xulij01
komentáře u knih
Hitler
Marlis Steinert
Hlavní výhodou knížky je, že na jednom místě je velké množství informací o Hitlerovi, jeho životě, zvycích, postojích, názorech, způsobech, jakými rozhodoval, dozvíme se i o jeho spolupracovnících, přátelích, historii fašismu, jeho dobyvačné politice, vyhlazování celých národů (knížka třeba zabrousí i do zabíjení nevyléčitelně nemocných). Publikace má opravdu slušný rozsah. Další kladnou stránku je velké množství literatury, z které autorka čerpala (pro představu kapitola Poznámky začíná na straně 543 a končí stranou 693). Nevyhýbá se ani kontroverznějším tématům, například, zda neměl Hitler v rodině židovské předky (ale i u takových témat čerpá z více zdrojů a snaží se dohledat pravdu, pokud se něco neví s jistotou, tak to jasně napíše).
Knížka mi nepřišla zase až tak čtivá, zároveň se tu a tam stalo, že některé věty byly z mého pohledu krkolomné (těžko říci, zda to bylo způsobené ne úplně ideálním překladem nebo samotnou autorkou). Na druhou stranu si díky knížce lze udělat velmi solidní představu o tom, jak se dostal k moci, kdo ho podporoval, o stylu jeho vládnutí, zločinech, které spáchal
Černá kniha komunismu 2.
Nicolas Werth
Druhý díl se zaměřuje na Čínu, Vietnam, Laos, Kambodžu, Severní Koreu, Nikaraguu, Peru, Etiopii, Angolu, Mosambik, Afghánistán. Podobně jako v prvním dílu jsou rozebírány zločiny komunismu a je i snaha vyčíslit nejen počet obětí na životech, ale i těch, kteří raději svoji vlast opustili (někde je vyčíslen i pokles porodnosti). Ne všude jsou známá přesnější čísla a nastupují spíše hrubé odhady. Čtení je to opravdu hodně zajímavé, kulturní revoluce v Číně, kdy mladí lidé (u některých by se dalo říci ještě děti) rozhodovali ve školách o životě profesorů, často docházelo k tomu, že je nakonec umučili. Neskutečné hrůzy odehrávající se v Kambodže, kdy byla vysídlena celá města a veškeré obyvatelstvo přesídleno, samozřejmě za stále probíhajících čistek. Tím, že se knížka věnuje celé řadě zemí nejde zase až do takových podrobností, ale rozhodně si čtenář může udělat představu o hrůzách, které komunismus pro dané země znamenal. Zároveň je tam i snaha porovnávat rozdíly v pojetí komunismu mezi jednotlivými zeměmi.
Kronika lidstva
kolektiv autorů
První, co zaujme, je velikost knihy, šířka zhruba 24 cm a výška 30 cm. Váha se pohybuje kolem 4,4 kg (vydání z roku 1998). Jedná se tedy skutečně o rozměrný svazek. Text se proplétá mezi bohatou obrazovou přílohou, často se u podobných encyklopedií stává, že nabízí sice perfektní fotky, ale text zaostává, tak to u tohoto svazku rozhodně neplatí, kniha je nabitá informacemi a vše je podáno jasnou a stručnou formou. Na levé stránce jsou vypíchnuta nejdůležitější data daného období se stručným popisem událostí (zabírá zhruba polovinu levé stránky), na zbytku prostoru je dané období blíže rozebráno.
Tištěno na kvalitním papíře, takže i když třeba u mapek je použito menší písmo, tak je to stále solidně čitelné. Celkově je obrazová příloha velmi různorodá (valná většina barevná), najdeme v ní umělecká díla zobrazující vládce, fotky kulturních památek, písemností, schémata, jak probíhaly bitvy, fresky, obrazy, mozaiky, architektonická díla… Text je díky tomu perfektně doplněn a čtenář si tak udělá základní představu o daném období.
Ars longa, vita brevis
Marie Mžyková
Velkoformátová publikace zabývající se sbírkami České pojišťovny. Do stránky 40 je „textová“ část, kde se čtenář dozví něco o historii pojišťovnictví na našem území, včetně významných osobností, které se o jeho rozvoj zasloužily, probrány jsou i důvody, proč k sběratelské činnosti docházelo. Každopádně je to vše doprovázeno bohatou obrazovou přílohou, najdeme zde akvarely Jaroslava Šetelíka zobrazující budovu pojišťovny, jinde jsou fotky jejích prostor, obsaženy jsou i portréty (fotky) osobností, které jsou spjaty se vznikem pojišťovnictví u nás.
