Vidlička komentáře u knih

Budu hodnotit pouze knihu a ne cviky jako takové, protože ty budou určitě účinné, jako kterékoliv cvičení, když se mu věnujete.
Takže: je tam přííííšerně moc vaty a takovejch těch trapně pronášenejch vět typu "mějte se rádi". A naopak mi na konci chybí přehledná "tabulka" všech dříve popsaných cviků.
Chápu, že chtěli prostě vydat knížku, ale dobrý grafik by to sfoukl na třech čtyřech stranách...

6 14.04.2023

"Jsme tak rozvinuti, že už se nemůžeme svinout a odfrknout si."

Nemusím ani použít dobrou řeč, abych vyslovila Bóbovi v knize i ve filmu velké ano, vážení přátelé!

11 04.04.2023

Minuciózní je slovo, které hledáte při čtení této monografie. Ale ve finále je to asi dobře, protože se autor prohledal skrze habakuk nejrůznějších zdrojů k celkem plastickému obrazu vévody Přemka, jeho předků i potomků a jeho doby, i přes celkem malý počet přímých odkazů přímo na něj, a vůbec přes malý zájem o toto téma. Já moc moc lituju, že o levobočné větvi Přemyslovců je toho napsáno tak málo.

Hvězdičku strhávám za naprosto fušerské zpracování knihy. Korektor byl asi textem za polovinou knihy lehce ukolébán, protože mu na hrozný spoustě stran chybí či přebývají celé řádky, a to jak v textu, tak v poznámkách, a ostatních chyb je všude taky jak naseto. Já většinou tuto stránku knížek nehodnotím, ale tady toho bylo fakt ranec. Až mi přišlo líto, že autor si s knihou dal tolik práce, a pak tohle... Škoda.

A ještě perlička. Asi víte, jaké má u nás pověst polské zboží... V závěru 14. století tomu bylo nejinak: "Polské látky sice neměly ve středověkých Čechách dobrou pověst, ale jejich láce jim umožňovala pronikat i do vzdálenách evropských zemí včetně prostoru Pyrenejského poloostrova. Pozn.: Charakteristická je v tomto ohledu výpověď jednoho z lapků vyslýchaných jihlavským katem: "...dwa postawy sukna, geden dobry a druhy polzky,"

5 04.04.2023

Pamatujete, jak jste si uvědomili, že už jste velký i díky tomu, že knížky, který čtete, nemají obrázky, a jak jste se cejtili hrozně kůl? Po všech těch létech, je to stejná blbost, jako spousta jinejch dospěláckejch věcí. Mám slovenské vydání z osmdesátýho šestýho s ilustracema, který jednak miluju proto, že vypadaj přesně na svojí dobu, a druhak proto, že tam prostě jsou. Hlasuju pro návrat ilustrací do knížek pro dospělé!!

A teď k chrobákovi. Jak už jsem párkrát zmiňovala, mám ráda knížky, které nejsou napínavé, a to se tady krásně podařilo. Pozvolné dobírání se pravdy, nepostradatelné sci-fi filozofování a zajímavý konec mi daly knížku si moc užít. Slovenčina a Ščekn tomu dali korunu.

Rozhovor mezi Lvem a Ščeknem o smrti:
- Myslíš, že tam niečo je?
- Musí byť. Veď sa musím kamsi podieť, keď prestanem existovať.
- Kam sa podeje elektrický prúd, keď ho vypnú?

... na přemejšlení, co?!

12 04.04.2023

Jéžiš, jak já se nasmála! Přísahám, že mi u haldy článků tekly normálně slzy, jak jsem se chlámala. Miluju češtinu, strašně ráda si hraju s písmenkovou polívkou a čtu si přesně tenhle typ zajímavostí. Celou dobu jsem tak trochu srovnávala autora s géniem češtiny Pavlem Eisnerem a špekulovala, jestli mám dát taky plnej počet, a došla jsem k závěru, že si to Honzik zaslouží. Protože má k češtině stejně láskyplný a obdivný vztah a umí k ní přistoupit s velkým humorem, stejně jako právě mnou adorovaný Pavel Eisner.

Zajímavostí, kterými se čeština jen hemží, jsou tisíce. Mě utkvěly třeba původy názvů světadílů, českých měsíců či planet. Zoo že není zkratka ale odvozenina řeckého slova s významem živočich. Nebo že existují pangramy (věty, ve kterých použijete všechna písmenka abecedy daného jazyka) - třeba jeden z našich zní "Příliš žluťoučký kůň úpěl ďábelské ódy" - to je prostě úžasný. Nebo že Karel Čapek děl: "Tisíciletá minulost protéká každým slovem. Děláme něco velkolepě starého a historického, když mluvíme česky." No, nebudu dál spoilerovat, sami si jistě najdete desítky dalších obočozvedačů.

