ziriant komentáře u knih

Ze začátku vypadal příběh velmi obstojně a příjemně mne naladil na další čtení. Jenže s postupem knihy jsem jen již marně hledala a zbytečně čekala na navázání v podobném duchu, na tu zvláštní atmosféru. Pak to sklouzlo k poměrně okoukanému stylu klasických fantasy rychlovek a bohužel i závěr mě v tomto názoru spíše utvrdil. Tak takový lepší průměr.

2 16.04.2017

S koupí dalšího dílu jsem chtěla ještě počkat, ale nakonec jsem neodolala. Jsem vážně zvědavá, jaké to jednou bude číst sérii o Lesu Mytág podruhé (potřetí?). Protože na poprvé mě to vtáhlo, jako pravé "hloubení" a ne že bych nemohla naleznout cestu ven, ale ani jsem nechtěla. Tento díl bych zatím zařadila na pomyslnou druhou příčku, za Lavondyss, a před první díl, samotný Les Mytág.

3 01.04.2017

Jak to jen napsat... Remarque mě vždycky dokáže přivést zpět k sobě. Když člověk tápe, je krásné zažít si takový příběh, byť třeba v zádumčivosti, a zapřemýšlet o světě tehdy, o světě teď. A tak vůbec.

4 25.03.2017

Toto dílo na mě v Levných knihách doslova čekalo a očividně přišlo v tu nejvhodnější dobu, zrovna když jsem byla při chuti ještě po doznívání ze čtení Simmonsovy knihy Páté srdce. Vše do sebe zapadlo. A čtení jsem si opravdu užila. Brzy se jistě vrátím pro další příběhy ze světa Sherlocka Holmese.

3 08.03.2017

... A co jako? Nepochopit knihu mi nevadí, i tak si člověk může odnést estetický/citový zážitek. Zde ale absolutně nic. Zbytečná slova.

26.02.2017

Kniha, kde děj je spíše prostorem k rozvíjení myšlenek. Což nemusí být vždycky na škodu, esteticky je příběh krásný, opojný jako jaro, jako šeříky, ke kterým můžeme čichat spolu s Dorianem. Objevila jsem tam spoustu omamných pasáží, až poetických, které plynou přes člověka a šimrají ho na patře. Které se mihnout koutkem oka. Pravda, příběh by mohl být méně kostrbatý a více plynulý, kniha by se určitě dala trochu více natáhnout a rozvinout, ale i tak hodnotím vysoko a ráda se k ní někdy vrátím.

4 19.02.2017

Věřím, že číst tuhle knihu ve svých nácti-létech, byla bych se cítila poměrně okouzlena. Nyní, po všech těch úžasných, nápaditých, srdcervoucích a správně kořeněných fantasy knihách, které jsem za tu dobu objevila, je tohle dílo poněkud vlažné. Začalo slibně, četlo se příjemně, ovšem ke konci jsem se už trochu ztrácela neschopností se soustředit na příběh bez čehokoli nepředvídaného nebo zvláštního. Obálka slibuje, že by snad kniha měla šlapat na paty Harrymu Potterovi - za to autor nemůže, ale nelze nenapsat, že je tohle tvrzení zcela zcestné. Ale přikláním se i k názorům níže ohledně vhodnosti knihy spíše pro mladší čtenáře. Nicméně uvidíme, co další díly.

1 10.02.2017

Snad první kniha, kterou jsem se rozhodla přečíst na základě filmu. Nebo spíše vzpomínky na film, protože si jen velmi matně vybavuji, že filmové zpracování se mi líbilo, a to si ani už nejsem jistá, která to byla verze, ale jak jsem tohle dílo zahlédla v antikvariátu, nemohla jsem ho nevzít. Takže docela spontánní akce, po které následovalo o nic méně spontánní čtení. Jen škoda, že je člověk nucen číst tak náruživě a že to tak rychle uteklo. Podstatnou část knihy jde vlastně o relativně klasický román, ale za sebe bych jej nenazývala rozjezdem, protože jsem si i tuhle úvodní část užila. Se severskými autory nemám moc zkušeností, s detektivkami stejně tak, ale možná bude právě tato kniha motivací ke změně situace. Taky asi nelze nemít tuto knihu spojenou s dobrou kávou a s houskou s paštikou a kyselou okurkou. Zvláštní, ale co už, každý máme své libůstky. Přiznám se, že jsem z toho často dostala chuť, jen asi není možné vypít za den čtení tolik káv, kolik postavy vypily v průběhu celého románu. Spíše mě ale trochu iritovalo používání anglických výrazů a PC terminologie. Je fakt, že v této době je to už pro nás spíše úsměvné a tehdy to možná působilo jinak, ale stejně mi to bylo nějak proti srsti a spíše bych se vyvarovala používání názvů emailů a souborů apod. Působilo to na mě docela trapně. Nicméně jde pouze o detail. Příjemný pocit ze čtení zůstává. A je jasné, že u prvního dílu nezůstane.