Obrazová část knihy je na stránkách 41 až 131, přerušená pár stránkami (102 až 105), které se věnují koncepci sbírek, jak vznikaly galerie, kdy zhruba došlo k zpřístupňování uměleckých sbírek veřejnosti. Víceméně se jedná o úvod k obrazové části obsahující novější obrazy, kde najdeme umělce jako: Jiří Sopko, Jiří Načeradský, Václav Špála, Antonín Procházka, Antonín Sládek…
Zlomená křídla
Eduard Čejka
Kniha sleduje osudy pěti československých letců. Autor čerpá z celé řady zdrojů (válečné deníky jednotlivých perutí, hlášení o absolvovaných letech, zpravodajské výslechy, úřední i osobní záznamy…). Zdrojem jsou i vzpomínky těch, kteří se s nimi setkali. Knížka je velmi čtivá a autorovi se povedlo zachytit charaktery jednotlivých letců. Na konci každého příběhu jsou přiložené i vybrané zdroje (například návrhy na vyznamenání, hlášení o absolvovaných letech…), takže si čtenář může udělat představu z čeho autor příběhy sestavil.
Vlastní příběhy končí stránkou 317 (vydání 1991). Rozsáhlá je část „Padli na poli cti“ (stránky 328 až 467). Zde najdeme seznam československých letců, kteří ve válce zahynuli, případně byli prohlášení za nezvěstné (uvedené je jméno, datum a místo narození, hodnost, datum a místo smrti, kde je pohřben a zároveň i příčina smrti). Kniha obsahuje větší množství tabulek, například počet sestřelů nejlepších československých pilotů, nejdůležitější cíle bombardovacích perutí (uvedený je počet náletů, letadel, množství bomb…). Bohatost vlastních příloh je patrná z toho, že vlastní příběhy končí na straně 317 a knížka má 515 stran (v knížce je i velké množství dobových fotografií).
Špion za miliardu dolarů
David Emanuel Hoffman
Většina knihy sleduje špionážní aktivity konstruktéra radarů Adolfa Tolkačeva, který má prověrku na přísně tajné a díky tomu může obstarat materiály nedozírné hodnoty (odhady mluví o několika miliardách dolarů). Zachyceny jsou i osudy jiných špiónů nebo významných operací. Autor podrobně líčí, jak špionáž probíhala (setkání s kontaktem, utajení, zjišťování, zda je někdo nesleduje, protiakce KGB…). Občas to na mě bylo podrobné až moc, informace o tom, že Tolkačev sháněl pro syna třeba nahrávky rockových kapel ze západu atp., byly skoro až nadbytečné (zrovna tak třeba podrobný popis setřásání případného sledování KGB se tam zbytečně opakoval). Je až neskutečné, co všechno dokázal Tolkačev pro USA obstarat (šlo o tisíce stránek tajných dokumentů).
CIA měla solidně ošetřené, aby se k informacím od Tolkačeva dostal jen velmi omezený okruh perfektně prověřených lidí a o jeho přesné identitě nevěděl skoro nikdo. Bohužel toto platilo jen a pouze pro lidi mimo CIA (vůbec jsem nepochopil, proč to nebylo aplikováno i přímo na CIA, nebyl žádný důvod k tomu, aby o něm věděli i lidé, kterých se to vůbec netýkalo). Za přečtení knížka rozhodně stojí, je v ní spousta zajímavých informací.
Vzdálený most
Cornelius Ryan
Operace Market Garden je vylíčena z pohledu nesmírně pestré směsice jejích dobrovolných i nedobrovolných účastníků. Od řadových vojáků až po nejvyšší velitele (jak spojeneckých, tak i německých sil). Zrovna tak je zachycené líčení civilistů, odbojářů, a i třeba nejvyšších představitelů Nizozemí. Opravdu zdařile se podařilo zachytit to, jak operaci vnímali její jednotliví účastníci (na základě informací, které o ní měli). Líčení bojů není z mého pohledu co vytknout, shrnul bych ho jedním slovem: "strhující". Co mi trošku vadilo, některé informace mě připadaly až nadbytečné (výsadkář x skákal se slepicí, která nakonec hrdinně padla a byla se všemi poctami pohřbena), na druhou stranu takové příhody vyprávění trošku odlehčí.
Celkově operace skončila jedním velkým fiaskem, zprávy holandského odboje byly vesměs ignorovány a nečekal se takřka žádný odpor. Zprávy o tancích v dané oblasti byly prověřeny, na pořízených snímcích se potvrdilo, že tam maskované tanky jsou, nad tím se mávlo rukou, že určitě nebudou provozuschopné. Rádiové spojení fungovalo velmi špatně, takže chyběly informace o tom, co se vlastně v průběhu operace děje. Skoro se dá říci, že co se mohlo podělat, to se podělalo. Tvůrce operace Montgomery ji i přes obrovský neúspěch obhajoval. Perfektně to vyjádřil nizozemský princ Bernhard: "Má vlast si už nemůže nikdy dovolit luxus dalšího Montgomeryho úspěchu." Celkově hodnotím 90 %.
