Whobey komentáře u knih

Ačkoliv jsem dost frustrovaná vývojem událostí (respektive vývojem událostí u jedné z postav), tak jsem v podstatě ráda, že se příběh udál tak, jak se udál. Dashner vyšperkoval poslední díl o napětí, které bylo místy až lehce nesnesitelné, kolikrát jsem musela přestat číst, abych nezačala v autobuse hlasitě křičet. :))

Hodnotím to jako dobré zakončení zajímavého postapokalyptického příběhu a celou sérii mohu pro její čtivost jen doporučit. :)

2 12.12.2017

Tak jestli jsem první díl Labyrintu přečetla rychle, dvojku jsem odkládala jen v případech nouze (chápejte - v pracovní době a během spánku).

Začíná se vyjasňovat, ale pořád to není ono, pořád je tady spousta nevyřešených otazníků. Dashner i zde napíná čtenáře k prasknutí. Navíc míra nechutných smrtí je tady podstatně vyšší, stejně tak se stupňuje napětí, přibývají postavy a člověk si nemůže být jistý už ničím.

Skvělá druhá kniha, už teď jsem zvědavá na poslední díl z této trilogie. :)

1 06.12.2017

Labyrint jsem přečetla velmi rychle. Nevím, čím to bylo, snad tím, jak jsem se snažila odhalit tajemství Labyrintu, vymazaných vzpomínek, možná to bylo i tím, že Dashner píše krátké kapitoly, které zakončuje něčím zajímavým.
Knížka se čte dobře, příběh mi připadá zajímavý, Dashner udržuje čtenáře v napětí po celou dobu, takže zatímco se mi hlavou honilo tisíce otázek, tak dějová linka ubíhala šílenou rychlostí kupředu. Napínavé, poutavé.

Za mě plné hodnocení, opravdu jsem si čtení této knihy užila. Pro milovníky podobnéo žánru zcela doporučuji. :)

5 06.12.2017

K této knize jsem přistupovala velmi skepticky. Já sama jsem člověk spíše humanitního zaměření a s fyzikou jsem skončila někde u ebonitové tyče a liščího ocasu, nicméně můj kamarád (překvapivě - fyzik) mituto knihu vnutil s tím, že se mi zaručeně bude líbit.

Jaké bylo překvapení, že měl pravdu! Kniha příhod ze života pana Feynmana mě rozesmívala a opravdu dokonale jsem si dokázala představit jeho počínání v každé ze situací. A to nemění nic na věci, že pán byl génius a nad jeho počiny zůstává rozum stát (alespoň ten můj, humanitní, zcela určitě) :))

Knihu rozhodně doporučuji, pobavte se u ní a dejte fyzice šanci! :))

6 20.11.2017

Klasický King, kterého čtu ráda. Báječné stupňování děje, zajímavá myšlenka, uvěřitelné charaktery. Příběh, který vás strhne, a který se klidně mohl stát.
Cujo patří mezi Kingovy klasiky, rozhodně doporučuji :)

4 07.11.2017

Opravdu zvláštní kniha. Satirický příběh, podivné ilustrace, zajímavé vpády autora do příběhu.

Asi to nebude zrovna kniha, ke které bych se vracela, ačkoliv jsem se místy i zasmála, tak celkově mě kniha spíše nebavila. Neustále jsem čekala na to, jak se celý příběh semele, ale výsledek nebyl tak šokující, jako bylo celé pojetí knihy, takže mi přišlo, že to vyznělo do ztracena.

1 08.10.2017

Ačkoliv povídkovou formu příběhů moc ráda nemám, tahle kniha mě nesmírně bavila. Léčba neklidem je naplněna suchým anglickým humorem, který mám ráda.

Samozřejmě, jsou lepší a horší povídky. Celkově však je tahle knížka zábavná a já se k některým povídkám budu určitě ráda vracet. :)

1 16.09.2017

Příjemná oddechovka. K moři jako dělaná, nenutí vás přemýšlet nad smyslem života, ale docela pěkně se u ní pobavíte. Není to žádné tajuplné čtení, děj je vcelku předvídatelný (alespoň u hlavních témat knihy), a snad mi i trochu vadily ty vzpomínky cizích lidí, které prokládaly příběh, ale jinak príma kniha se zajímavým námětem.

Byla to má první kniha od autorky, ale určitě sáhnu i po jiných jejich knihách.

2 15.08.2017

Lang pro mě byl postavou naprosto sociopatickou, která naprosto nechápala emoce. Snad jen proto dokázal plnit všechny hrůzostrašné rozkazy s tak klidnou a technickou odevzdaností.
Co se týče literatury druhé světové války, mnohem děsivější pro mě byla kniha "Utekl jsem z Osvětimi", kde jsou hrůzy koncentračních táborů popsány mnohem více. V této knize můžeme pozorovat vznik těchto táborů z první ruky, postupy SS i jejich praktiky.

