Viviana-Mori komentáře u knih
Tato kniha se mi opravdu dostala pod kůži, moc se mi líbila.
Jsou mnohé příběhy, např. ráda čtu krimi literaturu, kde je plno akce a zvrat za zvratem.
A pak jsou knihy, kde především poklidně, plynule putujete s hlavní postavou po lesích a postupně odkrýváte její minulost, sdílíte s ní její trauma, strachy, myšlenky. Tam je život sám. Hlavní hrdince jsem přála, aby se se vším dokázala vyrovnat a nezahazovala šance na jiný, lepší život.
Moc dobře se to čte, Sářinu stezku a les vidíte před očima, cítíte houby, mokro v její chalupě. Ocenila jsem, že ty hodně ošklivé věci, které se hrdince staly, byly spíše načrtnuty, na děsivosti to neubralo, méně je mnohdy více.
Ani nevím, proč jsem se tak dlouho zdráhala více číst české autory, tato kniha byla opravdu příjemné překvapení, taková malá útlá perlička, která mě uvnitř zasáhla. Konec mi tolik otevřený nepřišel, jak tu mnozí píšou, řekla bych, že přinesl velkou naději.
Ráda dávám plný počet hvězd.
Inu, když nevím, co bych zrovna četla, tak sáhnu po další "Carterovce" a vím, že mě nezklame. Tuto sérii už považuju za jednu ze svých nejoblíbenějších. Pořád se něco děje, kapitoly jsou celkem krátké a úderné a už jsem si zvykla na to, že jsou běžně zakončené nějakým udiveným, leckdy sprostým výkřikem, např. No ty vole, A kur..., To si děláš pr... Je to úsměvné, ale ono to totiž funguje, co mi ovšem nefunguje je to, že si řeknu - přečtu jednu, dvě kapitoly a půjdu spát. Ani prd. Většinou je jich tak šest, ne-li víc.
Sice jsem tušila, mezi jakými lidmi se asi skrývá vrah, ale to vůbec nevadí. Prostě skvěle napsaná a propracovaná, děsivá detektivka. Když jsem večer byla sama doma, tak jsem se u čtení i trochu bála a chodila kontrolovat dveře, jestli jsem zamčená. Uff.
Zkrátka další super díl.
Silný příběh se ukrývá v této tenké knížečce. Aneb jak zničit své dítě svou naprostou omezeností. Matka hloupá ženská, která vyžaduje, aby její děti byly stejně nudné a omezené jako ona sama. Jednu dceru zbožňuje, druhou tyranizuje všedností a nespravedlností. Už jen jak o ní mluví: "Baruna", zatímco druhá je "Katuška". A tak místo toho, aby matka byla ráda, že má její dítě tvůrčí osobnost, jí vlastně pozvolna a nenápadně utahuje smyčku kolem krku.
Hrůza. Bohužel se tohle opravdu děje. Příběh je jedna velká každodenní realita, jednoduše, věcně napsaná. Jednu hvězdu jsem ubrala pro to, že bych vlastně uvítala příběh delší. Možná ještě víc do hloubky.... Maličko.
Ale to je spíše můj problém. Vtáhnutá do děje jsem byla hned a knihu jsem slupla jako malinu.
Dopředu jsem věděla, o čem kniha je, její pověst ji předbíhá. Také jsem viděla film, který se mi moc líbil. Věděla jsem, že je to kniha romantická, dojemná a že asi budu brečet, ale nečekala jsem, že ve mně vyvolá až tak silné dojmy.
Nejsem zarytý romantik, ale ten příběh je prostě krásný, o dvou lidech, kteří by se za normálních okolností nejspíš nikdy nepotkali, nepopovídali si, nezjistili nic o tom druhém.
Líbilo se mi, jak Will Louisu podporoval, jak jí chtěl dopřát to nejlepší a naučit jí nepromrhávat život a užívat si ho, i když on sám nemohl.
