VincentHS komentáře u knih

Kniha je napsána velmi čtivým jazykem, je v ní spousta humoru. Pravda, i když se odehrává v roce 2076, technické věci v ní jsou dnes už trochu retro, všechny ty kabely, počítače přes několik budov, vytáčecí telefony, ale mně osobně to nevadilo, protože to vše jen slouží příběhu, který je nápaditý, jednání lidí, vlád států, různých organizací, to vše je jako dnes, nechybí spousta politikaření, lidé, které revoluce jednoduše semele, protože jsou právě v (ne)správnou chvíli na (ne)správném místě. A tak to má být, sci-fi, a knihy vůbec jsou jen zrcadlem toho, jací jsme my lidé, jen ty kulisy se mění.
A abych nezapomněl, samotné vydání od Arga - překlad, ilustrace a celková grafická úrava - si zaslouží 100%.

3 30.01.2020

Asi zatím nejslabší věc, kterou jsem od A. C. Clarka četl. Skutečně toto dílko nedosahuje úrovně většiny ostatních děl autora. Ač jsem čtenář - muž, bylo to i pro mě nějak divně prosáklé "testosteronem", a celé mi to - nevím proč - připomínalo hloupé barevné americké (většinou krimi) TV seriály, kterými nás TV Nova krmila v 90. letech. Bylo to, jako kdybych se díval na nějakou epizodu Odpadlíka trochu šmrncnutou sci-fi. :-)

3 19.08.2019

Isaac Asimov je asi můj nejoblíbenější autor vědeckofantastické literatury. A i když preferuji spíše jeho knihy ze série Nadace, tak i ty o robotech si rád přečtu. V tomto výběru z "robotické" povídkové tvorby jsou povídky dobré a ty ještě lepší, žádná vyloženě špatná. Líbí se mi, že všechny víceméně logicky fungují, a to i přes odstup mnoha desetiletí od jejich vzniku. Z dnešního pohledu se vlastně některé z nich odehrály v "naší minulosti". Přesto si čtenář může s klidem říci: " ... tak nějak to mohlo být / by se to mohlo v budoucnu stát." Povídky jsou sice o vědě a technice, ale tu vždy tvoří lidé, proto jsou povídky páně Asimova především lidské a o nás lidech.

3 19.08.2019

I když byl druhý díl psán trochu jinou formou než díl první, kvalitativně byly oba z mého pohledu velmi vyrovnané. První díl se mi zdál trochu více fantasy, především díky nosné dějové linii, tj. skupině různorodých poutníků plahočících se přes překážky ke svému cíli - tajemnému Štírovi. V druhém díle došlo více na techniku - brány, kosmické lodě, umělé inteligence, technojádro. Proto druhý díl byl mému vkusu o malý kousek bližší. Autorovi rozhodně nelze upřít velkou fantazii a hlubokou studnici nápadů, i když jsem si občas říkal, že by s nimi alespoň trochu mohl šetřit a nechat tak více vyniknout samotnou dějovou linku.

3 09.08.2019

Je úžasné, jak Strugačtí na poměrně malé ploše vystaví velmi poutavý a nápaditý příběh. Moc se mi líbí myšlenka, kterou použili i v jiných svých dílech, a to ta, že setkání s mimozemskou civilizací nemusí být tak jednoduché, jak si jej představují někteří jiní autoři, tedy jako setkání s bytostmi, se kterými se nějak posunky nebo telepatií domluvíme, ale naopak, že to může být setkání, které bude mimo naše vědecké poznání a smyslové vnímaní. Otázka, kterou tím autoři nastolují mi přijde docela závažná - je tam někde venku vesmíru něco nebo někdo inteligentní, stojíme o to a jsme vůbec schopni jej poznat? A především ještě stojí oni o to poznat nás?

3 08.08.2019

Z mého pohledu ještě o krapet lepší než Enderova hra, asi proto, že hlavní hrdina Fazolek je takový malý hajzlík, který prohlédne úmysly ostatních, i když ti si často myslí, že prohlédli jeho. Zajímavý byl určitě vývoj jeho osobnosti v průběhu románu. Myslím, že se jedná o zábavné, a přesto ne hloupé čtení.
Opět velmi dobré grafické zpracování knihy od Arga / Tritonu. Tentokráte na rozdíl od Enderovy hry seděla i čísla stránek v obsahu se skutečností, a překlepů rovněž ubylo.

