Zmiu komentáře u knih
Bylo zajímavé si srovnat některé básně se známějšími překlady. Tenhle u mě asi nezvítězí, ale dal mi zase jiný úhel pohledu.
Příběh měl dobrou atmosféru a výtvarné zpracování se mi taky líbilo.
Celkem příjemná kniha, která se dobře čte. Některé kapitoly se mi líbily více, jiné méně. Jen mě trochu zarazila kapitola o osobním profilu, kdy přiřazené prvky k roku narození jsou jiné než v dalších knihách o Feng-šuej. Ale ani tam se informace vždy neshodují, tak už nevím, kdo to má správně. Ale to podstatné v knížce leží jinde. Je psaná na míru českému prostředí, což je příjemné. Autorka je taky architektka, a mluví tak ze své praxe, nákresy jsou zde přehledné a vše hezky vysvětleno.
Věta - V tamních mrazácích jsem se ani neohřála ... - je prostě super.
Pár stripů je naprosto geniálních, ale ty delší příběhy už mě moc nebavily. Myslím, že už jde o hodně interní humor, takový pohansko-šermířský.
Knížečka, která měla na každé dvoustránce jedno téma týkající se snů. Rychle se četla, ale dost mě štvala grafická úprava, hlavně ty obrázky, jak pro blby. Jde o stručný přehled, takže při hlubším zkoumání je třeba si stejně všechno ověřit. Rozhodně bych moc nevěřila nějakým návodům na navozování snů a mimotělním zážitkům z takovéhle brožurky narychlo splácané.
Náhodou jsem narazila na knihy o Jeevesovi, tato je první, kterou jsem si přečetla. Dozvěděla jsem se, že Jeeves je takový předobraz Saturnina, tak jsem se z chutí začetla. Jde o celkem vtipné povídky, ale že bych se válela smíchy a knihu přečetla jedním dechem, to taky ne. Přečetla jsem ji během několika měsíců, když jsem zrovna někde čekala a neměla jsem co dělat. Ale na další knihy se asi někdy mrknu.
Myslela jsem, že nemůže existovat blbá Ransomovka, a ono jo. Oproti jiným celkem nuda, a číst 400 stránek šišlání taky není moc zábavné. Tuhle asi číst podruhé nebudu. Jedna hvězda navíc za Rogera.
Celkem zajímavá kniha, která může člověku pomoci dozvědět se něco o sobě. Nesoudím teď její praktickou část, kdy člověk má vypracovávat úkoly, to jsem nezkoušela. Kniha je krátká a celkem dobře se čte, ale je třeba ji brát s rezervou. Řekla bych, že spousta konceptů je už dnes překonaná. Je opravdu vidět, že kniha byla napsaná v 80. letech. Ta determinace výchovou mě opravdu děsí. Podle toho bychom byli jako stroje, které je schopné vytvořit jen správnými návyky a výchovou. A také je zde hodně Freudovské psychologie, názory ohledně sexuality s autorem také nesdílím. Zaujal mě na jednu stranu autorův otevřený vztah k sexualitě, kdy se staví za uvolněnou sexualitu a nevěru chápe jako přirozený průchod probuzené sexuality, na druhou stranu neobvyklé sexuální chování považuje za psychické poruchy, způsobené fixacemi a frustracemi apod, což byl opravdu v 80. letech ještě běžný názor. Ale tyto pasáže nejsou v knize tak zásadní. Podstatné jsou příklady, kdy si čtenář může udělat obrázek o svém sebevědomí. Nicméně si myslím, že s podobnou tématikou by se našla nějaká novější, s aktuálnějšími přístupy, které by nerušily při čtení.
Myšlenka je dobrá, ale to podání je tak americké, že jsem ke konci knihy hodně skřípala zuby. To podstatné by se dalo shrnout do pěti vět, bez zbytečných popisů, jak jsou všichni, co se zbavují negativních emocí šťastní. Na druhou stranu, to podstatné, jak má člověk dosáhnout toho, že si negativismy druhých nebere osobně, to mi tam trochu chybělo. Nicméně knihu nezatracuji. Určitě má co říct, jen asi není moc směrovaná na evropského čtenáře.
Výborná knížka, přehledná, nadupaná informacemi,, ne jen takové ty základy. Rozhodně se dá použít i dnes. Nějaké ty dobové reálie si odmyslíme, popř. se nad nimi pousmějeme.
Ty plakáty tam mohly být hezčí, ale jinak v době, kdy jsem na Nirvaně ujížděla nejvíc, byla tahle publikace pro mě velký poklad.
Pohádky z edic Korálky jsme jako malí četli hodně, ale tuhle si pamatuji do dneška. Moc se mi líbila. A měla i pěkné ilustrace.
O řeckých mýtech už bylo napsáno hodně, a ani tahle kniha neřekne nic moc nového. Ale v rámci této edici stručného podání mýtů to je asi v pořádku. Kniha se četla hezky, jen jsem narazila na pár překlepů a chyb. Např. záměna osob, a pod. Těžko říci, zda to byla chyba autorky či překladatele. Také jsem zvyklá na trochu jiný přepis jmen, ale editoři odkazují na nějakou standardní knihu o antice, tak je možné, že to tak může být. Ideální četba do vlaku.
Výborná kniha, která se dobře čte a poskytuje přehled o indiánech od severu k jihu. Zmiňuje sice i tradice a zvyky, ale dost se zaměřuje hlavně na kontakty s bělochy, takže se jedná spíše o přehled masakrů a ničení unikátních kultur. V závěru je přehled, jak jsou na tom indiáni dnes, tedy vzhledem k autorovu sepisování je to už vlastně před více jak 50 lety. Rozhodně mě zaujaly popisy španělských dobyvatelů, kteří jen s hrstkou bláznů dobyli velké říše. Moje sympatie rozhodně nemají, ale to, že je podmínky, za jakých tam byli, neodradily, je do jisté míry obdivuhodné. (Že by to zlato?)
Knihu jsem četla na gymplu, kdy jsem o Dalimilově kronice psala závěrečnou práci. Autorovy argumenty se mi zdály přesvědčivé, a knihu jsem dost hltala. Je jasné, že Dalimilova identita se někdy asi těžko dokáže stoprocentě, ale Šťastného teorie mě dost zaujala. I když jí třeba nemusíte věřit, počtení o Dalimilově kronice to bylo pěkné.
Jako dítě jsem knížku měla moc ráda, hlavně některé pohádky s krásnými ilustracemi. Byla hezky udělaná, protkaná pohádkami, které se mi taky moc líbily. Nevracím se k ní sice jako k jiným knihám, ale dodnes si ji docela dobře pamatuji.
Jedna z oblíbených knih mého mládí. Od Vaňkové jsem zdaleka nečetla všechno, ale zato těch pár knih jsem četla několikrát. Hlavně ty, kde byl Jindřich z Lipé, můj oblíbenec.
Pěkná encyklopedie. Je hodnotná hlavně kvůli obrazovému materiálu. Jsou zde různé reprodukce, hodně z období romantismu, ale i jiné. Po textové stránce je kniha taky celkem v pohodě, ale kvůli textu si jí člověk rozhodně nekupuje. Na to jsou odbornější knihy.