdu všechny takový krávy, nebo nás tak vidí jen chlapi?). A protože jsem odkojená Kulhánkem a Kotletou, tak mi móc chyběla nějaká ta porce humoru. Ale za vykreslení mé oblíbené destinace relativně průměrnému dílku tu čtvrtou dám.

10 04.11.2019

Nadmíru oceňuju autorův (i tudíž i Lavabův) rozhled, vzdělanost, inteligenci, fantazii, nápaditost a humor. Konspirační teorie, historie, architektura, tajemné vraždy, střílečky i sex, to všechno tvoří super zajímavý koktejl. Sice mě bavilo ho pít, ale nějak mi tam chyběla ta kandovaná třešinka. Nevím, z tak parádního tématu šlo určitě vyšejkrovat daleko víc. Ještě si určitě další objednám, ale čekala jsem že mi chuťové buňky explodují, a přitom jenom zabublaly. Čtvrtou hvězdičku dávám za téma, ne za zpracování... Btw, gloglobus rules!

10 31.10.2019

Fascinuje mě u Dickouška, že ačkoliv všechny jeho příběhy jsou "z dostihového prostředí", tak se pokaždé podíváme podrobněji i do jiných oborů. Jednou je to létání, podruhé diamanty, potřetí film a zlaté doly jako v této knížce, atd. atd..... Ukazuje to, jak je spisovatel chytrý - jednak nechce čtenáře nudit a druhak (nejlepší slovo :-D) si dá práci se zjišťováním všech možných detailů z všelimožných dalších oblastí. Mě to vždycky o kousíček víc otevře obzory a dodá pár nových znalostí, takže se člověk u odpočinkových knížek i neznásilněně přivzdělá.

10 13.09.2019

Takže vedle Dějin Ukrajiny dolouskána i kniha o dějinách druhého národa, jehož značné části obyvatel můžeme v naší, co si budem povídat, bohaté zemi poskytnout možnost lepšího života.

Protože jejich vlast je vinou válek, které jí zmítaly po značnou část jejích dějin, a obzvlášť ničivě ve 20. století, pořád ještě zdevastovaná, zaostalá a nerozvinutá. Samozřejmě v měřítku Evropy, nerada bych urážela! Protože ve své bohaté a dlouhé historii, i navzdory sousedství se vždy hamounskou Čínou, měli období, kdy v oblasti jihovýchodní Asie hráli prim, a měli velmi rozvinutou kulturu a společnost.

No každopádně, žádnému Čechovi by neuškodilo si tuto publikaci přečíst (i když je v ní docela dost tiskových chyb na tak krásnou a prospěšnou edici), ať nevnímá Vietnamce jenom jako "rákosníky z tržnice"... Vždyť jejich děti narozené tady jsou už "normální Češi", a sami se za takové i považují.

Trochu jsem se bála, že se ztratím v přehršli Nguyenů a Phamů, ale autoři napsali své kapitoly přehledně, čtivě a srozumitelně i pro neodborníka.

Doporučuju!

10 30.11.2018

Velmi chytrá a moudrá dáma, která "to má srovnaný". Moc se mi líbí její názor, že stačí i snaha o dobro, s čímž naprosto souhlasím, jelikož to znám z vlastního života. A pro mě velká sympaťanda, protože se s ničím moc nemaže (žádný citečky a podobný blbosti), a přesto se celý život jen rozdává - přátelům, žákům, zvířatům...
Rozhodně poučné ale ne mravokárné!

10 02.09.2018

"To jsi hodný, Vašíku. Za odměnu uvařím k večeři tvé oblíbené jídlo."
"Opravdu budou brambory s rumem? To bych mohl pozvat hrobníka..."
"Toho? Nikdy! Brambory vždy nechá a cpe se jen omáčkou..."

10 17.10.2017

Skutečná perla české literatury! Autor ani postavy se s ničím moc nemazali, a o překvapivé zvraty taky není nouze. Troufám, že historicky reálné (co se týče dobových reálií a atmosféry), velmi velmi vtipné a překrásně napsané. Jedna z mých Top 10... Pane Neffe, tleskám!

10 17.10.2017

Ježiš, jak já se u toho vždycky bála, a stejně jsem jí vždycky začala znovu číst večer po tmě, jelito... A navíc ty černobílofialové ilustrace, třeba jak se topí v bažině... Nádherně spojená hrůza s humorem. Naprostá perla.

