VladimirTetur komentáře u knih
Po slušné komorní robotí detektivce v Ocelových jeskyních a mnohem lepším pokračování v dynamickém Nahém Slunci nedošlo tímto dílem k naplnění očekávání rostoucí kvality robotí série. Zatímco u Nadace se vrátil Asimov po třicetileté pauze v nadlimitní spisovatelské formě, u robotů k tomu nedošlo. Pořád jde sice o dobrou knihu, Asimov píše skvěle, jde i o nezbytný mílový kámen k uzavření univerza Nadace, ale je to celé otravně nadstavované formou zbytečných mikropozorování a dialogů, které snižujou celkový dojem. Kvalita kapitol je nekonzistentní a jinak nesmírně poutavé psaní je prokládano nudnou vatou nijak nerozvíjející příběh. Kdyby to mělo poloviční rozsah stran, dám tomu plný počet. Jsem zvědav, nakolik ty nudné odbočky měly význam pro narativitu celé série, takže hurá na Roboty a impérium.
Velmi dobře napsáno, ale po epické nadaci byla očekávání mnohem vyšší. Snad se to rozjede v dalších dílech.
Nejpřeceňovanějsší Verneovka. Jako malý jsem se tím nějak intuitivně na přeskáčku prokousal poprvé a teď jako dospělý jsem si ověřil, že k tomu byl pádný důvod. Tak jako píše andrej0867, popisy geografie, fauny a flóry jsou zbytečná omáčka, ale je možné, že ostentativně vyjadřované slovníkové znalosti z této oblasti byly v 19. století povinným marxismem-leninismem, jako dnes "snižování uhlíkové stopy." Těch záživných kapitol je málo, kapitán Nemo je vykeslený jako šílený indický bázen, a spíše mě sedl jeho profil z Tajuplného ostrova než odsud. Mít to polovinu stran a míň alarmistického Nema, bylo by to fajn.
Při čtení Landesova Bohatství a bídy národů mě zaujali Japonci, kteří naprosto fenomenálně vynikali nad ostatními národy svou pracovitostí a organizací společnosti. Před dalším studiem japonských systémů řízení a podnikatelské filosofie jsem chtěl trošku pochopit jejich kulturu v historickém kontextu. Moderní původní autoři jako Murakami popisující současnou dekadenci mě zatím nelákají, paradoxně nejlépe se tím pádem jevil Clavellův australský pohled a jeho Šógun. Vysoké očekávání díky autorově předešlé knize, Král Krysa, bylo zcela naplněno. Dokonalost.
Rozhodne doporucuju cist Nadaci v poradi, v jakem ji autor napsal, tzn. zaradit tento dil az nakonec. Teprve v tomto poradi ma dilo tu spravnou silu.
Trantor je alegorii dnesni doby.
Naprosto fenomenalni je v teto serii zpusob casoveho nadhledu. V serii Nadace je kauzalita sledovana z perspektivy nekolika generaci. Asimov byl genius!
Samoúčelně záhadné. Dramaticky plytké. Knize chybí jakákoliv pointa. Zbytečně strávený čas.
Ufff. Naučné, ale pěkně težké čtení. Rozhodně nic na relax u lampičky před spaním. Tohle než jsem nastudoval, stihl jsem půlku Asimovovy Nadace pro odreagování. Každopádně je ale Ekman na mém pomyslném žebříčku praktických psychologů teď hodně vysoko a Goleman směřuje do propadliště dějin za Bernsteinem.
Uffff. Bohužel čteno až na sklonku roku 2017, takže už šlo o hodně vyčerpané téma. Některé vtípky za každou cenu jsou spíš otravné, obzvlášť mistr Pikora místy připomíná rádoby zábavného přednášejícího z EKF, který chce ty tupé prváky nečím primitivním za každou cenu zaujmout. První třetina knihy je děsná nuda. Když už humor, tak prosím na vyšší úrovni ála Taleb. To by pak byla pecka! Aspoň bude zanedbaný plebs trošku motivován se při čtení namáhat, aby zapadl do trendu, kdy se budou smát při vaší příští knize jen ti chytří... Šichtařová s Pikorou jsou každopádně frajeři.
Původně jsem dal pět hvězdiček, ale už jsem se z toho vyspal a to hodně díky nepovedené závěrečné kapitole "Vanceho teorie všeho", kde autor mele páté přes deváté skoro jako náš všeználek Sedláček s jeho Ekonomií Bobra a kozla. I mimo poslední kapitolu píše Ashlee Vance způsobem, který mě dost otravuje a některé kapitoly prokládá svými blbými názory více než je zdrávo, čímž hodně snižuje ty lepší pasáže kde má prostor pouze Musk. Oproti nedávno čteném elaborátu o Bezosovi je tahle kniha lepší v tom, že se Musk nechová tak často jako lakomý čurák (Bezos), čímž je ta hlavní linie vyprávění poněkud snesitelnější.
Konečně šel Nassim trošku do detailů o s obě samém, a rozepsal se i o tom, co jej formovalo, co má rád a s čím se potýká když zrovna intelektuálně nebombarduje intelektuálně onanujicí profesory a "experty". Už to není jen rigorózní vysmívání se pokryteckým tlachalům, ale i praktický průvodce životem na úrovni vysoko nade všemi. S ním bych si rád sedl na večerní skleničku vína a půlku kvalitního tripu.
