Zara komentáře u knih

Z knihy přidané na poslední chvíli do košíku kvůli zaokrouhlení počtu vypůjčených knih se vyklubala překvapivá čtenářská lahůdka, která lehce naklonila mé dosud nepříznivé hodnocení většiny amerických autorů na stupnici směrem nahoru.
Nutné číst poměrně pečlivě,občasný návrat k předchozím kapitolám není od věci - výsledkem je nádherně propracovaná řada útvarů (povídek?) propojených vzájemně nejen jednotlivými postavami, ale hlavně hudbou.

2 19.11.2019

První a pravděpodobně poslední kniha adorovaného autora. Styl humoru na mé gusto příliš prvoplánový a křečovitý (hodnotím jen styl, děj je - předpokládám - nehodnotitelný).

2 24.07.2019

Pro mě doložení skutečnosti, že se nevyplácí dát na zdejší hodnotící komentáře (resp. jejich většinu), na jejichž základě bych po knize vůbec nesáhla.
Přestože současná americká próza neobsadila police mé knihovničky, tohle dílko se vyplatilo, přihlédneme-li k faktu,že se jedná o autorčinu prvotinu, není možné hodnotit méně, než plným počtem hvězd.

2 26.07.2018

Nevhodné pro čtenáře, kteří tento druh literatury berou jako odpočinkovou a lehce stravitelnou zastoupenou hlavním protagonistou coby osobou morální, přímočarou, bez bázně a hany etc. etc.
Všem ostatním se to nutně musí líbit.

2 26.08.2017

Upřímně řečeno nechápu autorčinu potřebu vydávat pravidelně knihy, jejichž obsah má tak zřetelně sestupnou úroveň.Aneb dávno ověřená pravda: většina žen mluví/píše, jen aby něco řekla/napsala....

Mé oblíbené brněnské nakladatelství s touto knihou šláplo do obřího exkrementu.. Podle mě šrot na entou maskující svou nulovou literární hodnotu škraboškou nesmyslných a trapných vulgarit a zvrhlostí.

Simon Mawer nebyl nikdy žádný Shakespeare, ale v předchozích dílech alespoň dodržoval pravidla románové konspirace,které tato kniha zhusta postrádá. Nevěrohodně vykreslené postavy + naivně konstruovaná dějinná linie (hlavní hrdinka na jedné straně líčená jako z líhně rodiny Bondovy - na druhé straně jen tak mimochodem vycintá u večeře sovětskému agentovi detailní podrobnosti vodíkové bomby,kterou - se stejným sociálně-politickým cítěním - pomáhá sestrojit její homosexuální bratr.....) jsou toho patrným dokladem. Buďto autor záměrně mystifikuje období studené války, anebo celá léta tráví na prosluněném anglickém venkově stranou od reality světových dějin...

2 26.07.2016

Děj románové novely graduje v již avizovaném hrůzném ( destruktivním) rozuzlení ,které však očividně nedosahuje tak vysokého stupně hrůznosti (destrukce), aby všechny zbývající aktéry příběhu přiměl PRACOVAT...

2 15.08.2015

Pro mě příliš přeintelektualizované,děj tak silně zredukovaný,že mám pochybnosti o správném zařazení do kategorie "beletrie".(A jak tak koukám na čtenářské hodnocení autorových předchozích děl, nejsem v tom asi sama..)

2 31.07.2015

Úpěnlivá snaha autorů zaujmout (= šokovat) výčtem všech existujících lidských zvrhlostí nese své ovoce v podobě početné čtenářské rodiny. A tak to má být!

2 23.05.2015

Brilantní autorův styl si v ničem nezadal s předchozími dvěma romány. Málokdy se u knihy směju nahlas (a už vůbec ne,pokud jde o prvoplánově humoristickou záležitost),tahle skvělá knížka je výjimkou.
(Btw - ve vyhledávači mi pod tímto názvem naskočil jiný román signifikující sladkobolný romantický příběh pro ženy. Kupodivu má mnohem vyšší hodnocení,než Glattauer...že by pan spisovatel zklamal tolik svých čtenářů anebo prostě jen benevolentnější hodnocení milovnic Harlekýnek...?

2 21.11.2013

Mně se právě tato krimi zdá z celé série nejvydařenější. Zatímco u jiných autorů bych děj označila jako "statický", díky páně Indridasonovu výstižnému vylíčení ledové atmosféry Islandu (doslova i přeneseně) jsem se (ač fyzicky uprostřed žhavého léta) zcela sugestivně ocitla uprostřed "Mrazivé noci".

2 03.08.2013

Autorka je evidentně především "básnířka". Téma pro mě nadmíru zajímavé zbytečně předimenzovala poeticky květnatým rozvláčným slohem,takže v zájmu přečtení knihy jsem některé pasáže přeskakovala.
Přitom syžet knihy nabízel prostor k nadmíru zajímavému zpracování, ale zřejmě to chtělo (v souladu s diskuzí "Proč muži píší lépe než ženy"), aby se pera ujal pragmatičtěji uvažující spisovatel.Škoda.

2 22.07.2013

Pro mě nebylo ani tak důležité rozuzlení vcelku předvídatelné zápletky jako excelentní vykreslení volně plynoucího a přesto napínavého děje,aniž by se tvůrce musel uchýlit k trapnému klišé některých autorů detektivek - hektolitrům krve,detailního popisu praktik sadistických zločinců a samozřejmě oblíbené megadávky erotiky.
Jediná chyba této deváté(?!) série o komisaři Wallanderovi - že je to série poslední....

2 21.02.2013

Absolutní ztráta času.....

2 26.07.2011

Podle mě zatím nejslabší spisovatelčin počin (i když chápu, že invenční potenciál se léty vyčerpá).
Každopádně nesrovnatelné s "Adrianem"..

2 25.07.2011

O současné německé literatuře nemám velké iluze a tento svazek cílený prvoplánově na citovou část (povětšinou) ženské části populace mou tezi nijjak nevyvrátil....

1 12.07.2022

Tipuji na autorčinu momentální tvůrčí krizi.
Některé textové fragmenty jako by vypadly z pera Amálie Kutinové......
Každopádně držím palce při čtvrtém počinu.

1 20.12.2021

O hvězdu míň než Pozvánka z důvodu nadbytečné hořko-sladkosti včetně slovních obratů, které místy silně zaváněly červenou knihovnou.

1 25.03.2021

Ženským autorkám se většinou vyhýbám - do literatury totiž projektují typicky ženské vlastnosti, tedy zhuštěný výskyt nadbytečných slov.
Kde autor-muž použije výstižný,přímý, krátký, pregnantní text, tam autorka-žena spotřebuje mnohonásobek nicneříkajících zdlouhavě nudných opisů, aniž by se útvar posunul dál (nejen dějovou progresi).
Lucy Foley dokazuje, že lze napsat čtivý ,chytrý a nikoliv přeslazený milostný (!) román bez balastu růžových kudrlinek.

1 01.03.2021