zabkalili komentáře u knih
Před pár minutami jsem dočetla tuto knihu. A sakra, ještě teď mám slzy v očích. Vůbec ne z toho, jak ten příběh skončil, ale z Poděkování autorky, na konci knihy, které mě totálně dostalo. Až teprve u něho jsem si uvědomila, jak moc osobní tato kniha je. Autorka skvěle popisuje pocity ztráty, jaké to je, být šikanovaná, ale také zamilovaná. Většinu z toho prožila a to tomu dodává na síle.
Kniha se četla naprosto lehce a rychle. A to popisování zamilovanosti? Panebože. Ne jednou jsem měla husí kůži.
Vcelku je příběh docela jednoduchý, opravdu nic, u čeho byste museli nějak usilovně přemýšlet, ale nadchl mě ten nápad s prosopagnosií. Také konec je celkem předvídatelný, ale co už, hlavní je ta myšlenka, kterou vám tato kniha přinese.
Je to spíše o uvědomění sami sebe, o sebelásce a o tom, že vzhled není ani v nejmenším to hlavní.
Prostě a jednoduše, je to příběh u kterého si uvědomíte, že ve vesmíru nejste ani zdaleka sami, “někdo vás chce” a ten někdo vám pomůže nést tíhu celého vesmíru :)