Smrt ve Vatikánu
Rudolf Ströbinger
Vyprávění má spád, připomínalo mi to napínavou detektivku. Odstavce i věty bývají kratší, je to takové "úderné" čtení, které čtenáře vtáhne do děje. Pro mě byly nejzajímavější příběhy Jana Pavla I. a Jana Pavla II. Paradoxně ani jeden z nich při atentátu nezahynul (u Jana Pavla I. to není úplně jisté, ale vypadá to, že se o vraždu nejednalo). Každopádně knížka nejde příliš do hloubky, spíše se dozvíme základní informace.
Historia Magistra 2 Od středověku k moderní společnosti
Luboš Balcar
Dá se říci, že platí to samé, co o prvním dílu. Na začátku je vždy krátká charakteristika daného období a poté následují úryvky různých děl (většinou do jedné stránky). Po straně úryvku je ještě uvedeno pár informací k danému dílu/autorovi. Bohužel oproti prvnímu dílu je zde cítit mnohem důraznější socialistický pohled na dějiny. Takže na konci kapitol často následuje shrnutí z pera slavné "komunistické svaté trojice": Marxe, Engelse nebo Lenina. V jejich případě už se nejedná o krátký výňatek, ale klidně o několik stránek. Četl jsem kdysi knížku od Ericha von Dänikena, jeho intepretace dějin je opravdu divoká, ale na tyhle tři teda rozhodně nemá. Naštěstí se dají tyto příspěvky snadno přeskočit, ale ideologie komunistického pohledu na historii celou knížkou dosti prosakuje. Celkově bych dal necelých 70 %.
Staré americké civilizace
Friedrich C. Katz
Hlavní slabinou knížky je její stáří, napsána byla již v roce 1975, takže na některé nezodpovězené otázky by dnes již byla schopná odpovědět. Druhou slabinou je nižší kvalita fotek (hlavně u zobrazení míst, archeologické nálezy jsou vyfocené lépe). I přesto bych knížku k přečtení určitě doporučil. Americká společenství zachycuje v celé jejich komplexnosti (politické uspořádaní, vrstvy ve společnosti, války, náboženství, kultura, vztahy s okolím, obchod…) a na případné otázky poskytuje více odpovědí (teorií), nehlásá tedy "jedinou" platnou pravdu, uvede i ty, které se ukázaly jako mylné a zároveň zdůvodní proč se jejich pravdivost nepotvrdila. Hodně zajímavé je srovnání Inků a Aztéků, vybudovali obrovské říše, ale velmi se od sebe lišili. Informací knížka obsahuje opravdu velké množství, celkově bych hodnotil 90 %.
Ilustrované české dějiny 2
Rostislav Nový
Víceméně by stačilo zkopírovat hodnocení dílu prvního. Když bych to shrnul, tak dominuje bohatá obrazová příloha (černobílé i barvené fotky), text je zrcadlový - dvojjazyčný (čeština/angličtina). Do přílišné hloubky knížka nejde. Obrazová příloha je občas až zbytečně bohatá, třeba fotek kostelů/bazilik tam není málo, zrovna tak jak věnováno poměrně dost prostoru Kodexu vyšehradskému (myslím, že by stačily třeba dvě ukázky). Pro procvičení angličtiny a zopakování základů naší historie není knížka špatná.
Ilustrované české dějiny 1.
Vladimír Vavřínek
Jak už název napovídá, tak většinu prostoru zabírá bohatá obrazová příloha. I přesto se autorům v textu podařilo výstižně zachytit nejdůležitější okamžiky českých dějin ve vymezeném období, každopádně vzhledem k nedostatku prostoru nejde knížka zase až tak do hloubky. Veškeré texty jsou zrcadlové čeština/angličtina. Knížka je tištěna na kvalitním papíře, fotky jsou barevné i černobílé. Hodně zajímavé jsou zobrazované modely kostelů, osídlení, pevností, běžných obydlí (znázorněn je i půdorys, průřez budovou atd.). V obrazové příloze dále najdeme archeologické nálezy (mince, šperky, rukopisy, sošky, keramiku, nástěnné malby…), mapky, kresby, jak třeba asi vypadali velkomoravští bojovníci, zrovna tak i obrazy malířů zachycující důležité historické události. Je tam opravdu snaha zachytit obrazem vše podstatné.