Kniha je zkrátka velice lidská, s příjemnými postavami, nechybí humor, romantika je roztomilá, decentní, není to hloupé. A poselství knihy je jasné, měli bychom si vážit toho, co máme, co všechno můžeme dělat, že jsme zdraví a můžeme objevovat svět a měli bychom být k sobě tolerantní a ohleduplní. Pro mě bylo celé čtení silný a emotivní zážitek.
Tak co říct. Nečekala jsem od knihy to, co mi poskytla. Musím napsat, že od začátku sledujete barevný, skoro až malebně popsaný příběh, plný lásky k rodině a lidských snů, které nakonec nejsou mockrát naplněny. Nečekala jsem, že kniha zabloudí až do koncentračního tábora (na tuto tématiku jsem už pár knih četla a tak už jsem se předem bála, jaké hrůzy a zvěrstva budu číst a prožívat s Hanou). Většinou brečím na konci knihy, pokud už a velmi výjimečně. Tady se mi chtělo brečet už v první půlce a kdybych nejela na přednášku, tak bych na tom konci tu knihu promáčela.
Člověk nepochopí, čeho byli lidé schopni. Je vůbec možné unést a žít tolik hrůzy a tragédií?
Opravdu bravurně napsaná kniha, kterou sice vrátím do knihovny, ale budu ji chtít rozhodně mít i doma. A děkuji autorce, že napsala i další knihy a tím pádem je pro mne zdrojem kvalitně stráveného volného času v budoucnu.
Přemýšlela jsem, jestli dát čtyři, nebo pět hvězd. Ale rozhodla jsem se nakonec pro plný počet. Jedním z důvodů bude asi to, že nejsem zrovna úplný fanoušek románů z dávné historie, ale paní autorka umí opravdu dobře vyprávět. A hezky se čte o hlavní hrdince, která není oblíbená a až vlastními činy a povahou si přízeň získá. Kniha je poutavá, nechybí akce a dokonce ani romantika.
Od autorky jsem četla již dvě jiné knihy a obě mě moc zaujaly a ačkoli mě zaujaly více, než tato, tak i tento příběh považuji za zdařilé dílo.
Mohla bych dodat asi ještě leccos, ale proč? Byl to příjemně strávený čas s touto knihou.
Mám moc ráda romány ze života, s tématikou druhé světové války, rodinných a mezilidských vztahů. Tato kniha mě rozhodně nezklamala, výborně se četla.
Také bych přála postavám více štěstí a čím jsem starší, tím víc si přeji v takových knihách sladký happy end, ale život takový bohužel nebývá.
Irma byla velmi silná, obětavá postava s velkým srdcem.
Edita byla komplikovaná, ale chápala jsem ji.
Obecně je kniha zaměřená na ženské hrdinky, muži zde vystupují většinou jako pěkní šmejdi.
Hlas kukačky je druhá kniha od této autorky (první byla Heřmánkové údolí), kterou jsem četla a druhá, které dávám plný počet hvězd, neboť se jedná o velmi poutavé a dojemné čtení.
Dočteno před pár dny, knihu jsem si vzala na poznávací zájezd a tak jsem s Robertem Hunterem a jeho parťákem trávila všechny jízdy autobusem. Musím na jednu stranu přiznat, že mi mnohé jeho předchozí knihy přišly o něco zábavnější a napínavější, ale Carter je fakt třída, takže vlastně i knize, která mě oslovila o něco méně, než jeho předchozí, dávám plný počet. Je to poutavé, stále se něco řeší, děje, vrahovy pohnutky jsou zajímavé. Důvod, proč dávám plný počet je i to, že ke konci knihy jsem si málem vytrhala vlasy a okousala nehty, jaký to byly nervy, fakt jsem se bála, že to celý skončí strašně špatně. No, však happy end to opravdu nebyl a ten úplný závěr? Jakože cože? Teď si budu muset v brzké době přečíst další díl, protože mě to strašně zajímá a zároveň se strašně bojím, že to napětí nevydýchám. Fakt dobrý, palec nahoru.
První půlka knihy skoro až malebně vykresluje život v Afghánistánu, všechny radosti i strasti. Hodně se tu děj soustřeďuje na vztah otce a syna a na přátelství. Tato část se mi moc líbila a velmi mě zaujala, Hasanova oddanost k Amírovi byla skutečně obdivuhodná, i když ho někdy trápil a nakonec i z dětské zbabělosti zradil.
