wendys93 komentáře u knih

Asi takhle. Můžeme se bavit o tom, že je to celkem tuctová záležitost, pro někoho možná brak a kýč. Ale v rámci žánru a jeho dalšího řazení je to parádní věc, která bezezbytku splňuje požadavky, který jako čtenáři můžeme na takovou knížku. Je to dobře a poutavě napsaný, akční od začátku do konce, čtenář je neustále ve střehu a zároveň je v něm aktivně budován takový ten tichý strach z neznámého a nepoznaného. A ruku na srdce, kdo z vás by chtěl tohle zažít? Navíc...nikdo vám nikdy nezaručí, že se to děje nebo hůř, že se to stane zrovna vám.
S Honzou jsme měli právě o Lese a jeho další tvorbě stream a vydala jsem i rozhovor na blogu, tak pokud máte chuť, koukněte.

3 25.07.2023

Jestli jsem letos četla smutnější a bolestnější knížku, tak to byla tahle. Takže ten název je skutečně víc než výstižnej. Četla jsem ji dlouho, odkládala, zas se k ní vracela. Obojí s těžkým srdcem a i přes to, že je celý ten příběh krásně napsaný. Citlivý, jemný a často i poetický jazyk tu dost silně kontrastuje s tou všudypřítomnou špínou, prachem a pachem smrti, který se člověku zažere do každého póru. Stejně jako ten příběh samotný. Před touhle knížkou se vážně sluší smeknout.
A to nejen kvůli příběhu, ale i pro její psychologickou rovinu na níž se postavy pohybují, vracejí se zpět, vyvíjejí se, prehodnocují svoje životní kritéria a hodnoty. Jako každý z nás. Jen na pozadí jiných událostí.

5 23.07.2023

Tohle bylo skvělý čtení. Silný, emotivní, oči otvírající, naději mající, velké poselství přinášející. Navíc a přesahem, neskutečně silnou hlavní hrdinkou a příběhem, který nenechá chladným snad nikoho. Simona se Sabinou daly vzniknout hodně jedinečné knize, která plní roli nejen skvělého a čtivého románu, ale taky terapeutické knihy, která má velkou šanci pomoci těm, kterých se tohle téma týká - ať už je to oběť samotná nebo její přátelé, příbuzní, kantoři...
Kdo by se chtěl o knihe dozvědět víc, může si pustit na mém instagramu stream s autorkami. A s Jiřím Dvorským, autorem obálky jsem nedávno vydala rozhovor.

5 21.07.2023

Mmm šla sem do toho ze zvědavosti a taky proto, že jsem chystám článek o kanibalismu. Úplně jsem nečekala, že se mi to bude líbit, protože po Znamenité mrtvole jsem měla v tomhle směru docela nahoře, ale musím říct, že mě tahle knížka moc mile překvapila. Hezky se četla, chtělo se mi v ní pokračovat dál, hlavní hrdinka byla moc fajn a milá holka. Je fakt, že ohledně jedení jsem měla určitý pochybnosti, protože si moc nedovedu představit, jak by malý dítě spořádalo celýho dospělýho člověka, ale nepatřím mezi jedlíky, takže nemůžu objektivně posoudit jak to u nich v rámci trávení funguje. A jo, sice nejsem jedlík, ale jíst lidi by mi nevadilo. Každopádně...tohle bylo fajn, milý čtení, který sem si užila a hezky tak začala týdenní dovolenou.

3 17.07.2023

Na autorovu tvorbu jsem narazila dost náhodou, když mu teď vyšla novinka a objednávala jsem ji do práce. Anotace zněla dost zajímavě, tak jsem si řekla, že se zkusím podívat po prvním díle jeho série abych zas trošku víc prozkoumala vody českýho krimi-thrilleru. A rozhodně jsem neprohloupila, protože tohle bylo vážně hodně dobrý. Napínavý, dramatický, čtivý od začátku do konce...je pravda, že tam bylo pár scén a momentů, který mohou působit tak trochu vycpávkově, ale právě ty tak nějak dokreslují celou atmosféru příběhu, dodávají mu na autentičnosti a tak nějak vše správně dokořeňují. Za mě určitě velký doporučení. No, a kdo by se chtěl o autorovi a jeho tvorbě dozvědět víc, může kouknout na náš nedávný společný stream.

6 15.07.2023

Osobitý styl Petra Štarková rozhodně nezapře. A vtipem, sarkasmem a nadsázkou přistupuje nejen k životu, ale i ke svým příběhům, které se berou bůh ví odkud. Pro někoho možná mohou působit hloupě a nesmyslně, ale pravda je taková, že když k sobě necháte tyhle povídky skutečně promluvit, zjistíte, jak moc jedinečné ve svém žánru jsou.

5 10.07.2023

V rámci žánru je tohle skvělá věc. Pestrá, poměrně čtivé a rozhodně splňující moje kritéria nejen na knihu jako takovou, ale i na horor. Nejsem fanouškem kýčů, přehnaností, potoků krve a podobných kravinek, na kterých současný horor - ať už knižní nebo filmový staví - a sem fakt ráda, že se pořád objevují texty jako tyhle. Takové, co mi naženou strach, příjemně zamrazí a navodí pocit neklidu a nepokoje, který přetrvává i pár dní po dočtení.