3 10.06.2019

Krásná kniha, krásné vydaní z Arga z roku 1996. Jazyk, podobně jako třeba jazyk Vančurův, asi nebude úplně pro každého, ale toto není kniha na čtení do metra. Pokud jí dáte čas a šanci, mnohonásobně vám to vrátí. Román zachycuje životní příběh Karla Spinoly od jeho studií na jezuitské koleji v Praze, přes složité putování světem počátku 17. století, až po mučednickou smrt při pronásledování křesťanů v Japonsku. V porovnání s ní je "Mlčení" Šúsaku Endóa jen průměrnou knihou. Jedna z mých nejoblíbenějších knih.

3 15.01.2019

Společná recenze pro Endymion a Endymionův vzestup, neboť jsem je četl za sebou a knihy mi splynuly v jednu. Stejně jako u předchůdce Hyperion / Pád Hyperionu nezbývá než obdivovat fantazii Dana Simmonse, ve které stvořil tolik barvitých světů. Je to příběh dramatického putování po mnoha planetách se skvěle vykreslenými postavami i prostředími, v nichž se hrdinové kladní i záporní pohybují. Hvězdička dolů je proto, že mi to ke konci přišlo přeci jen uměle natahované a samotný závěr už trochu přitažený za vlasy, rozhodně ale nelituji času s oběma knihami stráveného.

2 22.03.2022

Ani se mi nechce veřit, že základy tohoto románu vznikly před více jak sedmdesáti léty. Knížka na mne působí i po těch desítkách let svěže a současně. Krásně je v ní popsáno to, co mnohdy vidíme i v dnešním světě, kdy vizionáři a lidé s touhou po vědění jsou mnohdy často odrazováni, ba někdy přímo sráženi většinovou společností, které narušují její spokojenou zatuchlost, stejnost a šedivost.
V konfrontaci megapole Diasparu a komunit žijících v Lys vidím dnešní hašteřivost individualistických anonymních měst a pospolitého venkova, kde každý o každém vše ví. Ani jeden z extrémů není dokonalý, pro společnou rozvíjející se budoucnost však jeden bez druhého existovat nemůže.
Snad jen děj v dalekém vesmíru mi přišel o něco slabší. Myslím, že Arthur C. Clarke je nejsilnější na Zemi a v naší Sluneční soustavě.

2 13.02.2020

Pěkné sci-fi to bylo, pro mě - fanouška klasické Hard SF (Asimov, Clarke) - až téměř s přídechem fantasy. Ale bylo to napsané s velkou fantazií, příběhy poutníků byly tak rozdílné, jak jsou rozdílné povahy dnešních lidí. Chybělo mi snad jen trochu dramatičtější vyústění celého příběhu, ale doufám, že se ho dočkám v druhém dílu "Pád Hyperionu", který jsem začal číst vzápětí. Povídka "Smrt Kentaura", připojená k tomuto vydání, mě, jako člověka vyrůstajícího v učitelské rodině, rovněž pobavila.

2 01.07.2019

Se zájmem jsem si knihu přečetl, ale v porovnání s košatě-květnatými "Služebníky neužitečnými" našeho Jaroslava Durycha, kde je zpracováno obdobné téma, mi to přišlo jen průměrné.

2 03.01.2019

Klasický A. C. Clarke, vědecký, přesto čtivý, není to podle mého soudu úplně to nejlepší od ACC, ale stále si zachovává vysoký standard. Jako základ děje volí velmi pravděpodobnou variantu střetu naší matičky Země s asteroidem a snaze lidstva tento střet odvrátit. Od počátku jsem byl vtažen do děje, který je vyprávěn velmi dokumentárním způsobem, i když na samotnou snahu lidstva odklonit těleso z jeho dráhy dochází až v druhé polovině knihy. V první polovině autor načrtá popis světa v 22. století, který je velmi realistický a plastický, z dnešního pohledu i možná trochu idealistický, i když bych budoucím generacím určitě přál, aby v takovém světě žily. Zajímavý byl i autorův doslov o inspiracích a zdrojích ve vědecké literatuře.