K přečtení doporučuji, i když to není na tak dobré úrovni (a upřímně to není ani natolik lákavé), abych se k tomu kdy vracela. Nicméně za přečtení stojí.

2 27.07.2017

Moyesová mi byla doporučena už několika lidmi, a to i přesto, že se žánru dokonalých a dramatických romancí zcela vyhýbám. Přesto však jsem na ni narazila nedávno v knihovně, tak mi to nedalo a přihodila jsem ji na hromádku půjčovaných knížek.

Mám většinou problém s knihami v tomto žánru. Nejenže jsou většinou psané dost ubohým stylem, ale také jsem schopná odhadnout děj už někde na třetí straně, což mě hrozně nebaví. Tahle kniha ale byla trochu jiná. Děj se měnil, prolínal v historických souvislostech. To bylo moc příjemné.

Musím říct, že děj byl opravdu poutavý. Moyesová píše čtivě a dokáže vtáhnout čtenáře do děje. Charakteristiku postav vykreslila taky moc pěkně, ačkoliv mi byla mnohem sympatičtější Sophia a její skutečné problémy než Liv na neustálém pokraji hysterie. Ono celkově mělo větší kouzlo povídání o časech minulých, o Sophii, Helene, Němcích a poměrech té doby.

Jak už jsem psala, můj šálek čaje tohle není. Jakmile jsme se přesunuli v ději do přítomnosti, začal to být tuctový příběh zamilovaných, kterým něco brání, ale stejně si k sobě najdou cestu. Ještě že tam bylo prolínání se Sophiiným příběhem, to opravdu udržovalo mou pozornost ve hře.

Vidím to jako takovou príma knihu na dovolenou, oddechovou a nijak náročnou. :)

3 10.07.2017

Přiznávám, že knihu jsem si vybírala podle obálky a roztomilé Smrtky na obalu. :)
Nicméně ačkoliv to není žádné brilantní hlubokomyslné dílo, příběh byl prima. Postava Smrti byla pojata spíš humorně, což bylo příjemné. :)

Příběh je takovou oddechovkou od náročnějších děl, takže kdo hledá něco na ten způsob, směle do toho! :)

3 27.05.2017

Sochař smrti byla pro mě první kniha od tohoto autora a věřím, že ne poslední. Četla se opravdu skvěle, autor píše čtivě a poutavě, knížka mi připadala jako rychlá jízda. Dost tomu pomáhá i rozčlenění kapitol, jsou krátké, a tak to člověku před spaním zas tolik nevadí, když si řekne "ještě jednu kapitolu".
Myslím si, že to asi není úplně knížka pro slabší povahy, přece jen kreativita místního vraha je dost nechutná. Osobně mi to nevadí, byla jsem ráda i za nový nápad, líbilo se mi uvažování detektivů, závěr byl rovněž zajímavý. Doporučila bych to jako oddechovou četbu lidem, kteří rádi čtou detektivky, thrillery, napínavé příběhy.
4/5 - Knížka dobrá, ale zase takové veledílo na pět hvězd to nebylo. :)

3 15.12.2016

Absolutní příšernost!

Ani by mi nevadil fakt, že je to scénář, a kniha tedy není typickou beletrií, na kterou jsem zvyklá. Nicméně kniha nenapsaná Rowlingovou a snažíc se jít v HP stopách, naprosto selhala. Ukňourané charaktery, nesmyslné situace, slabomyslné dialogy. To vše v jednom balíčku.

Já jsem s Harrym a jeho přáteli vyrostla. Byla to série knih, ke které se stále ještě vracím, stále čekám na dopis z Bradavic a stále jsem schopná o jednotlivých postavách diskutovat hodiny. Nicméně tohle? Místy jsem měla dojem, jestli autor vůbec Harryho Pottera četl, protože některé charaktery absolutně netrefil. Udělal z příběhu, který ovlivnil miliony dětí na celém světě, jen prachsprostou frašku.

Nepovedená fanfikce, tam bych Prokleté dítě zařadila. Rozhodně nedoporučuji.

Myslím, že jsem už dlouho nečetla knihu, která byla tak literárně na výši. Pohlcující děj a čtivost mě nutila číst dál a dál, měla jsem velký problém knihu odložit. Jako první jsem viděla film, takže jsem jisté situace v knize očekávala, těšila se na ně, ale zpracování v knize bylo tisíckrát lepší, ač mám filmové Pokání moc ráda.
Skvělá kniha, jistě se k ní někdy vrátím. Doporučuji. :)

4 28.01.2016