Nic moc. Adolfův manipulační majstrštyk jsem ukousával nepravidelně, protože je to náročné a nudné čtení. Židovské spiknutí už dnes nikoho nepřekvapuje, světový vládce kapitálu a hybatel dějin v pozadí také ne, takže mě chyběl emoční náboj, kterým bych udržel koncentraci. Mezitím jsem stihl přečíst takové klenoty jako Huxleyho Brave New World, nebo Durellovu zvířenu a ve srovnání s kýmkoliv, kdo opravdu umí psát, je Adolf grafomanský patlal jako třeba Martin Fendrych. Každopádně je to ale kniha poučná a určitě bych ji dal jako povinnou četbu pro nadanou mládež, aby si uvědomila, co dokáže vhodná formulace myšlenek, vhodný výběr témat a práce s čtenářovými emocemi. Možná by si uvědomili, kolik nových Adolfů a Goebelsů dnes krmí lid skrze masmédia za účelem propagace fašismu 2.0, nyní trefně označovaným jako neomarxismus (Patrick Buchanan).
Pro první i druhý díl platí, že obsah je nad formu. I když je kniha plná překlepů a chyb, tak na to sere bílý tesák. Manstein má co říct a říká to velmi dobře. Poznámkový aparát českého vydání je bohatý a detailní, upozorňuje na některé lži a pomáhá osvětlovat reálie dějů i méně zasvěcenému čtenáři. Nicméně zeměpisná mapa v ruce a google jsou při čtení nutností :), tak obsáhlé to je. Než se dáte do čtení, je dobré jako úvod shlédnout pár desítek hodin filmových dokumentů (dnes na youtube), umocní to zážitek z knihy. Doporučuji "Druhá světová válka v barvě", "Velká vlastenecká válka", "Apokalypsa: 2. světová válka".
Říká se, že Manstein byl údajně nejlepší manažer druhé světové války. Co s tím? - Nevím, z knihy sice vyplývá, že byl operačně nadprůměrně schopný, ale minimálně jeden týpek s ním sehrál důstojnou partii, Georgij K. Žukov! Takže dokud nepřečtu paměti Žukova, nechávám si rezervu v hodnocení.
Nejlepší kniha na téma motivace, kterou jsou zatím četl. Střízlivá, čerstvého data, bez ezoteriky, celkem slušné reference na zdroje, systematicky členěná a dobře se to čte.
Jako kniha za skoro čtyři kila je to průser. Některé informace jsou užitečné, ale vydaly by ve stručné formě jen na rozsáhlejší esej.
Tématicky je tato kniha perfektním doplňkem ke knize "Druhý věk Strojů/Erik Brynjolfsson, Andrew McAfee", dokonce je psaná pdobným stylem (podnětné rešerše, citace, reference na výzkumy, dobrý poznámkový aparát, dobrý seznam literatury). Perfektos. Talent neexistuje.
Solidní materiál podávající důkazy, že rozhodujou jen přirozené předpoklady* a ocelová vůle makat při překonávání překážek.
*Když jsem dvoumetrový kolohnát s IQ90 a dobrou fyzickou regenerací, neznamená to, že mám talent na basketbal. Jsou to jen přirozené předpoklady a pokud člověk nemaká, nemusí to znamenat nic.
*Když mám IQ150 a od základky až po první ročník univerzity (v tom lepším případě) jsem se nemusel na výuku vůbec připravovat a procházel jsem naším zdegenerovaným neomarxistickým školstvím bez nejmenšího úsilí s nadprůměrným hodnocením, neznamená to, že mám talent! Realita života po studiích už tak neomarxistická není a pokud nezakotvíte v neziskovkách, státním sektoru, nebo podobném moru zdravé společnosti, nemáte šanci. K IQ je zapotřebí si vypěstovat ještě celou škálu dalších vlastností, aby člověk dosáhl vyjímečných výsledků. A pak mudrlanti stejně řeknou: "Ále jó, když on měl na tyhle věci talent". Jak zavádějící! Jak hloupé!
Nebuďme narativní volové a přečtěme si tuhle knihu. :)
Úžasná vize! Kvalitně zpracované. Pro patrioty povinná četba.
Pohled na historii prizmatem katolíka. Občas užitečné informace, občas nepodložené doměnky. Konspirační klasika. Autor to mohl napálit víc, ale asi to biskup neschválil. Škoda.
Výborný portrét. Čtivě psáno/přeloženo. Kdo chce vědět o Masarykovi více, nutná záležitost.
Pecka! Knihu jsem přečetl na jeden zátah.
Film jsem viděl až potom a byl jsem z něj naprosto zklamaný. Ve filmu je tradičně tak desetina děje a úplně v něm zanikl ten skotský divočák Begbie a tragické osudy v depresivní post-koloniální, post-industriální, post-Tchatherovské Británii.
Etalon kvality autobiografické literatury!
Rozhodně doporučuju!
Spoiler!!!
Pokud máte rádi Shawshank Redemption, určitě si knihu přečtěte. Na konci budete mile překvapeni.