Taky jsem zjistila, že nutně potřebuju dokoupit spoustu slovníků, protože třeba ten Jungmannův výkladový nabízí takové perly jako vysvětlení slova fňukat: "founěti se zmítáním při tom pysků a huhňáním, připlakávati, kuňkati, kuňhati".

Článeček je také věnován oblíbené T9, která umí napáchat taky lecjaké piškuntálie. Třeba když se snažíte napsat "dvakrát měř, jednou řež" a vyjde vám "dvakrát ODS, jednou sex". Příklady, které se staly vám, vřele doporučuju do diskuze.

A nakonec si neodpustím opsat vám jeden celý příspěvek, který pojednává o mých oblíbených přeslechnutích, s kterými jste žili celé dětství a až poměrně nedávno vám někdo otevřel oči a vám to pozbouralo trochu dětství, ale já se tomu nemůžu vynasmát a do diskuze k téhle knížce napíšu pár mých a prosím i vás, ať se tam podělíte i s těmi svými. A teď už poslední slovo ponechám autorovi a tímto děkuju jemu i ilustrátorovi, který dodal knížce svými hlody věneček třešniček na dort!

Okibača a zajíček Sven Jansen

Jako děti jsme občas něco slyšeli tak trochu jinak. Já jsem například měl za to, že v "Prší, prší" se zpívá "pojedeme nanuka". Zdálo se mi to sice poněkud zvláštní, ale už tehdy jsem osvíceně tušil, že v písňových textech se nějaká ta odchylka od běžné řeči snese.
Nedávno jsem si na toto téma udělal malou anketu. Ukázala, že ve světě přeslechů hraje významnou roli jistý Okibača ("černo, Okibača ovečky zatáča") a zajíček Sven Jansen ("zajíček Sven Jansen sedí sám, sedí sám"), svou slávu si vydobyl i horolezec Boriš z naší hymny ("Boriš umí po skalinách").
Taková přeslechnutí už mají mimochodem i své jazykovědné označení. Nazývají se mondegreens, a to podle přeslechnutí novináře Jona Carrolla, který místo "They have slain the Earl of Moray and laid him on the green" slyšel "They have slain the Earl of Moray and Lady Mondegreen".

8 30.03.2023

Druhý plán sbírky vtipů představují jejich překlady do několika světových jazyků. A musím říct, že je strašně zajímavé vidět přeložený český vtip, respektive v cizích řečech se mi vtip někam schoval, protože mi oproti češtině ostatní jazyky připadají nějaké suché... Takže sláva češtině, sláva vtipům, sláva Jiránkovi!

9 29.03.2023

Svíčka, čaj, soundtrack, prohlížení. Nádhera.

10 23.03.2023

Kniha je sborníkem Slezské Univerzity v edici Opavská historická sympozia. Obsahuje patnáct příspěvků předních českých a polských badatelů (nejen) dějin Slezska. Zaměřuje se na osudy levobočné dynastie českých králů, na tzv. opavské Přemyslovce, od jejichž vymření po meči uplynulo v roce 2021 půl tisíciletí.
Česky psaných příspěvků je šest. Po polski bohužel neumím, takže pro mě smůla...
Jak hodnotit hvězdičkami takovouto knihu? Sympozia se účastnili znalci na slovo vzatí (pan Radek Fukala je nejspíš taky, ale jeho motivací bylo podle jeho projevu asi především fukání do vlastní polívčičky...), kteří se podrobnými znalostmi na dané téma hemží už dávno, tudíž ve svých příspěvcích zabíhali do těch nejmenších podrobností, a podle toho se také sborník čte. Ačkoliv jejich práci oceňuji, budu nakonec po dlouhém špekulování hodnotit pouze třemi laickými hvězdičkami, abych dala jako první hodnotící běžnému čtenáři neodborníkovi na první dobrou znát, kolik mu přečtení těchto prací dá/nedá. Je to pravděpodobně nespravedlivé, ale nešť.