6 29.01.2017

Pro: originalita nápadu, příjemné zpracování na tak komorní příběh a atmosféra, která přiměje čtenáře knihu zhltnout za pár hodin. Proti: zbytečně vleklý a nezáživný popis teorie k dané problematice a absence pořádného zakončení. Tedy líbilo se, jenže přece jen tomu něco přebývalo a něco chybělo. Za mě lepší průměr.

3 15.01.2017

Na rozdíl od druhého dílu je tohle opravdu kniha hodná Lukjaněnka, kterou jsem nebyla zklamána, ale opravdu potěšena. Přečtení za jeden den myslím mluví za vše.

14.01.2017

Docela zklamání. Co říci k tomuto dílu Noční strany více? Nemastný, neslaný, nebavil. Snad to příště bude lepší.

10.01.2017

Lukjaněnka nebudu mít nikdy dost. I proto zamrzí ten vleklý překlad, nebo spíše hodně vlažná touha jeho díla u nás vůbec vydat. Cyklus Pohraničí mě podle první knihy hodně zaujal a ráda bych si jej někdy přečetla celý, čili i s knihami, kde už Lukjaněnko nefiguruje jako autor, nýbrž jako inspirativní průvodce. Takže, Hlídka to není, ale je to bezva, mně se to nezdá o nic méně kvalitní než právě cyklus Hlídek.

1 10.01.2017

Chvíli mě trvalo, než jsem se začetla, tentokrát kvůli vlastním předsudkům či vkusu, protože jsem si nechtěla připustit, že by mě příběh z tohoto pro-mě-neatraktivního prostředí a doby mohl bavit. Ale pak jsem si najednou uvědomila, že čtu a čtu a nemůžu přestat. U žádného Simmonse jsem nikdy nelitovala, že jsem mu dala šanci. I když musím říci, že jsem tehdy při koupi v Levných knihách dost ofrňovala nos nad tou křiklavou obálkou brakových románků pro ženy. A jak už bylo níže několikrát napsané, korektura je opravdu pod hranicí únosnosti.

1 09.01.2017

Pořádně začíst se mi podařilo až přibližně v druhé polovině knihy. Zda to bylo spíše knihou, mnou, nebo vnějšími okolnostmi, to si ovšem jistá nejsem. I tak bych ale řekla, že příběh dostává spád až v této druhé půlce (na rozdíl od některých komentářů níže, zajímavé). Také jsem zde byla spokojenější se závěrem, než u Simmonsových knih obvykle bývám. Každopádně je to jako vždycky po dočtení Simmonse - už se nemůžu dočkat, co pan autor vymyslí příště :-). A možná mě toto díle přivede i k příběhům o panu Holmesovi.

3 29.12.2016

Že s přibývajícími stránkami většinu pasáží v knize nelze pochopit - to vadí? Mně tedy vůbec ne. A ani omylem mě to nedonutilo se u knihy nudit. Bylo to krásné a opravdu magické, i když co znamenají tato obyčejná slova ve srovnání s pocitem, který čtenáře u čtení přepadne. Nebo který minimálně mě přepadl, když jsem většinu knihy zvládla na jeden zátah a venku sněžilo a snášelo se ticho a příjemné útulno nejen pod dekou, ale také na duši. Pocit, který nám dá jen skvostná kniha a nic jej nemůže nahradit. Pro mě byla tohle "lepší verze" Lesu Mytág - to, co autor v prvním díle nastínil, zde se rozvinulo v plné síle a dokonce i na neurčitém konci bych nic neměnila, ač obvykle takové závěry příliš nemusím. S označením druhé půlky knihy jako "náročné" zcela nesouhlasím. Nejde tolik o intelektuální schopnosti čtenáře nebo schopnost se soustředit, právě naopak je podle mého vhodné, pokud se necháme unášet dějem a nesnažíme se jej vysvětlovat, prostě vypnout mozek. Potom zjistíme, že příběh plyne zcela sám a je jednoduché stát se jeho součástí. Moc se těším na další díla z tohoto světa. A pokud mě zrovna nenadchnou, vím, kam se vracet.

