VladimirTetur komentáře u knih
Parádní kniha. Objektivní referát o obrovsky obsáhlé studii, přesahující rámec našeho běžného chápání.
Standardní motivačka. Na Nejbohatšího muže v babylóně to nemá. K zahození to taky není.
Sice nezbohatnete, moc se toho nedozvíte, ani se nic nenaučíte, ale procvičíte si vnímání psaného textu a možná, že vás chvilková motivace někam nakopne, než se rozplyne jako smrad.
Deset let jsem se tím prokousával! Od starého zákona až po zjevení. Než jsem to dočetl, už jsem zapoměl o čem to místy bylo. Bible je svazek spousty knih, některých poměrně vzájemně nezávislých. Čte se to o dost hůře než první Nassim Taleb :).
Ze starého zákona rozhodně doporučuju Genesis, Mojžíšovu, Šalamouna a Daniela.
Z nového zákona pak všechno a pak hned skočit na Waltera Veitha a jeho Total Onslaught!
Bez zásahů Vatikánu by šlo možná o pětihvězdičkové čtení, ale takhle je to spíš detektivka na hodně dlouho s přesahem do našeho každodenního života (viz. nedávné restituce).
"Po ovoci poznáte je!"
Nedočteno. Na stopadesáté straně mě z toho množství postav a termínů upadala pozornost. Asi se ke knize budu muset vrátit, až zapomenu díly první série z TV a budu naladěný na fantasy.
Takhle nějak bych si představoval přednes moderních dějin na střední škole namísto těch blábolů o chartě a Havlovi, co jsme měli kdysi my. Diplomacie je velice praktická dovednost do života, ale Kissinger ji tady zachycuje dost subtilně pomocí dlouhodobého historického kontextu, takže to chce dost odhodlaného a zkušeného čtenáře, aby si to z toho dokázal vytáhnout. Diplomacie pomálu, ale kauzality našich dějin je tu kvalitní dostatek. Ideální zdroj pro syntézu znalostí s díly jako "Bohatství a bída národů" od Landese.
O stupeň lepší než Ocelové jeskyně. Příběh se začal přibližovat Nadaci jak obsahově, tak i skvělou formou psaní, což je moc fajn. Poněkud slabší rozuzlení detektivní zápletky je jedinou slabinou knihy.
Není to sice nic extra rigorózního ve stylu Cialdiniho prací, ale čistá praktičnost. Historky ze života profesionálního vyjednavače, kterýma Chris uvozuje témata parádně nakopávají s každou kapitolou čtenářovu pozornost. Dobrá kniha.
Kissinger, Hari Seldon americké diplomacie posledních padesáti let, píše velmi dobře. Jeho podání řádu světa je ale jen povrchní, a jde jen velestručný o rozcestník k dalšímu studiu. Některá politická témata jsou dobře uvedena, jiná jsou (záměrně) opomenuta a dědkovi to očividně pálí. ;). S odstupem času musím dát 5/5, poslední dvě kapitoly byly třešničkou na dortu a nosím je pořád v hlavě. Nutno ovšem dodat, že to je Talebovská třešnička, pro kterou je třeba mít nastudovaných několik hutných korpusů, aby člověk plně pochopil význam sdělení.
Po epickém závěru chronologicky první pětice knih jsem k tomuto dílu přistupoval poněkud zdrženlivě, protože jsem se bál, že bude Asimov recyklovat sám sebe. Obavy se nanaplnily, kniha je to skvělá! O co je Předehra k nadaci "komornější", o to lépe ma propracovaný systém postav a jejich vzájemných vztahů. Celou dobu jsem sice podezíral Dors, ale raději nebudu číst žadné komentáře, ať si nezkazím zážitek ze sedmého dílu.
Asimovova konzistence v rozvíjení Nadačního univerza v rozsahu několika desetiletí je obdivuhodná.
O něco málo slabší než předešlý díl (první interminentní planeta byla naprosto zbytečná pro děj, peskování Bliss), ale pořád hodně dobré. Autor zde reflektuje podstatně větší vlastní zkušenost se ženami, než v první trilogii a některé kratičké erotické momenty mě u Asimova příjemně překvapily a vygradovaly lokální zápletku.
Spoiler:
Narativita děje celé série (bez posledních-prvních dvou dílů) by se dala shrnout asi tak, že v kontextu finálního rozuzlení se Nadační žabomyší války jeví jako naprosto nicotné, nicméně nezbytné pro udržení pyramidy moci nad galaxií za účelem udržení statusu-quo, potřebného pro rozvoj Gaie a posléze Galexie. Seldonova zjevení v průběhu krizí byly vlastně Daneelovy korekce systému a hrdinové jednotlivých knih byli jeho nástrojem.
Kontrakce viru na Alfě byla zřejmě také narážkou na vlastní zkušenost s HIV/AIDS skrze transfuzi.
Autorův styl vyzrál po třicetiletém odstupu od první trilogie jako dobré víno. Tato kniha perfektně navazuje na původní příběh a úžasně jej rozvíjí originálním způsobem. Nad předešlým dílem ságy o Nadaci jsem se téměř rozplýval, ale tenhle je ještě o stupeň lepší. Pro nejlepší zážitek doporučuji číst v pořadí, v jakém autor celou sérii psal a knihy "Předehra k Nadaci" a "A zrodí se Nadace" zařadit až nakonec.