5 16.03.2023

Protože nechci, aby si na mě nějaký zarytý fanoušek Zaklínače počíhal v temném průchodu, nechám si všechny svoje otravné důvody, proč se mi nelíbí, raději pro sebe. Nicméně trpaslíci to přece jen ke konci lehce zachránili a dali mi se i zasmáti, když jeden z nich rcel: "Jak pravil starý král Desmodeus, když po vykonanej potřebě nahlédl do nočníka: 'Rozum to není schopen pochopit'." Citát by mohl korespondovat i s mým náhledem na Zaklínače, ale nevytahujte nože, není to tak. Já ho uznávám, jen se mi prostě a jednoduše, kromě první povídkové knihy, z několika důvodů nelíbil. Tak sorry všem geraltomilům, už vás nebudu dál prudit, jdu se radši podívat zase do jiných světů.

10 16.03.2023

Vždycky mě překvapí, kolik satiry a narážek dokázalo projít tuhou sovětskou cenzurou, ale doba, ve které byly psány, už byla očividně rozvolněnější. Každopádně - já se celou dobu chlámala jak debil od první do poslední stránky! Tolik znesvěcení, od vědy, přes historii až k obyčejnému ruskému mužikovi, se pohromadě jen tak nevidí. Nic ale přitom nebylo nenávistně znevažující, jen láskyplně posměšné. Protože, jak říká Jan Hraběta, když bychom si i z vážných věcí nedovedli dělat srandu, tak bysme se z toho posrali...

Dvě hlášky mi uvízly v paměti nadobro, ale budu jen parafrázovat, nemám knížku před sebou:

- (hrdinovi lezou do bytu furť ňáký mimozemšťani) ...vrátil jsem se do obýváku a zdálo se mi, že se koberec hýbe. Což bylo o to zvláštnější, že jsem žádný nevlastnil. Sehnat totiž kovral se rovnalo nemožnému...

- (k hrdinovi se v ústavu dostal k vyřízení otravný dopis zvenčí) ...a protože v hierarchii našeho ústavu byl pode mnou už jen koš na papíry, neměl jsem dopis komu delegovat, a musel jsem na něj tedy odpovědět sám...

No prostě, spousta nápadů, spousta dobových nešvarů a spousta a spousta srandy. Doporučuju!

9 16.03.2023

Víte, co je nejlepší na Hobitovi? Že vás ke čtení čeká ještě LOTR a Silmarillion a Nedokončené... a... a... a... ááá huráááá!!!

A komu by to nestačilo, ať zhlídne krátkometrážní komorní jednohubku Lov na Gluma (https://www.csfd.cz/film/256926-lov-na-gluma/prehled/).

27 03.03.2023

Tak už je mi to jasný, proč nemám vůbec žádnou fantazii! Očividně je jí ve vesmíru jen určité množství a zdaleka nejen můj příděl zblajznul Standa!

Miluju chytrý humor, trochu toho filozofování, miluju satiru, miluju komunistický zkratky (TEOSVĚDĚHYP či Pravý Racionální Dokonale Efektivní Logický stroj)!!!!

"Když jsem se dostal na kruhovou oběžnou dráhu, požádal jsem o povolení k přistání. Získat takové povolení bývá obtížnější než překonat galaktické vzdálenosti, protože pro byrokracii je typický vývoj s vyšším mocnitelem než pro navigaci, a tak mnohem důležitější než fotonový reaktor, obrazovky, zásoby paliva, kyslíku atd. jsou nejrůznější přílohy...."

"V podzemí prý vyvíjeli činnosti i dvouzadisté, kteří hlásali, že rozum je od toho, aby člověk pochopil, že se ho měl co nejdříve zbavit, protože právě on je příčinou všech historických porážek. Hlavu nahrazovali tím, co považujeme za její protipól..."

"Objevil se nový typ elementárních částic - škvarky." (nevím, jak se řeknou škvarky po polski, možná že podobně, ale potlesk si zaslouží určitě i Pavel Weigel za překlad všech těch všemožných slovních hříček!)

A to jste věděli, že brambory se taky řeknou "koroptve střílené motykou"? Tak to mě dostalo.

A navíc byla vyřešena i záhada vzniku vesmíru, kteréžto vysvětlení mi připadá klíďo píďo možné:
"Jestliže mi nevěříte, zeptejte se kteréhokoli známého fyzika, a ten vám řekne, že k určitým jevům nejmenšího měřítka dochází jakoby na úvěr. Mezony, tyto elementární částice, poruší občas zákonitost svého chování, ale udělají to tak nesmírně rychle, že ji vlastně skoro neporuší. To, co je fyzikálními zákony zakázáno, dělají bleskurychle, jakoby nic, a hned nato se těmto zákonům znovu podrobí. A tak si na jedné ze svých ranních procházek po univerzitní zahradě položil Skala tuto otázku: co kdyby kosmos udělal totéž v největším měřítku? Mohou-li se takto chovat mezony po zlomek vteřiny tak nepatrný, že celá vteřina je ve srovnání s ním věčností, musel by se kosmos vzhledem k svým rozměrům chovat tímto zakázanýám způsobem přiměřeně déle. Například patnáct miliard let... Vznikl tedy, ač vzniknout nemohl, protože neměl z čeho. Kosmos je zakázaná fluktuace. Představuje chvilkovou výtržnost, momentální odchylku od správného chování, jenže ta chvíle a ten moment mají monumentální rozměry."