5 22.12.2016

Přečteno bez překážek a s chutí, zvláště první polovina knihy, kdy jsem byla nadšená z originálního nápadu autora na takový námět. Tajemno se však s hlubší cestou do lesa trochu vytratilo, tak mi závěr knihy už zdaleka nepřišel tak kouzelný jako začátek, ale uvidíme u dalšího dílu.

1 05.12.2016

Většinou se mi stává jen u takto dlouhých knížek, že mám chuť, aby byly delší a delší a možná až skoro nekonečné, pro mnoho dalších večerů, kdy se příběh téměř vplíží do snu, pro mnoho dalších cest autobusem odnikud nikam. Jediné, co mohu knize vytknout a co taky snižuje mé hodnocení, je fakt, že zápletka (i když ne jediná, ale přiznejme si, že docela důležitá) nebyla rozpletena. Ani neměla být, už od začátku? Především na to musím myslet, s jakým záměrem autorka knihu asi psala a jestli již při zavraždění věděla, že vrah nebude dopaden, ani identifikován. Jinak ovšem výborná kniha.

02.12.2016

Kantos Hyperionu jsem četla už/teprve podruhé a popravdě dojem z prvního čtení se mi v paměti smrskává na trapné a pro Simmonse sprostě neuctivé "líbilo se", tak jsem se rozhodla tentokrát pro trochu hlubší rozbor a alespoň o některé myšlenky z něj se zde podělit. První částí jsem byla naprosto nadšená. Kdyby kniha pokračovala v podobném duchu (a příběh by ani zdaleka nemusel být tolik rozveden), se spokojeností bych mohla říci, že jsem našla jedno z nejlepších literárních děl. Ale... Druhý díl trpěl podle mého mnohem větší entropií než díl první a já tak trochu trpěla s ním. Možná je to částečně mou vlastní neschopností pojmout celé rozuzlení, možná je to únavou, kterou jsem už za půlkou knihy docela znatelně pociťovala, možná i faktem, že sci-fi mi není až tak blízké. Přesto se však považuji za poměrně zkušeného čtenáře, který zabrousil do spousty žánrů a přečetl i delší knihy, takže bych Kantos závěrem zhodnotila tak, že druhá část mi prostě nesedla. Někteří se mnou budou nejspíš souhlasit, že co se týče závěrů a pointy, Simmons má v tomto ohledu ještě rezervy, a kdoví, jestli bude schopen někdy tuto část svých čtenářů uspokojit tím, že se zlepší. Ale přesto (kolikrát jsem tohle již řekla?) ho mám ráda a s nadšením očekávám vždy každou další jeho knihu. Také vím, že se ke Kantosu v budoucnu zcela jistě ještě vrátím. Tedy pokud mě například zítra nesrazí autobus :-) A už teď se můžu svěřit i s tím, že mě Štír navštívil ve snu. Nejednou.

5 19.11.2016

Jak to v životě chodí... A nemusíme žít v zajateckém táboře, abychom tomu rozuměli, alespoň trošičku. A proto nás to tolik děsí.

1 31.10.2016

Čekala jsem sci-fi, jak nás učili ještě v literatuře, a dostala jsem anti-utopii. Nevadí. Za mou nepřipravenost autor nemůže. A vlastně se mi to nakonec i líbilo - jen ten Orwellovský nádech mi byl docela protivný. Taky bych řekla, že možná mohlo zůstat jen u povídky nebo u novely, na román je kniha až příliš "děravá" a nekonzistentní. Ale zpět ke kladům. V několika okamžicích jsem při čtení cítila opravdu silné souznění s aktualitou a pravdivostí myšlenky. Život obklopený obrazovkami. Co na to říci? Nevidíme to snad kolem sebe každý den? Tedy pokud zrovna tupě nezíráme do své obrazovky...

12 24.10.2016