1 03.07.2020

Na knize je patrné, že ji autor psal ve svých začátcích. Některé věci, jak už se to občas ve sci-fi dílech stává, lěty poněkud zastaraly, ale příběh je hezky vystavěn a jako oddechovému čtení tomu není moc co vytknout. Doba příběhu je neurčitá, i když si myslím, že podle představ autora měla základna na Marsu už dávno stát. Škoda, že tomu tak dosud není.

1 27.12.2019

Impérium od mistra Clarka se mi líbilo. Celý příběh i prostředí je i po 45 letech od jeho napsání velmi uvěřitelné a řekl bych, že kniha časem vůbec nezastarala. Co by se ve Sluneční soustavě asi zabydlet dalo, je zde zabydlené, ale technika ještě nestačí na lety ke hvězdám. Právě takový druh vědecko-fantastické literatury mám rád. kdy si člověk může pro sebe říci: "Tak nějak by to jednou možná mohlo vypadat".
Soukromým bonusem pro mě je jméno hlavního hradiny, který se jmenuje stejně jako můj nejlepší lektor anglického jazyka. Škoda, že se naše cesty již před mnoha lety rozešly. On již musel být v době vzniku románu na živu, tak by se ho rád zeptal, zda jeho rodiče to jméno panu Clarkovi neporadili. :-)

1 20.08.2019

Pořídil jsem si ji kdysi na doporučení Filipa Topola, lídra Psích vojáků, a skutečně se jedná o precizní historickou biografii o jedné z významných postav našich dějin. Život Kryštofa Haranta obsáhl tolik dobrodružství a životních paradoxů, že málokterý autor beletrie by je hlavnímu hrdinovi svého románu dokázal ve své fantazii vytvořit.

1 16.01.2019

I když jsem v tomto případě naprosto neobjektivní, protože Kraftwerk jsou jednou z mých pěti nejoblíbenějších hudebních skupin, jedná se o veskrze zajímavou a čtivou biografii. Biografie je to sice neautorizovaná, protože do tajemné hudební instituce jakou je Kraftwerk, se málokomu podaří proniknout, natož ji přimět k nějaké spolupráci. O to cenější jsou postřehy lidí z okolí nebo bývalých členů v knize zaznamenané. Mohu knihu doporučit nejen fanouškům skupiny a elektronické hudby vůbec, ale i mnoha hudebním "takynovinářům" jako ilustraci toho, jak by měla a mohla skutečná hudební žurnalistika vypadat.

02.03.2021

Jako zábavné čtení na dovolenou mohu stále doporučit, pořád mě ta série baví, v tomto díle především všechny ty geo-politické hrátky. V dětství jsem podobně, jako se k tomu přiznává sám autor v doslovu, studoval atlas světa a v duchu plánoval různé dobyvačné a osvoboditelské války a koalice států.
Jen ty dětští hrdinové, i když postupně dospívají, mi přijdou čím dál méně věrohodní. Jsem zvědav na čtvrtý díl (v rámci chronologie série).

30.07.2020

Velmi pěkný román od Mary Renault opět ze starověkého Řecka. Autorka ke skutečným historickým postavám v čele s hlavním hrdinou básníkem, skladatelem a pěvcem Simonidem doplnila věrohodný příběh, ve kterém zúročila svá studia historie a znalost daného období způsobem, že si jeden pro sebe v duchu říká: "Tak nějak to asi muselo být". Jen mě trochu mrzelo, že v příběhu nedošlo na vznik známého epitafu spartským hrdinům od Thermopyl.
A dva citáty na závěr ...
"Existuje ovšem i chvála, kdy si člověk říká, co udělal špatně, že zaujal pozornost takového trouby." :-)
"Politici budou vždy dávat přednost užitečnému před pravdivým, a krása se jejich chlupatých uší dotkne jen stěží."

04.03.2019