Trochu mě překvapilo, že byl útěk ze země popsán tak narychlo, myslela jsem, že to bude stěžejní část příběhu, nu - nebyla, ale to nevadí. Část v Americe možná někoho nudila, mě nevadila, hlavní hrdina dospěl a snaží se uchytit v novém světě, v novém životě. Láska a jiné pozdější nešvary... Co mě ale pak zničilo, bylo, když se Amír vracel znovu od Afghánistánu.... co se tam dozvídal, co tam viděl - o tom se mi vůbec nečetlo lehko a musela jsem knihu na pár dní odložit. Nakonec jsem ji dočetla a bylo mi z toho všeho smutno. Někdy mi v knihách přeslazené konce vadí, tady bych naopak nějaký ten šíleně uslzený a usměvavý happy-end uvítala, kde by se všichni potkali, všichni přežili a odpustili si. I když úplně závěrečná scéna dala trochu naděje, že zase jednou svitne.
Je to holt život, žádná pohádka. Velmi silné čtení.
Tuto sérii s Kim mám opravdu velmi ráda. Nové díly čtu sice vždy se značným zpožděním, ale neexistuje, abych nějaký díl vynechala. Tento díl si drží stále svou kvalitu, nicméně předchozím Skrytým kartám se nevyrovnal. Ačkoli příběh plyne svižně, postavy jsou již důvěrně známé, člověk s nimi vše prožívá, tak se neubráním pocitu, že tento díl tak nějak zapadl. Přijde mi, že je hrozně snadno zapomenutelný a za pár týdnů nebudu vědět, o čem to bylo.
Oceňuji kratší úderné kapitoly. V knize mi vlastně nic nevadilo, jen už jsou v této sérii lepší díly. :)
Mimochodem, líbilo se mi, jak se všichni snažili vyrovnat s přítomností nového vyšetřovatele. :)
Dávám plný počet. Je mi jedno, kolik je tam případných nelogičností, mně se to četlo strašně dobře. Jack byl parádní psychopat, mnohokrát mi nad stránkami knihy bylo těžko. Sice čtu převážně krimi a podobné věci, ale tento psychický teror v celé knize je snad daleko horší, než číst o vraždách. Stát se to může. Anotaci ke knize jsem nečetla, ale bylo mi hned jasné, o co půjde, už když ji tak rychle žádal o ruku. To tihle magoři dělají. Grace jsem fandila a ten pokoj s obrazy mi straší v hlavě. :) Spokojenost.
Dočetla jsem ji už před nějakou dobou a nemůžu jinak, než dát opět 5 hvězd. Neboť má kniha vše - napětí, humor, dobrou zápletku a parádního psychopata. Samozřejmě, že Carl i jeho tým jsou hodně divní patroni. Když to porovnám třeba s Lincolnem Rhymem, který i když je upoután na lůžko, tak se hrne do každého případu a neustále nad ním přemýšlí, tak Carl by pořád jen házel nohy na stůl, spal, nebo snil o své vysněné psycholožce. Nakonec mu to prochází a jeho přemýšlení bývá leckdy komické. Asi by se to v realitě takhle dít nemohlo, ale zážitek z knihy mi to neubírá. Aspoň to trochu ubírá na děsivosti a kniha není bezútěšná. Za mě spokojenost a určitě přečtu i další díly. :)
Pro mě pecka, opravdu mě čtení bavilo od začátku do konce. Ačkoli žádnou z těch zmíněných her i filmů vlastně ani neznám a pokud některé ano, spočítala bych je na prstech jedné ruky, tak mi to čtení nekazilo. Do všeho jsem se vžila, virtuální realita mi připadala jako skutečný svět. Koho by to nebavilo, žít si v takovém záživném virtuálním světě, ale na druhou stranu je to děsivé. Hra, ať je sebelepší, nemůže nahradit realitu.
Jedná se o zajímavý a poutavý příběh z budoucností, nechybí napětí, zábava, přátelství, láska, sny ani akce. Já si to užila a řekla bych, že je to rozhodně jedna z těch lepších knih, které jsem za život četla.