10 13.10.2017

Tak tohle byla slabota a hodně slabý odvar, nebo spíš úplně jiný žánr, než jakým nás doposud pan Kotleta zásoboval... Celá kniha o tak husté postavě jako je Gerhard? Tak tady se myslím mohl něco vyřádit, a přitom vzniklo něco jako pornoromantika bez výraznějších germánsko-upírsko-vlkodlačích řežeb. Co říct, bída co se týče Kotletovek, ale pro někoho, kdo nezná zbytek ságy, průměrná fantasy.

10 07.04.2017

Mňo, až na ten děj dobrý...

Konečně normálně smýšlející sympatický postavy, haldál hlášek a bambilión super nápadů, bohužel pro mě to celý zazdilo to zpropadený háelpéčko, na který já prostě nejsem, a neuvěřitelná rozkecanost, která tomu v druhé půlce už dost škodila. Stendaper se prostě nezapře...

9 14.08.2024

Můj první Hrabal (no jó, no - nejsem chobotnice!) a působí na mě víc haškovsky než menzelovsky. Perličky na dně těchto povídkových pábitelů jsem viděla, ale přece jen mě víc štvali než bavili. Definitivně si tedy potvrzuji, že nesnáším lidi a tudíž je to moje vina a pro mě házení Hrabalem. Ale nekončím, ještě si ráda dál počtu.

9 14.08.2024

"Angličané nejsou příliš duchovně založení lidé. Proto vynalezli kriket, aby jim dával jakousi představu o věčnosti." G.B. Shaw

Mno, i když je knížka už dost vousatá, koukám, že jsem pěkně zaspala, co se týče poznatků z výzkumu vesmíru. Budu si muset doplnit ještě něco novějšího.
Dozvěděla jsem se zase spoustu nového, s dovolením si na konec komentáře urobím pár výpisků...
Jednu vesmírnou ale strhávám za přílišný filozofický nádech díla. Když už fyzika, tak na plném počtu stran!

"Dobrý způsob, jak si představit prostor a čas celého vesmíru..., je pohlížet na ně jako na jakýsi sloupec prostorů..., kde každá vrstva sloupce představuje celý prostor vesmíru v určitém čase. Časový údaj je nálepka odlišující jednotlivé vrstvy sloupce. ... Ale souvislost mezi hmotou a prostoročasovou geometrií znamená, že "čas" může být definován jistou geometrickou vlastností, třeba křivostí, pro každou vrstvu, a tudíž pomocí gravitačního pole hmoty ve vrstvě, která ji zakřivuje."

"...zavádějí strunové teorie základní entity, které jsou čarami či smyčkami energie, vybavenými jistým napětím. Roste-li teplota, smyčky se roztřesou a vibují způsobem, který stále více připomíná strunu, ale když teplota klesá, napětí roste a smyčky se stávají stále podobnějšími bodům."

"Částice hmoty a jejich pohyb určují místní topografii prostoročasu, v němž se nacházejí. Pohyb každého tělesa vytyčuje nejhospodárnější cestu, jaká je možná ve zvlněném prostoročase vytvořeném všemi částicemi vesmíru. Tak Slunce vytváří v prostoru velikou jámu a Země se pohybuje kolem dokola podél stěny této jámy. Tuto cestu nazýváme její oběžnou drahou. Nejsou zde žádné tajemné gravitační "síly", které by působily mezi vzdálenými objekty. Každá věc čerpá svůj "jízdní řád" z prostoročasové topografie ve svém bezprostředním okolí."

"Poselství mimozemšťanům, která nesou naše kosmické lodě za hranice sluneční soustavy, aby tím dovršily své poslání, stejně jako frekvence, na nichž jsou vysílány do prostoru rádiové signály v naději, že je někdo přijímá, vycházejí ze základních standardů diktovaných zákony fyziky. Mlčky se předpokládá, že je každá technická pidlivizace (neodolala jsem) pozná. Takový způsob uvažování je však mylný. Byla-li naše matematika či fyzika vynalezena hlavně k tomu, aby vyjádřila jakousi mnohem hlubší pravou realitu, pak bychom vůbec neměli očekávat, že mimozemšťané museli jít stejnou cestou."

"Pouze ty (oblasti), v nichž inflace překročí určitou speciální hranici, mohou existovat dost dlouho, aby dovolily životu se rozvinout. Obýváme jednu z takových oblastí prošlých inflací. Za horizontem našeho viditelného vesmíru existuje mnoho dalších oblastí... a ty se od oblasti námi pozorované mohou podstatně lišit. A tak vidíme, proč ani teorie všeho nám nemůže řadu věcí vysvětlit."