Burešova neutorizovaná biografie :) a Kmentův slušný standard. Je třeba Jardu podpořit za to, co dělá a proto dávám čtvrtou hvězdu navíc, obzvlášť teď před volbama, kdy je políčení na obratného hospodářského drevokocúra známkou punku.
Po přečtení knihy mě víc otazníků přibylo, než bylo zodpovězeno. Pointa s bývalými exponenty východního bloku, ulejvajícími obrovské státní prostředky na čas do bezpečí, aby mohlo posléze dojít k resuscitaci ekonomické moci mě přivádí na myšlenku, že i Babiš je jen loutka a velcí kluci s námi hrajou hru ještě o level výše. Bohužel na tohle už se výpovědi píšou vlastní krví, takže plné rozklíčování toho, co se kolem děje, zůstane napořád jen v oblasti fantazie.
Další svědectví o Ježíší Kristu, ve kterém o něm není na prvních padesáti stranách ani slovo (dál jsem se zatím nedostal). Tohle studuju, abych pochopil tajemství manipulace davy skrze silně zakořeněný mem společnosti následovat bez vlastního úsudku podobná "díla". Svůj komentář rozhodně doplním, jakmile se tím prohryžu do konce. Možná mezitím obrátím na víru ty dva kluky americký, kteří mi ji dali :)
Tuhle knihu tesat do kamene!
Nasrat na Jacka Welche. Baťa, to byl manager!
Krásná knížka. Tohle dávám jako etalon kvality nad pana Kyiosakiho a podobné motivátory, živící se prodejem knih. Stačí to napsat jednou a pořádně.
Rozhodně doporučuju.
Dávám plnou palbu za chcaní proti neomarxistickému větru s autoritou prezidentské kanceláře. Pro člověka nepošahaného filosofickou fakultou jde o stručný, krátký a srozumitelný výčet základních argumentů. Klaus prezentuje svůj názor na globálněoteplovací doktrínu a její dogmata prakticky jen pomocí rešeršního aparátu. Jméno Klaus dostalo obsah mezi lidi, což je fajn a posloužilo to svému účelu. Docela dobře se to čte, takže to možná ani nepsal on.
Autor píše parádně. Čte se to samo. Sdělená informace nula.
Standardní manipulativní esoterická sračka, která umí vybudovat atmosféru, naladit čtenářovy emoce (chtíč, zvídavost, pocit vyjímečnosti atd.) a pak zasadit myšlenkový virus do čtenářovy hlavy. Áno, lehněte si každý den, zameditujte si na předepsanou modlitbu, představte si sekvenci barviček, zatněte zuby, soustřeďte se na elektrony u vaší prdele a možná vyserete stokorunu. Tohle je osobní rozvoj?
Když to nepůjde, zkuste o tom napsat knihu nejlíp jak umíte a zkuste vydělat reálný cash na lidech, kteří věří, že "úspěch, bohatství, lásku, zdraví" vám přinese studium podobných knih. Kyiosaki by mohl vyprávět.
Není to zrovna skvělé čtení, jelikož autor píše dost rozvlekle, ale prezentovaná polemika je mě blízká. Kniha výborně doplňuje celou řadu knih, namátkou třeba Bod Zlomu od Gladwella, kterou jsem četl nedávno, Build to Last od Collinse, ale taky slušně sundává z piedestalu bezohledné a slepé "vedení" Jacka Welche, Bernsteinovy manažerské Dinosauří mozky i Neandtrtálce atd. Je fajn vidět, že se se na americké manažerské škole odehrál za pětadvacet let takový posun. Rozpitvání motivace až na vliv elementárních hormonů dopamin-serotonin-oxytocin-kortizol strká do kapsy Golemanovu Emoční inteligenci, jejíž neschopnost širšího záběru a neschopnost rozboru fyzikálních pohnutek našeho psýché ji staví do role překonaných knih. Sinkem popisovaná "care" jako nové paradigma by byla skutečná revoluce. Je známo už dostatečné množství případových studií, kdy řezání nákladů až na dřeň bylo příčinou úpadku společností, nebo alespoň jedné generace jejich manažerů. Škoda, že taková literatura vzniká svou většinovou četností jen v USA (alespoň souzeno nabídkou českých knihkupectví) a nejsou k dispozici knihy podobného ražení a kvalit z Evropy, nebo Asie. To je podle mě důkaz významu kultury USA pro formování světa. Alternativní vysvětlení je jazyková roztříštěnost Evropy a rozdrobení knižního trhu.
Tahle knížečka mě ležela v knihovně netknutá skoro čtyři roky. Nějak jsem si na ni pořád nemohl udělat čas a její studium jsem regulérně prokrastinoval :). O to silnější byl pak dojem z jejího obsahu. Dalo by se říci, že většinu věcí už jsem znal i z jiných knih, školení a přednášek, ale byly součástí obrovského neuspořádaného, a tudíž nefunkčního celku. Forma Petra Ludwiga mě nármně sedí Konec prokrastinace vřele doporučuji!