6 08.07.2023

Tam tohle byla krása. Pokud se o takhle silných příbězích, které jsou plné smutku, bolesti, ale i odhodlání a bezesporu i odvahy, dá něco takového říct. I když...i ve smutku a marnosti může být jistá krása.
Každopádně kvituju autorčinu upřímnost, autentičnost, bezpozlátkovost a vlastně i brutální otevřenost, se kterou sráží romantický pohled, který na Afriku mnozí mají a ukazuje její pravou tvář. Nebo minimálně jednu z tváří, protože nikdy nic není černobílé. A o těhle povídkách to platí dvojnásob.

02.07.2023

Upřímně? To kladný a óchající hodnocení fakt nechápu. Proč?
1. Knížka slibuje poetiku, ale ani kolem ní neprojela, možná jí odkudsi z velké dálky zamávala.
2. Celý text působí jako slohová práce naivní puberťačky, která má naprosto zkreslený představy o životě, lidech, světě vůbec.
3. Autorka má nejspíš buď brutálně chabou a ukrutně omezenou slovní zásobu nebo jí chybí kreativita a nápaditost. Ve všech povídkách se mluví stejným jazykem, používají se stejný slovní spojení, stejný přirovnání. A to nejen v jednotlivých povídkách, ale i ve stejných odstavcích.
Celá ta knížka není ničím zajímavá, chybí jí nápad, originalita, postavy sou jedna jako druhá - bez charakteru, vlastního názoru...suchý jak tři tejdny starej chleba.
Zkrátka a dobře. Špatný, špatný, špatný!
Nedočteno a doufám, že to byla první a poslední špatná kniha letošního roku.

Mezi námi, 3 hvězdičky jsou v mém případě dost dobrý hodnocení. Aspoň co se knížek podobného žánru týče. Tohle je výborná oddechovka na léto, kterou ve všech směrech ocení nejen holky od 25 do 35, ale i zralý ženský, který si chtějí u bazénu odpočinout u něčeho vtipnýho a nenáročnýho od svých pubertálních ratolestí.
Je to zábavný, vztahový čtení plný absurdit, lásky a viditelné rozdílnosti ve výchově i životních rozhodnutích, která mohou jakýkoli vztah buď posílit nebo zničit.
Četlo se to moc fajn, jak už sem řekla, je to oddechovka se vším všudy, ale proto nejde o hloupý, plytký text, který by krom zábavy nepřinesl ještě něco navíc. Byť to není žádná vysoká literatura, tak v rámci žánru je to rozhodně jedna z těch lepších knih, po kterých můžete sáhnout. Což se třeba o takové Couře paní Bernáškové opravdu říct nedá.

1 27.06.2023

Že by byl Kopírák bůh ví jakej wow zázrak to si úplně nemyslím, nicméně se četlo moc fajn. V nemocnici po operaci dobrý, doma bych to asi odložila. Ovšem zajímalo mě kam se to bude ubírat, jak se postavy budou v návaznosti na děj vyvíjet, kdo je dobrák, kdo je vrah - i když i to se dá celkem brzo rozklíčovat - a kdo je tak nějak normální, což to je rozhodně plus.
Možná bych ocenila víc retrospektivních kapitol a psychologickou stránku věci, ale budiš.
Tu poslední kapitolu bych každopádně vytrhala ze všech výtisků, protože celou knížku brutálně sráží. Ale tak autorka si očividně chtěla udělat prostor pro pokračování a zvýšit si finanční rezervu na účtě a nenapadlo jí v tomhle směru nic originálnějšího.
Škoda no, ale sama sobě tím dost podřízla větev.
Pokračování si asi nepřečtu, rozhodně na něj dychtivě nečekám, ale taky je fakt, že sem měla v ruce mnohem víc mnohem horších knížek, než je tohle.

4 24.06.2023

Spisovatelka Anna Beata Háblová otvírá každodenní rutinu života jednoho člověka, který by si rád plnil svoje sny, ale nezbývá mu na ně energie, motivace, chuť I když je pravda, že se ve Směně nic velkého ani dramatického neděje a celý děj spíš jen poklidně plyne v celkem jednotvárném a monotónním tempu, neustále udržuje čtenáře v jakémsi vnitřním pnutí a pocitu, že se přeci musí něco stát. Že ta všední šeď bez záblesku vášně nebo alespoň náznaku živočišnosti musí být něčím narušená. Že se ten, vlastně nudný života běh musí nějak vychýlit z kolejí, že se na té rovné cestě se stále stejným horizontem musí najít nějaký výmol nebo aspoň odbočka, která člověka vytrhne z letargie a otevře mu pohled na obzor, který mu byl dosud odpírán.

1 09.06.2023

Heliodor Šimanik ukazuje ve své knize pestrou škálu lidských povah, které často nejsou takové, jak se na první pohled zdají být, jaké bychom je chtěli vidět, jaké si je malujeme, aby pro nás byl svět lehčím místem k životu.
Celý text je velmi silným a v mnoha ohledech i drsným příběhem, který poodhaluje svět, jež je součástí toho našeho. Odhaluje svět, který nechceme nebo z jakéhokoli důvodu nemůžeme vidět. Který se odehrává kolem nás, dotýká se nás, kalí vody té hezké představy, kterou jsme si sami pro sebe vytvořili, abychom přežili.

2 08.06.2023