Borgiové - příběh renesanční rodiny
Joachim Brambach
Autor střízlivě a věcně rozebírá historii tohoto světoznámého rodu. Nevyhýbá se ani historickému (politickému) pozadí dané doby, bez toho by nakonec ani nešlo jednání Borgiů pochopit. Spisovatel velmi zdařile demytizuje různé zakořeněné polopravdy týkající se Borgiů. Například kapitola "Tajemná vražda Juana Borgii" přesně popíše, co se stalo, kde se našla mrtvola, v jakém byla stavu, kdo s ním mluvil jako poslední… Snaží se objektivně zachytit všechny důležité okolnosti. Poté rozebere, kdo měl největší zájem na jeho odstranění. Každopádně jednoznačnou odpověď nedá, s jistotou to říct nelze. V podobném duchu rozebírá i ostatní události.
Knížka není zase až tak čtivá, ale na informace je opravdu bohatá. Docela mě překvapilo, proč má jméno Borgiů takový zvuk, najde se x-osobností, které toho vykonaly mnohem více, a tak známé nejsou.
Fernand Léger
Bohumír Mráz
Monografie zdařile shrnuje život a dílo tohoto všestranně nadaného umělce. Umělecký vývoj je doložen celkem na 45 barevných reprodukcích děl z různých obdobích jeho života. Podrobně jsou také rozebrány inspirační zdroje a směry, z kterých umělec čerpal. Hodně mě překvapila šíře jeho zájmů, kromě malířství se věnoval i sochařství, filmu, scénografii, navrhoval divadelní kostýmy, mozaiky a realizoval i nástěnné malby (byl i významným teoretikem umění). Celkově hodnotím 90 %.
Velké procesy: Právo a spravedlnost v dějinách
Uwe Schultz
Jednotlivé procesy jsou zpracovány různými autory a na knížce je to poměrně hodně znát. Jsou tam příběhy, kterým nemám co vytknout, například Johanka z Arku. Stručně se probere její život, pak se přejde k vlastnímu procesu, kdy je rozebráno, kdo a z čeho ji obvinil, jakým způsobem proces probíhal, kdo měl zájem na tom, aby byla odsouzená, jsou citovány i její výpovědi. Čtenář si udělá o procesu opravdu solidní představu. Na konci je ještě popsáno, proč byl nakonec po letech proces anulován a jakým způsobem to probíhalo. Nemohli říci, že se církev mýlila, tak část původních svědků přesvědčili, aby prohlásili, že svědectví poskytli pod tlakem, zároveň vybrali tři církevní hodnostáře, kteří hráli v procesu důležitou roli a svalili na ně vinu za nespravedlivé odsouzení Johanky, v době revizního procesu už samozřejmě tito tři byli mrtví… Bohužel ne všechny procesy jsou takto kvalitně zpracovány. Hodně zajímavé jsou ty, kdy pod tlakem veřejného mínění klidně dojde k odsouzení někoho, kdo vinný vůbec nebyl. Celkově bych hodnotil necelých 70 %.
Poselství znaku mezi písmem a obrazem
Simeona Hošková
Katalog k mezinárodní výstavě grafiky v roce 1995. Nultý ročník se odehrál již v roce 1993 a díky značnému zájmu se uskutečnil v roce 1995 "první" ročník. Veškeré texty jsou zrcadlové česko-anglické. Na začátku se filozoficky rozebírá vztah písma a obrazu, na můj vkus to bylo až zbytečně odborné, myslím, že většina čtenářů by spíše uvítala více informací třeba o jednotlivých umělcích/dílech. Jádro knihy tvoří reprodukce vybraných děl, díky formátu A4 krásně vyniknou. U děl se dozvíme autora, název, techniku, rozměry, chybí ovšem jakékoliv doprovodné informace o umělci, vesměs se dozvíme pouze zemi. Zaujala mě jen část děl, celkově bych hodnotil 65 %.
Filip II. - Španělský král z rodu Habsburků, nejmocnější křesťanský vládce
Geoffrey Parker
Autor využil v té době dosud nezpracované osobní dokumenty Filipa II (kolem 5000 zápisků, poznámek a dopisů), z kterých často cituje. Takže k strohým historickým faktům přidal i "lidský" rozměr tohoto katolického panovníka. Díky tomu se čtenář dozví o jeho zálibách, vztahu k rodině, stavitelské činnosti, jakým způsobem řídil svoji rozsáhlou říši, jak sám sebe vnímal atd. Je to hezky zkombinované, udělal X, ale díky jeho zápiskům se dozvíme, že chtěl udělat Y, jen k tomu třeba neměl dostatek prostředků. Hodně mě překvapily informace ohledně zadlužení Španělska, v roce 1598 (konec jeho vlády) činily příjmy 9,7, celkový státní dluh 85 a úroky na splácení dluhu 4,6 (vše v milionech dukátů). Celkově za jeho vlády došlo ke značnému zadlužení, dané tím, že sám sebe vnímal jako šiřitele pravé víry (katolické) a snažil se v ostatních státech potlačit protestanské církve. Knížka je nabitá informacemi, určitě stojí za přečtení.
