Zmiu komentáře u knih

Příjemná a čtivě napsaná kniha. Dost jsem se dozvěděla, a to jde o velmi tenkou knížku. Někdy méně znamená více.

1 01.12.2018

Knížka mě zaujala hned svým vzhledem. Příběh se mi taky líbil. Nejvíc ale oceňuji jazyk. V době, kdy se v dětských knížkách zjednodušuje, vypouští se vše, čemu by dětičky nemusely rozumět, na mě působí takhle knížka jako zázrak. A když jsem se podívala na ročník narození autora, tak tleskám ještě víc. Přeji si víc takových knih.

1 25.11.2018

Krásná knížka pro milovníky prasátek.

1 24.11.2018

Náhodně jsem vzala knihu do ruky a okamžitě jsem se začetla, což jsem opravdu nečekala. První půlka mě bavila hodně, ale pak už to bylo moc pubertální, zvláště rozhovory o sexu mi přišly spíše na úrovni základní školy a ne středoškoláků. Ale Amerika je možná fakt jinde. Téma taky není úplně originální, ale jako oddychová četba je to prima, je zde i nějaký intelektuální přesah a téma osamocenosti se mi hodně líbilo, to zaujme i starší věkové kategorie. Hlavní chlapecká postava mi byla taky hodně sympatická. Tak nějak si představuji mladého Snapea, když už tam bylo tolik narážek na Harryho Pottera. Celkově mi asi chyběla větší hloubka u postav, někde i víc vysvětlení, ale jinak se kniha četla jedním dechem.

1 01.09.2018

Vizuálně hezké, ale trochu jsem doufala, že Gaiman rozbije některá klišé týkající se severské mytologie. Co se týče pojetí mytologie, jsem spíš zklamaná. Ale Odd mi byl sympatický, takže takový lepší průměr.

1 12.08.2018

Podle recenzí jsem čekala trochu víc. Kniha je jednoduchá, přečetla jsem ji během jednoho dne, ale není nijak nakopávací. Nebylo špatné si ji přečíst, ale ve zbavování nepořádku mi nic nedala. Historky ze života švédské seniorky byly ale celkem zajímavé. Co se týče debordelizace, tak u mě pořád vede https://www.databazeknih.cz/knihy/zbavte-se-neporadku-s-feng-suej-269717 , kde se o uklízení před smrtí také mluví. Ale věřím, že pokud nikdo ještě podobnou knihu nečetl, může se nadchnout mnohem víc.

1 07.08.2018

Detektivky normálně nečtu, ale říkala jsem si, že to zkusím. Po prvních asi 30 stránkách mi přišlo, že ty věty jsou takové kostrbaté a moc mě to nebavilo. Švédsky neumím, tak jsem zkusila anglický překlad. A to jsem se divila. Srovnávala jsem si celé odstavce a zjistila jsem, že se dost liší od českého, což ještě neříká, který je lepší a horší. Ale když jsem narazila na pasáže, které v české verzi chybí, řekla jsem si, že zůstanu radši u anglické verze. Do knihy jsem se začetla, byla napínavá, ale přišlo mi neuvěřitelné, jak policisté v průběhu vyšetřování vše vyslepičí svědkům, a jak se kde kdo může procházet po baráku, kde se stala vražda, když se ještě vyšetřuje. Nicméně se těším na další díl.

1 17.06.2018

Bohužel zklamání. Kniha je krásná na pohled, formát i font jsou velmi vyhovující, obsahuje mapky, rejstříky, seznam literatury a Jiří Starý ví, o čem mluví, o tom žádná. Ale já jsem bohužel zvyklá na úplně jiný systém citací, usekané nominativní koncovky mě hodně rozčilují a řazení islandských autorů, kteří nemají klasická příjmení podle patronymik je pro mě matoucí, protože jsem zvyklá, že islandští autoři se řadí podle křestního jména. I celkové uspořádání knihy mi moc nesedělo, špatně se mi v něm orientovalo. Ocenila bych spíše postupné rozebírání jednotlivých zákoníků, než takovýhle souhrn. Taky mě mrzí, že v knize v běžném textu chybí původní názvy zákoníků, a někdy i přesnější odkazy, aby se originální texty daly lépe dohledat. Nakonec jsem původní názvy zákoníků našla v závorkách někde na konci knihy v rámci seznamů zkratek, ale fakt mě nebaví číst knihu s prstem vzadu a pořád obracet stránku. Chybělo mi taky více původních citací, které se vyskytly jen v ojedinělých případech, např. když šlo o verše. Alespoň že ty důležité termíny jsou v závorce v originále. V knize je sice relativně dost podrobností a odkazů, ale mně to zdaleka nestačí. Co se týče výkladu samotného, tak mám tendenci hodně věcí chápat jinak, takže ani zde nejsem zcela spokojena. Ocenila bych více původních textů a méně teorie.
V tomto ohledu mi asi bude více sedět Lenka Doová: Islandské středověké zákoníky, která se zabývá více textem a rukopisy samotnými. Ale jsem teprve na začátku, tak nemohu ještě srovnávat.
Jiří Starý mě však potěšil jinou svou prací, která se také týká zákoníků. V Religiu 2014/2 má článek, který se zabývá pohanstvím ve staroseverských zákonících, což je téma, které se v této knize objeví jen okrajově. Článek byl pro mě mnohem přínosnější. Ne jen proto, že se týká tématu, které mě více zajímá, ale hlavně kvůli tomu, že je ucelenější, přehlednější a se zajímavými citacemi.