Ještě že tato zakázaná fluktuace stvořila i Lema a Ijona Tichého!

"Nejsem přece Indiot!"

16 27.02.2023

V počtu hvězd pro Hvězdu jsem asi dost neobjektivní, protože ačkoliv se děj tentokrát dost vleče, tak je to pořád nálož dokonalejch hlášek a můj milovanej Neffík. Takže čtyři pro Neffa mého života.

9 16.02.2023

Ševče, drž se svého kopyta...
Sci-fi prvky byly zde pro paní Vaňkovou pouze jakousi kulisou, jak se uhnízdit v její komfortní historické zóně, protože SF je ideálním prostředím na filozofování, kterého se nám dostalo nepřeberně, a kvůli kterému byl také příběh sepsán. Potud všechno v pořádku, ačkoliv... to bylo přesně to, co mě nakonec tak pilo krev, hlavně proto, že jsme se nakonec nijak nikam moc nedofilozofovali. Získala jsem dojem, že autorka během psaní nějak ztratila inspiraci, kam postavy dostrkat, ačkoliv je honila celou knihu od čerta k ďáblu. No, budiž, tady byla cílem především cesta.
Ale! Skutečná tragédie byly všechny ty slepice napřesdržku a jejich uslintaný románky! Skutečně si paní Ludmila představuje Atlantiďanky takhle nablblé? Navíc byly vychovávány jako astronautky a ty já si tedy (když už ne citově tak alespoň schopnostmi) představuju trochu víc jako Ripleyovou a Vasquezovou... To bohužel u mě jinak moc hezký námět totálně zabilo.
Takže, viz první řádek.

11 15.02.2023

Lehce mysteriózní, lehce vtipné, hodně anglické. Velmi příjemné, ale na Strange a Norrella Susanny Clarke, jak se píše na obálce, knížka nedosahuje, ačkoliv asi vím, co měl pisatel na mysli.

9 15.02.2023

(SPOILER) Nejdřív se budu plácat rukou do čela a trochu láteřit. Fascinuje mě, jak valná většina lidí díky tomuhle románu objevila perzekuci církve za komunismu. Hergot, to v životě nedávali ve škole pozor, nic nepřečetli, nepřepnuli nikdy na Dvojku?! Ale tak aspoň pozdě než nikdy...

Text je hezky sestaven, obzvlášť se mi líbí ty jakože oficiální zápisy a zprávy.

Ale ačkoliv život píše sebeneuvěřitelnější příběhy, tady jsou ty osobní linky hodně románový! Hlavně jak se všichni našli... A Lenin příběh je moc na sílu tlačenej, aby pro čtenáře hledala a nacházela... Prostě mi to připadalo v tomhle ohledu lehce trapný.

Celkově tedy záslužný počin, ale já se raději podívám na ČT i-vysílání na dokumentarní seriál Zakázaný bůh nebo jemu podobné.

26 10.02.2023

Poměrně hezky graficky zpracovaná kniha, ale obsah mi připadá hodně polovičatý.

5 26.01.2023

(SPOILER) Ukecaná lebza lítající kolem planety? Naprostá topovka!!

Druhé čtení po letech:

"Výbušnina po sto čtyřiceti letech nevypadala důveryhodně, tak jsem ji raději snědl.
Byla troupelnatá, ale výživná."

Miluju tu knížku!

Kulhánek je génius.

13 26.01.2023

(SPOILER) Zajímavý nápad s přeskoky z jedné reality do druhé, bohužel trochu "nevydojený". Několik nedovysvětlených linek (Ella, ta manželka, stín/temnota...) a konec na jedné straně trochu předvídatelný, a na druhé takový neslaný nemastný. Mě prostě chyběla nějaká ta přidaná hodnota u ale jinak docela dobře napsané knížky, takže tři hvězdičky, kterými hodnotím, září velmi silně.

11 26.01.2023

Vyčerpávající dílo, nicméně jednu zvezdu strhávám za absenci Bulyčova/Možejka, bez jehož Guslařanů a Alenky by ruská literatura určitě nebyla kompletní...

5 25.01.2023