Vilém z Rožmberka - Politik smíru
Jaroslav Pánek
Detailně vylíčený život jednoho z největších politiků té doby. Autorovi se podařilo perfektně zachytit politické klima (nejen) v českých zemích, které značně ovlivňovalo rozhodování Viléma. Hodně mě překvapila síla české šlechty, kdy někdy až nevybíravým způsobem byla schopná vzdorovat panovníkovi, do jejího čela se postavil právě Vilém. O jeho schopnostech vypovídá i to, že se ujal svého dědictví již v šestnácti letech.
Knížka je každopádně objektivní, vidí jeho světlé i stinné stránky. Sám byl tolerantním katolíkem, ale na sklonku života začal ve velké míře podporovat Jezuity i rekatolizaci. Zrovna tak si publikace všímá toho, že miloval luxus a dokázal své statky značně zadlužit, podobně podpora alchymistů nebyla zrovna levnou záležitostí. Část knihy je věnována zvelebování jeho panství, mecenášské a kulturní činnosti. Pokud někoho zajímá historie Rožmberků, tak by neměl knihu vynechat.
Tesáno do kamene, psáno na papyrus
Zbyněk Žába
Jádro knihy tvoří fundovaně komentované úryvky děl z dochovaných egyptských památek. Co mě hodně překvapilo, je bohatství žánrů (například kapitoly: Knihy moudrých rad do života; Literární historie; Politické a propagační spisy; Povídky, pohádky bajky; Cestopisné povídky; Básnictví…). Takže je tam snaha uvést ukázku z každého dochovaného žánru. Na začátku autor každopádně stručně rozebírá historii Egypta, dále jak se třeba vyráběl papyrus, na co všechno se literární památky psaly, problémy spojené s překlady a interpretací děl, nejvýznamnější vědce atd. V knize najdeme i fotografie (barevné i černobílé), ale jsou už trošku horší kvality.
Sám autor v úvodu píše, že překlady vlivem času zastarávají, protože jsou nacházeny další a další části děl, které poté význam upřesní. Často se najdou novější opisy starších památek a u nich je obtížné rozhodnout, co je opravdu čistý starý text a co tam bylo přidáno. Celkově je knížka velmi zajímavá, ale někomu bude přidat, že je psána sušším jazykem. Netroufám si říct, jak moc aktuální dnes ještě je, jenom přeci, byla vydána v roce 1968. Celkově bych hodnotil 85 %.
Narvik
Donald Macintyre
Vzhledem k roku vydání jsem se obával, jestli tam rudý cenzor neudělal v rámci redakčních zásahů nějaké nenapravitelné škody, ale kupodivu jsem nic takového nenašel. Knížka se věnuje tažení v Norsku, kdy Německo i Velká Británie takřka ve stejném čase dospěly k tomu, že je nutné Norsko zabezpečit (obsadit), aby to neudělal ten druhý (zevrubně jsou rozebrány i politické/ekonomické/válečné důvody). Německo mělo nepatrný náskok (v řádech dní) a podařilo se mu obsadit důležité přístavy, čím získalo i letiště a díky tomu převahu ve vzduchu. Čtivost knížky zvyšuje líčení osudů vybraných lodí (jak německých, tak britských).
Váhavost VB byla vyvolána i tím, že Norsko v žádném případě nestálo o zatažení do války, chtělo zůstat neutrální. Celkově tam bylo cítit, že z hlediska vedení války a koordinace námořních, leteckých, pozemních sil má VB hodně co zlepšovat (vyskytly se i protichůdné rozkazy nebo situace, kdy rozkaz byl měněn několikrát během pár dní/hodin, zrovna tak nebyly vůbec připravení na drsné podnebí Norska, naprosto taktéž bylo podceněno nebezpečí leteckých útoků na lodě). Na druhé straně Německo, které mělo velmi dobře zpracované válečné plány a s bezohlednou brutalitou je naplňovalo (ale nemělo příliš silné loďstvo). Informací je v knížce opravdu dost a je to podané čtivou formou. Celkově bych hodnotil 90 %.