1 06.04.2018

Pro mě bylo velkým zklamáním, že nejde o komiks, ale převyprávění filmu s obrázky. Nemůžu si pomoct, ale přijde mi to trochu jako tahání peněz z lidí. Ilustrace jsou hezké, ale ten vtip filmu to prostě nemá.

1 27.03.2018

Možná by šlo o dobrou knihu, kdyby ji vydal někdo jiný a nechal editovat někoho, kdo zná reálie. Takto se člověk podiví, jaké to autor zmiňuje islandské ságy. Např. ta neustále zmiňovaná sága o Snorrim goðim, je Eyrbyggja saga, již dávno přeložená do češtiny jako Sága o lidech z Eyru. Místo toho máme k dispozici překlad překladu. Tímto se pro mě stávají podezřelé i ostatní zmiňované prameny. Původně jsem si myslela, že se knihou prokoušu, protože materiál je zajímavý a jistě mi dá práci si to všechno dohledat jinde, ale myslím, že tomu nakonec dám přednost. Protože tak jako tak bych si musela vše ověřovat a takhle u toho aspoň nebudu trpět.

1 15.03.2018

Kniha, ze které jsem se dozvěděla asi milionkrát víc, než z moderních barevných publikací.

1 06.02.2018

U knížek tohoto typu je problém, že se dost často autor pouští na půdu náboženství a mytologie, které až tak nerozumí a míchá vše dohromady. Už v úvodu je to dost zřetelné. Pro mě to alespoň bylo hned znamení, že nepůjde o žádnou závratnou knihu. Na téma ročního cyklu a mixu mýtů a lidových zvyků byl mnohem lepší Iso Karrer https://www.databazeknih.cz/knihy/zverokruh-a-lidovy-rok-66835, na rozebírání pohádek je té literatury ještě víc a mnohem věrohodnější. Zde jde vlastně o převyprávění pohádek, hození do toho určitou část roku a nějaké ty bylinky, které ale nejsou až tak ústředním motivem, jak by se z názvu mohlo zdát. Nejvíc mi vadí, jak autor s jistotou tvrdí, jak to tenkrát všechno bylo a míchá dohromady lidové zvyky a vysokou mytologii, a ještě tam zvládne nasekat chyby. Ponechávám bez hodnocení, nebudu ji dočítat.

Pú a tao byl takový průměr, ale říkala jsem si, že s prasátkem by to mohlo být lepší. Nebylo. V knížce je na můj vkus hodně agrese, až tolik, že jsem si řekla, že s ní nebudu ztrácet čas. Kritika společnosti či jedinců se dá napsat elegantně a vtipně a ne takhle agresivně a zoufale.

1 12.01.2018

Trochu těžkopádné, ale poslední přednáška byla celkem poučná. Ke knize se ale už vracet neplánuji.

1 09.01.2018

Magdu jsem potkala, a jistě to mělo i vliv na vnímání knihy, která je hodně osobní, otevřená, silná a hodně nakopávající. Těžko říci, jak bych některé věci vstřebávala, kdybych za autorkou nevnímala konkrétní osobu, kterou jsem poznala na jednom semináři. Takhle jsem porozuměla i zvláštním výrazům či myšlenkovým procesům. Jsem moc za tuto knihu ráda a věřím, že si najde cestu k lidem, ke kterým si ji má najít.

1 25.12.2017

Kniha, která mě vzala za srdce. Autor se umí vyjadřovat srozumitelně, říká věci bez obalu a k tomu je ještě vtipný.

1 07.10.2017

Hezká kniha a příjemná kniha. V první půlce ne tak záživná, ale pak mě chytla.

1 23.09.2017

Úvod se mi nelíbil, ale jinak byly povídky prima. Jsem ráda za víc příběhů z běžné hraničářské praxe. Trochu mě zmátly zdejší komentáře, dokonce jsem si chvíli myslela, že hraničáři nechávají vysloužilé koně sežrat vlkem. :-) Naštěstí je to slaďák.

1 23.08.2017

Kniha, která patří mezi povinnou četbu pro religionisty, sice neurazí, ale taky to není až taková bomba. Nejspíš je to tím, že jde o dost staré dílo, ale text je trochu krkolomný. Ale to, že i dnes je tato kniha doporučovaná učiteli, svědčí o její důležitosti a nadčasovosti.

1 01.08.2017

Kniha se sice tváří, že je určena hlavně ženám s poruchami přijmu potravy, ale vůbec není jen pro ně. Zabývá se podstatou ženských emocí, celkovým nastavením společnosti a tím, co v sobě mnohé ženy potlačují, aby zapadly a přizpůsobily se a jak to kompenzují jídlem nebo hladověním. I ženy, které přímo žádnou poruchou příjmu potravy netrpí, si zde mohou najít to své. Ne, že bych vše v knize hltala na sto procent, místy mi přišla trochu moc hozená do směru, který není úplně můj, ale to nebylo tak podstatné, abych ji přestala číst. Nakonec jsem se začetla víc, a musím knihu pochválit hlavně pro to, jak je potřebná. Autorka vyjádřila principy, které mohou otevřít oči mnoha ženám, ať už trpí nějakou formou poruchu příjmu potravy nebo ne. Kniha se dotýká hodně pojmů sebevědomí, sexuality, přijetí svého ženství a hlavně toho být v souladu sama se sebou a vyjadřovat své pocity.

1 24.06.2017