(SPOILER) Tohle byl docela mazec. Hodně tíživý příběh ze života. Julii začnou tikat biologické hodiny a tak se v myšlenkách upne ke své vysněné holčičce, kterou ale bohužel potratí. Ta ženská se vlastně trochu pomátne a je odhodlaná udělat vše, aby dítě nakonec měla. A tak si adoptuje romskou holčičku, kterou se snaží chránit, ale zároveň jí podle mě nikdy nemohla dát to, co by bývala dala vlastnímu dítěti. Myslím, že ve vztahu matky a adoptivní dcery od začátku chybělo něco moc důležitého, možná bezpodmínečná láska, přijetí, protože Agnes nemohla nikdy nahradit mrtvou Anežku a ta dívka to vnitřně cítila, navíc byla od narození obelhávána a když v dospívání potřebovala nejvíc matčinu oporu tak matka selhala. Dokázala jsem se vcítit do obou hrdinek, i když mě každá něčím štvala. Smutné čtení, nýbrž velice poutavé, jen ten konec mě příliš nepotěšil, skončilo to dost otevřeně a padla z něj na mě tíseň.
Dlouho, opravdu hodně dlouho jsem tento komiks měla v hledáčku. A konečně jsem ho přečetla. Zpracování je opravdu zajímavé, moc se mi líbilo, jak se prolíná realita s minulostí, jak je vidět, co tragické zkušenosti způsobí do pozdějších let. Již jsem mnoho knih o holocaustu četla, takže mě kniha v ničem nepřekvapila (dějově), ale komiksové zpracování tomu dalo ještě jakýsi rozměr navíc.
Zkrátka - emotivní, smutné, hrozivé. Ať už budu číst jakoukoli knihu s touto tématikou, i třeba po sto padesáté si budu ťukat na čelo a nevěřícně vrtět hlavou nad tím, jak tohle někdo mohl dopustit.
Ačkoli mi Noční lovec sedl příběhově víc, ani Sochař smrti nezklamal, ačkoli jsem ho četla mnohem delší dobu, než předchozí díly. V knize jsem nenašla víc ani míň, než jsem očekávala, takže klasicky dávám plný počet bodů. V knize se stále něco děje, vraždy jsou děsivé, odporné napětí se dá krájet.... a konec celkem překvapil. No co víc říct, nepochybuji o tom, že přečtu časem celou sérii. :)
Stejně napínavé a poutavé, jako první díl. Zde ovšem bylo o dost více násilí. Pachatele známe sice od začátku a sledujeme jejich hrůzné a i poněkud úchylné činy, ale příběhu to na kvalitě neubírá, naopak. Kimmie byla dost zajímavá postava, i když byla cvok, čtenář může nahlídnout do její mysli a alespoň trochu ji pochopit a možná ji i litovat.
I přes temný žánr dokáže kniha pobavit, neboť dva hlavní hrdinové nepostrádají jakýsi ironický humor. Alespoň tak na mě kniha působila. Jako čtenářka jsem byla zcela spokojená.
Má cenu vůbec něco psát? Prostě další skvělý díl, autorka drží vysokou laťku. Fanoušky její série určitě nezklame a nezklamala ani mě. Kdyby se takhle snadno četly všechny knihy, byl by můj chabý seznam přečtené literatury zde mnohem větší.
Tak tento díl se mi zatím líbil asi nejvíc. Napínavé od začátku do konce, skvěle se to čte a člověk se do děje opravdu vžije. I když se u mnoha podobných knih ponořím do děje, leckdy se nechám jen unášet, ale tady jsem si opravdu přála, aby se všechna ta děcka vrátila domů. Další díl už mám zarezervovaný v knihovně. :)
Moc hezké, zajímavé a místy napínavé čtení. Konečně nějaká novější fantasy, kde mě neštve hlavní hrdinka a kde to není převážně o hormonech a superhrdinech. Vše plyne, je to originální a nepřemrštěné a proto dávám plný počet. Moc se těším na další díl, už aby vyšel. :)