"Vůbec nepřeháníme, odvažujeme-li se tvrdit, že jistá vlastnost hmoty, například vysokoteplotní supravodivost, nejspíše přirozeně nevznikla během celé vesmírné historie. Byla skryta v zákonech přírody, ale mohla se vyjevit teprve tehdy, až se vyskytly velmi zvláštní umělé podmínky, a pouze tehdy, když hmota byla organizována podivným a "nepřirozeným" způsobem."

"Život, jak jej známe a jak mu částečně rozumíme, je klasickým příkladem toho, co může nastat, je-li dosaženo dostatečně vysoké úrovně složitosti. Vědomí je patrně projevem ještě vypracovanější úrovně organizace. Proto jsou oby tyto fenomény velmi citlivě vyladěny na podmínky prostředí, které je obklopuje."

"Biologové se neshodli na žádné obecné definici života."

"Je zde sugestivní paralela mezi pohyblivostí každé životní formy a její inteligencí."

"Když do diskuze o jejich vlastnostech (černých děr) vtáhneme kvantovou mechaniku, pak je možné, aby energie z povrchu černé díry unikala a aby ji zaznamenal vnější pozorovatel. Změny intenzity gravitačního pole poblíž plochy horizontu jsou natolik silné, že mohou spontánně rodit páry částic a antičástic. Energie k tomu potřebná se čerpá ze zdroje gravitačního pole, a jak tento proces pokračuje, hmotnost černé díry se odčerpává. Čekáme-li dosti dlouho, černá díra se úplně vypaří."

"Ještě zajímavějším problémem je rozsah, v němž je mozek kvalitativně přizpůsoben tomu, aby pochopil vesmír. Proč by měly být jeho kategorie myšlení a chápání schopny zdolat rozsah a povahu reálného světa? Proč by měla být teorie všeho zapsána v "jazyce", který naše mysli dovedou rozluštit?"

"Mozek je zázračný orgán; začíná pracovat ve chvíli, kdy vstanete z postele, a nepřestane, dokud nedorazíte do úřadu." Robert Frost

9 23.05.2024

Už dlouho jsem si u žádný knížky takhle pěkně neplákla! Ano, otěcko Kondelík byl pěknej poděs, a kdo se chytí za nos, dá si i u sebe pozor na přehnanou důstojnost. Ale já si hlavně lebedila v Kondelíkojc poklidné domácnosti, Vejvárkovým příchodem ovšem notně rozvířené. Jak ráda bych si to tak na roček vyměnila s paní Bety, která hlavně mi připadala jako hrdinka knihy.

Když jsem se teď o ctěné rodince dozvěděla mnohé navíc, můžu se novýma očima posté podívat na film, u kterého vždycky řvu smíchy. Hlavně u Muknšnáblice - véď, Lotynko...

Pro mě prostě další perla zasazená do koruny české literatury.

"Já vám to stejně jednou řeknu souvisle..."

9 18.04.2024

Pro první nástřel, do kterého světového národního parku se vydat na dovolenou, fajn.
Ale předmluva příšerně patetická, překlad podivnej (a to je to samej RNDr....) a uspořádání knihy na prd. Chápu, že chtěli ušetřit za křídovej papír, ale víc bych ocenila, kdyby příslušný text ke každému parku byl hned u fotek, a ne muset furt listovat tam a zpátky. A jedna dvě fotky k parku (sice krásné a velkoformátové) mi pro informaci a pokochání taky nestačily. A největší šmelo byly na konec přifařené české a slovenské národní parky, ovšem bez fotek jakýchkoliv, to už mi připadalo úplně jako paskvil... Informace o parcích nehodlám ověřovat, ale pochybné mi přišlo už to, že autor pořád vykřikoval o Yellowstonském jako o prvním na světě (1872) a přitom o stránku dál píše o Galapágách, že se staly NP v roce 1834, takže asi tak.
Knížku jsem ulovila v naší domovní knihobudce pro účel rozstříhání jí na koláže, a po přečtení toho nebudu litovat teda ani zbla.

9 27.02.2024

Sranda i doják jako vždy, a proto Alfa milujeme. Nicméně srážím hvězdičku za, na můj vkus, přílišný výskyt dětiček a za jiný překlad než od Evy Marxové, který mi užitím některých slov připadal příliš moderní, což se mi tam prostě nehodí...

9 22.02.2024